Štítek ‘Milan Halousek’

Milan Halousek – Ženy ve vesmíru (28.4.2020)

Tak se nám skončil týden, který byl ve znamení výročí letu prvního kosmonauta světa a také nabídl vám divákům řadu kosmonautických pořadů v přímém přenosu. Nechtěl jsem tuto jedinečnou šanci přerušit jakýmkoliv záznamem a také jsem si říkal, že po pěti živých streamech přednášek a rozhovorů budete asi vyčerpaní. Nastává však další týden a my u tématu lidské přítomnosti ve vesmíru zůstaneme. První muž se na oběžnou dráhu dostal už v dubnu roku 1961, na první ženu jsme však čekali až června roku 1963, kdy se na palubě Vostoku-6 do vesmíru podívala Valentina Těreškovová. Z pohledu dnešních náhledů na rovnoprávnost obou pohlaví se nám však může zdát až neuveřitelné, že na další ženu na palubě kosmické lodi jsme museli čekat až do roku 1982, kdy se do vesmíru v lodi Sojuz T-7 podívala i Světlana Savická.  Až po ní se o rok později podívala do vesmíru i Američanka Sally Ride. Když si vezmeme celkové statistiky, do dnešních dnů se do vesmíru podívalo celkem 569 lidí, ovšem pouhých 65 z nich byly ženy. O ženách ve vesmíru nám ve své přednášce povypráví známyýpopularizátor kosmonautiky, Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře.

Milan Halousek, Jakub Rozehnal, Jan Spratek – První kosmonaut – online pořad 18:00 (12.4.2021)

Tak jsem si celý plánovaný program tohoto týdne připravil dopředu, abych ihned v pondělí zjistil, že jsem se nepřipravil dostatečně. V hektickém dění dnešního dne sem zjistil, že se chystá i další pořad. Ten pro vás připravila Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy. Samozřejmě se týká též prvního letu Jurije Gagarina na palubě první kosmické lodi světa Vostok-1. Let to byl poměrně krkolomný, jak se můžete přesvědčit v přednášce Tomáše Přibyla, která probíhala dnes od osmi hodin ráno. Podobně se o celém dění před 60. lety na oběžné dráze určitě vyjádří i Ondřej Šamárek, který bude o této historické události přednášet v 16:30. Již v 18:00 však začne na youtube vysílat pražské planetárium. Zde bych rád své krátké upozornění zakončil a předám slovo tvůrcům pořadu.

Dne 12. dubna 2021 uplyne 60 let od okamžiku, kdy lidé zpřetrhali okovy pozemské gravitace a člověk poprvé vzlétl do vesmíru. Přestože od té doby vzlétli do kosmu lidé více než tisíckrát, zůstane Jurij Alexejevič Gagarin navždy tím prvním, který nás do něj pozval. U příležitosti tohoto světového výročí připravilo Planetárium rekonstrukci historického letu kosmické lodi Vostok 1, která se stala prvním pilotovaným tělesem, jež obletělo naši planetu. Na rozdíl od ostatních světových muzeí se pražské planetárium po svém zpřístupnění veřejnosti stane jediným místem na světě, kde budou moci návštěvníci na vlastní kůži zažít pocit, s jakým se člověk vydal do vesmíru. Průběh letu bude přenášen do řídicího střediska, v němž si o něm bude s Milanem Halouskem, předním odborníkem na kosmonautiku, povídat náš moderátor Jan Spratek.

Milan Halousek -Život na Mezinárodní kosmické stanici (8.4.2020)

Tento týden jsme si povídali o životě a výzkumu na Mezinárodní vesmírné stanici, ISS. Zabrousili jsme i do tématu jejího pokračovatele, kterým je plánovaná stanice Lunar Gateway. Ta by se měla za několik let začít budovat na dráze v blízkosti našeho věčného souputníka. V poslední přednášce tohoto týdne se podíváme na problematiku vesmírných stanic prozatím naposledy. Vesmírné stanice jsou tu s námi od počátku 70. let, kdy se vesmíru začaly vydávat Saljuty první generace a na oběžnou dráhu zavítal i americký Skylab. Tyto první stanice však měly, s výjimkou Skylabu, pouze jediný stykovací uzel, takže neumožňovaly návštěvu nákladních lodí či výměnu posádek bez opuštění stanice. Teprve s příchodem Saljutů 6-7 se mohlo pokročit i dále. V polovině 80. let se začala stavět na oběžné dráze i první modulární stanice Mir a Američané vyhlásili svůj program modulární stanice Freedom. Ta však nikdy nespatřila světlo světa a v průběhu 90. let se přetransformovala do ISS. První modul Zarja se pak dostal do vesmíru koncem roku 1998 a od roku 2000 je tato stanice trvale obydlena. O životě na ISS nám povypráví Milan Halousek pracovník České kosmické kanceláře.

Milan Halousek – Raketoplán, technický zázrak, ale ekonomická katastrofa (21.5.2020)

Na jaře loňského roku vydával známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek, řadu přednášek v rámci svého přednáškového online cyklu v Kůži astronauta. Z této 16. dílné série jsem pro vás vybral tu, kterou věnoval programu amerických raketoplánů, prvních opakovaně použitelných kosmických strojů, které pro velkou řadu z nás dlouhá desetiletí symbolizovaly americkou kosmonautiku.  Raketoplány ve své historii vypouštěly na oběžnou dráhu meziplanetární sondy či telekomunikační družice, stavěly vesmírnou stanici, prováděly se na nich nich různé vědecké pokusy a sloužily i pro testování nových technologií. Z jejich paluby byla vyfocena jedna z nejikoničtějších fotek 20. století, tedy Bruce McCandlesse, který se pohybuje vesmírem na raketovém křesle a není přitom ničím připoután. Samotných strojů, které zavítaly na oběžnou dráhu, bylo celkem pět – Columbia (OV102), Challanger (OV-99), Discovery (OV-103), Atlantis (OV-104) a Endeavour (OV-105). K ním pak patřil i stroj šestý, OV-101 Enterprise, který původně létat do vesmíru měl, ale nakonec sloužil pouze při atmosferických testech. Zmíněny budou samozřejmě i obě katastrofy, tedy jak mise STS-51L, tak STS-107. Autor se ve své přednášce pokusí i vysvětlit, proč byly raketoplány zázrakem techniky, ale ekonomickou katastrofou.

Milan Halousek – Apollo 1, Je tu ošklivý oheň (03.02.2017)

Přelom ledna a února je v dějinách kosmonautiky zapsán černým písmem. Je to období, kdy NASA ztratila celkem 17 astronautů. 28. ledna 1986 došlo při startu mise STS-51L ke ztrátě raketoplánu Challenger a k úmrtí celé jeho posádky. 1.2. 2003 se nevrátil z mise STS-107 nejstarší raketoplán flotily NASA, Columbia a zahynula při tom celá jeho posádka. První tragická událost se však dostala do podvědomí Ameriky a potažmo celého světa již o řadu desetiletí dříve. Dnes je tomu na den přesně 54. let, kdy během testu odpojení došlo na palubě kosmické lodi Apollo-1 k požáru, který zničil celou kabinu kosmické lodi Apollo výrobního čísla CSM-012 a zahubil celou posádku. Velitelem první mise Apolla měl být veterán Virgil I. Grissom, který absolvoval již dva kosmické lety. Starším pilotem byl rovněž veterán, Edward H. White II a sedadlo pilota obsadil nováček Roger B. Chaffee. O tomto požáru, který zahubil celou posádku, nám ve své přednášce povypráví známý popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Milan Halousek – Columbia STS-107 – Cesta bez návratu (2.2.2018)

Počátkem roku 2003 měla za sebou NASA již celkem 112 startů raketoplánů a v polovině ledna se chystal start další. Na oběžnou dráhu se měla vydat nejstarší loď flotily NASA s evidenčním číslem OV-102, známější pod názvem Columbia. Pro tento nádherný okřídlený stroj se mělo jednat o 28. start. Šlo o dlouho odkládanou misi STS-107, protože přednost měla v té době jednoznačně výstavba Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Raketoplán odstartoval 16. ledna a spolu s šesticí Američanů byl na palubě i první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Mise probíhala poměrně standardně, panovala pouze obava ohledně záběru z některých kamer, na kterých byl vidět náraz kusu izolace do křídla orbiteru. Raketoplán strávil na oběžné dráze 15 dní a posádka se věnovala vědeckým pokusům. Veškeré experimenty na palubě byly dokončeny a posádka se začala připravovat na přistání.  1. února stroj zabrzdil a začal sestupovat zemskou atmosférou vstříc přistávací dráze v Kennedyho vesmírném středisku. Došlo však k tomu, co nikdo nečekal. Ve výšce 63 kilometrů došlo nad státem Texas k rozpadu raketoplánu a na zem dopadly již jen jeho trosky. Na palubě zahynulo všech sedm astronautů. Osud posádky i raketoplánu Columbia nám ve své přednášce představí známý popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Milan Halousek – Neil Armstrong, známý i neznámý hrdina (25.8.2017)

V předchozí přednášce jsme si představili život prvního a nejslavnějšího astronaut světa, Jurije Gagarina a dnes se zaměříme na jeho asi nejznámější americký protějšek, prvního může na Měsíci, Neila Armstronga. Neil Alden Armstrong se narodil v srpnu roku 1930. V letadle seděl poprvé již v 6 letech, ve čtrnácti začal docházet do pilotního kursu a pilotem se stal v roce 1945. Na počátku 50. let byl bojově nasazen v Koreji. Byl členem celkem tři astronautických oddílů. Nejprve se v roce 1958 stal astronautem letectva Spojených států v rámci programu Man in the Space Soonest, který byl několik měsíců později zrušen, o dva roky byl vybrán do dalšího programu letectva, jehož cílem bylo vyvinout raketoplán Boeing X-20 Dyna-Soar a konečně v roce 1962 se dostal do NASA v rámci druhého oddílu astronaut zvaného „Nová devítka”. Do vesmíru se podíval celkem dvakrát, poprvé v roce 1966 při letu Gemini VIII spolu s Davidem Scottem a podruhé a zároveň naposledy v roce 1969 při letu Apolla 11, který podnikl spolu s Michaelem Collinsem a Edwinem Aldrinem. O dva roky později opustil NASA. Po skončení astronautické kariéry učil na univerzitě, byl členem správních rad řady společností a navždy nás opustil v srpnu roku 2012. Byl členem dvou vyšetřovacích komisí, poprvé v roce 1970 po Apollu 13, podruhé v roce 1986 po zkáze raketoplánu Challanger. Po Neilu Armstrongovi je pojmenovaná planetka (6469) Armstrong. S životem patrně nejznámějšího americké astronauta nás seznámí Milan Halousek, pracovník české kosmické kanceláře. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Milan Halousek – Gagarin nás všechny pozval do vesmíru (8.3.2019)

Tento týden jsem se rozhodl pokračovat v nastoleném tématu. Zatímco minulý týden Vám byli představeni první československý a první slovenský astronaut, dnes zavítáme do světa. A upřímně řečeno, nelze začít jinde, než u prvního kosmonauta světa, Jurije Gagarina. Byl prvním člověkem ve vesmíru a na oběžné dráze. Jurij Alexejevič Gagarin se narodil v březnu roku 1934 v obci Klušino. V roce 1949 dokončil základní školu a poté pokračoval ve studiu na učilišti. Po jeho dokončení studoval na Saratovské střední škole, kterou absolvoval s výtečným prospěchem. K létání se dostal poprvé v říjnu roku 1954, natolik ho však okouzlilo, že se rozhodl pro kariéru stíhacího pilota. Mezi léty 1955-1957 chodil na Vojenskou leteckou školu v Orenburgu, kterou absolvoval s vyznamenáním. Byl vybrán do prvního oddílu astronautů v roce 1960. Pro první let člověka do vesmíru byli z dvacetičlenného oddílu sovětských kosmonautů zvažování tři kandidáti: German Titov, Grigorij Něljubov a Jurij Gagarin. Posledně jmenovaný byl nakonec vybrán a 12. dubna 1961 se poprvé dostal do kosmu. Po návratu ze své mise se stal jednoznačně nejpopulárnějším člověkem světa. Absolvoval bezpočet zahraničních cest a ta první, necelých 14 dní po jeho letu, vedla do Prahy. Jurij Gagarin byl od roku 1957 ženatý a měl dvě dcery. Zahynul 27. března roku 1968 při cvičném letu. Po Juriji Gagarinovi je pojmenována planetka (1772) Gagarin. V dnešní přednášce nám Jurije Gagarina představí Milan Halousek, přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu klubu Pátečníků.

Vladimír Remek, Milan Halousek – Kosmonaut Vladimír Remek v Táboře (13.02.2019)

Poslední zářijový týden bych v našem přehledu kosmonautických přednášek věnoval kosmonautům. Svou pozornost dnes zaměříme na prvního kosmonauta, který nebyl občanem SSSR či USA. Ing. Vladimír Remek se narodil v roce 1948 v Českých Budějovicích, jeho otec byl Slovák a matka Češka. Díky povolání svého otce, který byl vojenský pilot, se malý Vladimír v průběhu let přestěhoval nejprve do Brna a následně do Čáslavi, kde v roce 1966 složil maturitu. Poté se rozhodl stát vojenským letcem, takže nastoupil do Vyššího leteckého učiliště v Košicích, které úspěšně absolvoval v roce 1970. O dva roky později nastoupil na Vojenskou leteckou akademii v Moskvě, kterou absolvoval o čtyři roky později. Po skončení studií měl stát zástupcem velitele pluku, ale místo toho byl zahájen výběr kandidátů pro kosmický let. Do nejužšího výběru se dostali čtyři, Ladislav Klíma, Michal Vondroušek, Oldřich Pelčák a sám Vladimír. Jak všichni víme, do vesmíru se Vladimír vypravil 2. března roku 1978 jako první československý či evropský kosmonaut spolu se svým velitelem Vladimírem Gubarevem na palubě lodi Sojuz-28. Po skončení kosmického letu létal nadále jako vojenský pilot, v pozdějších letech se stal poslancem evropského parlamentu či sloužil naší zemi jako velvyslanec v Moskvě. Již několik měsíců po jeho kosmickém letu po něm byla pojmenována planetka (2552) Remek.

Milan Halousek – Poprvé z Měsíce… (14.11.2016)

V našem přednáškovém cyklu bych se chtěl poprvé podívat směrem k Měsíci. Na obloze ho lidstvo mohlo vidět od nepaměti, ale jak vypadá jeho odvrácená strana, to jsme se dozvěděli až v roce 1959, kdy nám jeho snímky odeslala sovětská sonda Luna 3. Dnešní přednáška nám představí Měsíc v různých podobách. Tou první bude souboj kosmických velmocí o to, kdo se první dostane k jeho blízkosti, kdo první dopadne na jeho povrch či získá fotografie právě odvrácené měsíční strany. Tyto události se odehrávali koncem padesátých let. Poté přišla léta šedesátá a americký prezident vyhlásil cestu na Měsíc jako program pro Spojené státy. Tím odstartoval velkou bitvu o to, komu se podaří dříve dopravit člověka na povrch tohoto nebeského tělesa. Prvními lidmi, kteří mohli Měsíc na vlastní oči spatřit z blízka, byla na vánoce roku 1968 posádka Apolla 8, kterou tvořili Frank Borman, James Lovell a William Lovell. Následovalo první přistání na Měsíci a začal jeho vědecký průzkum, když na jeho povrchu byla umístěna řada přístrojů. Výzkum pokračoval i na Zemi, kde se k některým vzorkům dostali i naši vědci. V poslední části přednášky nám potom budou představeny někdy neprávem opomíjené sovětské Lunochody 1 a 2, které na jeho povrchu najezdily řadu kilometrů. Přednášejícím je Milan Halousek, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který se popularizací kosmonautiky zabývá téměř 40 let.