Štítek ‘Kosmo Klub’

Petr Tomek – Můj šálek kávy (25.01.2017)

V poslední přednášce tohoto týdne budeme pokračovat v našem zvoleném tématu, kterým je pilotovaná kosmonautika. Zároveň se poněkud ponoříme do tajů vědy. V dnešní přednášce totiž bude hlavně řeč o povrchovém napětí a kapilárních jevech. Na zemi se s povrchovým napětím můžete setkat hlavně na rybníce, kde můžete zahlédnout vodoměrku, jak si to kráčí po hladině. Teď si asi marně škrábete hlavu a přemýšlíte, kam jste se to dostali. Jak takové téma vodoměrky a jejího pohybu po hladině může souviset s kosmonautikou a navíc s pilotovanou. Není to tak těžké a složité. Tyto jevy, které jsou sice na zemi důležité, tak v prostředí mikrogravitace hrají roli daleko zásadnější. Vynecháme-li totiž gravitaci, začnou se totiž kapaliny na oběžné dráze chovat z pohledu pozemšťana naprosto nepochopitelně. A pro posádku kosmické lodi, která se potřebovala napít to mohlo představovat problém. Své by o chování vody v mikrogravitaci mohl vyprávět i italský astronaut Luca Parmitano, který se při výstupu do volného prostoru málem ve svém skafandru utopil. O tom, jak se na oběžné dráze můžete napít, vám povypráví novinář, popularizátor a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. 

Tomáš Petrásek – Dobytí pekla (28.06.2017)

Přednáška, kterou bych vám rád dnes představil, se nebude zabývat ani výzkumem naší planety Země, či putováním meziplanetárním prostorem, ale spíše se zaměří na budoucnost. Jejím tématem bude výzkum Venuše a možnosti, jak by jej bylo možno provádět s pomocí lidských bytostí. Zkusme si však v krátkosti tuto planetu nejprve představit. Je to největší planeta naší sluneční soustavy, která nemá svůj vlastní měsíc, na jejím povrchu je 90krát vyšší tlak než na povrchu Země a maximální teploty se zde blíží 500°C. Přednášejícím dnes bude bude RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Ve své přednášce se nejprve zaměří na původní představy pozemšťanů o této planetě, pokračovat pak bude úsvitem kosmického věku, kdy se k této planetě začaly vydávat první sondy. Při robotickém průzkumu šlo pak až do poloviny 80. let jednoznačně prohlásit, že jednoznačný prim při výzkumu této planety hráli Sověti. Teprve poté převzali žezlo Američané a další národy. V krátkosti autor představí ještě současnost a budoucnost výzkumu tohoto světa a přikročí k ideám a nápadům, které navrhují různí nadšenci a futurologové. Přednáška je to zajímavá a netradiční, ukáže nám však možné cíle, ke kterým zdá se může současná kosmonautika směřovat. Na samotný závěr bych pak rád dodal, že přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Petr Tomek – Raketa Atlas (28.06.2017)

Dnešní přednáška bude pokračovat v tématu tohoto týdne, kterým jsou raketové nosiče. Bude poněkud kratší, ale za to v ní zabrousíme hluboko do historie americké kosmonautiky a podíváme se na raketu Atlas, která byla navrhována jako mezikontinentální balistická raketa. Její vývoj byl zahájen v druhé polovině 40 let a operačního nasazení se dočkala až v roce 1957. Po několika letech však byla ze služby vyřazena. Spalovala v prvním stupni kapalný kyslík a kerosen. Z této rakety pak byl odvozen i nosič Atlas LV-3B, který dopravil na oběžnou dráhu prvního Američana, Johna Glenna. Ten se do vesmíru podíval na několik hodin v únoru roku 1962. Raketa Atlas byl jeden a půl stupňový nosič a jeho největší zvláštností byly palivové nádrže, které byly balónové a musely být neustále pod tlakem. Tato raketa a její následníci Atlasy II, III a V tvořily a tvoří už více než 60 let páteř amerického kosmického programu. V několika nejbližších letech však bude jejich dlouhá historie ukončena, když ji v polovině dvacátých let 21. století má plně nahradit nový nosič Vulcan.  Dnešním přednášejícím je novinář, spisovatel a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Jaroslav Kousal – Electron hnaný Rutherfordem (29.04.2015)

Téma dnešního týdne vzniklo poněkud neobvykle, dá se totiž říct, že vyplynulo z diskuze na discordu, na který bych vás mimochodem velice rád pozval. Můžete se tam setkávat s řadou redaktorů serverů kosmonautix či elonx nebo i s jinými známými popularizátory kosmonautiky u nás. Ale nyní už k tématu, které jsme vybrali, jsou jím totiž rakety. Prvním nosičem tohoto týdne je Elektron, který patří společnosti Rocket Lab. Ta sídlí v USA a vznikla v roce 2006. Své rakety odpaluje ale z Nového Zélandu, z poloostrova Mahia. Přednáška vznikla v době, kdy raketa Elektron se teprve připravovala na svou inaugurační misi, ke které nakonec došlo až v květnu roku 2017. Celkově má tato raketa za sebou 17 startů, z nichž dva skončily neúspěšně. Vynáší náklady nejen pro komerční společnosti, ale i pro americké státní organizace jako NASA či NRO. Společnost Rocket Lab je také známá tím, že každý start své rakety pojmenovává zajímavých názvem, který se nějakým způsobem vztahuje k misi. Jako přednášející se nám představí pan Mgr. Jaroslav Kousal PhD. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Petr Tomek – Lunární konspirace (01.06.2018)

Máme tu poslední přednášku letošního roku. Tento týden jsme se rozhodli věnovat vyvracení různých konspiračních teorií, i když se patrně jedná o házení hrachu na zeď. První přednášku tohoto týdne měl Dan Černý, který se věnoval konspiračním teoriím z hlediska možností filmové techniky 60. let, jako druhý přišel na řadu Tomáš Přibyl. Poslední slovo tento rok dostane novinář, spisovatel a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. Pokud si však myslíte, že jediné konspirační teorie, které se zabývají Měsícem, jsou ty, kde je popíráno přistání Američanů na jeho povrchu, tak se velmi mýlíte. Máme tu teorie o nacistech na Luně, objevují se i zkazky o tom, že na Měsíc nelétáme proto, že se tam nachází základna mimozemšťanů. Další teorie, nazývaná harvest moon pak hovoří o tom, že Američané vlastně nikdy na Měsíc létat nepřestali a že tam budují vojenské základny. Se všemi těmito zajímavými teoriemi vás autor seznámí, rozumí se samo sebou, že vám i vysvětlí, proč jsou nesmyslné. Já bych se s vámi zároveň chtěl pro tento rok rozloučit, popřát vám hodně štěstí v roce novém a uvidíme se tu opět u dalších přednášek 4. ledna 2021.

Tomáš Kocourek – Gravitační prak (26.4.2017)

Kosmické sondy, které jsou určeny k průzkumu sluneční soustavy, jsou stejně jako družice vynášeny na oběžnou dráhu raketami. Při těchto misích se často používají i nejsilnější dostupné rakety s velmi výkonnými horními stupni. I s jejich použitím by však cesta sond k vnějším planetám byla buď přímo nemožná, nebo velice nákladná. Aby bylo možno navštívit planety Saturn, Uran či Neptun, jsou nejdříve směrovány k Jupiteru, který příslušným způsobem upraví dráhu a rychlost sondy, aby mohla namířit ke svému cíli. Tato úprava letové trajektorie se nazývá gravitační manévr, v širší populaci je však lépe známá jako gravitační prak. Tato metoda je však používána i v případě, pokud se rozhodne některá kosmická agentura rozhodne zkoumat kupříkladu planetu Merkur či navštívit sondou polární oblasti našeho Slunce. Téma gravitačního praku se vám v dnešní přednášce pokusí představit Ing. Tomáš Kocourek, Ph.D., vědecký pracovník Fyzikálního Ústavu Akademie Věd ČR, Fakulty Biomedicínského Inženýrství ČVUT v Praze a člen Kosmo Klubu. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Petr Tomek – Kosmonautika z Google Earth (30.9.2015)

V dnešní přednášce budeme pokračovat v seznamovaní se se světovými kosmodromy. Tentokrát se na ně však na ně podíváme přes virtuální globus Google Earth. Pomocí tohoto glóbu nás dnešní přednášející Petr Tomek, novinář a člen Kosmo Klubu, seznámí s většinou světových raketových středisek. Podíváme se na odpalovací rampy, které využívá americká NASA a letectvo USA, tedy na Kennedyho vesmírné středisko a mys Canaveral. Zavítáme i na území bývalého Sovětského Svazu, kde se nachází jak na testovací základnu Kapustin Jar, ležící nedaleko Volgogradu, tak i na asi nejznámější kosmodrom světa, kazašský Bajkonur. Z něj odstartoval první kosmonaut světa, Jurij Gagarin, a i nadále je používán k řadě vesmírných startů. Během naší cesty se podíváme i do Číny, která patří mezi světové kosmonautické velmoci a je třetí a prozatím poslední zemí, která dokázala vyvinout vlastní kosmickou loď a pomocí ní dostat na oběžnou dráhu člověka. Japonská Tanegešima, pacifický kosmodrom Omelek, indický Šríharikota či brazilská Alcântara stojí též za návštěvu. Na závěr jsem si samozřejmě nechal zlatý hřeb, evropský kosmodrom Kourou, který se nachází v Jižní Americe. Berte dnešní přednášku také i jako způsob, jak se můžete o kosmonautice dozvědět více pomocí internetu.

Michal Václavík – Vypouštěcí systémy (29.03.2017)

V dnešní přednášce vystoupí Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde spolu s Jaroslavem Kousalem a Jiřím Teichmanem na výuce předmětu Základy kosmonautiky. Přednáška samotná se zabývá pozemním segmentem kosmonautiky, kam patří kosmodromy, testovací zařízení a dopravní či spojové systémy. Zazněla v rámci každoměsíčních schůzek Kosmo Klubu, takže se nejedná úplně o klasickou přednášku, ale z části dojde i na volnou diskuzi, která je však rozhodně k tématu. Kromě dnešního přednášejícího zajisté poznáte i hlasy Petra Tomka či Jaroslava Kousala a dalších. Podíváme se, kde ve světě se nachází kosmodromy a řeč bude také i o tom, jaké podmínky by mělo splňovat místo, kde se kosmodrom nachází. Start raket je ovlivňován i počasím, takže se dozvíte, kdy raketa již nesmí startovat. Raketové nosiče také většinou nejsou vyráběny v blízkosti kosmodromu, takže je nutno na místo startu dopravit, ať už lodí, letadlem, auty či vlakem. Sestavovány jsou pak buď v horizontální či vertikální poloze. Těmto a dalším zajímavým aspektům bude věnována dnešní přednáška.

Petr Tomek – VTVL (27.1.2016)

Tento týden bych se rád věnoval jedné z nejzajímavějších kapitol dnešní kosmonautiky, kterou se bezesporu stává znovupoužitelnost kosmických nosičů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o horkou novinku posledních řekněme deseti let, pravda je však jiná. Její kořeny sahají velmi hluboko do minulosti. V dnešní přednášce vystoupí novinář, popularizátor a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. Tématem, které si zvolil, je velmi zvláštní zkratka VTVL (Vertical takeoff and vertical landing), která v překladu znamená vertikální start a vertikální přistání. Přednáška vznikla jako reakce autora na okamžik, když měsíc zpátky sledoval první vertikální přistání nejprve suborbitální rakety New Shepard a o pár dní později i prvního stupně Falconu 9. Petr Tomek nejprve představí historii, kdy se v dějinách objevovaly vertikálně startující letadla, konkrétně X-13 Vertijet, Snecma C.450 Coléoptére a další. Poté přejde na první představy o vertikálním přistávání nosné rakety, které se objevily na počátku 60. let. Zmíní se o lunárním modulu, sovětských plánech na nástupce lodi Sojuz, který se jmenoval Zarja a pak přejde na testy firmy McDonnell Douglas s lodí DC-X. Pak už se konečně dostane na zlatý hřeb celé přednášky, skoky rakety New Shepard a pokusy s přistáváním rakety Falcon 9.