Štítek ‘Orion’

Jan Veselý – Návrat lidí na Měsíc – Program Artemis (25.01.2023)

Lidská noha poprvé stanula na povrchu jiného tělesa v červenci roku 1969 a prvním člověkem, který tento krok učinil byl Neil Armstrong. Do konce roku 1972 se pak po měsíčním povrchu prošlo celkem 12 pozemšťanů. Když posléze NASA program Apollo ukončila, nepředpokládala, že návrat lidských bytostí zpět na Měsíc se protáhne na předlouhých padesát let. První zmínky o možném návratu lidí na Měsic se začaly objevovat již v devadesátých letech, ale reálné práce na programu, který měl tento návrat umožnit, byly zahájeny až v novém tisíciletí. Za těmito účely vyvinula americká NASA spolu s dalšími zahraničními partnery prostředky, které jí tento krok umožní. Řeč je samozřejmě o superraketě SLS či kosmické lodi Orion. V rámci prvního přistání, které by měla uskutečnit mise Artemis III by se měla po měsíčním povrchu projít také první žena. O ní a dalších podrobnostech programu Artemis by vás v dnešní přednášce chtěl informovat Mgr. Jan Veselý z pražského planetária. 

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality IV/2022 (9.1.2022) online přednáška v 18:00

Vážení diváci, počátek nového roku je, jak se zdá, ve znamení online přednášek. Tu první jsme vám mohli nabídnout minulý týden a dnes tu máme upozornění další. Tato nicméně patří k těm již tradičním, vystoupí nám v ní totiž šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer, a pokusí se vám představit nejdůležitější okamžiky kosmonautiky v uplynulém čtvrtletí. Pokud se týká měsíce října, ten byl zahájen startem rakety Falcon 9 s pilotovanou misí Crew-5. V rámci ní se poprvé v kabině lodi Crew Dragon svezla ruská kosmonautka Anna Kikina. Další pamětihodnou událostí pak bylo obnovení výstavby satelitní konstelace firmy Oneweb, kdy dalších 36 družic na oběžnou dráhu vynesla indická raketa LVM-3. Konec měsíce října pak byl ve znamení rozšiřování čínské orbitální stanice Tiangong.  Patrně nejdůležitějším okamžikem měsíce listopadu pak byl první start nového americké supertěžkého nosiče SLS s lodí Orion směrem k Měsíci v rámci mise Artemis I. Další zajímavostí bylo i vypuštění družice JPSS-2. Spolu s touto sondou se na oběžnou dráhu dostal i technologický demonstrátor nafukovacího tepelného štítu. Konec měsíce pak přinesl i radost nám, občanům České republiky. Evropská kosmická agentura totiž představila nové členy svého oddílu astronautů a ukázalo se, že mezi vybranými je i Aleš Svoboda, kapitán armády ČR. I měsíc prosinec se nesl ve znamení velkých událostí. Tu první nám pak připravila kosmická loď Orion, která přestála návrat od Měsíce a úspěšně přistála na hladině oceánu. Ještě ten samý den se na svou cestu do vesmíru vydal japonský lunární modul Hakuto-R 1. Měsíc prosinec nám pak přinesl i jednu méně radostnou událost, když totiž 15. prosince došlo úniku chladících kapalin z kosmické lodi Sojuz MS-22.  Představili jsme si tedy stěžejní témata prezentace, těšit se ale můžete i na některá další. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte večer 9. ledna roku 2023 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos začíná v 18:00.

Dušan Majer – Rok 2022 v kosmonautice – Úsvit superraket (online přednáška 6.1.2023 v 17:00)

Vážení diváci a milovníci kosmonautiky, vítám vás v Novém roce. Zároveň bych vám také chtěl udělat radost a pozvat vás na přednášku šéfredaktora serveru kosmonautix, Dušana Majera. Ten si pro vás připravil povídání o 5 nejdůležitějších okamžicích kosmonautiky za rok 2022. Šlo o rok naprosto výjimečný, protože se během něj uskutečnilo 186 pokusů o start rakety na oběžnou dráhu, z nich 178 bylo úspěšných. Mimochodem, více než třetinový podíl na tomto počtu má americká raketová společnost SpaceX Elona Muska. Během uplynulého roku jsme se také dočkali kompletního rozložení a zahájení provozu teleskopu Jamese Webba, který doufejme bude zásobovat svými úžasnými objevy vědce ještě řadu let. Koncem září také nadešel okamžik, kdy americká sonda DART narazila do měsíčku planetky Didymos. Dozajista nejdůležitější kosmonautickou událostí loňského roku pak bezesporu byl start nové supertěžké rakety SLS, která v rámci mise Artemis 1 vynesla na cestu k Měsíci novou kosmickou loď Orion. Dění v kosmonautice však neovlivňovali jen starty nových nosných raket či objevy kosmických sond. Koncem února letošního roku napadla vojska Ruské Federace Ukrajinu a následná vlna sankcí západních zemí ovlivnila nejen dění v kosmickém průmyslu, ale i samotnou světovou ekonomiku.

Přednáška je plánovaná na tento pátek, tedy 6. 1. 2022 v 17:00 a uskuteční se v prostorách přírodovědecké fakulty UK v Praze, na adrese Viničná 7. Pokud nemáte možnost se přednášky zúčastnit, nezoufejte, i pro vás existuje možnost ji shlédnout v přímém přenosu. Přednášku pro vás připravili Pátečníci z Českého klubu skeptiků Sisyfos ve spolupráci se vzdělávacím centrem Technecium a Uskupením Tesla. 

Tomáš Přibyl – Artemis: Ze Země (znovu) na Měsíc (1. 12. 2022)

Jednou z nejdůležitějších kosmonautických událostí letošního roku byl bezesporu start nejsilnější rakety současnosti, americké SLS. Tento majestátní nosič po dlouhých letech vývoje a příprav konečně 16. listopadu 2022 v rámci mise Artemis 1 odstartoval a připravil všem divákům nádhernou podívanou. Jde o raketu, která která by již při svém příštím startu měla na oběžnou dráhu Měsíce po více než padesáti letech opět dopravit lidské bytosti. Jaké milníky však musela tato raketa absolvovat, než se tato událost stala skutečností? Jde opravdu o zbrusu novou raketu, nebo bylo při jejím vývoji využito poznatků získaných při programu raketoplánů? O těchto a dalších zajímavých okolnostech, které této misi předcházely, vám dnes povypráví známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Dušan Majer – Návrat lidí na Měsíc pod křídly Artemis (20.7.2022)

Na tomto serveru jste byli po dlouho dobu zvyklí vídat záznamy přednášek, které se týkají kosmonautiky. Protože jsme však již vyčerpali všechny mě dostupné záznamy, další nové přednášky přichází jen pomalu. Tu dnešní pro vás připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer, v rámci svého vystoupení na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Téma přednášky samotné, jak je ostatně vidět už z jejího názvu, se týká současných plánů americké NASA, která se už od počátku nového tisíciletí snaží o návrat na Měsíc. V prvním desetiletí 21. století se tak dělo pod hlavičkou programu Constellation. Ten však byl v roce 2009 zrušen. Poté následovalo několik let opatrného přešlapování, i tak se však vývoj nezastavil. Úsilí o opětovné dosažení Měsíce bylo následně oficiálně obnoveno v roce 2017, když byl odstartován program Artemis. V jeho rámci by mělo v tomto desetiletí dojít k vybudování stanice Gateway u Měsíce a lidská noha by se měla již navždy vrátit na Měsíc. Pro tyto účely bude vyvinutá obří raketa SLS či kosmická loď Orion, pro kterou dodává servisní modul evropská ESA. O všech těchto podrobnost se více dozvíte v přednášce samotné.

Tomáš Přibyl – Quo proboha Vadis, americká kosmonautiko? (11.12.2012)

V roce 2011 se ve Spojených Státech skončila 30 let trvající éra, kdy hlavním dopravním prostředkem NASA byl raketoplán. Jednalo se úžasný stroj, ale už několik let dříve bylo jasné, že tu nebude věčně. Proč ale musely skončit, nedal se jejich provoz ještě udržet? Počátek desátých let 21. století ale nepřinesl jen změnu v pojetí pilotované kosmonautiky. Nástup prezidenta Obamy přinesl i řadu změn ve financování kosmického programu, díky kterému bylo nutno změnit také některé již domluvené a připravené spolupráce s dalšími kosmickými agenturami. Měnily a upravovaly se v té době i plány na nové nosiče a kosmické lodi. Původně vyvíjená raketa Ares byla zrušena a z celého programu Constellation zůstala pouze přejmenovaná kosmická loď Orion. Počátek desetiletí však nepřinesl jen snížení rozpočtu, ale je charakterizován i novými dopravními loděmi soukromých dopravců, kterou zahájily zásobování ISS. Jednalo se o veskrze vzrušující a zajímavou dobu, kterou nám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Michal Václavík – Pilotované lety za nízkou oběžnou dráhu (5.5.2017)

Ve středeční přednášce jsme se podívali na pilotované kosmické lodi, které Spojené státy vyvíjely v prvním desetiletí 21. století. Dvě z nich, Crew Dragon a Starliner byly určené pro dopravu posádek. O těchle lodích dnes řeč však nebude, spíše se podíváme na tu třetí, kterou pro NASA staví firma Lockheed Martin, jedná se o loď Orion. Ta je určena k tomu, aby mohla dopravovat astronauty i mimo oběžnou dráhu naší Země. Dnešní přednáška se skládá ze dvou částí. V té první nám bude představena Mezinárodní kosmická stanice ISS. Již dvě desetiletí se na její palubě odehrávají úžasné vědecké experimenty. Poté už přednášející přejde k druhé části, ve které se zaměří více na budoucnost a ukáže nám, jakým směrem se bude kosmonautika ubírat v příštích desetiletích. Hlavní slovo zde bude mít samozřejmě americká NASA, která plánuje v blízkosti Měsíce vybudovat novou částečně obydlenou kosmickou stanici Gateway. Na její výstavbu nebude však sama, přibrala k tomu osvědčené mezinárodní partnery. Jak vypadal koncept stanice v roce 2017? Bude nějaký rozdíl ve výzkumu na ISS a na stanici Gateway? Na tyto a další otázky nám odpoví dnešní přednášející, kterým je Ing. Michal Václavík, pracovník České kosmické kanceláře. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků. Pokud se týká přednášky, samozřejmě díky času mírně zastarala.  Pokud se týká termínů, u těch je to nejsnadnější, prostě se posunuly na časové ose doprava, jak to ostatně v kosmonautice bývá obvyklé. Od vydání přednášky se také upravil i koncept stanice a řada dalších detailů. V žádném případě se však nezměnil cíl, pro který je plánováno vybudování této stanice v kosmickém prostoru mimo ochranný štít zemské iono a magnetosféry. 

Tomáš Přibyl – Klepání na hvězdnou bránu (20. 10. 2016)

Dnešní týden se v našem přednáškovém cyklu zaměříme na cestování vesmírem a tomuto tématu se věnoval ve své přednášce i známý popularizátor kosmonautiky Ing. Tomáš Přibyl. V této poněkud kratší přednášce nás nejprve seznámí s tím, jak jsou od nás vzdálené nejbližší hvězdy a připomene, jak dlouho bychom k nim putovali. Zmíní pochopitelně asi nejznámější vyslance lidstva, tedy sondy Voyager 1 i 2, které už řadu desetiletí opouštějí sluneční soustavu, ale nezapomene ani na sondy Pioneer 10 a 11. Připomene i teoretické studie, mezi které patří projekt Daedalus či termonukleární Orion, který měl být poháněn explozemi atomových bomb. Ke konci své přednášky nám pak zmíní i současné možnosti cestování k jiným planetám či sluncím, jako je projekt laserové plachetnice Jurije Milnera nebo v té době čerstvě představený dopravní systém firmy SpaceX, kterému se tehdy říkalo Interplanetary Transport System a dnes jej známe pod názvem SuperHeavy Starship. 

Martin Gembec – Nová éra americké pilotované kosmonautiky (2.2.2016)

Přednáška vybraná pro dnešní den bude po kratší odmlce opět pocházet z vlastních zdrojů serveru kosmonautix. Přednášejícím je Martin Gembec a jako téma si vybral budoucí pilotované lodě americké kosmonautiky. Pochází z počátku roku 2016, informace obsažené v ní odpovídají tedy dané době. Autor nám nejprve povypráví o historii raketoplánů SpaceShipOne a SpaceShipTwo, zmíněna bude i havárie VSS Enterprise z roku 2014. Pokračovat bude druhou suborbitální lodí, raketou New Shepard firmy Blue Origin a kapslí, která bude vozit posádky a náklad na hranice vesmíru. V další části přednášky přešel autor na orbitální kosmonautiku. Nejdříve nás autor seznámil s tehdejším postupem vývoje lodi Orion, která má za několik let dopravit opět člověka na povrch Měsíce. Na závěr si pak nechal oba kontraktory programu komerční dopravy posádek na ISS, tedy firmy Boeing a SpaceX a jejich kosmické lodi Starliner a Crew Dragon. Svou přednášku Martin Gembec bohatě prokládal videi, nebudeme teda na rozdíl od běžných přednášek omezeni jen na statické fotky.

Petr Tomek – Pohony mezihvězdných lodí (28.2.2015)

Pokud jsme se v nedávných přednáškách nacházeli v oblasti nepříliš vzdálené od naší mateřské planety, v té dnešní zavítáme mnohem dál. Petr Tomek nám v přednášce představí řadu různých motorů, které by mohly být použity při budoucích pozemským misích k nejbližším hvězdám. Již na začátku autor zmíní pojem specifický impuls, takže vám doporučím seznámit se s ním v odkazovaném článku. Poté nám vysvětlí, proč při těchto misích nepůjde použít řada v současnosti využívaných motorů. Řeč bude o projektu Orion, inerciální fúzi, projektu Daedalus, ze kterého mimochodem pochází i náhledový obrázek. Dalšími návrhy v pořadí bude nukleární slanovodní raketa, mezihvězdný ramjet a nakonec dojde i na fotonové motory. Zmíněny budou i pohony, při kterých bude loď urychlována prostřednictvím dálkového přenosu energie. Nejedná se úplně o klasickou přednášku, je to technoseminář, takže občas se stane, že se posluchači během výkladu přímo obrací na autora, kterým je novinář, spisovatel a popularizátor vědy Petr Tomek.