Štítek ‘ISS’

Tomáš Přibyl – Vzestup a pád kosmické spolupráce (19.05.2022)

Počátky spolupráce v kosmonautice lze hledat na počátku 70. let, kdy USA a SSSR začaly uvažovat o společných misích. Prvním výsledkem pak byl program Sojuz-Apollo. V 80. letech následovalo ochlazení vztahů, ale od konce studené války začaly obě kosmonautické velmoci opět spolupracovat a výsledkem této kooperace byla Mezinárodní kosmická stanice, která do dnešních dnů krouží nad našimi hlavami. Dlouhá léta to pak vypadalo, že věčnému soupeření a neshodám je již navždy konec. Bohužel, koncem února letošního roku zaútočila vojska Ruské Federace na Ukrajinu a většina států světa na tyto události zareagovala po svém. Postupně začaly v mnoha oborech lidské činnosti přerušovat své vztahy s Ruskem. Jednou z oblastí, která byla citelně zasažena, byla i kosmonautika. Záznam, který bych vám rád dnes nabídl, je velmi aktualizovaná verze jedné starší přednášky Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 80 – o spolupráci ve vesmíru s Tomášem Přibylem (29. 5. 2022) v 20:00

Jak všichni víte, na tomto serveru se pro vás snažíme již třetím rokem sbírat všechny možné a dostupné přednášky z oblasti kosmonautiky. Jedinou výjimkou z tohoto ustáleného schématu je pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje na serveru youtube Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní protagonisté, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty, které ustálené schéma zpestří. Na nedělní večer si ovšem pánové pozvali jednoho z nejznámějších popularizátorů kosmonautiky v naší zemi, kterým je Ing. Tomáš Přibyl, kurátor Technického muzea v Brně, který bude hovořit na téma vesmírné spolupráce. Pořad začíná v neděli večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni.

Marcel Grün – Na kosmických křižovatkách (16.10.2007)

Pro výběr dnešní přednášky jsem opět hluboko sáhl do archívu hvězdárny a planetária Brno. Tato instituce v době loňského jara zdigitalizovala záznamy starých přednášek a díky tomu je mají možnost shlédnout i diváci dnes. Ta, kterou jsem dnes vybral byla pronesena na podzim roku 2007. Vystoupil v ní jeden z velkých českých a československých popularizátorů kosmonautiky, pan ing. Marcel Grün, bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space. Ten nás sice v loňském roce opustil, jeho vystoupení v rozhlase či záznamy přednášek tu s námi zůstanou navždy. Tématem, které si pro svou přednášku vybral je kosmonautika a její historie. Seznámí nás s význačnými osobnostmi, které byli u zrodu tohoto oboru a společně s ním si projdeme programy Vostok, Mercury, Gemini či Sojuz. Řeč samozřejmě přijde i na jedno z nejúžasnějších dobrodružství člověka, které bylo podniknuto na přelomu let 60. a 70. tedy na pilotované mise Apollo, které si vytyčili za svůj cíl přistání na povrchu Měsíce. Řeč přijde i na program raketoplánů a spolupráci světových agentur, která započala v 90. letech a zrodila Mezinárodní kosmickou stanici, která dodnes krouží nad našimi hlavami a představuje unikátní vesmírnou laboratoř. 

Dušan Majer – Space X v roce 2020 (28.11.2020)

Dnes se naposledy vrátíme k loňskému semináři o raketové technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí a podíváme se na jedinou přednášku, kterou zde proslovil šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, Dušan Majer. Vybral si pro ni nesporně velmi atraktivní téma, kalifornskou raketovou firmu SpaceX. Je to společnost, která do kosmonautiky po řadě desetiletí přinesla počátkem 21. století svěží vítr. Na tomto serveru se již několik přednášek o této firmě nachází a mají jedno společné, nabízí tak říkajíc pohled na SpaceX od jejich počátků až do současnosti. Dnešní přednáška je v tomto jiná. Dnes se nebudeme zabývat historií firmy, ale vrátíme se v čase o pouhý rok a ohlédneme se za aktivitami této firmy v roce 2020. A že je z čeho vybírat.  Během tohoto období vybudovala na oběžné dráze největší satelitní konstelaci všech dob. Dál také firma vynáší náklady pro platící zákazníky a zásobuje ISS. Tou nejdůležitější aktivitou v loňském roce však bezesporu byla pilotovaná mise Demo-2, první pilotovaný start soukromé kosmické lodi v historii. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců 2020.

Milan Halousek – Orbitální stanice, vesmírné laboratoře (8.4.2020)

Pomalinku se nám krátí seznam nezveřejněných přednášek, přesto jich pořád ještě pěkných pár zbývá. A jaké téma jsme zvolili tentokrát? Jsou jimi orbitální laboratoře a vědecké stanice. Od počátku kosmonautiky vědci všech oborů snili o tom, že by chtěli svá měření a výzkum provádět na oběžné dráze. Než však bylo možno k tomuto kroku přikročit, bylo nutno při prvních letech kosmonautů zjistit, zda může člověk smysluplně pracovat na oběžné dráze ve stavu mikrogravitace. Obě hlavní kosmické velmoci, tedy Spojené Státy a Sovětský Svaz přišli na to, že člověk v tomto prostředí může fungovat, nezblázní se a dokonce může vykonávat činnost i mimo svou kosmickou loď. Jako první dopravili na oběžnou dráhu orbitální stanici Sověti. Stalo se tak v rámci programu Saljut. Psal se počátek 70. let a fakticky šlo o další nevyhlášený souboj s Američany, kteří se pomalu chystali k vypuštění své stanice Skylab. Ten však byl jen jeden, zato Saljutů zavítalo na oběžnou dráhu celkem 7. Zvlášť poslední dva je nutno zvlášť vyzdvihnout, protože díky nim se na oběžnou dráhu poprvé dostali i občané jiných států než SSSR či USA. Na program Saljut navázala první modulární stanice světa, kterou byl Mir. Dá se říct, že na těchto stanicích se naučili Sověti/Rusové dlouhodobě pobývat na oběžné dráze a počátkem 90. let začali tyto zkušenosti předávat i Američanům. Již tehdy však začal vznikat program Mezinárodní vesmírné stanice ISS, která již nad našimi hlavami krouží od roku 1998. O orbitálních stanicích nám povypráví pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Přednáška samotná pak pochází z cyklu V kůži astronauta.

Tomáš Přibyl – Zpráva o stavu kosmonautiky (7.2.2006)

Než přikročíme k dnešní přednášce, tak bych se jen rád zmínil, že nám pořád a pořád ubývají doposud nevydané přednášky. V současnosti jich zbývá přibližně deset. Říkám přibližně, protože přeci jen se mi čas od času podaří najít neznámou přednášku, takže zbývající počet stále nemusí být konečný. Tolik tedy úvodem a nyní můžeme již přikročit k dnešnímu tématu. Přednáška je poměrně stará a pronesena byla na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Píše se počátek roku 2006 a na pódium přednáškového sálu vstupuje mladý popularizátor kosmonautiky a budoucí redaktor serveru kosmonautix pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se bude skládat z několika částí, v té první si povyprávíme o dění v kosmonautice v roce předchozím. Nezapomeneme přitom i na několik selhání, ať už nosných raket či družic. Poté už přejdeme k představě o tom, co nás čeká v roce 2006. Pak už si představíme americky program Constellation, v jehož rámci měly vzniknout dvě nové nosné rakety, Ares I a Ares V. Poté už přejdeme k sondám a robotům, které zkoumají naši sluneční soustavu. Zde bych rád připomněl dva neúnavné průzkumníky Marsu, kterými byly rovery Spirit a Opportunity. Mimochodem, kvalita záznamu je špatná, ovšem já osobně jsem člověk, který si rád Tomáše Přibyla poslechne byť jen audio, takže ani to mi v žádném případě nevadí.  

Michal Václavík – Pilotované lety za nízkou oběžnou dráhu (5.5.2017)

Ve středeční přednášce jsme se podívali na pilotované kosmické lodi, které Spojené státy vyvíjely v prvním desetiletí 21. století. Dvě z nich, Crew Dragon a Starliner byly určené pro dopravu posádek. O těchle lodích dnes řeč však nebude, spíše se podíváme na tu třetí, kterou pro NASA staví firma Lockheed Martin, jedná se o loď Orion. Ta je určena k tomu, aby mohla dopravovat astronauty i mimo oběžnou dráhu naší Země. Dnešní přednáška se skládá ze dvou částí. V té první nám bude představena Mezinárodní kosmická stanice ISS. Již dvě desetiletí se na její palubě odehrávají úžasné vědecké experimenty. Poté už přednášející přejde k druhé části, ve které se zaměří více na budoucnost a ukáže nám, jakým směrem se bude kosmonautika ubírat v příštích desetiletích. Hlavní slovo zde bude mít samozřejmě americká NASA, která plánuje v blízkosti Měsíce vybudovat novou částečně obydlenou kosmickou stanici Gateway. Na její výstavbu nebude však sama, přibrala k tomu osvědčené mezinárodní partnery. Jak vypadal koncept stanice v roce 2017? Bude nějaký rozdíl ve výzkumu na ISS a na stanici Gateway? Na tyto a další otázky nám odpoví dnešní přednášející, kterým je Ing. Michal Václavík, pracovník České kosmické kanceláře. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků. Pokud se týká přednášky, samozřejmě díky času mírně zastarala.  Pokud se týká termínů, u těch je to nejsnadnější, prostě se posunuly na časové ose doprava, jak to ostatně v kosmonautice bývá obvyklé. Od vydání přednášky se také upravil i koncept stanice a řada dalších detailů. V žádném případě se však nezměnil cíl, pro který je plánováno vybudování této stanice v kosmickém prostoru mimo ochranný štít zemské iono a magnetosféry. 

Pavol Kalinay – Kedy poletíme na Mars? | Let na Mars (20.1.2020)

Pomalinku se nám končí další týden, který jsme věnovali průzkumu těles sluneční soustavy a není proto žádným divem, že v něm dnes budeme pokračovat. Poprvé a naposledy se lidstvo vydalo na povrch jiného tělesa v letech 1969-1972, kdy americká NASA pomocí mohutných raket Saturn V vysílala své astronauty na Měsíc. Tyto lety inspirovali k zájmu o kosmonautiku i dnešního přednášejícího, kterým je pracovník Slovenské akademie věd, pan RNDr. Pavol Kalinay CSc. Ten ve své přednášce nejprve představí základní pojmy, mezi které patří i 1. kosmická rychlost, což je údaj, který nám říká, jaká je minimální kruhová oběžná rychlost, aby těleso, které obíhá v gravitačním poli jiného objektu nespadlo na jeho povrch. Pokračovat bude poté vývojem pilotované kosmonautiky od počátku 70. let. Nezapomene pochopitelně zmínit i ISS, tedy Mezinárodní vesmírnou stanici, která nad našimi hlavami obíhá již více než 20 let. V další části přednášky se budeme věnovat současnému stavu průzkumu planet naší Sluneční soustavy. Když si však vzpomenete na název dnešní přednášky, zajisté vás nepřekvapí, že hlavní pozornost bude zaměřena na výzkum rudé planety. Poté se už dostaneme k finální části přednášky, ve které se autor pokusí srovnat pilotovaný let na Měsíc a Mars.

Michal Václavík – Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici ISS – 2. část – online přednáška v 17:00 (13.4.2021)

Před nedávnem jsme zde měli jako diváci a posluchači příležitost shlédnout přednášku Michala Václavíka na téma výzkumu a života na nejúžasnější vědecké laboratoři, která už více než dvacet let obíhá nad našimi hlavami. Samozřejmě jde o Mezinárodní kosmickou stanici, ISS. Michalovy přednášky bývají dlouhé a informačně značně nabité, proto tedy není žádný div, když se přednáškový cyklus Pátečníci rozhodl uspořádat její pokračování. V něm si opět představíme události, které se odehrávají nad našimi hlavami, za naše peníze a které nám ve svém důsledku přináší značný zisk, ať už přímo či nepřímo. Tentokrát se ale zaměříme více na výzkum a provoz ISS. Přednáška se uskuteční online v úterý 13. dubna 2021 v 17:00. Na závěr bych rád připojil pár slov o přednášejícím. Ing. Michal Václavík je pracovníkem České kosmické kanceláře, příležitostně píše i články pro server kosmonautix, od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický prostor.

Matej Poliaček – Ľudia vo vesmíre – súčasnosť a budúcnosť (31.03.2021)

Od počátku kosmonautiky je pozornost všech diváků a příznivců kosmonautiky upřena směrem vzhůru, na ty osoby, které na palubách kosmických lodí překonávají různé rekordy, provádí pokusy, vystupují z útrob lodí na povrch stanice, či kladou svou vlastní nohu na povrch Měsíce, tedy na astronauty samotné. Všechny tyto osoby si tu pozornost zaslouží, protože ony jsou těmi, co musí tyto úkony vykonat. Zároveň ale astronauté tvořili a vždy tvoří špičku ledovce mezi těmi, kteří se podíleli na tom, aby onen čin mohl být ve vesmíru vykonán. Zde mám rozhodně na mysli všechny ty, kteří vyvinuli a postavili kosmickou loď, či raketu. Ale pak je tu ještě další řada lidí, bez kterých by kosmonaut byl někdy doslova slepý a hluchý. Jde o středisko řízení letů, kde za obrazovkami řady monitorů sedí pracovníci a pečlivě sledují činnost kosmické lodi či stanice. Od prosince 2020 je jednou z těchto osob i MSc. Matej Poliacek, zaměstnanec German Aerospace Center (DLR), který je jedním z letových kontrolorů centra řízení provozu evropského modulu Columbus. Přednáška byla proslovena před několika dny na youtube kanále Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě.