Štítek ‘Mars’

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 66 – Rok od přistání Perseverance s Dušanem Majerem a Tomášem Přibylem (20.02.2022) ve 20:00

Pravidelný přísun kosmonautických přednášek, kterým jsme vás od podzimu 2020 po více než rok zásobovali, se zastavil v listopadu loňského roku. Od té doby vám již nepravidelně přinášíme různé nověji vydané záznamy či doporučujeme budoucí pořady. A protože dnešní upoutávka je právě na pořad budoucí a odehraje se v neděli večer. Už jen z toho by vám mělo být jasné, že půjde pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Do svého dnešního pořadu si oba hlavní protagonisté pozvali Dušana Majera, šéfredaktora serveru Kosmonautix a Tomáše Přibyla, kurátora Technického muzea v Brně. V dnešním díle se poohlédneme za ročním působením amerického roveru na povrchu Marsu. Jak všichni víme, spolu s tímto nejnovějším vozítkem NASA  je provozován i vrtulníček Ingenuity. Oba tyto výrobky urazili na povrchu Marsu necelé čtyři kilometry. Zítřejší pořad vám tedy nabídne i roční ohlédnutí za touto úžasnou misí. Oba pozvaní hosté se však nebudou ohlížet jen a pouze do minulosti, ale plánují nastínit i budoucnost průzkumu rudé planety. Zítra ve 20:00 jste všichni srdečně zváni.

Petr Brož – Co budeme potřebovat k cestě na Mars? (14. 11. 2021)

Přednáškou, která vyšla 13.11.2021, jsme sice ukončili vydávání archivních kosmonautických přednášek, dopředu jsem však avizoval, že budu i nadále pokračovat v anoncování budoucích streamů, či záznamů přednášek, které se od té doby objeví. V té dnešní bychom se chtěli zaměřit spíše do budoucnosti a povyprávět si o tom, co budeme jako lidstvo potřebovat k cestě na Mars, tedy na jedinou další planetu naší soustavy, která se může v budoucnu stát místem, na kterém budeme moci žít. Velké kroky pro kolonizaci jiných planet podniká americká NASA ve spolupráci s dalšími kosmickými agenturami, ale je zde i jedna soukromá společnost, která tímto směrem zaměřuje své aktivity a dokonce si kolonizaci Marsu vytkla jako jeden ze svých hlavních cílů. Touto společností je kalifornská firma SpaceX, která vznikla v roce 2002 a během uplynulých let se jí v kosmonautice podařilo způsobit poměrně velkou revoluci. Přednáška se pak zaměří i na výběr prvních kolonizátorů tohoto světa, či na způsoby, jakými si tito osadníci budou obstarávat stravu. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Záznam přednášky vyšel na kanálu Vědátor, který se věnuje novinkám z vědy od antropologie, přes Elona Muska až po zoologii. Přednáška byla proslovena v rámci týdne Akademie věd.

Petr Brož – Ohlédnutí za misí InSIGHT aneb co jsme zjistili o nitru Marsu? (8.9.2021)

Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála o dlouhých sedm měsíců později. Více o této sondě se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Přednáška zazněla na půdě Planetária Ostrava.

Vladimír Kopecký – Co je zač Ramanova spektroskopie? (30.3.2017)

Moderní kosmický výzkum přináší dříve nečekané aplikace řady fyzikálních metod. Jednou z nich je i Ramanova spektroskopie založená na Ramanově jevu popsaném poprvé C. V Ramanem, K. S. Krishnanem, G. S. Landsbergem a L. I. Mandelštamem v roce 1928. Pomocí této spektroskopické metody lze identifikovat anorganické i organické chemické sloučeniny, proto našla uplatnění u vesmírných sond pátrajících po životě nebo pozůstatcích života z dávné minulosti. Dnešní záznam přednášky pochází z cyklu seminářů k předmětu Základy astrobiologie, ustaveném v zimním semestru 2015/16 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Julie Nováková, Tomáš Petrásek a Jan Toman začali studentům nabízet ucelený kurz této nové, bouřlivě se rozvíjející vědy. V letním semestru následuje odborný seminářem, kde vystupují s hlubšími a detailnějšími příspěvky specialisté z jednotlivých výzkumných oblastí. Ve druhém ročníku 2016/17 pronesl na tomto semináři přednášku také biofyzik Vladimír Kopecký z Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, sám pořádající na své fakultě kurz astrobiologie, založený ovšem spíše na fyzikálním přístupu. V nově vydaném videu se tak můžete podrobněji seznámit s metodou Ramanovy spektroskopie, její historií, odbornou stránkou i využitím v celé řadě aplikací od zkoumání pravosti starých map, přes identifikaci minerálů či analýzu léčiv a drog až po speciální spektrometry na palubách roverů Perseverance a ExoMars 2022.

Jan Lukačevič – Rostliny na Marsu (20.3.2020)

V přednáškách, které zde již byly publikovány, jsme se nejednou věnovali zvířecím kosmonautům, tedy živým průkopníkům kosmického cestování, kteří otevřeli lidstvu brány vesmíru. Přestože se dozajista shodneme, že závěry, které z jejich cest na oběžnou dráhu odborníci vyvodili, byli a jsou nesmírně důležité, zatím jsme se příliš nevěnovali druhé rozsáhlé části přírody okolo nás. Mám samozřejmě na mysli rostliny, bez kterých život na této planetě nebyl možný. A pokud bychom jako lidstvo chtěli někdy v budoucnu uvažovat o kolonizaci jiných světů, nevyhneme se tomu, aby sebou rostliny nepřivezli i na tyto nové planety. Název dnešní přednášky by možná někoho mohl přivést na myšlenku, že na Marsu byly nalezeny rostliny, což samozřejmě není pravda. Cílem je naopak divákům vysvětlit, za jakých podmínek by mohl být výskyt rostlinstva na planetě Mars možný. Než se však dnešní přednášející k této části své přednášky dostane, dozvíme se nejprve, jak rostliny a jejich studium probíhalo během celé kosmonautické éry. O tom všem bude v dnešní krátké přednášce hovořit Ing. Jan Lukačevič, odborný pracovník a doktorand na oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který je také ambasadorem studentských stáží v programu Otevřená věda a je i aktivní na sociálních sítích.

Tomáš Petrásek – Všechno na Mars (13.1. 2021)

Přednáškový cyklus Pátečníků nabízí už řadu let popularizační přednášky pro širokou veřejnost a jako hosty si zve přední odborníky ze všech možných oboru lidské činnosti. Ve svých aktivitách nepolevil ani v době, kdy se ve světe rozšířila pandemie COVIDU-19. Dá se naopak říci, že v té době Pátečníci své akce výrazně rozšířili. Dříve totiž řada přednášek vedena hlavně pro návštěvníky v sále s tím, že záznamy z vystoupení byly následně s různě dlouhým zpožděním zveřejňovány i pro širokou veřejnost. V současnosti se situace obrátila, přednášející často přednáší z tepla svého domova a sledovat je může prakticky každý, kdo si pustí pátečnický stream na svém PC, tabletu či mobilu. Ať jste tedy příznivci historie, techniky či přírodních věd, jedná se o cyklus, který byste rozhodně neměli minout. Jednou z přednášek, která v této kritické době vznikla, bylo i vystoupení pana RNDr. Tomáše Petráska, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Tématem, o kterém se rozhodl pohovořit, je Mars a možný život na něm. Ke zkoumání Marsu jsme dlouhá desetiletí používali nejsilnější dalekohledy a vědcům v těchto aktivitách samozřejmě pomáhají i kosmické sondy.

Michal Václavík – Měsíc, náš budoucí domov? (26.2.2013)

Přemýšleli jste někdy nad otázkou, co je výhodnější, zda robotický průzkum Sluneční soustavy, nebo průzkum pomocí lidí? Pokud bychom si položili otázku, co je levnější, odpověď je určitě jednoznačná, ale když se zeptáme, co je vědecky přínosnější? Zde to na první pohled tak jednoznačné není, vědecká hodnota je totiž pojem, který nelze snadno kvantifikovat. Dnešní přednáška se nám pokusí tyto otázky zodpovědět s ohledem na minulý a budoucí výzkum Měsíce. V další části se pak zaměříme na téma budoucí přítomnosti lidí na jeho povrchu. Kde bychom na našem Měsíci měli postavit základnu? Najdou se vůbec na jeho povrchu místa, kde by to bylo výhodné? Jaká rizika sebou tento pobyt přinese? Můžeme s nimi něco udělat? Na tyto a další otázky nám odpoví dnešní přednášející, kterým je Ing. Michal Václavík, pracovník České kosmické kanceláře. Přednáška pochází z bohatého archívu Hvězdárny a planetária Brno. Až jsem byl překvapen, že ač je přednáška už několik let stará, tak moc nám vlastně nezestárla. Některé údaje by samozřejmě bylo dobré aktualizovat, ale zase tolik se od té doby nezměnilo. Snad jen to, že NASA již neplánuje pilotovaný let k asteroidu.

Petr Desort – Pád a návrat Falcona (17.2.2017)

V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně odlišuje, řeč bude totiž i o tom, co všechno prováděl Elon Musk jinak než ostatní. Osobně mi přišla zajímavá i diskuze, která po přednášce následovala. Dnešním přednášejícím je Petr Desort, člen Kosmo Klubu. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Tomáš Přibyl – Je to malý krok pro člověka a velký skok pro Mars (5.10.2020)

Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která kromě trvalého osídlení Měsíce cílí i k sousední rudé planetě. A tím druhým je pak kalifornská raketová společnost SpaceX, která již řadu let udivuje řadu lidí svým novátorským přístupem ke kosmonautice. Přednášku pro vás připravil redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Petr Zelený – Všechno na Mars (26.5.2021)

Až do poloviny dvacátého století mohli astronomové zkoumat Sluneční soustavu a vlastně celý vesmír pouze prostřednictvím dalekohledů. Až teprve příchod kosmonautiky se vše změnilo. První sondy začaly zkoumat jiná kosmická tělesa postupně, dá se říct, že dle jejich dostupnosti a vzdálenosti od Země. Rozjel se také kosmický závod, která ze dvou hlavních kosmických velmocí dopraví k danému tělesu první sondu či přistane na jeho povrchu. Jako první přišel na řadu Měsíc, do jehož blízkosti se jako první dostala sovětská sonda Luna-1. Dalším tělesem, o které se svedla velká bitva, byla Venuše. První průlet okolo ní zaznamenali Američané a to už v roce 1962, úspěšnou sondou byl Mariner-2. Prvního úspěšného dosednutí na povrch jiné planety však musel počkat až do roku 1970, kdy se to podařilo sondě Veněra-7. Poté už přišel na řadu Mars. První úspěšný průlet okolo Marsu zaznamenali opět Američané a to v roce 1964, úspěšnou sondou byl Mariner-4. V roce 1971 si poté Sověti připsali na seznam svých prvenství první zásah povrchu Marsu při misi Mars-2. Posledního prvenství se dočkali při misi Mars-3, kdy se jejich lander dostal na povrch planety, ale po necelých 2 minutách se odmlčel. Toto prvenství se však často nepočítá a za první úspěšný lander, který pracoval na povrchu Marsu, se považuje až dvojice sond Viking 1 a 2 americké NASA, které přistáli na povrchu v roce 1976 a vydržely zde pracovat několik let. Od té doby až do roku 2021 byl povrch Marsu doménou americké kosmonautiky. Celou historii průzkumu Marsu vám ve své přednášce představí pan Mgr. Petr Zelený, odborný pracovník Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde i tato přednáška vznikla.