Štítek ‘Mars’

Michal Václavík – Měsíc, náš budoucí domov? (26.2.2013)

Přemýšleli jste někdy nad otázkou, co je výhodnější, zda robotický průzkum Sluneční soustavy, nebo průzkum pomocí lidí? Pokud bychom si položili otázku, co je levnější, odpověď je určitě jednoznačná, ale když se zeptáme, co je vědecky přínosnější? Zde to na první pohled tak jednoznačné není, vědecká hodnota je totiž pojem, který nelze snadno kvantifikovat. Dnešní přednáška se nám pokusí tyto otázky zodpovědět s ohledem na minulý a budoucí výzkum Měsíce. V další části se pak zaměříme na téma budoucí přítomnosti lidí na jeho povrchu. Kde bychom na našem Měsíci měli postavit základnu? Najdou se vůbec na jeho povrchu místa, kde by to bylo výhodné? Jaká rizika sebou tento pobyt přinese? Můžeme s nimi něco udělat? Na tyto a další otázky nám odpoví dnešní přednášející, kterým je Ing. Michal Václavík, pracovník České kosmické kanceláře. Přednáška pochází z bohatého archívu Hvězdárny a planetária Brno. Až jsem byl překvapen, že ač je přednáška už několik let stará, tak moc nám vlastně nezestárla. Některé údaje by samozřejmě bylo dobré aktualizovat, ale zase tolik se od té doby nezměnilo. Snad jen to, že NASA již neplánuje pilotovaný let k asteroidu.

Petr Desort – Pád a návrat Falcona (17.2.2017)

V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně odlišuje, řeč bude totiž i o tom, co všechno prováděl Elon Musk jinak než ostatní. Osobně mi přišla zajímavá i diskuze, která po přednášce následovala. Dnešním přednášejícím je Petr Desort, člen Kosmo Klubu. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Tomáš Přibyl – Je to malý krok pro člověka a velký skok pro Mars (5.10.2020)

Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která kromě trvalého osídlení Měsíce cílí i k sousední rudé planetě. A tím druhým je pak kalifornská raketová společnost SpaceX, která již řadu let udivuje řadu lidí svým novátorským přístupem ke kosmonautice. Přednášku pro vás připravil redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Petr Zelený – Všechno na Mars (26.5.2021)

Až do poloviny dvacátého století mohli astronomové zkoumat Sluneční soustavu a vlastně celý vesmír pouze prostřednictvím dalekohledů. Až teprve příchod kosmonautiky se vše změnilo. První sondy začaly zkoumat jiná kosmická tělesa postupně, dá se říct, že dle jejich dostupnosti a vzdálenosti od Země. Rozjel se také kosmický závod, která ze dvou hlavních kosmických velmocí dopraví k danému tělesu první sondu či přistane na jeho povrchu. Jako první přišel na řadu Měsíc, do jehož blízkosti se jako první dostala sovětská sonda Luna-1. Dalším tělesem, o které se svedla velká bitva, byla Venuše. První průlet okolo ní zaznamenali Američané a to už v roce 1962, úspěšnou sondou byl Mariner-2. Prvního úspěšného dosednutí na povrch jiné planety však musel počkat až do roku 1970, kdy se to podařilo sondě Veněra-7. Poté už přišel na řadu Mars. První úspěšný průlet okolo Marsu zaznamenali opět Američané a to v roce 1964, úspěšnou sondou byl Mariner-4. V roce 1971 si poté Sověti připsali na seznam svých prvenství první zásah povrchu Marsu při misi Mars-2. Posledního prvenství se dočkali při misi Mars-3, kdy se jejich lander dostal na povrch planety, ale po necelých 2 minutách se odmlčel. Toto prvenství se však často nepočítá a za první úspěšný lander, který pracoval na povrchu Marsu, se považuje až dvojice sond Viking 1 a 2 americké NASA, které přistáli na povrchu v roce 1976 a vydržely zde pracovat několik let. Od té doby až do roku 2021 byl povrch Marsu doménou americké kosmonautiky. Celou historii průzkumu Marsu vám ve své přednášce představí pan Mgr. Petr Zelený, odborný pracovník Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde i tato přednáška vznikla. 

Pavol Kalinay – Kedy poletíme na Mars? | Let na Mars (20.1.2020)

Pomalinku se nám končí další týden, který jsme věnovali průzkumu těles sluneční soustavy a není proto žádným divem, že v něm dnes budeme pokračovat. Poprvé a naposledy se lidstvo vydalo na povrch jiného tělesa v letech 1969-1972, kdy americká NASA pomocí mohutných raket Saturn V vysílala své astronauty na Měsíc. Tyto lety inspirovali k zájmu o kosmonautiku i dnešního přednášejícího, kterým je pracovník Slovenské akademie věd, pan RNDr. Pavol Kalinay CSc. Ten ve své přednášce nejprve představí základní pojmy, mezi které patří i 1. kosmická rychlost, což je údaj, který nám říká, jaká je minimální kruhová oběžná rychlost, aby těleso, které obíhá v gravitačním poli jiného objektu nespadlo na jeho povrch. Pokračovat bude poté vývojem pilotované kosmonautiky od počátku 70. let. Nezapomene pochopitelně zmínit i ISS, tedy Mezinárodní vesmírnou stanici, která nad našimi hlavami obíhá již více než 20 let. V další části přednášky se budeme věnovat současnému stavu průzkumu planet naší Sluneční soustavy. Když si však vzpomenete na název dnešní přednášky, zajisté vás nepřekvapí, že hlavní pozornost bude zaměřena na výzkum rudé planety. Poté se už dostaneme k finální části přednášky, ve které se autor pokusí srovnat pilotovaný let na Měsíc a Mars.

Astronomický klub Pelhřimov – Roboti ve vesmíru (27.11.2020)

Poslední přednáška tohoto týdne bude pokračovat v tématu průzkumu Měsíce, ale i dalších planet. Autory této přednášky je Astronomický klub Pelhřimov, samotné přednášející se mi nepodařilo zjistit. Nejprve se při přednášce podíváme na Měsíc, protože se jedná o jediné mimozemské těleso ve vesmíru, po jehož povrchu kráčeli lidé. Poté už přejdeme k robotickému průzkumu Měsíce, které bylo zahájeno již koncem padesátých let. První zásah povrchu, první snímky odvrácené strany či první měkké přistání si připsali na vrub Sověti. Ale i Američané zde se svým programem Ranger či Surveyor rozhodně nezaostali. Jiné planety pro nás zkoumaly pak již jen robotické sondy. V případě Venuše to byly sondy Veněra a celý sovětský průzkum Venuše byl zakončen veleúspěšnými sondami Vega. Pro tyto sondy však byla Venuše jen zastávkou k jejich hlavnímu cíli, kterým byla Halleyovas kometa. Zde má svůj zářez však i ESA, která k této kometě poslala sondu Giotto. O průzkum Marsu se rovněž snažili obě největší kosmické velmoci, ale dá se říct, že pouze Američané zaznamenali výrazné úspěchy.  Jejich stacionární sondy či robotická vozítka nám z povrchu planety i oběžné dráhy poskytly úžasná vědecká data. Na závěr své přednášky nám členové astronomického klubu povypráví i o sondách, které opouští sluneční soustavu, je jich celkem pět. Patří sem Pioneer 10 a 11, Voyagery 1 a 2 a New Horizons. Přednáška byla proslovena v rámci Noci vědců.

Lumír Honzík – Projekt Lunochod (27.11.2020)

Jak již bývá zvykem, s novým týdnem přecházíme i k dalším tématům kosmického průzkumu, tentokrát opustíme kosmické dálavy a zaměříme svou pozornost na druhý nejjasnější objekt pozemské oblohy, kterým je jednoznačně Měsíc. Od počátku 60. let se o toto těleso zajímaly dvě největší kosmické velmoci – USA a SSSR. Jak čas ukázal, vyhlášenou soutěž o první přistání člověka na Měsíci vyhráli Američané. Ale přesto se Sovětům podařilo několik úspěšných zářezů, které sice světová veřejnost tak dobře neoceňovala, ale odborníci nad nimi rozhodně nemávli rukou. Sovětským raketovým odborníkům a konstruktérům se totiž povedlo i v této době povedlo získat zajímav8 prvenství. Nejprve v září 1970 zamířila k Měsíci sonda Luna 16, která provedla první automatický odběr vzorků měsíční půdy a vrátila se s nimi na Zemi. Další prvenství získal Sovětský Svaz o dva měsíce později, když se na špici rakety Proton vydala do vesmíru sonda Luna 17. Celý svět se domníval, že se bude jednat o další odběr měsíčního kamene, ale realita byla jiná. Až po přistání sondy se ukázalo, že na povrch jiného tělesa bylo poprvé v dějinách dopraveno vozidlo vybavené vlastním pohonem, Lunochod 1. Teprve srpnu 1971 se na povrch Luny dostal i rover americký, který sem přivezlo Apollo 15. O těchto i dalších vozidlech, které se proháněly po povrchu Měsíce či Marsu nám v dnešní přednášce povypráví ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni, pan Lumír Honzík.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky 23 – s Dušanem Majerem o Marsu a kosmonautice (14.03.2021)

Dnešní příspěvek vám čtenářům a divákům nepřinese záznam přednášky, ale spíše pozvánku na neděli 14.03.2021 ve 20:00, kdy se na Hvězdárně a planetáriu Brno sejdou ředitel hvězdárny Jiří Dušek, redaktor českého rozhlasu Brno Jiří Kokmotos a šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Tématem jejich rozhovoru bude kosmonautika a především potom samozřejmě novinky z Marsu, kde před nedávnem přistál další robotický rover Perseverance. Povídání se uskuteční v rámci pořadu Sedmikrásky, který hvězdárna vysílá už od října pravidelně každou neděli. Původně se jednalo o pouhé povídání o astronomických událostech týdne. Jak už to tak s podobnými pořady bývá, pomalinku se zvětšovala šíře jeho záběru, takže si pánové moderátoři postupně připravovali i doplňková témata, která s astronomií souvisí, jako je například reforma kalendáře, vesmírné katastrofy, toulky po planetách a protože astronomie velmi úzce souvisí s kosmonautikou, docházelo často i na povídání o různých sondách či pilotovaných misích. Do pořadu jsou zváni i hosté jako například Tomáš Přibyl, Zdeněk Mikulášek, Norbert Werner, Miloš Tichý a další. Po novém roce vyslyšeli diváky a zapojili i obrazovou složku. Pořad vetšinou trvá hodinu. Přeji příjemně strávený nedělní večer. 

Petr Brož – InSight, vhled do geofyziky a astrobiologie Marsu (2.4.2019)

Program americké NASA, který známe pod názvem Discovery, je zaměřen na nízkorozpočtové a zároveň úzce vědecky zaměřené sondy. Jeho kořeny se datují do počátku 90. let a motem jsou tři slova, faster, better, cheaper, což bychom mohli přeložit jako rychleji, kvalitněji a levněji. V jeho rámci vzniklo v minulosti celkem 12 družic. Všechny, kromě jediné, mise CONTOUR, splnily svůj úkol. Družice tohoto programu jsou vysílány k zajímavým tělesům sluneční soustavy. Navštívily již komety, asteroidy, Měsíc, Mars či Merkur. Družice sbíraly částice slunečního větru nebo objevovaly exoplanety. Možná bude lépe zmínit názvy sond, které v rámci tohoto programu vznikly. Patří sem sonda Mars Pathfinder, která zároveň na své palubě nesla první robotické vozítko, které se pohybovalo po povrchu jiné planety. Sonda Stardust zachytila částice z komety Temple 1, MESSENGER byl naproti tomu první sondou, která dosáhla oběžné dráhy planety Merkur. Osobně za nejzajímavější misi tohoto programu považuji sondu Dawn, která zkoumala zblízka planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres. V dnešní přednášce se zaměříme na sondu Insight, která se v roce 2018 vydala na palubě rakety Atlas V k rudé planetě, kde o rok později dosedla na povrch. Povíme si něco o vědeckém vybavení sondy i o jejích úspěších a výzkumech. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Přednáška zazněla v rámci Semináře z Astrobiologie.

Julie Nováková – Astrobiologický průzkum vesmíru (Pátečníci 24.2.2017)

Průzkum sluneční soustavy je v podstatě již velmi stará disciplína, která však až do 50. let 20. století byla prováděna jen pozemskými přístroji, když tedy pomineme stratosferické balóny či sondážní rakety. Až s příchodem kosmonautiky v říjnu 1957 se sondy postupně rozletěly do všech koutů naší soustavy. Prvním cílem byl jednoznačně Měsíc, ale postupně byly rakety zaměřovány směrem na Venuši či Mars, Merkur či Slunce. V 70. letech se agentury stávaly odvážnější a začaly se zajímat i o plynné obry. Můžeme říct, že do dnešních dnů již každou planetu naší soustavy navštívila alespoň jedna sonda.  Ale vesmír samozřejmě nekončí na hranicích naší soustavy či pouze naší galaxií. Souběžně se zkoumáním planet pomocí sond byl zahájen i astrobiologický průzkum. Jeho pionýry jsou sondy Viking, které v druhé polovině 70 let přistály na Marsu. Ze současnosti možno říct, že na tyto průkopníky navazují i dnešní sondy Gaia či Tess, které mapují naší galaxii a pátrají po exoplanetách. Patří sem i sondy Osiris-Rex či evropsko-ruský program ExoMars. O těchto i řadě dalších kosmických misích bude dnes vyprávět Julie Nováková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která se ve svém volném čase svěnuje psaní sci-fi, fantasy či detektivek. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků. Rád bych také poděkoval Tondovi Studenému za doporučení této přednášky.