Štítek ‘Falcon 9’

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality III/2023 (10.10.2023) online přednáška v 18:00

Dle kalendáře už nám skončilo léto, takže se nachýlil pomalinku čas, abychom se připravili na další shrnutí dění v kosmonautice, které pro nás pravidelně připravuje šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned první červencový den nám přinesl start teleskopu Euclid evropské ESA, kterou vynesla raketa Falcon 9. Již o pět dní později jsme se rozloučili s tahounem světové kosmonautiky raketou Ariane 5, která dlouhá desetiletí spolehlivě vynášela vědecké, vojenské i komerční zakázky. Poslední událostí, kterou v červencovém výčtu nemůžeme opomenout, je start indické mise Chandrayaan-3, díky které se v srpnu Indie stala čtvrtou zemí, jejíž lander dokázal měkce přistát na povrchu Měsíce. Tímto přistáním jsme se zároveň pomalu přehoupli do dalšího měsíce, kdy se o totéž neúspěšně pokusila ruská sonda Luna-25. I tento měsíc nám přinesl loučení, naposledy jsme mohli vidět start rakety Antares 230+ v rámci zásobovací mise NG-19. Pokud jde o měsíc září, ten nám přinesl pouze teplé počasí a velmi zajímavé události v kosmonautice. Po více jak sedmi letech se totiž úspěšně zakončila pouť sondy Osiris-REX vesmírem, na zemi přistálo pouzdro se vzorky z asteroidu. Pro další událost jsme se museli vypravit až na kosmodrom Tanegashima, odkud startovala japonská raketa H-IIA s měsíčním landerem SLIM a rentgenovým teleskopem XRISM. Poslední zprávou tohoto čtvrtletí je potom start indické rakety PSLV-XL s družicí Aditya-L1 určenou k průzkumu Slunce. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte v podvečer 10. října roku 2023 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos začíná v 18:00.

Dušan Majer – SpaceX a dobývání Marsu (8.1.2023)

S novým rokem jako by se doslova roztrhl pytel a nové přednášky vychází v neuvěřitelném tempu. Ta dnešní se bude zabývat patrně nejpopulárnější soukromou kosmonautickou firmou naší doby, tedy kalifornskou SpaceX. Tato společnosti má už od svého založení ve svém čele jednoho z nejbohatších podnikatelů světa, Elona Muska. Od roku 2002, kdy byla firma založena, dokázala vyvinout a provozovat tři rakety: Falcon 1, Falcon 9 a Falcon Heavy. Ač to zpočátku nikdo nečekal, tak postupem se firmě během let podařilo alespoň z části splnit svůj slib a snížit cenu za dopravu nákladů na oběžnou dráhu. SpaceX však neusíná na vavřínech svých úspěchů a už několik let pracuje na vývoji rakety nové, která sice v minulosti měla již řadu jmen, v současnosti ji však známe pod názvem Starship. To a ještě mnohvem více se dozvíte v přednášce, kterou si pro vás připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Přednáška vyšla v rámci cyklu Večery na FF UK na kanálu neurazitelny.cz.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality IV/2022 (9.1.2022) online přednáška v 18:00

Vážení diváci, počátek nového roku je, jak se zdá, ve znamení online přednášek. Tu první jsme vám mohli nabídnout minulý týden a dnes tu máme upozornění další. Tato nicméně patří k těm již tradičním, vystoupí nám v ní totiž šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer, a pokusí se vám představit nejdůležitější okamžiky kosmonautiky v uplynulém čtvrtletí. Pokud se týká měsíce října, ten byl zahájen startem rakety Falcon 9 s pilotovanou misí Crew-5. V rámci ní se poprvé v kabině lodi Crew Dragon svezla ruská kosmonautka Anna Kikina. Další pamětihodnou událostí pak bylo obnovení výstavby satelitní konstelace firmy Oneweb, kdy dalších 36 družic na oběžnou dráhu vynesla indická raketa LVM-3. Konec měsíce října pak byl ve znamení rozšiřování čínské orbitální stanice Tiangong.  Patrně nejdůležitějším okamžikem měsíce listopadu pak byl první start nového americké supertěžkého nosiče SLS s lodí Orion směrem k Měsíci v rámci mise Artemis I. Další zajímavostí bylo i vypuštění družice JPSS-2. Spolu s touto sondou se na oběžnou dráhu dostal i technologický demonstrátor nafukovacího tepelného štítu. Konec měsíce pak přinesl i radost nám, občanům České republiky. Evropská kosmická agentura totiž představila nové členy svého oddílu astronautů a ukázalo se, že mezi vybranými je i Aleš Svoboda, kapitán armády ČR. I měsíc prosinec se nesl ve znamení velkých událostí. Tu první nám pak připravila kosmická loď Orion, která přestála návrat od Měsíce a úspěšně přistála na hladině oceánu. Ještě ten samý den se na svou cestu do vesmíru vydal japonský lunární modul Hakuto-R 1. Měsíc prosinec nám pak přinesl i jednu méně radostnou událost, když totiž 15. prosince došlo úniku chladících kapalin z kosmické lodi Sojuz MS-22.  Představili jsme si tedy stěžejní témata prezentace, těšit se ale můžete i na některá další. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte večer 9. ledna roku 2023 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos začíná v 18:00.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality I/2022 v 18:00 (04.04.2022)

Pravidelně každé tři měsíce na tomto serveru anoncujeme blížící se přednášku, která shrnuje aktuality týkající se kosmonautiky. Jako obvykle je autorem přednášky šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Za první tři měsíce tohoto roku se v kosmonautice odehrála celá zajímavostí. Asi nejdůležitějšího lednovou událostí bylo bezchybné rozkládání dalekohledu Jamese Webba. V polovině ledna se se také na svou cestu do vesmíru vydal český cubesat VZLUSAT-2, nosičem v tomto případě byla raketa Falcon 9. Poslední lednovou událostí, která bude zmíněna, je příjezd prvního a druhého stupně připravované rakety Ariane 6 na kosmodrom v Kourou. Údálostí, která v únoru všechno ostatní zastínila, se stalo napadení Ukrajiny vojsky Ruské Federace. Napohled pouze pozemská událost však mocně ovlivnila dění v kosmonautice. Tentýž měsíc pro nás připravil šéf společnosti SpaceX Elon Musk svou dlouho odkládanou prezentaci, která se týkala budoucího směřování firmy. I tento měsíc pak pokračovala příprava dalekohledu Jamese Webba. Asi nejzajímavější událostí března je pak bezesporu vývoz rakety SLS na startovní rampu LC-39B. Poslední dvě březnové události se pak týkají pilotované kosmonautiky a mezinárodní vesmírné stanice. K ISS se připojila kosmická loď Sojuz MS-21 a na Zemi se vrátila posádka Sojuzu MS-19. Pokud vás zajímá některé z těchto narychlo představených témat, neváhejte a v pondělí 4.  dubna roku 2022 si v 18:00 večer zapněte přenos Hvězdárny a planetária Brno.

Martin Gembec – Astronomické události 2021/41 v 17:00 a Dušan Majer – online přednáška, historie, současnost, budoucnost SpaceX v 18:00 (11.10.2021)

Již více než rok se vám na stránkách subdomény přednášky snažím nabízet archivní záznamy již minulých přednášek, které se z části či plně zabývají kosmonautikou. Tyto archivní záznamy jsou čas od času přerušovány upozorněními na přednášky budoucí. Jedním z nich je i článek dnešní. V něm se zároveň pokusím o určitý experiment, protože zde nebudu diváky upozorňovat na jedno budoucí vystoupení, ale rovnou na dvě současně. Za oběma přenosy stojí IQLANDIA, vědeckotechnické vzdělávací centrum, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium.
V pondělí 11. října v podvečer proto neváhejte včas zapnout své monitory. Nejprve přijde v 17:00 na řadu Martin Gembec, redaktor serveru Kosmonautix, který nás ve svém pravidelném pořadu seznámí s novinkami v astronomii a kosmonautice. Jako vždy se nejprve dozvíme, co je možno vidět na noční obloze, poté nám ukáže zajímavé astrofotografie z českých luhů a hájů a rozhodně ve svém vystoupení nezapomene zmínit i zajímavosti z kosmonautiky za uplynulý týden.
Po skončení Martinova vystoupení dostanete několik minut na doplnění tekutin a opět vám doporučím se pohodlně posadit, protože v 18:00 přijde na řadu hlavní vystoupení dnešního večera, přednáška šéfredaktora serveru Kosmonautix.cz, Dušana Majera. Ten se ve svém vystoupení bude věnovat jedné z nejdynamičtějších a nejrychleji rostoucích firem posledních dvou desetiletí, tedy SpaceX. Firmě, která se z garážové firmy dokázala za uplynulých dvacet let dostat až na hybnou silu celého kosmonautického odvětví. Firmě, která pravidelně zásobuje ISS, provádí výměnu jejich posádek, vynáší do vesmíru vědecké i komerční družice a zároveň připravuje raketu, která by nás snad jednoho dne dostane na Mars.

Tomáš Přibyl – Quo proboha Vadis, americká kosmonautiko? (11.12.2012)

V roce 2011 se ve Spojených Státech skončila 30 let trvající éra, kdy hlavním dopravním prostředkem NASA byl raketoplán. Jednalo se úžasný stroj, ale už několik let dříve bylo jasné, že tu nebude věčně. Proč ale musely skončit, nedal se jejich provoz ještě udržet? Počátek desátých let 21. století ale nepřinesl jen změnu v pojetí pilotované kosmonautiky. Nástup prezidenta Obamy přinesl i řadu změn ve financování kosmického programu, díky kterému bylo nutno změnit také některé již domluvené a připravené spolupráce s dalšími kosmickými agenturami. Měnily a upravovaly se v té době i plány na nové nosiče a kosmické lodi. Původně vyvíjená raketa Ares byla zrušena a z celého programu Constellation zůstala pouze přejmenovaná kosmická loď Orion. Počátek desetiletí však nepřinesl jen snížení rozpočtu, ale je charakterizován i novými dopravními loděmi soukromých dopravců, kterou zahájily zásobování ISS. Jednalo se o veskrze vzrušující a zajímavou dobu, kterou nám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Petr Desort – Pád a návrat Falcona (17.2.2017)

V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně odlišuje, řeč bude totiž i o tom, co všechno prováděl Elon Musk jinak než ostatní. Osobně mi přišla zajímavá i diskuze, která po přednášce následovala. Dnešním přednášejícím je Petr Desort, člen Kosmo Klubu. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Martin Gembec – Rakety Falcon (2.5.2017)

V roce 2002 se jeden mladý milionář plný nápadů rozhodl založit raketovou firmu a do vínku jí dal dva hlavní směry. Tím prvním byla levnější doprava materiálu do vesmíru a tím druhým pak dopravit člověka na Mars. Tento podnikatel se jmenoval Elon Musk a firma, kterou tehdy založil společně s několika dalšími přáteli se dodnes jmenuje Space Exploration Technologies Corp., zkráceně SpaceX. Tato společnost se nejprve vrhla na stavbu malé nosné rakety Falcon 1, která se v září roku 2008 dostala na oběžnou dráhu. Už o několik let dříve však zvítězila ve výběrovém řízení NASA o dopravu nákladů na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pro tyto účely Muskova společnost vyvinula daleko větší nosič Falcon 9 spolu s nákladní lodí Dragon. Raketa Falcon 9 začala létat v roce 2010. Nejprve jen zásobovala ISS, ale posléze vstoupila i na komerční trh a začala vynášet telekomunikační i vojenské a špionážní družice. Jedním z velkých úspěchů této firmy je i nově vyvinutá kosmická loď Crew Dragon. V současné době se tato firma snaží na malé základně Boca Chica vyvinout raketu Starship, která by měla jednoho dne dopravit člověka na povrch Marsu. Historii i současnost firmy a jejich nosných raket vám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix Martin Gembec.

Petr Melechin – SpaceX Historie přistávání a znovupoužitelnosti (28.06.2017)

Tento týden jsme zahájili téma znovupoužitelnosti a to je v posledních letech nerozlučně spjato s firmou SpaceX, která vznikla v roce 2002 a má své sídlo v kalifornském Hawthorne. Tato firma od roku 2010 provozuje rakety Falcon 9. První přistání se Falconu 9 podařilo v prosinci roku 2015, když dosedl na mysu Canaveral poté, co úspěšně vynesl na oběžnou dráhu družice Orbcomm 2. Přistání na moři bylo obtížnější a povedlo se až v dubnu roku 2016. Záchrana prvních stupňů je však pouze prvním krůčkem ke znovupoužitelnosti. Stupně je nejdříve potřeba zachránit a pak se musí najít zákazník, který je ochoten svou družici na již letěný stupeň posadit. Už v průběhu roku 2016 se však zájemců našlo hned několik, mezi nimi byly i firmy Iridium či SES. A právě posledně jmenovaná firma nakonec uspěla a v březnu 2017 jsme se při misi SES-10 dočkali. Družice byla na oběžnou dráhu vynesena již použitým prvním stupněm. Celé téma znovupoužitelnosti a přistávání nám ve své přednášce představí Petr Melechin, šéfredaktor Elonx.cz. Tento server se věnuje novinkám, které se týkají firem SpaceX, Tesla, The Boring Company, OpenAI a dalších. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Petr Tomek – VTVL (27.1.2016)

Tento týden bych se rád věnoval jedné z nejzajímavějších kapitol dnešní kosmonautiky, kterou se bezesporu stává znovupoužitelnost kosmických nosičů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o horkou novinku posledních řekněme deseti let, pravda je však jiná. Její kořeny sahají velmi hluboko do minulosti. V dnešní přednášce vystoupí novinář, popularizátor a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. Tématem, které si zvolil, je velmi zvláštní zkratka VTVL (Vertical takeoff and vertical landing), která v překladu znamená vertikální start a vertikální přistání. Přednáška vznikla jako reakce autora na okamžik, když měsíc zpátky sledoval první vertikální přistání nejprve suborbitální rakety New Shepard a o pár dní později i prvního stupně Falconu 9. Petr Tomek nejprve představí historii, kdy se v dějinách objevovaly vertikálně startující letadla, konkrétně X-13 Vertijet, Snecma C.450 Coléoptére a další. Poté přejde na první představy o vertikálním přistávání nosné rakety, které se objevily na počátku 60. let. Zmíní se o lunárním modulu, sovětských plánech na nástupce lodi Sojuz, který se jmenoval Zarja a pak přejde na testy firmy McDonnell Douglas s lodí DC-X. Pak už se konečně dostane na zlatý hřeb celé přednášky, skoky rakety New Shepard a pokusy s přistáváním rakety Falcon 9.