Štítek ‘Sojuz’

Milan Halousek – Hvězdná válka? Anebo vliv ruského napadení Ukrajiny na spolupráci velmocí v kosmonautice (12.10.2023)

24. února roku 2022 zahájila vojska Ruské Federace invazi na území Ukrajiny. Šlo o nevyprovokovanou agresi, nicméně během pár dní se následky této událostí rozšířily do celého světa. Západní země na tyto vojenské akce reagovaly blokádou ruského zboží a dalších komodit, navíc se řada firem se začala i zbavovat svých podílů v ruských firmách. Pokud jde o kosmonautiku, západní kosmické agentury přerušovaly takřka jakoukoliv spolupráci s ruským Roskosmosem s výjimkou mezinárodní kosmické stanice ISS. Ruská oficiální místa si to však nenechala líbit, takže začala podnikat i protiakce.  Zakázala například vývoz ruských motorů na území USA a přestala i dodávat orgranizaci ESA nosné rakety Sojuz, které řadu let startovaly z kosmodromu v Kourou v Jižní Americe. O těchto i dalších událostech v kosmonautice vás v dnešní přednášce bude informovat známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Přednáška se uskutečnila v rámci fyzikálních čtvrtků. Jde o volný volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality III/2022 (4.10.2022) v 18:00

Vážení přátelé. Po delší odmlce si vás dovolujeme znovu pozvat na budoucí přednášku, protože se přiblížil čas, aby po čtvrt roce opět zaznělo pokračování již tradiční přednášky Dušana Majera Kosmické aktuality. V ní se zábavnou a přístupnou formou dozvíte o tom nejzajímavějším, co se na poli kosmického výzkumu událo za poslední tři měsíce. Červencovému okénku bude pochopitelně vévodit vesmírný dalekohled Jamese Webba, přesněji pět úchvatných snímků, které byly zveřejněny 12. 7. Dále se podíváme na Wentian, první vědecký modul čínské kosmické stanice Tiangong a neopomeneme ani první start nosné rakety Vega-C s družicí LARES 2. Poté se přesuneme do srpna, kde si povíme zejména o neúspěšném indickém testu malé nosné rakety SSLV (Small Satellite Launch Vehicle) s dvojicí satelitů, ale též o nových motorech pro raketu Antares a startu jihokorejského lunárního orbiteru Danuri. A skončíme u novinek ze září, kdy bude řeč hlavně o testu ochrany lidstva a planety před planetkami provedeném sondou DART, jež zasáhla stosedmdesátimetrový asteroid Dimorphos. Dostane se ovšem též na start pilotovaného Sojuzu MS-22 a těžkosti, které provázejí raketu SLS. Představili jsme si tedy stěžejní témata prezentace, těšit se ale můžete i na některá další. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte večer 4. října roku 2022 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos začíná v 18:00.

Tomáš Přibyl – Vzestup a pád kosmické spolupráce (19.05.2022)

Počátky spolupráce v kosmonautice lze hledat na počátku 70. let, kdy USA a SSSR začaly uvažovat o společných misích. Prvním výsledkem pak byl program Sojuz-Apollo. V 80. letech následovalo ochlazení vztahů, ale od konce studené války začaly obě kosmonautické velmoci opět spolupracovat a výsledkem této kooperace byla Mezinárodní kosmická stanice, která do dnešních dnů krouží nad našimi hlavami. Dlouhá léta to pak vypadalo, že věčnému soupeření a neshodám je již navždy konec. Bohužel, koncem února letošního roku zaútočila vojska Ruské Federace na Ukrajinu a většina států světa na tyto události zareagovala po svém. Postupně začaly v mnoha oborech lidské činnosti přerušovat své vztahy s Ruskem. Jednou z oblastí, která byla citelně zasažena, byla i kosmonautika. Záznam, který bych vám rád dnes nabídl, je velmi aktualizovaná verze jedné starší přednášky Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Tomáš Přibyl – Letenku do vesmíru, prosím aneb kdy se vydáme na dovolenou na Měsíc? (21.10.2021)

V roce 1957 se do vesmíru vypravil první objekt vyrobený člověkem, šlo o družici Sputnik. Od té doby trvalo jen 4 roky, než se na oběžnou dráhu dostal i člověk. Následující dlouhá desetiletí ovšem platilo, že se na palubách pilotovaných lodí vydávají do vesmíru velmi přísně vybrané osoby, které sice za svou cestu na oběžnou dráhu platit nemusí, na druhou stranu, musí se na tuto svou cestu dlouhé roky speciálně připravovat. Vše se začalo měnit až na počátku 21. století, když se ukázalo, že aby se člověk mohl podívat do vesmíru, stačí zaplatit. Pionýrem vesmírné turistiky se tak stal americký podnikatel Dennis Tito, který se v dubnu roku 2001 podíval na mezinárodní kosmickou stanici ISS. Rekordmanem mezi turisty je dodnes Charles Simonyi, který si cestu do vesmíru zaplatil dvakrát a celkově na oběžné dráze strávil více než 26 dní. Pokud byste se dnes snažili spočítat osoby, kteří si svou cestu na oběžnou dráhu zaplatili, nestačily by vám prsty na obou vašich rukou. O kosmické turistice, jejich počátcích, přítomnosti i budoucnosti bude dnes vyprávět redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Marcel Grün – Na kosmických křižovatkách (16.10.2007)

Pro výběr dnešní přednášky jsem opět hluboko sáhl do archívu hvězdárny a planetária Brno. Tato instituce v době loňského jara zdigitalizovala záznamy starých přednášek a díky tomu je mají možnost shlédnout i diváci dnes. Ta, kterou jsem dnes vybral byla pronesena na podzim roku 2007. Vystoupil v ní jeden z velkých českých a československých popularizátorů kosmonautiky, pan ing. Marcel Grün, bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space. Ten nás sice v loňském roce opustil, jeho vystoupení v rozhlase či záznamy přednášek tu s námi zůstanou navždy. Tématem, které si pro svou přednášku vybral je kosmonautika a její historie. Seznámí nás s význačnými osobnostmi, které byli u zrodu tohoto oboru a společně s ním si projdeme programy Vostok, Mercury, Gemini či Sojuz. Řeč samozřejmě přijde i na jedno z nejúžasnějších dobrodružství člověka, které bylo podniknuto na přelomu let 60. a 70. tedy na pilotované mise Apollo, které si vytyčili za svůj cíl přistání na povrchu Měsíce. Řeč přijde i na program raketoplánů a spolupráci světových agentur, která započala v 90. letech a zrodila Mezinárodní kosmickou stanici, která dodnes krouží nad našimi hlavami a představuje unikátní vesmírnou laboratoř. 

Tomáš Přibyl – Kritické momenty sovětské kosmonautiky (4.10.2005)

Tento týden jsem se rozhodl pokračovat v tématu pilotované kosmonautiky. Po týdnu plném živých streamů a online přednášek se ale výrazně vrátíme v čase. Dnes vám nabídnu jednu z nejstarších přednášek, které jsou na internetu k dispozici. Tu se rozhodla na internetu zveřejnit brněnská hvězdárna v loňském roce, když celou republiku a vlastně i svět ochromila celosvětová pandemie Covidu-19. Tématem přednášky jsou problémy kosmických letů. Specificky však bude zaměřená na problémy sovětského i ruského pilotovaného programu. Ano, problémy se nevyhnuly ani americké kosmonautice, stačí namátkou zmínit Apollo-1, Challanger či Columbii, ale o těch jsme už v našich přednáškách hovořili, proto nyní přejdeme k potížím sovětských misí s kosmonauty, o kterých je známo výrazně méně. Přednášejícím bude známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl a bude se ve své přednášce odkazovat v některých momentech na osobní rozhovor s kosmonautem Borisem Volynovem. A problémů sovětské kosmonautiky taktéž nebylo málo. Nejznámějšími případy jsou určitě mise Sojuz-18a, kdy se odehrál jeden z mála in-flight abortů v pilotované kosmonautice, nebo Sojuz-11, kdy při návratu z vesmíru zahynula celá posádka této pilotované lodi. Problémů při pilotovaných misích se však vyskytlo daleko více a s těmi by vás měla seznámit dnešní přednáška.

Tomáš Přibyl – Sergej Koroljov (13.2.2007)

Sobotní přednáška nám přinese poněkud odklon od tématu tohoto týdne. Podíváme v ní na život jednoho z nejslavnějších raketových konstruktérů všech dob, kterým bezesporu je Sergej Pavlovič Koroljov. Tato významná osobnost se narodila v carském Rusku na konci roku 1906, ale většinu svého života prožila poté v Sovětském Svazu. V 17 letech sestrojil mladý Sergej svůj první kluzák. Nejdříve se vyučil zedníkem – pokrývačem a poté, v roce 1924, zahájil studium letectví na Polytechnickém institutu v Kyjevě. Už počátkem 30. let spoluzaložil skupinu GIRD, která se věnovala reaktivnímu pohonu. V roce 1938 se však stal obětí stalinských čistek a byl odsouzen na deset let. Propuštěn byl v roce 1944 a už následující rok byl odeslán do Německa studovat tamní rakety V-2. Od tohoto okamžiku už se věnoval nepřetržitě a pouze raketám a vším, co s nimi souvisí. Z jeho konstrukční dílny pochází nejčastěji startující kosmická raketa světa, R-7, jejíž odvozenina, raketa Sojuz létá dodnes a spolehlivě vynáší na oběžnou dráhu náklad či kosmonauty. Když vezmeme do úvahy všechny verze tohoto nosiče, do dnešních dnů jich startovala do vesmíru více než 1900. Díky podstatě režimu, ve kterém se pohyboval, dosáhl sice ohromných úspěchů, ale až do jeho smrti nebylo širší veřejnosti známo jeho jméno. Do roku  1966 se podílel na úspěších všech sovětských kosmických programů Sputnik, Vostok či Voschod. Zemřel počátkem roku 1966 při operačním zákroku. Tuto velkou osobnost světové kosmonautiky nám dnes představí redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Tomáš Přibyl – Kotrmelce vesmírné spolupráce (21.5.2014)

Dnes budeme opět pokračovat v nastoleném tématu, kterými jsou kosmické stanice. Pro tento den sáhneme k již osvědčenému přednášejícímu, kterým je člen redakce serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. V současnosti nám krouží nad hlavami každý Mezinárodní vesmírná stanice, která je společným dílem pěti velkých kosmických agentur, americké NASA, ruského Roskosmosu, japonské JAXA, evropské ESA a kanadské CSA. Kde však začíná její příběh? Na počátku 90. let to není, kořeny a počátky spolupráce Sovětského svazu a USA sahají hlouběji do minulosti, do období počátku let 70., do doby, kdy Američané létali na Měsíc pomocí raket Saturn V a Sověti se snažili o totéž prostřednictvím své superrakety N-1. Prvním ovocem mezinárodní spolupráce obou velmocí se pak v roce 1975 stal společný let Apollo-Sojuz. Jejich vzájemná láska či neláska pokračovala pak počátkem 90. let, kdy byly již uzavírány mezinárodní dohody. Prvním ovocem se pak staly návštěvy amerických raketoplánů na stanici MIR, aby pak koncem roku 1998 byla zahájena stavba ISS.