Tomáš Přibyl – Válka očima špionážních družic (15.03.2022)

Píše se polovina března a již jsou to tři týdny od okamžiku, kdy ruská armáda ruská armáda zahájila ničím nevyprovokovanou válku a zaútočila na území Ukrajiny. Výsledkem je kromě vojenských ztrát i řada mrtvých civilistů včetně žen a dětí. Značné škody navíc utrpěla i pozemní infrastruktura. Byl však tento útok něčím neočekávaným? Přeci jen, již řadu desetiletí operují z oběžné dráhy špionážní družice, jenže jejich záběry jsou nám prostým občanům nedostupné. V posledních 10-15 letech se ovšem na oběžnou dráhu dostávají i družice soukromých firem, které mají sice nižší rozlišovací schopnosti, ale jejich záběry a snímky jsou již běžným smrtelníkům dostupné. Přednáška, kterou bych vám dnes rád nabídl vám nejprve představí historii optické špionáže z oběžné dráhy a poté její autor plynule přejde k současným událostem, které již několik týdnů otřásají světovým děním. Tímto přednášejícím není nikdo jiný než redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška vznikla v rámci Science & Technology Club v Brně.

Petr Dvořák, Dušan Majer – Kosmický teleskop Jamese Webba: Vlajková loď astronomie tohoto desetiletí (23.2.2022)

Po dvou týdnech bych vám opět chtěl nabídnout plnohodnotnou přednášku. Řeč v ní bude o jednom z nejdražších astronomických teleskopů, který se kdy vydal do vesmíru. Samozřejmě jak všichni podle názvu tušíte, jde o dalekohledu Jamese Webba. Dalekohled samotný je společným projektem americké NASA, evropské ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Na svou pouť do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země se vydal 25. prosince 2021 z jihoamerického kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Již během jeho cesty docházelo k postupnému vyklápění jeho konstruce, aby po dosažení cílové oběžné dráhy mohl začít být uváděn do provozu. Jaké úkony byly již provedeny, co všechno ještě dalekohled čeká, aby mohl začít provádět vědecká pozorování? Na tyto a další otázky by nám v dnešní přednášce rádi nabídli odpověď dva přednášející. Jednoho z nich všichni dobře znáte, je jím Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix. Tím druhým je Ing. Petr Dvořák, který pracuje ve Středoevropském Středoevropském technologickém institutu CEITEC a na FSI Vysokého učení technického v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 66 – Rok od přistání Perseverance s Dušanem Majerem a Tomášem Přibylem (20.02.2022) ve 20:00

Pravidelný přísun kosmonautických přednášek, kterým jsme vás od podzimu 2020 po více než rok zásobovali, se zastavil v listopadu loňského roku. Od té doby vám již nepravidelně přinášíme různé nověji vydané záznamy či doporučujeme budoucí pořady. A protože dnešní upoutávka je právě na pořad budoucí a odehraje se v neděli večer. Už jen z toho by vám mělo být jasné, že půjde pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali Dušana Majera, šéfredaktora serveru Kosmonautix a Tomáše Přibyla, kurátora Technického muzea v Brně. V dnešním díle se poohlédneme za ročním působením amerického roveru na povrchu Marsu. Jak všichni víme, spolu s tímto nejnovějším vozítkem NASA  je provozován i vrtulníček Ingenuity. Oba tyto výrobky urazili na povrchu Marsu necelé čtyři kilometry. Zítřejší pořad vám tedy nabídne i roční ohlédnutí za touto úžasnou misí. Oba pozvaní hosté se však nebudou ohlížet jen a pouze do minulosti, ale plánují nastínit i budoucnost průzkumu rudé planety. Zítra ve 20:00 jste všichni srdečně zváni.

Vladimír Wagner – Kosmologie na prahu éry Webbova teleskopu (10.1.2022)

Vesmírný teleskop Jamese Webba, který 25. prosince 2021 vynesla evropská raketa Ariane 5, má potenciál výrazně rozšířit současné znalosti o našem vesmíru. Kosmologie, věda zabývající se vznikem a vývojem kosmu, prošla za uplynulé století pozoruhodnou cestu. Od vysmívaného oboru až po špičkovou rychle se rozvíjející oblast, v níž pracují přední vědci naší éry. A neopomeňme ani velký zájem laické veřejnosti způsobený možností získat odpovědi na fundamentální otázky, které lidstvo trápí již od nepaměti. A právě tím je, mimo jiné, dán i obrovský zájem o Webbův dalekohled, jenž sice nemůže nahlédnout až do nejranějšího vesmíru, nicméně uvidí první hvězdy a galaxie, které po velkém třesku vznikly. Což nám umožní upřesnit některé informace, které již o vývoji struktur v počátcích existence kosmu máme díky mnoha dalším observatořím umístěným v kosmickém prostoru. Webbův dalekohled tak naváže na slavný Hubbleův vesmírný dalekohled nebo sondy WMAP a Planck zkoumající reliktní záření. Jaký je ale současný stav kosmologie? Co už o vesmíru víme a co nám zůstává dosud utajeno? V jaké informace doufáme od Webbova teleskopu? A co nového víme díky dalším cestám zkoumání vesmíru jako jsou neutrina či gravitační vlny? To ve své přednášce pro Kosmologickou sekci České astronomické společnosti prozradil známý částicový fyzik a popularizátor vědy Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky.

Jiří Podolský – Testy Einsteinovy relativity – proč dnes důvěřujeme této krásné teorii (27.1.2022)

Gravitace je síle, kterou zná lidstvo v určité podobě od nepaměti. Její poznání se však velmi vyvíjelo, od prvotních pokusů o seriózní pochopení ve starověkém Řecku, přes Keplerův model až po Newtonovu teorii, která se měla za tak prokázanou, že se jí začalo říkat Newtonův gravitační zákon, nikdo si totiž nedokázal představit, že by byla překonána. Přesně to se však stalo, když německý fyzik Albert Einstein publikoval v roce 1915 obecnou teorii relativity. Současný model gravitace se považuje rovněž za velmi dobře podpořený experimentálními daty, ani za 106 let se fyzikům nepodařilo předložit věrohodnou pokročilejší hypotézu a Einsteinova teorie přežívá všechny pokusy o vyvrácení ze strany odborníků i pseudovědců. A nejen že přežívá, triumfuje na celé čáře. Každý další pokus o nahlodání její důvěry vede naopak k čím dál přesnějšímu potvrzování. Jaké jsou ale vlastně důkazy pro obecnou teorii relativity? To se v závěrečné přednášce cyklu Přednášky z moderní fyziky pořádaného Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy pokusí nastínit Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky. Projdeme si tak 3 klíčové klasické důkazy, včetně slavného Eddingtonova pozorování zatmění Slunce v západní Africe, ale také moderní důkazy jako jsou měření gravitačního čočkování, strhávání prostoročasu, gravitační dilatace času nebo nesmírně pozoruhodný Hafeleův-Keatingův experiment. Do toho všeho navíc silně zasahuje kosmický výzkum, mnohé moderní experimenty by bez něj nebyly možné. Přednáška byla pronesena v rámci přednáškového cyklu Přednášky z moderní fyziky.

Martin Gembec – Rok 2021 v astronomii a kosmonautice v 18:00 (20.1.2022)

Rok se nám s rokem sešel a máme tu jednu z dalších přednášek, které by nám měly zrekapitulovat dění v kosmonautice a astronomii v uplynulém roce. A jak už to na našem serveru poslední dobou bývá, nepůjde o záznam přednášky, ale upozornění na přednášku, která se teprve pro vás chystá. Uskuteční se ve čtvrtek dne 20. ledna 2022 v 18:00 v prostoru IQLANDIA, vědeckotechnického vzdělávacího centra, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium. Své shrnutí loňských událostí si pro vás připravil redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec. Jako diváci můžete položit i přednášejícímu otázky, které vám na závěr přenosu zodpoví. Ty lze zaslat od 16. 1. na slido.com po zadání kódu #rok2021. A nyní přidám ještě krátkou anotaci o přednášce z pera samotného autora.

Vybaví se vám z roku 2021 přehlídka planet na večerní obloze? Start dalekohledu JWST? Přistání Perseverance na Marsu? Nebo první přistání Starship? Nejen tyto události hýbaly světem astronomie a kosmonautiky Podíváme se na nejnovější objevy a zážitky z pohledu amatérského astronoma a popularizátora kosmonautiky.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 60 – James Webb Space Telescope s Dušanem Majerem, Tomášem Přibylem a Norbertem Wernerem (9.01.2022) ve 20:00

Blíží se nedělní večer, kterou sebou pravidelně již řadu měsíců přináší pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali Dušana Majera, šéfredaktora serveru Kosmonautix, Tomáše Přibyla, kurátora Technického muzea v Brně a Norberta Wernera z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Dnešní díl se bude cele věnovat dalekohledu Jamese Webba, který se na svou pouť do libračního bodu L-2 soustavy Země-Slunce. Jedna se o naprosto přelomový astronomický přístroj, který má velkou šanci výrazně rozšířit naše vědecké poznatky. Tento nesmírně nákladný teleskop vynesen do vesmíru raketou Ariane 5 25. prosince roku 2022. V současné době se tento přístroj stále rozkládá a připravuje na svůj provoz. Pozvaní odborníci budou dnes nejen odpovídat na otázky obou Jirků, ale jsou připraveni i na případné dotazy vás diváků. Dnes ve 20:00 jste srdečně zváni.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality IV / 2021 v 18:00 (6.1.2022)

Jak jsem již sliboval, po vyčerpání archivních přednášek budeme na tomto serveru hlavně upozorňovat na přednášky budoucí. Ta, na kterou bych vás dnes rád pozval, by vám měla představit nejzajímavější události, které se odehrály v posledním čtvrtletí roku 2021. Autorem této přednášky je šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Tak jako v každém z předchozích dílů si připravil kosmonautické zajímavosti, které se odehrály v říjnu, listopadu a prosinci. V říjnu se nám poprvé představila nová jihokorejská raketa KSLV-II Nuri. Odstartovala též mise Lucy, která je určená k průzkumu Jupiterovy rodiny asteroidů. Třetí velmi zajímavou událostí tohoto měsíce pak byla mise Sojuz MS-19, kdy mezi cestujícími téhle mise byl i ruský režisér a herečka, kteří na ISS natáčely záběry pro budoucí film. Ani listopad nás poté neochudil. Nejprve ruská protidružicová střela rozstřelila na oběžné dráze vysloužilý sovětský satelit Kosmos 1408, poté se k mezinárodní kosmické stanici připojil nový modul Pričal a na špici rakety Falcon 9 se do vesmíru vydala sonda DART. Pokud předchozí dva měsíce byly zajímavé, tak prosinec byl velice nadupaný. I další start Sojuzu nepřinesl na ISS posádku dlouhodobé expedice, ale dva návštěvníky. Další zajímavou událostí byl start rentgenového teleskopu IXPE a celý tento fantastický rok byl zakončen zakončen vynesením dalekohledu Jamese Webba, který na oběžnou dráhu dopravila raketa Ariane V. Pokud vás zajímá některé z těchto narychlo představených témat, neváhejte a ve čtvrtek 6. ledna roku 2022 si v 18:00 večer zapněte přenos Hvězdárny a planetária Brno.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 59 – Vladimír Remek (2.01.2022) ve 20:00

Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. Jedinou výjimkou z tohoto zaběhlého schématu je pravidelný pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali prvního a jediného československého kosmonauta. Pan Ing. Vladimír Remek byl prvním neamerickým a nesovětským občanem, který se podíval do vesmíru. Jeho vesmírná cesta se započala 2. března 1978. Během ní se Vladimír Remek spolu se svým velitelem Alexejem Gubarevem v kabině Sojuzu 28 navštívil orbitální stanici Saljut 6 a prováděl na ní během následujících dní řadu vědeckých experimentů. Ze své cesty se posléze vrátil 10. března 1978.

Dušan Majer – 5 momentů SpaceX v roce 2021, online přednáška v 17:00 (10.12.2021)

Dnes bych vám po nějaké době opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku. Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz se uvolil, že v rámci přednáškového cyklu Pátečníků přednese svoji zbrusu novou přednášku, která pohovoří o nejzajímavějších momentech SpaceX v roce 2021. SpaceX uskutečnilo do dnešního dne v roce 2021 celkem 27 startů na orbitální dráhu a do konce roku se v současné době plánují ještě čtyři další mise. Nebylo tedy snadné vybrat ty nejzajímavější události. My si je nyní pokusíme v rychlosti shrnout. V posledních týdnech budila velkou pozornost mise DART, která vynesla do vesmíru stejnojmennou sondu, která se příští rok pokusí změnit oběžnou dráhu planetky Dimorphos. Druhý zajímavý moment se udál už koncem ledna, tehdy raketa Falcon 9 v rámci mise Transporter-1 vynesla na oběžnou dráhu rekordní počet družic. Velkou kontroverzi způsobila v řadách amerických kosmických společností událost třetí, kterou byl výběr měsíčního landeru pro NASA. Namísto plánovaných dvou landerů totiž americká agentura vybrala firmou jedinou a to kalifornskou SpaceX a její vyvíjenou loď Starship. U této lodi zůstaneme i v předposledním bodě, protože první polovinu roku nás provázely její testy, které probíhali na základně Boca Chica v Texasu. Na závěr si pak Dušan Majer schoval misi Inspiration4, tedy okamžik, kdy se poprvé v dějinách kosmonautiky na oběžnou dráhu vydala čtyřčlenná posádka tvořená amatéry. Přednáška bude pronesena tento pátek v 17:00 v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.