Vít Lédl – Optický systém koronografu Metis na sondě Solar Orbiter (10.11.2020)

Když se malého dítěte zeptáte, zda je důležitější Slunce či Měsíc, můžete se dozvědět, že důležitější je samozřejmě Měsíc, protože ten svítí v noci, když není vidět, zatímco Slunce je méně důležité, protože svítí ve dne, kdy je dobře vidět. Podstatu celé pravdy samozřejmě znáte, Měsíc by bez Slunce neznamenal nic. O tom, co je vlastně Slunce zač, jsme ovšem jako lidstvo mohli dlouhá léta pouze spekulovat, pomohl sice vynález dalekohledu, ale všichni také víme, že koukat dalekohledem není zrovna ten nejlepší nápad. Ale abychom lépe mohli pozorovat Slunce a přitom si nepoškodit zrak, muselo lidstvo zkonstruovat řadu sofistikovaných přístrojů. Jedním z nich je i koronograf, což je dalekohled, který zastíní jasný kotouček Slunce a umožní tak pozorovat sluneční korónu a protuberance. Jako řada jiných astronomických přístrojů i koronograf bývá umisťován na vědecké sondy a vysílán do vesmíru. Když se v únoru 2020 vydala na heliocentrickou dráhu evropská sonda Solar Orbiter, jedním z přístrojů na její palubě byl i koronograf, na němž se podíleli i čeští vědci. Víte o tomto přístroji se pak dozvíte v dnešní přednášce Ing. Víta Lédla, Ph.D., z Ústavu fyziky plazmatu, AV ČR. 

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 54 – o Venuši s Tomášem Přibylem (28.11.2021) ve 20:00

Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. Jedinou výjimkou z tohoto zaběhlého schématu je pravidelný pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. Čas od času je do tohoto pořadu zván zajímavý host, který tu vypráví o astrofotografii, jindy o světelném smogu a někdy tento host vypráví o kosmonautice. Pro dnešní večer si oba pánové pozvali známého popularizátora kosmonautiky, redaktora serveru kosmonautix, pana Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Tématem jejich pořadu bude planeta Venuše. Přestože jde svou velikostí o planetu snad nejvíce podobnou Zemi, víme již řadu let s naprostou jistotou, že jde o velmi nehostinné těleso, které svými vysokými teplotami na povrchu a velmi hustou atmosférou velmi znesnadňovalo kosmickým velmocem její průzkum. Hlavní roli až do poloviny 80. let hrál Sovětský svaz, který svými sondami Veněra dokázal přistát na povrchu. Od 80. let pak otěže postupně přebírá americká NASA, evropská ESA, a japonská JAXA, které však zkoumají planetu pouze z oběžné dráhy.

Jan Veselý, Julie Nováková, Martin Ferus – Exoplanety a mimozemský život + Život na Zemi a mimo ni (11.11.2020)

Již staří Řekové, touto obligátní frází se dá začít i u tématu planet u jiných hvězd. Uvažoval o nich totiž již Epikúros ze Samu, později ve středověku měli podobné myšlenky třeba Galileo Galilei nebo Isaac Newton. Přesto je skutečný výzkum exoplanet veskrze moderní záležitostí. Po sérii mnoha odvolaných a zpochybněných detekcí působili lidé zabývající se touto problematikou trochu jako podivíni a pseudovědci. Prvních potvrzených objevů exoplanet jsme se tak dočkali až v 90. letech minulého století a připravily nám velké překvapení. Do té doby jsme se totiž domnívali, že všechny planetární systémy by měly vypadat jako ten náš. Ale jaký byl šok odborné veřejnosti po objevu planety u pulsaru, pozůstatku po výbuchu supernovy. A aby toho nebylo málo, hned o 3 roky později byla objevena planeta o hmotnosti Jupiteru u hvězdy hlavní posloupnosti a to ve vzdálenosti mnohem bližší než Merkur od Slunce. Dnes už známe více než 4 500 nejrůznějších typů, velikostí a hmotností planet u tisíců různých hvězd. A hledání dále pokračuje rovněž za pomoci řady kosmických sond. Patrně hlavním cílem našeho snažení je nalezení života ve vesmíru, popřípadě alespoň planety s podmínkami co nejpříznivějšími možnosti hostit případné mimozemské organismy. Tuto problematiku rozebírá v nové přednášce Jan Veselý z pražského planetária. V navazující debatě pak chemik Martin Ferus, bioložka Julie Nováková a polární ekoložka Marie Šabacká rozebírají podrobněji podmínky nutné pro vznik života i to jaká prostředí jsou pro vznik a vývoj života vhodná a kde je hledat. Přednáška i panelová diskuze byly součástí akce akce Czech Space Week a obě vyšly na serveru slideslive.com.

Jiří Svoboda – Černé díry v hledáčku kosmických misí (13.11.2021)

Dlouhých 57 let již uplynulo od objevu první černé díry Cygnus X-1 v souhvězdí Labutě vzdálené 7 200 světelných let. Od té doby výzkum černých děr pokročil mílovými kroky kupředu. Nalezeno bylo nejen několik dalších černých děr hvězdného typu, jakou je Cygnus X-1, ale i mnohem hmotnější, supermasivní černé díry, o nichž se navíc zjistilo, že jsou ve středu všech větších galaxií. Nejinak je tomu i u naší Mléčné dráhy, kde sídlí černá díry Sagittarius A­­*o hmotnost 4 milionů hmot Slunce. Před dvěma roky byl dokonce soustavou radioteleskopů Event Horizon Telescope pořízen snímek extrémně hmotné centrální černé díry galaxie M87. Kromě toho se objevila řada zajímavých vlastností těchto exotických objektů, například Hawkingovo vypařování či relativistické výtrysky. Velkou zásobu objevů nám v posledních šesti letech přinesly detektory gravitačních vln LIGO, VIRGO a KAGRA, které pozorují splynutí dvojic černých děr a srážky černých děr s neutronovými hvězdami. Zásluhou toho byla objevena úplně nová kategorie černých děr středních hmotností. Většina současných znalostí o černých děrách však pochází z pozemních pozorování. Co nám mohou o tomto fascinujícím tématu říci budoucí kosmické mise? A to zejména dvě velké projekty Evropské kosmické agentury, rentgenový dalekohled ATHENA a gravitační observatoř LISA? Na to se podíváme v dnešní přednášce Jiřího Svobody, odborníka na černé díry i rentgenovou astronomii z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. 

Petr Brož – Co budeme potřebovat k cestě na Mars? (14. 11. 2021)

Přednáškou, která vyšla 13.11.2021, jsme sice ukončili vydávání archivních kosmonautických přednášek, dopředu jsem však avizoval, že budu i nadále pokračovat v anoncování budoucích streamů, či záznamů přednášek, které se od té doby objeví. V té dnešní bychom se chtěli zaměřit spíše do budoucnosti a povyprávět si o tom, co budeme jako lidstvo potřebovat k cestě na Mars, tedy na jedinou další planetu naší soustavy, která se může v budoucnu stát místem, na kterém budeme moci žít. Velké kroky pro kolonizaci jiných planet podniká americká NASA ve spolupráci s dalšími kosmickými agenturami, ale je zde i jedna soukromá společnost, která tímto směrem zaměřuje své aktivity a dokonce si kolonizaci Marsu vytkla jako jeden ze svých hlavních cílů. Touto společností je kalifornská firma SpaceX, která vznikla v roce 2002 a během uplynulých let se jí v kosmonautice podařilo způsobit poměrně velkou revoluci. Přednáška se pak zaměří i na výběr prvních kolonizátorů tohoto světa, či na způsoby, jakými si tito osadníci budou obstarávat stravu. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Záznam přednášky vyšel na kanálu Vědátor, který se věnuje novinkám z vědy od antropologie, přes Elona Muska až po zoologii. Přednáška byla proslovena v rámci týdne Akademie věd.

Michal Rada – Počítače a technika ve vesmíru (28.3.2021)

Řada technologií, které v běžném životě považujeme za samozřejmé a dostupné, je ve volném vesmíru vystavena těžkým zkouškám. Je proto nutno tyto technologie používat jinak, či výrazně je upravit, aby fungovaly správně. Důvod je prostý, kosmický prostor je místo, kde je téměř dokonalé vakuum, už jen tato okolnost výrazně omezuje konstruktéry kosmických lodí. Poletují zde všemožné prachové částice a to nemluvím o okolí naší Země, kde k těmto přirozeným meteoroidům přidává kosmická tříšť, kterou si lidstvo takříkajíc způsobilo samo. Dalším důvodem, který způsobuje všem velké vrásky, je přítomnost elektromagnetického záření všemožných délek. Na naší planetě je toto spektrum díky magnetickému poli a atmosféře výrazně očesané, ale na oběžné dráze již toto omezení nemusí platit. Vysoce energetické částice zde přítomné a mohou způsobovat problémy jak živočichům, tak i kosmické technice. Jednou z těch nejcitlivějších částí kosmických lodí jsou jejich palubní počítače. Pravděpodobně víte, že pokud máte dnes v kapse libovolný smartphone, toto vaše zařízení je o několik řádů rychlejší než palubní počítač přistávacího modulu z programu Apollo. Možná však nevíte, že i dnešní sondy a družice jsou vybaveny počítači, o které byste na Zemi nezavadili ani pohledem, jak by se vám zdály zastaralé. Proč tomu tak je? Jakým nástrahám je výpočetní technika na palubách kosmických lodi vystavena? To vše se dozvíte v dnešní přednášce, která se tímto tématem zabývá. Přednášejícím je pan Michal Rada, nevidomý IT a digitální nadšenec a ICT architekt.

Karel Charvát, Heřman Šnevajs – Využití dat dálkového průzkumu Země v zemědělství s ohledem na využití časových řad (9.3.2021)

Po kratším čase bych se opět rád vrátil k tématu dálkového průzkumu Země, tedy k oboru, který se začal rozvíjet na počátku vzduchoplavectví, tedy v polovině 19. století. Na počátku to byly nesmělé krůčky, kdy pro sledování země byly využívány balóny či vzducholodě, ale nástup strojů těžších vzduchu znamenal okamžitou revoluci. Od roku 1957 pak do tohoto oboru začala výrazně promlouvat i raketová technika. Důvod byl prostý, obyčejné letadlo je při svém průzkumu vázáno množstvím paliva, které sebou nese. Naproti tomu, družice na oběžné dráze toto palivo spotřebovává pouze na svou orientaci a při vhodně zvolené oběžné dráze je schopna poskytovat velmi kvalitní snímky a to i opakovaně ve stejnou denní dobu. Jedním z hlavních oborů, který využívá dálkového průzkumu Země je zemědělství. Využívat lze jak jednorázové záběry zemského povrchu, tak opakované snímkování, které umožňuje dlouhodobě sledovat vývoj dané oblasti. O využití dálkového průzkumu v zemědělství dnes pohovoří v dnešní přednášce jeden ze zakladatelů tohoto oboru u nás, kterým je RNDr. Karel Charvát, spolu s ním pak vystoupí i Heřman Šnevajs.

Petr Brož – Ohlédnutí za misí InSIGHT aneb co jsme zjistili o nitru Marsu? (8.9.2021)

Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála o dlouhých sedm měsíců později. Více o této sondě se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Přednáška zazněla na půdě Planetária Ostrava.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 51 – o teleskopu Jamese Webba s Dušanem Majerem (7.11.2021) v 20:00

Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. V těchto přednáškách jsou zmíněni astronauté, zajímavé rakety, družice, výsledky družic a občas zde zmíníme i aplikovanou kosmonautiku. Od tohoto formátu ovšem občas utečeme a uděláme výjimku, která je ovšem pro dobro věci. Je totiž milou tradicí, že pravidelně každou neděli řada fanoušků kosmonautiky a astronomie tráví nedělní večer sledováním pořadu Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. Čas od času je do tohoto pořadu zván zajímavý host, který tu vypráví o astrofotografii, jindy o světelném smogu a někdy tento host vypráví o kosmonautice. Dnes si oba hlavní protagonisté do svého pořadu pozvali Dušana Majera, šéfredaktora serveru kosmonautix a budou si s ním povídat o blížícím se startu nového teleskopu Jamese Webba, který by se za několik měsíců měl vydat na svou pouť do vesmíru. Vy jste samozřejmě srdečně zváni.

David Píša – Předpovídání zemětřesení (8.7.2019)

Tématem dnešní přednášky je přírodní jev, který je starší než lidstvo. Tímto problémem je zemětřesení, při kterém dochází k náhlému pohybu zemské kůry. Tento pohyb je indukovaný uvolněním napětí, které vzniká z neustálých pohybů zemských desek podél zlomů. Typickými představiteli míst, kde k nim dochází, je například zlom San Andreas v Kalifornii na západním pobřeží USA, východní Asie, Turecko či jiná místa. Následky tohoto jevu bývají často katastrofické, na tomto místě stačí připomenout událost, která se odehrála na vánoce roku 2004. Tehdy došlo pod hladinou Indického oceánu k posunu tektonických desek vůči sobě a tato událost měla za následek vyvolání vlny tsunami, která zpustošila pobřeží Indonésie, Srí Lanky, Indie a dalších zemí. Při této události zemřelo více než 200 tisíc lidí a byly při ní způsobeny nedozírné hospodářské škody. Jedna z věcí, která je při zemětřesení obtížná, ne-li nemožná je jeho předpovídání. I tak se řada vědců pokouší najít způsob, jak se o to pokusit. O jednom z těchto způsobů pohovoří dnešní přednášející, pan RNDr. David Píša PhD., vědecký pracovník Oddělení kosmické fyziky, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Přednáška samotná byla pronesena v rámci cyklu Science to go, který si dal za úkol zpřístupnit nejnovější úspěchy přírodních věd široké veřejnosti.