Štítek ‘Tomáš Přibyl’

Tomáš Přibyl – Vzestup a pád kosmické spolupráce (19.05.2022)

Počátky spolupráce v kosmonautice lze hledat na počátku 70. let, kdy USA a SSSR začaly uvažovat o společných misích. Prvním výsledkem pak byl program Sojuz-Apollo. V 80. letech následovalo ochlazení vztahů, ale od konce studené války začaly obě kosmonautické velmoci opět spolupracovat a výsledkem této kooperace byla Mezinárodní kosmická stanice, která do dnešních dnů krouží nad našimi hlavami. Dlouhá léta to pak vypadalo, že věčnému soupeření a neshodám je již navždy konec. Bohužel, koncem února letošního roku zaútočila vojska Ruské Federace na Ukrajinu a většina států světa na tyto události zareagovala po svém. Postupně začaly v mnoha oborech lidské činnosti přerušovat své vztahy s Ruskem. Jednou z oblastí, která byla citelně zasažena, byla i kosmonautika. Záznam, který bych vám rád dnes nabídl, je velmi aktualizovaná verze jedné starší přednášky Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 80 – o spolupráci ve vesmíru s Tomášem Přibylem (29. 5. 2022) v 20:00

Jak všichni víte, na tomto serveru se pro vás snažíme již třetím rokem sbírat všechny možné a dostupné přednášky z oblasti kosmonautiky. Jedinou výjimkou z tohoto ustáleného schématu je pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje na serveru youtube Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní protagonisté, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty, které ustálené schéma zpestří. Na nedělní večer si ovšem pánové pozvali jednoho z nejznámějších popularizátorů kosmonautiky v naší zemi, kterým je Ing. Tomáš Přibyl, kurátor Technického muzea v Brně, který bude hovořit na téma vesmírné spolupráce. Pořad začíná v neděli večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni.

Tomáš Přibyl – Válka očima špionážních družic (15.03.2022)

Píše se polovina března a již jsou to tři týdny od okamžiku, kdy ruská armáda ruská armáda zahájila ničím nevyprovokovanou válku a zaútočila na území Ukrajiny. Výsledkem je kromě vojenských ztrát i řada mrtvých civilistů včetně žen a dětí. Značné škody navíc utrpěla i pozemní infrastruktura. Byl však tento útok něčím neočekávaným? Přeci jen, již řadu desetiletí operují z oběžné dráhy špionážní družice, jenže jejich záběry jsou nám prostým občanům nedostupné. V posledních 10-15 letech se ovšem na oběžnou dráhu dostávají i družice soukromých firem, které mají sice nižší rozlišovací schopnosti, ale jejich záběry a snímky jsou již běžným smrtelníkům dostupné. Přednáška, kterou bych vám dnes rád nabídl vám nejprve představí historii optické špionáže z oběžné dráhy a poté její autor plynule přejde k současným událostem, které již několik týdnů otřásají světovým děním. Tímto přednášejícím není nikdo jiný než redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška vznikla v rámci Science & Technology Club v Brně.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 66 – Rok od přistání Perseverance s Dušanem Majerem a Tomášem Přibylem (20.02.2022) ve 20:00

Pravidelný přísun kosmonautických přednášek, kterým jsme vás od podzimu 2020 po více než rok zásobovali, se zastavil v listopadu loňského roku. Od té doby vám již nepravidelně přinášíme různé nověji vydané záznamy či doporučujeme budoucí pořady. A protože dnešní upoutávka je právě na pořad budoucí a odehraje se v neděli večer. Už jen z toho by vám mělo být jasné, že půjde pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali Dušana Majera, šéfredaktora serveru Kosmonautix a Tomáše Přibyla, kurátora Technického muzea v Brně. V dnešním díle se poohlédneme za ročním působením amerického roveru na povrchu Marsu. Jak všichni víme, spolu s tímto nejnovějším vozítkem NASA  je provozován i vrtulníček Ingenuity. Oba tyto výrobky urazili na povrchu Marsu necelé čtyři kilometry. Zítřejší pořad vám tedy nabídne i roční ohlédnutí za touto úžasnou misí. Oba pozvaní hosté se však nebudou ohlížet jen a pouze do minulosti, ale plánují nastínit i budoucnost průzkumu rudé planety. Zítra ve 20:00 jste všichni srdečně zváni.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 60 – James Webb Space Telescope s Dušanem Majerem, Tomášem Přibylem a Norbertem Wernerem (9.01.2022) ve 20:00

Blíží se nedělní večer, kterou sebou pravidelně již řadu měsíců přináší pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali Dušana Majera, šéfredaktora serveru Kosmonautix, Tomáše Přibyla, kurátora Technického muzea v Brně a Norberta Wernera z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Dnešní díl se bude cele věnovat dalekohledu Jamese Webba, který se na svou pouť do libračního bodu L-2 soustavy Země-Slunce. Jedna se o naprosto přelomový astronomický přístroj, který má velkou šanci výrazně rozšířit naše vědecké poznatky. Tento nesmírně nákladný teleskop vynesen do vesmíru raketou Ariane 5 25. prosince roku 2022. V současné době se tento přístroj stále rozkládá a připravuje na svůj provoz. Pozvaní odborníci budou dnes nejen odpovídat na otázky obou Jirků, ale jsou připraveni i na případné dotazy vás diváků. Dnes ve 20:00 jste srdečně zváni.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 54 – o Venuši s Tomášem Přibylem (28.11.2021) ve 20:00

Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. Jedinou výjimkou z tohoto zaběhlého schématu je pravidelný pořad Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. Čas od času je do tohoto pořadu zván zajímavý host, který tu vypráví o astrofotografii, jindy o světelném smogu a někdy tento host vypráví o kosmonautice. Pro dnešní večer si oba pánové pozvali známého popularizátora kosmonautiky, redaktora serveru kosmonautix, pana Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Tématem jejich pořadu bude planeta Venuše. Přestože jde svou velikostí o planetu snad nejvíce podobnou Zemi, víme již řadu let s naprostou jistotou, že jde o velmi nehostinné těleso, které svými vysokými teplotami na povrchu a velmi hustou atmosférou velmi znesnadňovalo kosmickým velmocem její průzkum. Hlavní roli až do poloviny 80. let hrál Sovětský svaz, který svými sondami Veněra dokázal přistát na povrchu. Od 80. let pak otěže postupně přebírá americká NASA, evropská ESA, a japonská JAXA, které však zkoumají planetu pouze z oběžné dráhy.

Tomáš Přibyl – Letenku do vesmíru, prosím aneb kdy se vydáme na dovolenou na Měsíc? (21.10.2021)

V roce 1957 se do vesmíru vypravil první objekt vyrobený člověkem, šlo o družici Sputnik. Od té doby trvalo jen 4 roky, než se na oběžnou dráhu dostal i člověk. Následující dlouhá desetiletí ovšem platilo, že se na palubách pilotovaných lodí vydávají do vesmíru velmi přísně vybrané osoby, které sice za svou cestu na oběžnou dráhu platit nemusí, na druhou stranu, musí se na tuto svou cestu dlouhé roky speciálně připravovat. Vše se začalo měnit až na počátku 21. století, když se ukázalo, že aby se člověk mohl podívat do vesmíru, stačí zaplatit. Pionýrem vesmírné turistiky se tak stal americký podnikatel Dennis Tito, který se v dubnu roku 2001 podíval na mezinárodní kosmickou stanici ISS. Rekordmanem mezi turisty je dodnes Charles Simonyi, který si cestu do vesmíru zaplatil dvakrát a celkově na oběžné dráze strávil více než 26 dní. Pokud byste se dnes snažili spočítat osoby, kteří si svou cestu na oběžnou dráhu zaplatili, nestačily by vám prsty na obou vašich rukou. O kosmické turistice, jejich počátcích, přítomnosti i budoucnosti bude dnes vyprávět redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Tomáš Přibyl – Kde jsme mohli být, kdyby. (27.11.2020)

Dnes se naposledy vrátíme k tradičnímu semináři o kosmonautice, který každý rok koncem listopadu pořádá Hvězdárna ve Valašském Meziříčí. Tento seminář se koná už řadu let a většina přednášek, které se zde v letech 2009-2019 zazněly, je dostupná v archívu. Pokud máte zájem a já bych vám chtěl opravdu doporučit, abyste si zkusili některé záznamy poslechnout, stojí za to. Má to jedinou drobnou nevýhodu, všechny záznamy, až na ročník 2020, jsou dostupné pouze v mp3 formátu. U některých budete mít navíc k dispozici i obrazovou část přednášky. Nyní už k přednášce. Poslední doposud zde nepublikovanou přednáškou z loňského ročníku je přednáška s názvem Kde jsme mohli být, kdyby. Pojednává o některých nerealizovaných raketových nosičích, které z různých důvodů zůstaly pouze na papíře. Podíváme se na patrně největší navrhovaný nosič v dějinách kosmonautiky, kterým je raketa Sea Dragon. Její rozměry byly v pravdě impozantní a odpovídala tomu i nosnost, kterou měla mít. Dalším projektem, který se nepodíval na oběžnou dráhu byl plánovaný nosič firmy Beal Aerospace. Takto bych mohl vyjmenovávat všechny rakety, o kterých dnešní přednášející mluví, ale raději bych přenechal slovo jemu. Přeci jen, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně, je zárukou, že dnešní přednáška bude stát za to.

Tomáš Přibyl – Zpráva o stavu kosmonautiky (7.2.2006)

Než přikročíme k dnešní přednášce, tak bych se jen rád zmínil, že nám pořád a pořád ubývají doposud nevydané přednášky. V současnosti jich zbývá přibližně deset. Říkám přibližně, protože přeci jen se mi čas od času podaří najít neznámou přednášku, takže zbývající počet stále nemusí být konečný. Tolik tedy úvodem a nyní můžeme již přikročit k dnešnímu tématu. Přednáška je poměrně stará a pronesena byla na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Píše se počátek roku 2006 a na pódium přednáškového sálu vstupuje mladý popularizátor kosmonautiky a budoucí redaktor serveru kosmonautix pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se bude skládat z několika částí, v té první si povyprávíme o dění v kosmonautice v roce předchozím. Nezapomeneme přitom i na několik selhání, ať už nosných raket či družic. Poté už přejdeme k představě o tom, co nás čeká v roce 2006. Pak už si představíme americky program Constellation, v jehož rámci měly vzniknout dvě nové nosné rakety, Ares I a Ares V. Poté už přejdeme k sondám a robotům, které zkoumají naši sluneční soustavu. Zde bych rád připomněl dva neúnavné průzkumníky Marsu, kterými byly rovery Spirit a Opportunity. Mimochodem, kvalita záznamu je špatná, ovšem já osobně jsem člověk, který si rád Tomáše Přibyla poslechne byť jen audio, takže ani to mi v žádném případě nevadí.  

Tomáš Přibyl – Podnikavost (26.4.2016)

Dnes tu po kratší odmlce máme další přednášku. Bude velmi krátká a opět se bude skládat z několika malých podčástí. Budou mít však jedno společné téma, půjde o nepovedené kosmonautické projekty. Jako první přijde na řadu projekt jaderného motoru NERVA, (Nuclear Engine for Rocket Vehicle Application). Jak jsme si řekli již před nedávnem, motor funguje na jednoduchém principu, palivo, v tomto případě vodík se prohání aktivní zónou jaderného reaktoru a poté je tryskou vypouštěn ven. S tímto motorem byly veliké plány, měl být použit jako třetí stupeň rakety Saturn V, na to však nikdy nedošlo. Jako druhou podkapitolku tu máme sovětský raketoplán Buran, který byl vyvíjen od poloviny 70. let. Do vesmíru se pak poprvé a naposledy podíval v roce 1988. Jeho osud rovněž nebyl radostný, v roce 2002 se zřítila střecha hangáru, kde byl letěný exemplář uskladněn a došlo k jeho kompletní destrukci. V poslední části se podíváme na osudy firmy Beal Aerospace, která měla velké plány a plánovala vlétnout do kosmického průmyslu s velkou razancí. To se jí však nepovedlo a po několika letech ukončila svou činnost. Všechny tyto projekty měly neradostný osud a přesto na ně lze vzpomínat v dobrém, proč? To už vám prozradí dnešní přednášející, kterým je Ing. Tomáš Přibyl, redaktor serveru kosmonautix a kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.