Štítek ‘Bajkonur’

Jiří Myška – Vostochnyj – nová naděje ruské kosmonautiky (26.10.2016)

Dnešní přednáška uzavře týden, ve kterém jsme se věnovali kosmodromům, tedy místům se souborem zařízení, které jsou potřeba ke startu rakety. Pro kosmické velmoci se jedná o klíčová místa a často jde o rozsáhlé a strategické komplexy. Pro bývalý Sovětský Svaz byly dlouhá léta těmi hlavními kosmodromy Bajkonur a Pleseck, který je však používán pro starty na polární dráhy. Pouze na Bajkonuru byla vybudována infrastruktura, která umožnila vynášení orbitálních stanic, zásobovacích lodí a hlavně pak pilotované kosmické lodi Sojuz. Kosmodrom se po rozpadu SSSR ocitl v zahraničí, v Kazachstánu a nově vzniklá Ruská Federace se ocitla před závažným problémem. Jak a odkud vypouštět své nosné rakety. Svůj problém řešila dlouhodobým pronájmem Bajkonuru, ale aby si udržela svou nezávislost, rozhodla se pro vybudování nového kosmodromu. Nejedná se však jen o finanční rozhodnutí ale i politické, kdy bylo nutno vládě Kazachstánu vysvětlit, že v budoucnu přestanou využívat její kosmodrom. Volba padla na amurskou oblast, kde byla v roce 2011 zahájena stavba kosmodromu Vostočnyj. První start se zde uskutečnil v dubnu roku 2016. V současnosti zde stojí pouze rampa pro rakety Sojuz a v roce 2018 byla zahájena stavba rampy pro rakety Angara. O kosmodromu a pozadí jeho vzniku nám bude přednášet Jiří Myška, člen Kosmo Klubu.

Petr Tomek – Kosmonautika z Google Earth (30.9.2015)

V dnešní přednášce budeme pokračovat v seznamovaní se se světovými kosmodromy. Tentokrát se na ně však na ně podíváme přes virtuální globus Google Earth. Pomocí tohoto glóbu nás dnešní přednášející Petr Tomek, novinář a člen Kosmo Klubu, seznámí s většinou světových raketových středisek. Podíváme se na odpalovací rampy, které využívá americká NASA a letectvo USA, tedy na Kennedyho vesmírné středisko a mys Canaveral. Zavítáme i na území bývalého Sovětského Svazu, kde se nachází jak na testovací základnu Kapustin Jar, ležící nedaleko Volgogradu, tak i na asi nejznámější kosmodrom světa, kazašský Bajkonur. Z něj odstartoval první kosmonaut světa, Jurij Gagarin, a i nadále je používán k řadě vesmírných startů. Během naší cesty se podíváme i do Číny, která patří mezi světové kosmonautické velmoci a je třetí a prozatím poslední zemí, která dokázala vyvinout vlastní kosmickou loď a pomocí ní dostat na oběžnou dráhu člověka. Japonská Tanegešima, pacifický kosmodrom Omelek, indický Šríharikota či brazilská Alcântara stojí též za návštěvu. Na závěr jsem si samozřejmě nechal zlatý hřeb, evropský kosmodrom Kourou, který se nachází v Jižní Americe. Berte dnešní přednášku také i jako způsob, jak se můžete o kosmonautice dozvědět více pomocí internetu.

Michal Václavík – Vypouštěcí systémy (29.03.2017)

V dnešní přednášce vystoupí Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde spolu s Jaroslavem Kousalem a Jiřím Teichmanem na výuce předmětu Základy kosmonautiky. Přednáška samotná se zabývá pozemním segmentem kosmonautiky, kam patří kosmodromy, testovací zařízení a dopravní či spojové systémy. Zazněla v rámci každoměsíčních schůzek Kosmo Klubu, takže se nejedná úplně o klasickou přednášku, ale z části dojde i na volnou diskuzi, která je však rozhodně k tématu. Kromě dnešního přednášejícího zajisté poznáte i hlasy Petra Tomka či Jaroslava Kousala a dalších. Podíváme se, kde ve světě se nachází kosmodromy a řeč bude také i o tom, jaké podmínky by mělo splňovat místo, kde se kosmodrom nachází. Start raket je ovlivňován i počasím, takže se dozvíte, kdy raketa již nesmí startovat. Raketové nosiče také většinou nejsou vyráběny v blízkosti kosmodromu, takže je nutno na místo startu dopravit, ať už lodí, letadlem, auty či vlakem. Sestavovány jsou pak buď v horizontální či vertikální poloze. Těmto a dalším zajímavým aspektům bude věnována dnešní přednáška.