Archiv rubriky ‘Záznamy přednášek’

Antonín Vítek – Co bylo před Sputnikem (2.10.2007)

Počátky popularizace kosmonautiky v naší zemi jsou poměrně úzce spjaté s mladými nadšenci, kteří počátkem 60. let studovali na různých vysokých školách a spojovalo je jediné, zájem o podivuhodné objekty létající mimo atmosféru naší planety Země. Z těchto nadšenců se časem zrodil legendární klub SPACE, který je zkratkou názvu Spolek Pracovníků v AstronautiCE a zároveň odkazuje na anglický název pro vesmír. V 60-80. letech jste články z jejich pera mohli potkávat na stránkách časopisu Letectví a kosmonautika, či při občasných přednáškách pro pionýrské oddíly v různých městech naší krajiny. Hlavou tohoto neformálního spolku byl nesesaditelný generální tajemník Antonín Vítek, který v roce 1969 komentoval spolu s Janem Kolářem pro Československou televizi legendární přistání Apolla 11. Mimochodem, náhledová fotka zobrazuje zmíněné pány v okamžiku přenosu. Mgr. Antonín Vítek CSc. zůstal kosmonautice věrný takřka až do posledních dnů a ještě na počátku 21. století komentoval pro Český rozhlas budování ISS. Navždy nás pak opustil v roce 2012 ve věku 72 let. Dnešní přednášku jsem zvolil tak, abychom na tohoto legendárního popularizátora kosmonautiky zavzpomínali.

Luboš Perek – Úskalí kosmického provozu (11.09.2009)

Dne 17. září 2020 zemřel ve věku 101 let významný český astronom Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc, dr.h.c. Byl to člověk, který se v 60. letech významným způsobem zasadil o výstavbu dvoumetrového dalekohledu na Ondřejovské hvězdárně a mezi lety 1968-1975 let vedl Astronomický ústav Československé akademie věd. Řadu dalších let se následně věnoval problematice pravidel kosmického prostoru a upozorňoval na rostoucí množství kosmického smetí. V době, kdy pracoval v Ondřejově, se na počátku 70. let setkal i s velitelem posádky Apolla 17 Eugenem Cernanem, který k nám tehdy přivezl československou vlajku a nikdo z oficiálních představitelů státu se s ním nechtěl sejít. Jeho patrně nejvýznačnější publikací se stal Katalog galaktických planetárních mlhovin, který v roce 1967 vydal spolu se svým bývalým doktorandem a dalším významným astronomem Lubošem Kohoutkem. Dnešní přednáškou bych tak chtěl vzdát poctu tomuto významnému českému astronomovi, který se rovněž zapsal i do dějin české a československé kosmonautiky. Přednáška bude poněkud kratší, než na našem serveru bývá obvyklé, ale bylo nutno brát ohled na to, že panu docentovi bylo v té době již 90 let.

Michal Václavík – Mise ExoMars. Podaří se najít život na Marsu? (1.11.2019)

Dnes jsem pro vás vybral přednášku pracovníka České kosmické kanceláře a popularizátora kosmonautiky Michala Václavíka, který má díky své práci vynikající a naprosto originální informace o kosmonautice, ať už jde o pilotované mise či bezpilotní sondy. V přednášce vám představí společný projekt Evropské kosmické agentury a ruského Roskosmosu, který asi všichni znáte pod názvem ExoMars. Jedná se o dvoudílnou misi. Během první mise byla v roce 2016 k Marsu odstartována sonda TGO, jejíž součástí byl i přistávací modul EDM nazvaný též Schiaparelli. V přednášce se dozvíte, jaké jsou úkoly sondy na oběžné dráze a jaký byl osud přistávacího pouzdra. V další části přednášky nám poté Michal Václavík představí přípravy druhé části tohoto společného projektu. Podle plánů z roku 2019 se mělo startovat letos a ruská raketa Proton-M měla vynést k Marsu ruskou přistávací platformu Kozáček a evropský rover Rosalind Franklin. My už dnes však víme, že letos v březnu byla mise odložena na rok 2022. Přes tento nepříjemný fakt vás rozhodně čeká informacemi nabitá přednáška, která pochází z přednáškového cyklu klubu Pátečníků.

Petr Kulhánek – Byl Hubble splněným snem? (31.10.2019)

Známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky, prof. RNDr. Petr Kulhánek CSc., nám v dnešní přednášce povypráví o Hubblově vesmírném dalekohledu. Dozvíte se, které všechny přistroje na dalekohledu jsou, jak se dalekohled otáčí a jak je stabilizován. Zmíní pozadí jeho vzniku, dopravení na oběžnou dráhu při misi STS-31 raketoplánu Discovery. Probere s námi vady, které byly po jeho vypuštění zjištěny. Protože byl dalekohled stavěn tak, aby mohl být opravován pomocí raketoplánů, přijde i řeč na servisní mise. Nikoho z Vás, kdo přednášky pana profesora Kulhánka znáte lépe, asi nepřekvapí, že její část věnoval i zajímavým objevům, které se díky dalekohledu uskutečnily. Řeč tak bude o porodnicích hvězd, hlubokém poli, snímcích hvězdy Betelgeuze aj. Zkrátka a dobře, pro ty z vás, kteří máte styl pana Kulhánka rádi, je tato přednáška nezbytností. A za sebe se přiznám, překvapilo mě, že věnoval jednu ze svých přednášek i kosmonautice. Přičemž dodávám, těch nekosmonautických přednášek je drtivá většina a co jsem měl příležitost vidět, všechny jsou skvělé. Přednáška se uskutečnila k desátému výročí poslední servisní mise raketoplánu STS-125, která se proběhla v květnu roku 2009.

Martin Gembec – Nová éra americké pilotované kosmonautiky (2.2.2016)

Přednáška vybraná pro dnešní den bude po kratší odmlce opět pocházet z vlastních zdrojů serveru kosmonautix. Přednášejícím je Martin Gembec a jako téma si vybral budoucí pilotované lodě americké kosmonautiky. Pochází z počátku roku 2016, informace obsažené v ní odpovídají tedy dané době. Autor nám nejprve povypráví o historii raketoplánů SpaceShipOne a SpaceShipTwo, zmíněna bude i havárie VSS Enterprise z roku 2014. Pokračovat bude druhou suborbitální lodí, raketou New Shepard firmy Blue Origin a kapslí, která bude vozit posádky a náklad na hranice vesmíru. V další části přednášky přešel autor na orbitální kosmonautiku. Nejdříve nás autor seznámil s tehdejším postupem vývoje lodi Orion, která má za několik let dopravit opět člověka na povrch Měsíce. Na závěr si pak nechal oba kontraktory programu komerční dopravy posádek na ISS, tedy firmy Boeing a SpaceX a jejich kosmické lodi Starliner a Crew Dragon. Svou přednášku Martin Gembec bohatě prokládal videi, nebudeme teda na rozdíl od běžných přednášek omezeni jen na statické fotky.

Julie Nováková – Planetární ochrana (4.5.2018)

Pro většinu fanoušků kosmonautiky jsou starty raket něco, co všichni rádi sledujeme. Třešničkou na dortu jsou pak starty mířící do hlubin naší sluneční soustavy, ano, hovořím tu o meziplanetárních misích. Pokud jde jen o sondy, které obíhají cílovou planetu či měsíc z oběžné dráhy, je vše v pořádku. Příkladem zde může být sonda Cassiny. Ale víte, že měla i přistávací modul? A pokud se chystá přistání na tělesech sluneční soustavy jako je planeta Mars, měsíce Europa, Enceladus a dalších, je potřeba zvýšené opatrnosti při přípravě sondy, aby pokud možno nedošlo k zavlečení pozemských organismů na jejich povrch. Pokud bychom navíc chtěli dopravit vzorky tělesa zpět na Zemi, rovněž bude zapotřebí opatrnosti. V dnešní přednášce na téma planetární ochrany bude hovořit Julie Nováková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která se ve svém volném čase svěnuje psaní sci-fi, fantasy či detektivek. Přednáška pochází z přednáškového cyklu klubu Pátečníků.

Petr Tomek – Pohony mezihvězdných lodí (28.2.2015)

Pokud jsme se v nedávných přednáškách nacházeli v oblasti nepříliš vzdálené od naší mateřské planety, v té dnešní zavítáme mnohem dál. Petr Tomek nám v přednášce představí řadu různých motorů, které by mohly být použity při budoucích pozemským misích k nejbližším hvězdám. Již na začátku autor zmíní pojem specifický impuls, takže vám doporučím seznámit se s ním v odkazovaném článku. Poté nám vysvětlí, proč při těchto misích nepůjde použít řada v současnosti využívaných motorů. Řeč bude o termonukleárním Superorionu, inerciální fúzi, projektu Daedalos, ze kterého mimochodem pochází i náhledový obrázek. Dalšími návrhy v pořadí bude nukleární slanovodní raketa, mezihvězdný ramjet a nakonec dojde i na fotonové motory. Zmíněny budou i pohony, při kterých bude loď urychlována prostřednictvím dálkového přenosu energie. Nejedná se úplně o klasickou přednášku, je to technoseminář, takže občas se stane, že se posluchači během výkladu přímo obrací na autora, kterým je novinář, spisovatel, popularizátor vědy.

Tomáš Přibyl – Rande s kometou (20.11.2014)

Dnešní přednáška je vlastně pokračování té včerejší. V čase jsme se posunuli zhruba o týden, je 20. listopadu 2014 a scházíme se opět v přednáškovém sále brněnské hvězdárny na Kraví Hoře. Při minulém přenosu se s námi Tomáš Přibyl a ředitel hvězdárny Jiří Dušek rozloučili přípitkem. Dnes už nepůjde o žádný přímý přenos, ale o regulérní přednášku. Přednášející nám tu opět představí historii zkoumání komet pomocí robotických sond, které vyvrcholí v polovině 80. let, kdy přílet Halleyovy komety sleduje celá armáda kosmických sond. Ta, která posléze zkoumá tuto kometu z největší blízkosti, je sonda Giotto Evropské kosmické agentury (ESA). Přednáška bude pokračovat plány ESA na další velkou sondu, kterou se nakonec stala Rosetta. Ne všechny plány se však podaří a nejinak tomu bylo i v případě této mise, lander Philae sice dosedl nedaleko středu vybrané oblasti, ovšem při přistání se odrazil a jeho současná poloha je neznámá. To však landeru nezabránilo zahájit plánované experimenty na jeho povrchu, dozvíme se také, které se podařily a které nikoliv. Stejně jako v minulém dílu našeho miniseriálu bude přednášejícím Ing. Tomáš Přibyl a to samo o sobě je zárukou, že se následujících skoro 90 minut nebudete nudit. Po shlédnutí dnešní přednášky nezapomeňte zarolovat až pod video s přednáškou, připravil jsem pro vás menší bonus.

Jiří Dušek a Tomáš Přibyl – Přistání na kometě (12.11.2014)

Na přibližně dvě a půl hodiny se vraťme v čase o šest let nazpět. Je 12. listopadu 2014 a na brněnské hvězdárně na Kraví hoře se chystají Jiří Dušek a Tomáš Přibyl komentovat v přímém přenosu přistání evropského landeru Philae na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Máte ještě čas, můžete si ještě koupit něco dobrého či zajít na toaletu a pak se v klidu posaďte mezi publikum. Jak záhy zjistíte po spuštění videa, i návštěvníci přicházeli ještě na poslední chvíli. Zapomeňte, že o misi samotné něco víte, vše podstatné se dozvíte od moderátorů přenosu.

Po začátku přenosu nás moderátoři seznámí s výzkumem pomocí kosmických sond. Pokračovat budou pozadím o vzniku sondy Rosetta a landeru Philae. Následně vám zamotají hlavu informací, že původní cíl celé mise byla kometa 46P/Wirtanen, aby v důsledku selhání nosné rakety Ariane 5 byla celá mise přeplánována a jako nový cíl  vybrána kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Dozvíte se o startu, o dlouhém letu sondy k jejímu cíli, jak probíhal výběr přistávací oblasti a jak bude provedeno samotné přistání. Uvidíte oba moderátory přiťuknout si čtrnáctiletou whiskey. V našem přednáškovém cyklu to bude poprvé, co vám mohu slíbit pokračování tohoto přenosu hned v příštím díle.

Milan Halousek – Poprvé z Měsíce… (14.11.2016)

V našem přednáškovém cyklu bych se chtěl poprvé podívat směrem k Měsíci. Na obloze ho lidstvo mohlo vidět od nepaměti, ale jak vypadá jeho odvrácená strana, to jsme se dozvěděli až v roce 1959, kdy nám jeho snímky odeslala sovětská sonda Luna 3. Dnešní přednáška nám představí Měsíc v různých podobách. Tou první bude souboj kosmických velmocí o to, kdo se první dostane k jeho blízkosti, kdo první dopadne na jeho povrch či získá fotografie právě odvrácené měsíční strany. Tyto události se odehrávali koncem padesátých let. Poté přišla léta šedesátá a americký prezident vyhlásil cestu na Měsíc jako program pro Spojené státy. Tím odstartoval velkou bitvu o to, komu se podaří dříve dopravit člověka na povrch tohoto nebeského tělesa. Prvními lidmi, kteří mohli Měsíc na vlastní oči spatřit z blízka, byla na vánoce roku 1968 posádka Apolla 8, kterou tvořili Frank Borman, James Lovell a William Lovell. Následovalo první přistání na Měsíci a začal jeho vědecký průzkum, když na jeho povrchu byla umístěna řada přístrojů. Výzkum pokračoval i na Zemi, kde se k některým vzorkům dostali i naši vědci. V poslední části přednášky nám potom budou představeny někdy neprávem opomíjené sovětské Lunochody 1 a 2, které na jeho povrchu najezdily řadu kilometrů. Přednášejícím je Milan Halousek, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který se popularizací kosmonautiky zabývá téměř 40 let.