Štítek ‘Lunochod’

Astronomický klub Pelhřimov – Roboti ve vesmíru (27.11.2020)

Poslední přednáška tohoto týdne bude pokračovat v tématu průzkumu Měsíce, ale i dalších planet. Autory této přednášky je Astronomický klub Pelhřimov, samotné přednášející se mi nepodařilo zjistit. Nejprve se při přednášce podíváme na Měsíc, protože se jedná o jediné mimozemské těleso ve vesmíru, po jehož povrchu kráčeli lidé. Poté už přejdeme k robotickému průzkumu Měsíce, které bylo zahájeno již koncem padesátých let. První zásah povrchu, první snímky odvrácené strany či první měkké přistání si připsali na vrub Sověti. Ale i Američané zde se svým programem Ranger či Surveyor rozhodně nezaostali. Jiné planety pro nás zkoumaly pak již jen robotické sondy. V případě Venuše to byly sondy Veněra a celý sovětský průzkum Venuše byl zakončen veleúspěšnými sondami Vega. Pro tyto sondy však byla Venuše jen zastávkou k jejich hlavnímu cíli, kterým byla Halleyovas kometa. Zde má svůj zářez však i ESA, která k této kometě poslala sondu Giotto. O průzkum Marsu se rovněž snažili obě největší kosmické velmoci, ale dá se říct, že pouze Američané zaznamenali výrazné úspěchy.  Jejich stacionární sondy či robotická vozítka nám z povrchu planety i oběžné dráhy poskytly úžasná vědecká data. Na závěr své přednášky nám členové astronomického klubu povypráví i o sondách, které opouští sluneční soustavu, je jich celkem pět. Patří sem Pioneer 10 a 11, Voyagery 1 a 2 a New Horizons. Přednáška byla proslovena v rámci Noci vědců.

Tomáš Přibyl – Cesta na Měsíc, která se nepovedla (18.9.2020)

Dnes sem se rozhodl pokračovat v nastoleném tématu, kterým je průzkum Měsíce. Ale začněme od začátku. V říjnu roku 1957 odstartovala do vesmíru sonda Sputnik 1 a Američané byli otřeseni. To však nebylo jediné prvenství Sovětského Svazu v nově vyhlášených závodem o vesmírná prvenství. O měsíc později už se na palubě sondy Sputnik-2 do vesmíru vydal první živý tvor. Následně se rozhořel opravdu úporný závod o vyslání prvního člověka do vesmíru. Ten jak známo v dubnu 1961 vyhráli opět Sověti, když se na palubě Vostoku-1 vydal do vesmíru Jurij Gagarin. Americkou odezvou na tyto sovětská prvenství byl projev prezidenta Johna Kennedyho, který vyhlásil, že by se Američané měli dostat na povrch Měsíce do konce dekády. A Sověti sbírali prvenství dál, první vícemístná loď světa, první výstup do volného prostoru a další. Američané se mezitím vrhli na realizaci Kennedyho plánu. Sověti se této Kennedyho výzvy chopili až o několik let později, kdy své nápady a vize začal realizovat geniální sovětský konstruktér Sergej Koroljov i šéfové dalších konstrukčních kanceláří. Jejich program byl smělý a byl i poměrně zajímavý. V dnešní přednášce nám jej zkusí představit redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Lumír Honzík – Projekt Lunochod (27.11.2020)

Jak již bývá zvykem, s novým týdnem přecházíme i k dalším tématům kosmického průzkumu, tentokrát opustíme kosmické dálavy a zaměříme svou pozornost na druhý nejjasnější objekt pozemské oblohy, kterým je jednoznačně Měsíc. Od počátku 60. let se o toto těleso zajímaly dvě největší kosmické velmoci – USA a SSSR. Jak čas ukázal, vyhlášenou soutěž o první přistání člověka na Měsíci vyhráli Američané. Ale přesto se Sovětům podařilo několik úspěšných zářezů, které sice světová veřejnost tak dobře neoceňovala, ale odborníci nad nimi rozhodně nemávli rukou. Sovětským raketovým odborníkům a konstruktérům se totiž povedlo i v této době povedlo získat zajímav8 prvenství. Nejprve v září 1970 zamířila k Měsíci sonda Luna 16, která provedla první automatický odběr vzorků měsíční půdy a vrátila se s nimi na Zemi. Další prvenství získal Sovětský Svaz o dva měsíce později, když se na špici rakety Proton vydala do vesmíru sonda Luna 17. Celý svět se domníval, že se bude jednat o další odběr měsíčního kamene, ale realita byla jiná. Až po přistání sondy se ukázalo, že na povrch jiného tělesa bylo poprvé v dějinách dopraveno vozidlo vybavené vlastním pohonem, Lunochod 1. Teprve srpnu 1971 se na povrch Luny dostal i rover americký, který sem přivezlo Apollo 15. O těchto i dalších vozidlech, které se proháněly po povrchu Měsíce či Marsu nám v dnešní přednášce povypráví ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni, pan Lumír Honzík.

Milan Halousek – Poprvé z Měsíce… (14.11.2016)

V našem přednáškovém cyklu bych se chtěl poprvé podívat směrem k Měsíci. Na obloze ho lidstvo mohlo vidět od nepaměti, ale jak vypadá jeho odvrácená strana, to jsme se dozvěděli až v roce 1959, kdy nám jeho snímky odeslala sovětská sonda Luna 3. Dnešní přednáška nám představí Měsíc v různých podobách. Tou první bude souboj kosmických velmocí o to, kdo se první dostane k jeho blízkosti, kdo první dopadne na jeho povrch či získá fotografie právě odvrácené měsíční strany. Tyto události se odehrávali koncem padesátých let. Poté přišla léta šedesátá a americký prezident vyhlásil cestu na Měsíc jako program pro Spojené státy. Tím odstartoval velkou bitvu o to, komu se podaří dříve dopravit člověka na povrch tohoto nebeského tělesa. Prvními lidmi, kteří mohli Měsíc na vlastní oči spatřit z blízka, byla na vánoce roku 1968 posádka Apolla 8, kterou tvořili Frank Borman, James Lovell a William Lovell. Následovalo první přistání na Měsíci a začal jeho vědecký průzkum, když na jeho povrchu byla umístěna řada přístrojů. Výzkum pokračoval i na Zemi, kde se k některým vzorkům dostali i naši vědci. V poslední části přednášky nám potom budou představeny někdy neprávem opomíjené sovětské Lunochody 1 a 2, které na jeho povrchu najezdily řadu kilometrů. Přednášejícím je Milan Halousek, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který se popularizací kosmonautiky zabývá téměř 40 let.