Štítek ‘Hvězdárna Valašské Meziříčí’

Dušan Majer – Space X v roce 2020 (28.11.2020)

Dnes se naposledy vrátíme k loňskému semináři o raketové technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí a podíváme se na jedinou přednášku, kterou zde proslovil šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, Dušan Majer. Vybral si pro ni nesporně velmi atraktivní téma, kalifornskou raketovou firmu SpaceX. Je to společnost, která do kosmonautiky po řadě desetiletí přinesla počátkem 21. století svěží vítr. Na tomto serveru se již několik přednášek o této firmě nachází a mají jedno společné, nabízí tak říkajíc pohled na SpaceX od jejich počátků až do současnosti. Dnešní přednáška je v tomto jiná. Dnes se nebudeme zabývat historií firmy, ale vrátíme se v čase o pouhý rok a ohlédneme se za aktivitami této firmy v roce 2020. A že je z čeho vybírat.  Během tohoto období vybudovala na oběžné dráze největší satelitní konstelaci všech dob. Dál také firma vynáší náklady pro platící zákazníky a zásobuje ISS. Tou nejdůležitější aktivitou v loňském roce však bezesporu byla pilotovaná mise Demo-2, první pilotovaný start soukromé kosmické lodi v historii. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců 2020.

Tomáš Přibyl – Kde jsme mohli být, kdyby. (27.11.2020)

Dnes se naposledy vrátíme k tradičnímu semináři o kosmonautice, který každý rok koncem listopadu pořádá Hvězdárna ve Valašském Meziříčí. Tento seminář se koná už řadu let a většina přednášek, které se zde v letech 2009-2019 zazněly, je dostupná v archívu. Pokud máte zájem a já bych vám chtěl opravdu doporučit, abyste si zkusili některé záznamy poslechnout, stojí za to. Má to jedinou drobnou nevýhodu, všechny záznamy, až na ročník 2020, jsou dostupné pouze v mp3 formátu. U některých budete mít navíc k dispozici i obrazovou část přednášky. Nyní už k přednášce. Poslední doposud zde nepublikovanou přednáškou z loňského ročníku je přednáška s názvem Kde jsme mohli být, kdyby. Pojednává o některých nerealizovaných raketových nosičích, které z různých důvodů zůstaly pouze na papíře. Podíváme se na patrně největší navrhovaný nosič v dějinách kosmonautiky, kterým je raketa Sea Dragon. Její rozměry byly v pravdě impozantní a odpovídala tomu i nosnost, kterou měla mít. Dalším projektem, který se nepodíval na oběžnou dráhu byl plánovaný nosič firmy Beal Aerospace. Takto bych mohl vyjmenovávat všechny rakety, o kterých dnešní přednášející mluví, ale raději bych přenechal slovo jemu. Přeci jen, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně, je zárukou, že dnešní přednáška bude stát za to.

Petr Zelený – Všechno na Mars (26.5.2021)

Až do poloviny dvacátého století mohli astronomové zkoumat Sluneční soustavu a vlastně celý vesmír pouze prostřednictvím dalekohledů. Až teprve příchod kosmonautiky se vše změnilo. První sondy začaly zkoumat jiná kosmická tělesa postupně, dá se říct, že dle jejich dostupnosti a vzdálenosti od Země. Rozjel se také kosmický závod, která ze dvou hlavních kosmických velmocí dopraví k danému tělesu první sondu či přistane na jeho povrchu. Jako první přišel na řadu Měsíc, do jehož blízkosti se jako první dostala sovětská sonda Luna-1. Dalším tělesem, o které se svedla velká bitva, byla Venuše. První průlet okolo ní zaznamenali Američané a to už v roce 1962, úspěšnou sondou byl Mariner-2. Prvního úspěšného dosednutí na povrch jiné planety však musel počkat až do roku 1970, kdy se to podařilo sondě Veněra-7. Poté už přišel na řadu Mars. První úspěšný průlet okolo Marsu zaznamenali opět Američané a to v roce 1964, úspěšnou sondou byl Mariner-4. V roce 1971 si poté Sověti připsali na seznam svých prvenství první zásah povrchu Marsu při misi Mars-2. Posledního prvenství se dočkali při misi Mars-3, kdy se jejich lander dostal na povrch planety, ale po necelých 2 minutách se odmlčel. Toto prvenství se však často nepočítá a za první úspěšný lander, který pracoval na povrchu Marsu, se považuje až dvojice sond Viking 1 a 2 americké NASA, které přistáli na povrchu v roce 1976 a vydržely zde pracovat několik let. Od té doby až do roku 2021 byl povrch Marsu doménou americké kosmonautiky. Celou historii průzkumu Marsu vám ve své přednášce představí pan Mgr. Petr Zelený, odborný pracovník Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde i tato přednáška vznikla. 

Michal Václavík – Kosmické sondy a jejich objevy, 2019 – 2020 (28.11.2020)

Dlouho dobu jsem přemýšlel, zda zde uvádět kosmonautické přednášky, které se týkají objevů kosmických sond, či zajímavých startů raket v určitém období. Jedná se totiž o přednášky, které jsou aktuální hlavně v čase, kdy byly předneseny, časem sice obsahově nezastarávají, ale zájem o jejich zhlédnutí se výrazně snižuje. Přesto jsem se rozhodl přidávat i je, proto se v budoucnu s těmito přednáškami budete setkávat i zde. Přeci jen, cílem je shromáždit na jednom místě všechny známé a publikované přednášky, které se zabývají kosmonautikou a vše, co s ní souvisí. Dnešní přednáška nám nabídne přehled kosmických sond, které se nachází mimo oběžnou dráhu Země. Půjde tedy o sondy zkoumající sluneční soustavu, v našem přehledu zavítáme k naší centrální hvězdě i planetám Merkur, Venuše, Mars či Jupiter a nezapomene ani na asteroidy, Měsíc či sondy New Horizons, která stále opouští naší sluneční soustavu. Přednášejícím, který nám ty nejzajímavější sondy představí, je Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický prostor. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců 2020 na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Díky tomu, že jsou na videu nastavena práva tak, že je není možno přehrávat na jiných stránkách, jsem vám nucen videa nabídnout pouze v odkazu.

Petr Zelený – Třináct věcí, které zachránily Apollo13 (27.11.2020)

11. dubna 1970 se vydalo k Měsíci 5. pilotované Apollo a celkově třetí mise, která měla přistát na jeho povrchu. Posádku tvořili velitel Jim Lovell, zkušený astronaut s československými kořeny a dva nováčci. Těmi byli pilot velitelského modulu John Swigert a Fred Haise, pilot lunárního modulu. Jako místo přistání byl vybrán kráter Fra Mauro. Celý start proběhl více méně v pořádku s výjimkou problémů, které způsobily předčasné zhasnutí jednoho z motorů druhého stupně. Tento nedostatek tahu však dokázaly zbylé motory spolu s třetím stupněm Saturnu posléze dohnat a celá sestava byla v pořádku navedena na dráhu k Měsíci. 55 hodin a 52 minut však senzory detekovaly pokles tlaku ve vodíkové nádrži. Na pokyn řídícího střediska však John Swigert zahájil promíchávání všech nádrží, jak vodíkových, tak i kyslíkových. Zhruba minutu a půl po zapnutí promíchávání nádrží došlo ke katastrofické explozi kyslíkové nádrže číslo dvě. Pro astronauty to nejprve představovalo velké zklamání, nebudou přistávat na Měsíci, ale postupem času se ukázalo, že situace je horší a astronauté na palubě budou doslova bojovat o svůj život. Prolétli okolo Měsíce a zamířili směrem k Zemi. Celý let byl doprovázen řadou velkých improvizací, které připravovalo řídící středisko a poté je na palubě realizovala čím dal unavěnější posádka. Sám velitel mise Jim Lovell nazval tento let úspěšnou prohrou. Posádka se dostala v pořádku na Zemi, ale nikdy nechodili po Měsíci. Ani jeden z členů posádky se už poté do vesmíru nevypravil. V dnešní přednášce nám krizový let Apolla 13 představí pan Mgr. Petr Zelený, odborný pracovník Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde i tato přednáška vznikla.

Petr Zelený – Cesta kolem světa za 108 minut (19.3.2021)

V dnešní přednášce se vrátíme na počátek dubna, kdy vrcholily oslavy 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru. Na našem serveru jsme této události věnovali celý týden, během kterého jsme našim divákům nabízeli jen samé živé přenosy a streamy. Dnešní přednášku jsem si tehdy odložil, protože jsem měl pocit, že je už tak trošku přegagarinováno. Ale nyní, kdy se v kalendáři píše již polovina května, se k tomu vystoupení můžeme vrátit. 12. dubna roku 1961 proběhla jedna z největších událostí pilotované kosmonautiky, kdy se do vesmíru podíval první člověk a občan Sovětského Svazu, nadporučík Jurij Gagarin. Jeho rodná země si tímto startem připsala další velký zářez v nevyhlášené válce o kosmická prvenství. Nedávno jsem i zachytil názor, se kterým se dá souhlasit. Když by totiž byli první ve vesmíru Američané, byť by šlo v jejich případě jen o suborbitální skok, tak by patrně nikdy nebyl s takovou velkou vervou zahájen program Apollo a celá historie kosmonautiky by se vyvíjela jiným způsobem. A nyní k samotné přednášce, celý průběh kosmického letu Jurije Gagarina nám představí pan Mgr. Petr Zelený, odborný pracovník Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde i tato přednáška vznikla.
K dnešní přednášce máme netradičně připravený bonus. A nepůjde o ledasjaký bonus, pracovník Hvězdárny hlavního města Prahy Jan Spratek bude zítra v jedenáct hodin dopoledne odpovídat na stránce serveru idnes.cz na otázky čtenářů, které se týkají planety Mars a jaké se zde očekávají objevy kosmických sond. 

Tomáš Přibyl – Čelomejův lunární program (28.11.2020)

V závěrečné přednášce tohoto týdne se podíváme směrem k Měsíci. Závod o prvního člověka na Měsíci byl vyhlášen prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym v roce 1961. Jeho projev byla reakce na první let člověka do vesmíru. Tím však nebyl Američan ale sovětský občan Jurij Gagarin. Bylo tedy nutno probudit národ, který se cítil pokořen a ohrožen. Po Kennedyho burcujícím projevu se celá země semknula a pod vedením NASA vyvinula raketu Saturn V, lunární modul i kosmickou loď Apollo. V SSSR tomu bylo jinak, hlavní tíha kosmického programu sice ležela na Sergeji Koroljovovi a jeho OKB-1, ale i další konstrukční kanceláře přišly s vlastními plány na dopravu člověka na Měsíc. Navíc částečně nefungovala ani spolupráce mezi jednotlivými konstruktéry. Jedním z těchto konstruktérů byl i Vladimír Čelomej, člověk, který vyvinul balistickou raketu UR-200 i těžký raketový nosič UR-500. Tato raketa je známější pod jménem Proton a létá do dnešních dnů. Pro dobytí Měsíce měl v plánu vyvinout supertěžký nosič UR-700 s nosností přibližně 150 tun na nízkou oběžnou dráhu. O jeho měsíčních plánech nám bude přednášet Ing. Tomáš Přibyl, člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Tomáš Přibyl – Padesátiny rakety Saturn V (26.11.2017)

Téma Apolla jsme tu už několikrát rozebírali, ať už před vánoci, kdy jsme se podívali na řadu různých konspiračních teorií, anebo na konci měsíce ledna, kdy jsme si připomněli výročí požáru kabiny Apolla 1. Na kalendáři se nám pomaličku blíží měsíc duben, který je velice nabitý co se týká kosmonautických událostí. Abychom se proto vyhnuli zmatkům a tlačenici, která logicky přijde, rozhodl jsem se zavzpomínat na tento program poněkud v předstihu. Práce na programu Apollo byly zahájeny krátce po Kennedyho projevu. Pro přistání na Měsíci bylo nutno vyřešit skafandry, způsob přistání, kosmickou loď. Hlavně a především však bylo nutno postavit raketu, která bude schopna americký národ na povrch Měsíce dopravit. Touto raketou se stal nejsilnější a největší doposud realizovaný raketový nosič Saturn V. Každý stupeň této rakety stavěla jiná firma, první stupeň, SIC, zajistil Boeing, druhý, S-II, zajistil North American Aviation, který zároveň vyvíjel loď Apollo a třetí stupeň, S-IVB dodala firma Douglas Aircraft Company. Z dnešního pohledu je popis výrobce snadnější, po sérii sloučení a nákupů lze jednoduše prohlásit, že raketu dodal Boeing. S vývojem rakety Saturn V vás seznámí známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška samotná pak zazněla v roce 2017 v rámci každoročního semináře o Kosmonautice, raketové technice a kosmických technologiích. Při této příležitosti bych chtěl veřejně poděkovat uživateli discordu s nikem mses, který spojil zvukový záznam přednášky s prezentací autora.

Libor Lenža – Historie a současnost satelitních navigačních systémů – online přednáška v 18:00 (24.2.2021)

Když jsme na našem přednáškovém serveru započali s vydáváním přednášek, dlouhou dobu se jednalo jen o záznamy, až později přišel okamžik, kdy bylo možno upozorňovat na aktivní budoucí vystoupení různých popularizátorů. Vy jako diváci jste tím získali možnost sledovat přednášky z pohodlí svého domova. Nejinak tomu bude i dnes. Dnešní článek je vydán s jednodenním předstihem, abyste získali možnost si přizpůsobit středeční aktivity a mohli ve středu 24. února 2021 v 18:00 shlédnout online přednášku. Vystoupí v ní pan Ing. Libor Lenža, ředitel Hvězdárny Valašského Meziříčí, který se zaměří na satelitní navigační systémy. Jeho přednáška by měla být populárně naučná. Zaměří se v ní na počátky těchto systémů, proč vlastně tyto systémy vznikly, jak se vyvíjely a kam až dospěly. Dozvíte se i to, na jakých principech fungují, a co všechno nám umožňují. Má cenu vůbec přemýšlet o tom, že by se všechny navigační systémy sjednotily, nebo je výhodnější, aby každý stát či soustátí provozovali systém svůj? Berte dnešní přednášku i jako pokračování přednášky pondělní, ve kterém nám byly představeny principy námořní navigace.

Ondřej Šamárek – Garderoba pro Měsíc (22.11.2019)

V poslední přednášce tohoto týdne se zaměříme na jeden z klíčových bodů programu Apollo, kterým bezesporu byly skafandry. Seznámíme se s jeho postupným vývojem, s použitím v programu Mercury, na který ihned navázal vývoj skafandru pro lodi Apollo. Skafandr samotný se skládal z několika částí, které můžeme rozdělit pro jednoduchost na dvě, přetlakový oblek samotný, který vyvíjela firma ILC Dover a batoh, jehož vývoj zajišťovala společnost Hamilton Standard. Dnešní přednáška bude však i o peripetiích, nečekaných problémech i o komplikacích, které přinesla spolupráce těchto dvou firem. Ať tak nebo tak, výsledkem tohoto postupného procesu se na konci 60. let stal skafandr, který dokázal ochránit astronauty během programu Apollo a umožňoval i výstupy do otevřeného prostoru během provozu orbitální stanice Skylab. S vývojem lunárního skafandru A7L nás seznámí redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, přednáška samotná pak zazněla v rámci každoročního semináře o Kosmonautice, raketové technice a kosmických technologiích. Při této příležitosti bych chtěl veřejně poděkovat uživateli discordu s nikem mses, který spojil zvukový záznam přednášky s prezentací autora.