Štítek ‘Opportunity’

Tomáš Přibyl – Zpráva o stavu kosmonautiky (7.2.2006)

Než přikročíme k dnešní přednášce, tak bych se jen rád zmínil, že nám pořád a pořád ubývají doposud nevydané přednášky. V současnosti jich zbývá přibližně deset. Říkám přibližně, protože přeci jen se mi čas od času podaří najít neznámou přednášku, takže zbývající počet stále nemusí být konečný. Tolik tedy úvodem a nyní můžeme již přikročit k dnešnímu tématu. Přednáška je poměrně stará a pronesena byla na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Píše se počátek roku 2006 a na pódium přednáškového sálu vstupuje mladý popularizátor kosmonautiky a budoucí redaktor serveru kosmonautix pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se bude skládat z několika částí, v té první si povyprávíme o dění v kosmonautice v roce předchozím. Nezapomeneme přitom i na několik selhání, ať už nosných raket či družic. Poté už přejdeme k představě o tom, co nás čeká v roce 2006. Pak už si představíme americky program Constellation, v jehož rámci měly vzniknout dvě nové nosné rakety, Ares I a Ares V. Poté už přejdeme k sondám a robotům, které zkoumají naši sluneční soustavu. Zde bych rád připomněl dva neúnavné průzkumníky Marsu, kterými byly rovery Spirit a Opportunity. Mimochodem, kvalita záznamu je špatná, ovšem já osobně jsem člověk, který si rád Tomáše Přibyla poslechne byť jen audio, takže ani to mi v žádném případě nevadí.  

Astronomický klub Pelhřimov – Roboti ve vesmíru (27.11.2020)

Poslední přednáška tohoto týdne bude pokračovat v tématu průzkumu Měsíce, ale i dalších planet. Autory této přednášky je Astronomický klub Pelhřimov, samotné přednášející se mi nepodařilo zjistit. Nejprve se při přednášce podíváme na Měsíc, protože se jedná o jediné mimozemské těleso ve vesmíru, po jehož povrchu kráčeli lidé. Poté už přejdeme k robotickému průzkumu Měsíce, které bylo zahájeno již koncem padesátých let. První zásah povrchu, první snímky odvrácené strany či první měkké přistání si připsali na vrub Sověti. Ale i Američané zde se svým programem Ranger či Surveyor rozhodně nezaostali. Jiné planety pro nás zkoumaly pak již jen robotické sondy. V případě Venuše to byly sondy Veněra a celý sovětský průzkum Venuše byl zakončen veleúspěšnými sondami Vega. Pro tyto sondy však byla Venuše jen zastávkou k jejich hlavnímu cíli, kterým byla Halleyovas kometa. Zde má svůj zářez však i ESA, která k této kometě poslala sondu Giotto. O průzkum Marsu se rovněž snažili obě největší kosmické velmoci, ale dá se říct, že pouze Američané zaznamenali výrazné úspěchy.  Jejich stacionární sondy či robotická vozítka nám z povrchu planety i oběžné dráhy poskytly úžasná vědecká data. Na závěr své přednášky nám členové astronomického klubu povypráví i o sondách, které opouští sluneční soustavu, je jich celkem pět. Patří sem Pioneer 10 a 11, Voyagery 1 a 2 a New Horizons. Přednáška byla proslovena v rámci Noci vědců.

Zdeněk Pokorný – Zpráva o stavu planet (21. 11. 2006)

Začal březen a pomalinku nám tím končí zima. A my zahájíme další přednáškový týden návratem do minulosti. Píše se rok 2006 a na pódium Hvězdárny a planetária Brno vstupuje tamní ředitel, Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc. Téma jeho přednášky bylo prosté, seznámit návštěvníky hvězdárny se stavem planetárního průzkumu pomocí kosmických sond. A sond, které se tou dobou toulaly slunečný soustavou bylo překvapivě hodně. V našem výčtu bude nutno překvapivě vynechat sondu MESSENGER, ta teprve putovala pomocí gravitačního kulečníku kolem Země a Venuše, aby se stala první oběžnou sondou Merkuru. Živo však bylo na oběžné dráze Venuše, v roce 2005 se totiž na svou vesmírnou pouť vydala sonda Venus Express evropské ESA a zahájila tam svou osmiletou službu, při které se primárně věnovala mapování atmosféry planety. Nejživější provoz již v té době panoval na oběžné dráze Marsu, svou činnost zde pomalu již končila sonda Mars Global Surveyor, která ale kolem planety nekroužila sama. Společnost jí dělaly sondy Mars Oddysey a Mars Express (ESA) a po povrchu se proháněly oba rovery MER – Spirit i Opportunity. Poslední sondou, která se v té době nacházela na oběžné dráze jiné planety než Země byl Mars, kolem kterého kroužila sonda Cassiny. Přednášející však nepojal svou přednášku jen jako přehled činnosti kosmických sond, ale spíše se nám pokusil představit aktuální stav, v jakém se průzkum planet nacházel. Využíval tedy i poznatků získaných ze Země či sond již dávno neaktivních.