Štítek ‘Pátečníci’

Tomáš Petrásek – Organismy v kosmu: Panspermie a život v meteoritech (26.2.2016)

Dnešní přednášku jsem se rozhodl věnovat astrobiologii. Přednáška, která nás dnes čeká je velmi zajímavá. Na jejím počátku vás autor seznámí s pojmem volného kosmu a vysvětlí, jaké podmínky v něm panují. Poté už přejde k tématu, které vás, jako milovníky kosmonautiky patrně bude zajímat ještě více. Může nějaký živý organismus přežít ve volném kosmu? Pokud ano, tak jak? Značná část příkladů, které uvede, pochází z pozemských simulací ve vakuu, ale ty zbylé nás seznámí i s kosmickými cestovateli z řad živočišné říše. Zvířátka jsou sice zvířátka, ale jak by na toto prostředí zareagoval lidský organismus? Máme z našich dějin příklady lidí, kteří byli vystavení volnému prostoru? Bez zajímavosti nebude ani autorovo povídání o možnostech přenosu živých organismů pomocí meteoritů. O těchto a dalších zajímavých podrobnostech bude dnes vyprávět RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Přednáška samotná pak pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Michal Václavík – Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici ISS – 2. část – online přednáška v 17:00 (13.4.2021)

Před nedávnem jsme zde měli jako diváci a posluchači příležitost shlédnout přednášku Michala Václavíka na téma výzkumu a života na nejúžasnější vědecké laboratoři, která už více než dvacet let obíhá nad našimi hlavami. Samozřejmě jde o Mezinárodní kosmickou stanici, ISS. Michalovy přednášky bývají dlouhé a informačně značně nabité, proto tedy není žádný div, když se přednáškový cyklus Pátečníci rozhodl uspořádat její pokračování. V něm si opět představíme události, které se odehrávají nad našimi hlavami, za naše peníze a které nám ve svém důsledku přináší značný zisk, ať už přímo či nepřímo. Tentokrát se ale zaměříme více na výzkum a provoz ISS. Přednáška se uskuteční online v úterý 13. dubna 2021 v 17:00. Na závěr bych rád připojil pár slov o přednášejícím. Ing. Michal Václavík je pracovníkem České kosmické kanceláře, příležitostně píše i články pro server kosmonautix, od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický prostor.

Ondřej Šamárek – Na prahu nové epochy – Gagarinův let do historie – online přednáška v 16:30 (12.4.2021)

12. duben je výjimečný den v dějinách subdomény přednášky na serveru kosmonautix. Nikdy předtím se totiž nestalo, aby na tentýž den připadly dva online přenosy, které se zároveň budou zabývat stejným tématem. Cestu prvního kosmonauta světa na oběžnou dráhu nám bude od pondělního rána až do samotného poledne takřka minutu po minutě mapovat živý přenos Hvězdárny a planetária Brno. Moderátorem tohoto pořadu bude Tomáš Přibyl. Poté si jako posluchači a diváci dostanete příležitost si několik hodin odpočinout. Zbystřit pozornost byste měli po 16. hodině a v poklidu si otevřít počítač či zapnout televizi a naladit si kanál, na kterém už nějakou dobu vysílají své přednášky pátečníci. Od 16:30 zde totiž zahájí přednášku redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro vás píše historické seriály. Již jsme zde vydali jednu jeho přednášku o kosmických skafandrech. Pondělí bude tedy tak nabito kosmonautikou, jak snad ještě nikdy. Přeji vám, abyste jej strávili co nejpříjemněji, jak to bude možné. 

Petr Scheirich – Úsvit trpasličích planet: Pluto a Ceres (2.12.2016)

Když bylo v únoru 1930 objeveno Pluto, celý astronomický svět byl šťastný. Devátá planeta sluneční soustavy, po které se už dlouho pátralo, byla najednou tu. Přecházela však pomalu desetiletí a nadšení opadalo, těleso, které bylo nalezeno nemělo parametry, které se od něj očekávaly. Ještě ke všemu byla mohutnými pozemskými dalekohledy v téže oblasti nalézána další a další tělesa podobných rozměrů, jako mělo Pluto. Nakonec se situace stala neudržitelnou a v roce 2006 bylo Pluto ze seznamu planet vyškrtnuto a zařazeno do nově zřízené kategorie trpasličích planet. Co je to planeta a jak se liší od planety trpasličí. Kolik máme trpasličích planet, zamířily už k některé z nich kosmické sondy? A pokud ano, jaké? Na tyto a další otázky se nám ve své přednášce pokusí odpovědět český astronom, popularizátor a námořník Mgr. Petr Schierich PhD, pracovník astronomického ústavu AV ČR. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Pavel Gabzdyl – Vše co jsme věděli o Měsíci je jinak (9.2.2018)

Dnešní přednáška si, přes svůj kapku bombastický název, dala za cíl představit vývoj poznání o Měsíci v posledních několika desetiletích, po ukončení programu Apollo, který samozřejmě nelze z přednášek o Měsíci vynechat. Zmíněn bude průzkum měsíčního povrchu pomocí ruských sond Luna. Po roce 1976 však až do roku 1994 nezamířila k Měsíci jediná sonda. Tehdy se k Měsíci vypravila sonda Clementine, která prováděla optické snímání povrchu a měřila výškový profil. Dnešní přednášející zmíní i další sondy, kterými byly Lunar Prospector (1998), Kaguya (2007), Chandrayaan-1 (2008), GRAIL (2011) a především LRO (2009), která nás dodnes nepřestává zásobovat úžasnými fotkami měsíčního povrchu. Autor se ve své přednášce neomezí jen na průzkum pomocí kosmických sond, zmíní i pokroky na poli teoretickém, jehož cílem bylo především vysvětlit původ Měsíce, který před dnes jednoznačně rozšířenou představu nevznikl patrně srážkou s planetou o velikosti Marsu. Dostaneme se i k otázce, proč je přivrácená strana Měsíce tak velmi odlišná od té přivrácené. Autor přednášky je rovněž vášnivým fotografem, proto nás i seznámí s fotkami, které udělal. Přednášejícím je Mgr. Pavel Gabzdyl, který pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Přednáška, která je poněkud více astronomická než kosmonautická,  pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Michal Václavík – Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici ISS (09.03.2021 -17:00) – živý stream

Pro pravidelné diváky a čtenáře subdomény přednášky.kosmonautix.cz nebude asi velkým překvapením, když přednášky tohoto týdne započneme pozvánkou na online stream přednášky, která se uskuteční v úterý, 9.3.2021 v 17:00 v rámci přednáškového cyklu Pátečníků. Vystoupí v ní Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický prostor. A protože se domnívám, že bych stejně obsah přednášky nepopsal lépe, předávám v dalším odstavci slovo jemu, aby vás s ním seznámil.

Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) patří právem mezi nejznámější umělá kosmická tělesa, které lidstvo kdy vyslalo do kosmického prostoru. Jedná se zároveň o umělé kosmické těleso největší a nejhmotnější. V roce 2020 si Mezinárodní kosmická stanice připomněla jedno významné výročí – 2. listopadu uběhlo 20 let od zahájení trvalého osídlení ISS. Celkem stanici navštívilo 242 osob z 19 států světa, některé samozřejmě opakovaně. Za oněch více než 20 let jsme se již naučili obstojně žít v kosmickém prostoru se všemi jeho výhodami i nástrahami. V přednášce si proto přiblížíme některá specifika dlouhodobého pobytu na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně tak samozřejmých činností jako je spánek či stravování. Stanice ISS je však především výkonnou vědeckou laboratoří, která se nachází v podmínkách, jež není možné nikde na Zemi navodit či nasimulovat. Dodnes se na uvnitř i vně stanice uskutečnilo téměř 3000 experimentů, do nichž byly zapojeny vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Na palubu stanice bylo pouze pro potřeby experimentů dopraveno 85 tun materiálu a 27 tun výsledků bylo dopraveno zpět na Zemi. Aktuálně probíhá na Mezinárodní kosmické stanici okolo 350 experimentů. Některé jsou relativně jednoduché a rychlé, jiné komplikované a další si vyžádají i několik let, než jsou získána všechna vědci požadovaná data. Jak je vidět událo se a děje se toho ve vědě na ISS mnoho. Na některé z experimentů se v přednášce podíváme podrobněji, ale jak je z výše uvedené statistiky patrné, tak půjde pouze o drobné nahlédnutí.

Petr Scheirich – Historie navigace (20.10.2017)

Tento týden se pokusíme společně ponořit do tajů tak obyčejného slova, kterým je navigace. Je to něco, co v běžném životě člověk nepotřebuje. Už však v okamžiku, kdy opustíme známé prostředí a chceme se vypravit do nám neznámým míst, musíme se nějakým způsobem orientovat. A zde právě přichází ke slovu navigace. V případě pohybu na pevnině nám mohou být vodítkem řeky, či jiné výrazné útvary. Ale pokud se začneme pohybovat po mořské hladině, stává se navigace již výrazně obtížnější. Námořní navigace má své kořeny již ve starověku, kdy se po mořské hladině pohybovaly obchodní lodi starověkých států. Jakým způsobem zvládaly určovat svoji polohu na moři anebo ještě lépe, jakým způsobem dokázali jejich kapitáni určovat směr, kterým se mají plavit? Při plavbách po hladině oceánů bylo navíc nutno vždy počítat s fenoménem mořských proudů. Řadu staletí se také námořníci pohybovali po moři s tím, že jsou schopni určovat zeměpisnou šířku. Výrazným pomocníkem jim pak v 18. století stal vynález chronometru. S 20. stoletím pak ke slovu přichází naprosto převratná novinka, kterou je satelitní navigace, všichni dozajista známe systém GPS, Galileo či GLONASS. Historií navigace nás ve své přednášce provede český astronom, popularizátor a námořník Mgr. Petr Schierich PhD. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Dušan Majer – Rosetta – poprvé na kometě (1.3.2019)

Dnešní přednáška nám zakončí týden, který byl věnovaný vesmírným sondám. Vrátíme se misi Rosetta, o které jsme zde již dvě přednášky vydali. Přednášejícím dnes bude pan Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz. Kosmické velmoci se výpravám k sondám věnovaly už dlouhé roky. První velké setkání s těmito malými ale nesmírně zajímavými tělesy naší sluneční soustavy se odehrálo koncem 70. let, kdy ke kometě 21P/Giacobini–Zinner vyslala americká NASA sondu ISEE-3, později přejmenovanou na ICE. Další setkání s kometou se uskutečnilo v polovině let 80. Tehdy se k zemi po dlouhých desetiletím opět přiblížila kometa Halley. Vstříc této staré známé se vydalo celkem šest sond, dvě z nich byly japonské (Sakigake a Suisei) , další dvě dodal Sovětský svaz (Vega 1 a 2), z dálky tuto kometu sledovala i sonda ICE a největšího přiblížení ke kometě dosáhlo evropská Giotto. Ta se k ní přiblížila až na 605 kilometrů. Všechny další přiblížení ke kometám až na jedinou výjimku pak má na svědomí opět americká NASA. Byly to sondy Deep Space 1 (19P/Borrelly), Stardust (81P/Wild a 9P/Tempel) a Deep Impact (9P/Tempel a 103P/Hartley). Nás jako evropany může však jednoznačně těšit, že jednou nejvýznamějších kometárních sond byla sonda Rosetta, kterou postavila a připravila ESA. Přednášející se zaměří na historii sondy, její pouť vesmírem, úspěchy i selhání, které sonda během své mise zažila. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Prokop Hapala – Kolonizace asteroidů (25.9.2015)

Už jste se někdy zamýšleli, proč by lidstvo mělo kolonizovat jiné planety naší Sluneční soustavy či soustavy jiných hvězd? Patrně ano, ale proč bychom se jako lidstvo měli vydávat k planetkám naší soustavy? Je na nich něco zajímavého? Stojí za to vůbec projevovat o ně zájem? Možná budete sami překvapeni, kolik zajímavých surovin se v asteroidech nachází. Autorem dnešní přednášky je pracovník Fyzikálního ústavu Akademie Věd ČR, Ing. Prokop Hapala PhD. Ve své přednášce se zabývá ekonomickými motivacemi toho, proč by lidstvo o tyto drobná tělesa mělo jevit zájem. Autor představuje své názory na téma, proč by lidská kolonizace měla být rentabilní. Ve své přednášce probírá fyzikální a chemické reálie, které by nám měli umožnit technickou a ekonomickou návratnost těchto projektů. Poslední část přednášky pak věnoval vzdálenějším vizím budoucnosti lidstva. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Petr Tomek – Lunární konspirace (01.06.2018)

Máme tu poslední přednášku letošního roku. Tento týden jsme se rozhodli věnovat vyvracení různých konspiračních teorií, i když se patrně jedná o házení hrachu na zeď. První přednášku tohoto týdne měl Dan Černý, který se věnoval konspiračním teoriím z hlediska možností filmové techniky 60. let, jako druhý přišel na řadu Tomáš Přibyl. Poslední slovo tento rok dostane novinář, spisovatel a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. Pokud si však myslíte, že jediné konspirační teorie, které se zabývají Měsícem, jsou ty, kde je popíráno přistání Američanů na jeho povrchu, tak se velmi mýlíte. Máme tu teorie o nacistech na Luně, objevují se i zkazky o tom, že na Měsíc nelétáme proto, že se tam nachází základna mimozemšťanů. Další teorie, nazývaná harvest moon pak hovoří o tom, že Američané vlastně nikdy na Měsíc létat nepřestali a že tam budují vojenské základny. Se všemi těmito zajímavými teoriemi vás autor seznámí, rozumí se samo sebou, že vám i vysvětlí, proč jsou nesmyslné. Já bych se s vámi zároveň chtěl pro tento rok rozloučit, popřát vám hodně štěstí v roce novém a uvidíme se tu opět u dalších přednášek 4. ledna 2021.