Tomáš Petrásek – Dobytí pekla (28.06.2017)

Přednáška, kterou bych vám rád dnes představil, se nebude zabývat ani výzkumem naší planety Země, či putováním meziplanetárním prostorem, ale spíše se zaměří na budoucnost. Jejím tématem bude výzkum Venuše a možnosti, jak by jej bylo možno provádět s pomocí lidských bytostí. Zkusme si však v krátkosti tuto planetu nejprve představit. Je to největší planeta naší sluneční soustavy, která nemá svůj vlastní měsíc, na jejím povrchu je 90krát vyšší tlak než na povrchu Země a maximální teploty se zde blíží 500°C. Přednášejícím dnes bude bude RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Ve své přednášce se nejprve zaměří na původní představy pozemšťanů o této planetě, pokračovat pak bude úsvitem kosmického věku, kdy se k této planetě začaly vydávat první sondy. Při robotickém průzkumu šlo pak až do poloviny 80. let jednoznačně prohlásit, že jednoznačný prim při výzkumu této planety hráli Sověti. Teprve poté převzali žezlo Američané a další národy. V krátkosti autor představí ještě současnost a budoucnost výzkumu tohoto světa a přikročí k ideám a nápadům, které navrhují různí nadšenci a futurologové. Přednáška je to zajímavá a netradiční, ukáže nám však možné cíle, ke kterým zdá se může současná kosmonautika směřovat. Na samotný závěr bych pak rád dodal, že přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Petr Tomek – Raketa Atlas (28.06.2017)

Dnešní přednáška bude pokračovat v tématu tohoto týdne, kterým jsou raketové nosiče. Bude poněkud kratší, ale za to v ní zabrousíme hluboko do historie americké kosmonautiky a podíváme se na raketu Atlas, která byla navrhována jako mezikontinentální balistická raketa. Její vývoj byl zahájen v druhé polovině 40 let a operačního nasazení se dočkala až v roce 1957. Po několika letech však byla ze služby vyřazena. Spalovala v prvním stupni kapalný kyslík a kerosen. Z této rakety pak byl odvozen i nosič Atlas LV-3B, který dopravil na oběžnou dráhu prvního Američana, Johna Glenna. Ten se do vesmíru podíval na několik hodin v únoru roku 1962. Raketa Atlas byl jeden a půl stupňový nosič a jeho největší zvláštností byly palivové nádrže, které byly balónové a musely být neustále pod tlakem. Tato raketa a její následníci Atlasy II, III a V tvořily a tvoří už více než 60 let páteř amerického kosmického programu. V několika nejbližších letech však bude jejich dlouhá historie ukončena, když ji v polovině dvacátých let 21. století má plně nahradit nový nosič Vulcan.  Dnešním přednášejícím je novinář, spisovatel a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Jaroslav Kousal – Electron hnaný Rutherfordem (29.04.2015)

Téma dnešního týdne vzniklo poněkud neobvykle, dá se totiž říct, že vyplynulo z diskuze na discordu, na který bych vás mimochodem velice rád pozval. Můžete se tam setkávat s řadou redaktorů serverů kosmonautix či elonx nebo i s jinými známými popularizátory kosmonautiky u nás. Ale nyní už k tématu, které jsme vybrali, jsou jím totiž rakety. Prvním nosičem tohoto týdne je Elektron, který patří společnosti Rocket Lab. Ta sídlí v USA a vznikla v roce 2006. Své rakety odpaluje ale z Nového Zélandu, z poloostrova Mahia. Přednáška vznikla v době, kdy se raketa Elektron teprve připravovala na svou inaugurační misi, ke které nakonec došlo až v květnu roku 2017. Celkově má tato raketa za sebou 17 startů, z nichž dva skončily neúspěšně. Vynáší náklady nejen pro komerční společnosti, ale i pro americké státní organizace jako NASA či NRO. Společnost Rocket Lab je také známá tím, že každý start své rakety pojmenovává zajímavých názvem, který se nějakým způsobem vztahuje k misi. Jako přednášející se nám představí pan Mgr. Jaroslav Kousal PhD. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Dušan Majer – 5 momentů Space X v roce 2020 – online přednáška (08.01.2020, 17:00)

Dnešní přednáška je neplánovaná. Na tento týden jsem si vybral téma vesmírných stanic a celý měl být zakončen původně plánovanou přednáškou Michala Václavíka o životě a výzkumu na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Člověk míní a pánbů mění, takže bylo nutno změnit velice rychle téma i přednášejícího. Tím nebude nikdo jiný než šéfredaktor serveru kosmonautix, pan Dušan Majer. Se záznamy jeho přednášek jste se tu u nás na serveru již setkali. I v jeho případě půjde o pozvánku na online stream. Uskuteční se v čase, ve kterém měla původně zaznít přednáška Michala Václavíka. Bude tedy zítra, v pátek 8. ledna 2021, v 17:00.A nyní mi dovolte předat opět slovo přednášejícímu, který sám nejlépe představí své zítřejší vystoupení.

Firma SpaceX ani v roce 2020 nezahálela. Ba právě naopak! Před pár dny skončený rok byl pro ni rekordní z hlediska počtu startů. Mezi nimi najdeme hned celou řadu momentů, které si z nejrůznějších důvodů stojí za to připomenout. V rámci přednášky se zaměříme na pět momentů, které v souvislosti se SpaceX stojí za připomenutí. řeč bude například o budování sítě Starlink, testech prototypů lodí Starship, ale i o první soukromé pilotované kosmické lodi v historii.

Tomáš Přibyl – Kotrmelce vesmírné spolupráce (21.5.2014)

Dnes budeme opět pokračovat v nastoleném tématu, kterými jsou kosmické stanice. Pro tento den sáhneme k již osvědčenému přednášejícímu, kterým je člen redakce serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. V současnosti nám krouží nad hlavami každý Mezinárodní vesmírná stanice, která je společným dílem pěti velkých kosmických agentur, americké NASA, ruského Roskosmosu, japonské JAXA, evropské ESA a kanadské CSA. Kde však začíná její příběh? Na počátku 90. let to není, kořeny a počátky spolupráce Sovětského svazu a USA sahají hlouběji do minulosti, do období počátku let 70., do doby, kdy Američané létali na Měsíc pomocí raket Saturn V a Sověti se snažili o totéž prostřednictvím své superrakety N-1. Prvním ovocem mezinárodní spolupráce obou velmocí se pak v roce 1975 stal společný let Apollo-Sojuz. Jejich vzájemná láska či neláska pokračovala pak počátkem 90. let, kdy byly již uzavírány mezinárodní dohody. Prvním ovocem se pak staly návštěvy amerických raketoplánů na stanici MIR, aby pak koncem roku 1998 byla zahájena stavba ISS.

Vít Straka – Mezinárodní vesmírná stanice – čím dál otevřenější brána do vesmíru (21.11.2013)

Rád bych vás dnešní přednáškou přivítal v novém roce 2021. Tento týden jsem se rozhodl věnovat kosmickým stanicím, které v minulosti kroužily, či stále krouží okolo naší Země na oběžné dráze. Naše přednáška se bude zabývat postupně všemi kosmickými stanicemi obou největších kosmických velmocí, tedy stanicemi Saljut 1-7 či Mirem, tak americkým Skylabem, které kroužily na oběžné dráze v letech 1971-2001. Když však došlo k ukončení vzájemného soupeření USA a SSSR počátkem 90. let, rozhodli se oba aktéři místo vzájemného soutěžení pro spolupráci, jejímž výsledkem se stala Mezinárodní vesmírná stanice, ISS. Její výstavba byla zahájena v roce 1998, kdy byl na oběžnou dráhu vynesen modul Zarja a o několik týdnů později ji navštívil americký raketoplán a připojil k ní modul Unity. Budování stanice bylo dokončeno v roce 2011. Celkem se na stavbě podílelo 37 letů raketoplánů a 4 další starty obstaraly rakety Proton (2) a Sojuz (2). Stanice má po svém dokončení rozměry 74 X 108 metrů, vnitřní přetlakový objem téměř 1000 metrů kubických a hmotnost přes 400 tun. Na stanici se během uplynulých 22 let vystřídalo množství astronautů z řady zemí, které na ní provedli řadu vědeckých experimentů. Stanici ISS nám ve své přednášce představí Vít Straka, člen astronautické sekce České astronomické společnosti.

Petr Tomek – Lunární konspirace (01.06.2018)

Máme tu poslední přednášku letošního roku. Tento týden jsme se rozhodli věnovat vyvracení různých konspiračních teorií, i když se patrně jedná o házení hrachu na zeď. První přednášku tohoto týdne měl Dan Černý, který se věnoval konspiračním teoriím z hlediska možností filmové techniky 60. let, jako druhý přišel na řadu Tomáš Přibyl. Poslední slovo tento rok dostane novinář, spisovatel a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. Pokud si však myslíte, že jediné konspirační teorie, které se zabývají Měsícem, jsou ty, kde je popíráno přistání Američanů na jeho povrchu, tak se velmi mýlíte. Máme tu teorie o nacistech na Luně, objevují se i zkazky o tom, že na Měsíc nelétáme proto, že se tam nachází základna mimozemšťanů. Další teorie, nazývaná harvest moon pak hovoří o tom, že Američané vlastně nikdy na Měsíc létat nepřestali a že tam budují vojenské základny. Se všemi těmito zajímavými teoriemi vás autor seznámí, rozumí se samo sebou, že vám i vysvětlí, proč jsou nesmyslné. Já bych se s vámi zároveň chtěl pro tento rok rozloučit, popřát vám hodně štěstí v roce novém a uvidíme se tu opět u dalších přednášek 4. ledna 2021.

Tomáš Přibyl – Byli jsme na Měsíci? (07.2018)

V našich přednáškách budeme pokračovat v nastoleném trendu a budeme se snažit střízlivě se podívat na veškeré konspirace a mýty, které panují o přistání na Měsíci. Na tomto místě si dovolím malou vsuvku. Pamatuji si, jak jsem kdysi poslouchal na Českém rozhlase 3 pořad Osudy, ve kterém vystupoval pan Jiří Grygar a hovořil o tom, že napsal několik knížek pro děti. A vždy prý zažil stejnou zkušenost. Po jejím vydání ho kontaktovali dospělí čtenáři a říkali mu, že konečně z této knížky pochopili, o čem ta astronomie vlastně je. A proč jsem zvolil toto nenápadné odbočení? Publikum dnešního přednášejícího, pana Ing. Tomáše Přibyla nebylo tentokrát dospělé, ale byly jím děti na táboře. Ve své přednášce nejprve malým posluchačům vysvětlil, co je to konspirační teorie a potom krůček po krůčku procházel celý seznam mýtů a teorií, u každé se nezapomněl zastavit a v krátkosti jí probral. Na rozdíl od běžných přednášek byla jeho řeč mnohonásobně přerušována dotazy diváků, na které trpělivě odpovídal. Přednáška pochází z archívu Hvězdárny a planetária Brno.

Dan Černý: Šok! Američané na Měsíci opravdu přistáli! – online stream (22.12.2020 – 17:00)

Začíná nový týden, ve kterém se pokusíme z různých stran podívat na to, zda přistání Američanů na Měsíci bylo podvodem či nikoliv. Na toto téma existuje řada konspiračních teorií o tom, proč to či ono nebylo možno uskutečnit, kde všude by skutečná technika narazila na své meze. Mezi tyto mýty patří například nemožnost průletu Van Allenovými pásy, rozbíhavé stíny na měsíčním povrchu, vlající vlajka, mokré šlápoty v regolitu a samozřejmě nesmíme zapomínat ani na věčné téma, kterým jsou chybějící hvězdy na fotografiích či filmových záběrech

Nezačneme však ničím menším, než pozvánkou na stream, který se uskuteční zítra, 22. prosince 2020 v 17:00. Vystoupí v něm ilustrátor, autor komiksů, animátor, filmař a amatérský hudebník, pan Dan Černý, který je absolventem Vysoké odborné školy filmové ve Zlíně a v nedávné době se stal členem týmu, který pro společnost Walt Disney kreslí kačera Donalda. Ve svém vystoupení se pokusí fanouškům kosmonautiky, obyčejným divákům či konspirátorům vysvětlit, proč nebylo možné přistání na Měsíci v letech 1969-72 zfalšovat pomocí filmové techniky. Přednášející nemá v plánu zabíhat do technických oblastí raketové techniky či fyziky kosmického letu, zaměří se na téma filmového zpracování, kterému je mu blízké. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.

Tomáš Kocourek – Gravitační prak (26.4.2017)

Kosmické sondy, které jsou určeny k průzkumu sluneční soustavy, jsou stejně jako družice vynášeny na oběžnou dráhu raketami. Při těchto misích se často používají i nejsilnější dostupné rakety s velmi výkonnými horními stupni. I s jejich použitím by však cesta sond k vnějším planetám byla buď přímo nemožná, nebo velice nákladná. Aby bylo možno navštívit planety Saturn, Uran či Neptun, jsou nejdříve směrovány k Jupiteru, který příslušným způsobem upraví dráhu a rychlost sondy, aby mohla namířit ke svému cíli. Tato úprava letové trajektorie se nazývá gravitační manévr, v širší populaci je však lépe známá jako gravitační prak. Tato metoda je však používána i v případě, pokud se rozhodne některá kosmická agentura rozhodne zkoumat kupříkladu planetu Merkur či navštívit sondou polární oblasti našeho Slunce. Téma gravitačního praku se vám v dnešní přednášce pokusí představit Ing. Tomáš Kocourek, Ph.D., vědecký pracovník Fyzikálního Ústavu Akademie Věd ČR, Fakulty Biomedicínského Inženýrství ČVUT v Praze a člen Kosmo Klubu. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.