Štítek ‘Pátečníci’

Dušan Majer – Rok 2022 v kosmonautice – Úsvit superraket (online přednáška 6.1.2023 v 17:00)

4. ledna 2023 Žádné komentáře »

Vážení diváci a milovníci kosmonautiky, vítám vás v Novém roce. Zároveň bych vám také chtěl udělat radost a pozvat vás na přednášku šéfredaktora serveru kosmonautix, Dušana Majera. Ten si pro vás připravil povídání o 5 nejdůležitějších okamžicích kosmonautiky za rok 2022. Šlo o rok naprosto výjimečný, protože se během něj uskutečnilo 186 pokusů o start rakety na oběžnou dráhu, z nich 178 bylo úspěšných. Mimochodem, více než třetinový podíl na tomto počtu má americká raketová společnost SpaceX Elona Muska. Během uplynulého roku jsme se také dočkali kompletního rozložení a zahájení provozu teleskopu Jamese Webba, který doufejme bude zásobovat svými úžasnými objevy vědce ještě řadu let. Koncem září také nadešel okamžik, kdy americká sonda DART narazila do měsíčku planetky Didymos. Dozajista nejdůležitější kosmonautickou událostí loňského roku pak bezesporu byl start nové supertěžké rakety SLS, která v rámci mise Artemis 1 vynesla na cestu k Měsíci novou kosmickou loď Orion. Dění v kosmonautice však neovlivňovali jen starty nových nosných raket či objevy kosmických sond. Koncem února letošního roku napadla vojska Ruské Federace Ukrajinu a následná vlna sankcí západních zemí ovlivnila nejen dění v kosmickém průmyslu, ale i samotnou světovou ekonomiku.

Přednáška je plánovaná na tento pátek, tedy 6. 1. 2022 v 17:00 a uskuteční se v prostorách přírodovědecké fakulty UK v Praze, na adrese Viničná 7. Pokud nemáte možnost se přednášky zúčastnit, nezoufejte, i pro vás existuje možnost ji shlédnout v přímém přenosu. Přednášku pro vás připravili Pátečníci z Českého klubu skeptiků Sisyfos ve spolupráci se vzdělávacím centrem Technecium a Uskupením Tesla. 

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , , , , , , , , , ,

Michal Švanda – Slunce zblízka (24.6.2022) v 17:00

20. června 2022 1 Komentář »

Vážení diváci a čtenáři našeho webu, po nějaké době bych Vás opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku, která se bude zabývat centrálním tělesem naší soustavy, tedy Sluncem. Toto největší těleso naší soustavy je už několik století pozorováno ze Země a od 60. let 20. století je i objektem pozorování kosmických sond. Jen v současné době se sledováním Slunce věnuje aktivně celkem 7 sond. Autor přednášky, kterým je Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, by se však hlavně chtěl věnovat dvěma nejnovějších sondám, kterými jsou Parker Solar Probe a Solar Orbiter. První zmíněnou sondu vyslala ke Slunci v roce 2018 americká NASA na raketě Delta IV a má za cíl lépe prozkoumat sluneční korónu a zjistit více o mechanismu slunečního větru. Sondu Solar Orbiter si nechala postavit evropská ESA, jde však o společný evropsko-americký projekt, a do vesmíru ji dopravila americká raketa Atlas V v roce 2020. Nejzásadnější objevy mají obě sondy teprve před sebou, přesto se již teď nashromáždila řada zajímavých objevů, o kterých by měla být dnešní přednáška. Přednášku můžete shlédnout osobně, pokud se v pátek, 24. 6. 2022, dostavíte v Praze do Viničné ulice č.7.  Pokud se z nějakého důvodu nemůžete dostavit osobně, budete mít možnost shlédnout naživo v rámci streamu. Přednáška bude součástí přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , ,

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky (13.5.2022)

14. května 2022 Žádné komentáře »

Dnes se opět vrátíme do období, které bezprostředně následovalo po druhé světové. Řada velmoci v této době začala využívat ukořistěné německé rakety V2. Armády světa začaly tyto zbraně navíc postupně i vylepšovat a zdokonalovat, ale z hlediska dnešní přednášky je podstatné, že se v té době začaly do kosmického prostoru dostávat první živočichové. Prvními do vesmíru úmyslně vynesenými živými tvory se tak staly octomilky, které se na kořistních německých raketách vydali vstříc svému osudu v únoru 1947. Prvním živým tvorem na oběžné dráze se o 10 let v kabině Sputniku 2 stal pes. V průběhu let se počty zvířecích astronautů postupně navyšovaly a hranici kosmického prostoru navštívila bezobratlá havěť, opice, psi, ryby, obojživelníci, ptáci a dokonce i jedna kočka. O problémech, výcviku a cestách těchto němých tváří do vesmíru nám v dnešní přednášce povypráví Mgr. Lenka Jelena Příplatová, PhD., vědecká pracovnice Filozofického ústavu AV ČR. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , , , , ,

Tomáš Petrásek – Člověk pod tlakem (6.5.2022)

8. května 2022 1 Komentář »

Co má společného potápění a výstup do volného prostoru na oběžné dráze? To, že v obou případech je člověk vystaven změnám tlaku. Pokud se člověk ponořuje do mořských hlubin, tlak na jeho tělo se postupně zvyšuje, pokud se však bude vzdalovat od mořské hladiny, dochází k opačnému jevu. Všichni také patrně velmi dobře víte, kde se nachází hranice kosmického prostoru. Je však tato hranice stejná i z biologického hlediska? Co se navíc však stane, pokud by člověk byl změnám tlaku takříkajíc bez ochrany? Na toto téma navíc díky různým scifi filmům kolují mezi širokou populací různé mýty a legendy. V dnešní přednášce bychom si na ně chtěli takříkajíc posvítit, protože již v lidských dějinách několikrát došlo k vystavení lidského organismu velkým změnám tlaku. Na všechny zajímavosti a detaily týkající se této problematiky se dnes podíváme s naším přednášejícím, který není nikdo jiný, než vám všem dobře známý RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., pracovník Fyziologického ústavu AV ČR. Přednáška samotná pak pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , , ,

Jiří Podolský – Testy Einsteinovy relativity – proč dnes důvěřujeme této krásné teorii (27.1.2022)

10. února 2022 Žádné komentáře »

Gravitace je síle, kterou zná lidstvo v určité podobě od nepaměti. Její poznání se však velmi vyvíjelo, od prvotních pokusů o seriózní pochopení ve starověkém Řecku, přes Keplerův model až po Newtonovu teorii, která se měla za tak prokázanou, že se jí začalo říkat Newtonův gravitační zákon, nikdo si totiž nedokázal představit, že by byla překonána. Přesně to se však stalo, když německý fyzik Albert Einstein publikoval v roce 1915 obecnou teorii relativity. Současný model gravitace se považuje rovněž za velmi dobře podpořený experimentálními daty, ani za 106 let se fyzikům nepodařilo předložit věrohodnou pokročilejší hypotézu a Einsteinova teorie přežívá všechny pokusy o vyvrácení ze strany odborníků i pseudovědců. A nejen že přežívá, triumfuje na celé čáře. Každý další pokus o nahlodání její důvěry vede naopak k čím dál přesnějšímu potvrzování. Jaké jsou ale vlastně důkazy pro obecnou teorii relativity? To se v závěrečné přednášce cyklu Přednášky z moderní fyziky pořádaného Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy pokusí nastínit Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky. Projdeme si tak 3 klíčové klasické důkazy, včetně slavného Eddingtonova pozorování zatmění Slunce v západní Africe, ale také moderní důkazy jako jsou měření gravitačního čočkování, strhávání prostoročasu, gravitační dilatace času nebo nesmírně pozoruhodný Hafeleův-Keatingův experiment. Do toho všeho navíc silně zasahuje kosmický výzkum, mnohé moderní experimenty by bez něj nebyly možné. Přednáška byla pronesena v rámci přednáškového cyklu Přednášky z moderní fyziky.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , ,

Dušan Majer – 5 momentů SpaceX v roce 2021, online přednáška v 17:00 (10.12.2021)

9. prosince 2021 1 Komentář »

Dnes bych vám po nějaké době opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku. Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz se uvolil, že v rámci přednáškového cyklu Pátečníků přednese svoji zbrusu novou přednášku, která pohovoří o nejzajímavějších momentech SpaceX v roce 2021. SpaceX uskutečnilo do dnešního dne v roce 2021 celkem 27 startů na orbitální dráhu a do konce roku se v současné době plánují ještě čtyři další mise. Nebylo tedy snadné vybrat ty nejzajímavější události. My si je nyní pokusíme v rychlosti shrnout. V posledních týdnech budila velkou pozornost mise DART, která vynesla do vesmíru stejnojmennou sondu, která se příští rok pokusí změnit oběžnou dráhu planetky Dimorphos. Druhý zajímavý moment se udál už koncem ledna, tehdy raketa Falcon 9 v rámci mise Transporter-1 vynesla na oběžnou dráhu rekordní počet družic. Velkou kontroverzi způsobila v řadách amerických kosmických společností událost třetí, kterou byl výběr měsíčního landeru pro NASA. Namísto plánovaných dvou landerů totiž americká agentura vybrala firmou jedinou a to kalifornskou SpaceX a její vyvíjenou loď Starship. U této lodi zůstaneme i v předposledním bodě, protože první polovinu roku nás provázely její testy, které probíhali na základně Boca Chica v Texasu. Na závěr si pak Dušan Majer schoval misi Inspiration4, tedy okamžik, kdy se poprvé v dějinách kosmonautiky na oběžnou dráhu vydala čtyřčlenná posádka tvořená amatéry. Přednáška bude pronesena tento pátek v 17:00 v rámci přednáškového cyklu Pátečníků. 

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , ,

Milan Halousek – Zvířáta ve službách kosmonautiky (10.7.2015)

6. října 2021 2 Komentářů »

Opět se po delším čase dnes vrátíme k programu přednáškového cyklu Pátečníků, kteří již řadu let nabízí přednášky ze všem možných oborů lidské činnosti a seznamují tak veřejnost s pokroky a zajímavostmi ve vědě. V poslední době také začaly všechny své přednášky živě streamovat, takže máte možnost se těchto přednášek zúčastnit živě, ikdyž se nenacházíte v okolí Prahy. Pro dnešní den jsem pro vás vybral přednášku známého popularizátora kosmonautiky, pana Milan Halousek. Jejím tématem budou zvířata na palubách kosmických lodí. Dá se říct, že zvířecí astronauty lze rozdělit zhruba do dvou různých kategorií. Do té první spadají všechny zvířecí lety, které se uskutečnily od druhé poloviny 40. let až do okamžiku, kdy se poprvé do vesmíru vydali lidé. Tyto lety měly totiž za úkol v první řadě připravit půdu pro první pilotované lety. Do této kategorie lze zařadit jednoznačně všechny ruské pokusy se psy či americké lety opic. Druhá kategorie spadá do období po letu prvních sovětských či ruských kosmonautech, kdy bylo definitivně jasno, že člověk může na oběžné dráze fungovat i několik dní. Tehdy se započalo podrobnější studium účinků stavu beztíže na živé organismy.Zde lze jednoznačně zmínit kupříkladu pavoučky na stanici Skylab či sovětský program Bion, či řada experimentů na stanicích Saljut, Mir či ISS. Mimochodem, pokud máte pocit, že americko-sovětská vědecká spolupráce začala až s lety raketoplánů k Miru, opak je pravdou. Už od konce 70. let létaly americké experimenty na již zmiňovaných družicích Bion.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , ,

Tomáš Petrásek – Všechno na Mars (13.1. 2021)

29. září 2021 Žádné komentáře »

Přednáškový cyklus Pátečníků nabízí už řadu let popularizační přednášky pro širokou veřejnost a jako hosty si zve přední odborníky ze všech možných oboru lidské činnosti. Ve svých aktivitách nepolevil ani v době, kdy se ve světe rozšířila pandemie COVIDU-19. Dá se naopak říci, že v té době Pátečníci své akce výrazně rozšířili. Dříve totiž řada přednášek vedena hlavně pro návštěvníky v sále s tím, že záznamy z vystoupení byly následně s různě dlouhým zpožděním zveřejňovány i pro širokou veřejnost. V současnosti se situace obrátila, přednášející často přednáší z tepla svého domova a sledovat je může prakticky každý, kdo si pustí pátečnický stream na svém PC, tabletu či mobilu. Ať jste tedy příznivci historie, techniky či přírodních věd, jedná se o cyklus, který byste rozhodně neměli minout. Jednou z přednášek, která v této kritické době vznikla, bylo i vystoupení pana RNDr. Tomáše Petráska, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Tématem, o kterém se rozhodl pohovořit, je Mars a možný život na něm. Ke zkoumání Marsu jsme dlouhá desetiletí používali nejsilnější dalekohledy a vědcům v těchto aktivitách samozřejmě pomáhají i kosmické sondy.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , , , , , , , ,

Ondřej Šamárek – První Američan, aneb (polo)zapomenutý let Alana Sheparda – online přednáška v 17:00 (3.9.2021)

3. září 2021 1 Komentář »

Dnes se vám po delší době mohu zase nabídnout přednášku nikoliv ze záznamu, ale v přímém přenosu. Bude se týkat prvního amerického astronauta, kterým byl Alan Bartlett Shepard.  Lze jej s přimhouřením jednoho oka považovat za americký protějšek Jurije Gagarina, který se jako první pozemšťan dostal 12.4.1961 na oběžnou dráhu. Necelý měsíc poté, 5. května 1961 byly připraveni i Američané a Shepardova cesta do vesmíru mohla začít. Mezi oběma muži byl však zásadní rozdíl. Jurij Gagarin byl první pozemšťan, který se dostal jak do vesmíru, tak na oběžnou dráhu. Alan Shepard podnikl při své misi pouze suborbitální let a do vesmíru tak zavítal na pouhých několik minut. Ano, tak velký rozdíl byl na počátku 60. let mezi oběma supervelmocemi. Sovětský svaz byl v kosmonautice výrazně napřed a USA jej marně stíhaly. V principu se jim to podařilo až následující rok, když se v únoru 1962 dostal na oběžnou dráhu John Glenn. O tomto a dalších detailech Shepardovy kosmické cesty vám dnes v 17:00 na online streamu povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro náš server píše historické seriály. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , ,

David Heyrovský – Extrasolární planety (18.3.2016)

25. srpna 2021 Žádné komentáře »

Tématem dnešní přednášky budou exoplanety. Co to však je? Exoplaneta, též extrasolární planeta, je planeta obíhající kolem jiné hvězdy než je naše Slunce. Dlouhá desetiletí jsme navíc nevěděli, zda vůbec budeme schopni takováto tělesa u jiných hvězd detekovat. Existovala sice řada nápadů a možností, jak by to možné bylo, ale první detekce se podařila až v 90. letech 20. století. Od těch dob se situace výrazně zlepšila, dnes už známe více než 4000 planet, které obíhají okolo jiných hvězd, kolem řady z nich navíc obíhá více než jedna planeta. Z počátku byly úspěšné hlavně pozemní teleskopy, ale postupně se tato pátrání začala přesouvat na oběžnou dráhu. Do těchto činností se zapojila řada přístrojů, které byly původně určeny k jiným pozorováním, jako například Hubblův vesmírný teleskop. Naprostou většinu nalezených exoplanet má však na svědomí specializovaná družice Kepler, která od roku 2009 celých devět let kroužila po heliocentrické dráze. Pracovala tak, že během primární mise byla trvale zaměřena na jedno místo v souhvězdí labutě a měřila jasnost hvězd. Více o exoplanetách nám poví dnešní přednášející, pan Mgr. David Heyrovský PhD. z Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , ,