Štítek ‘Hvězdárna a planetárium Brno’

Zdeněk Pokorný – Zpráva o stavu planet (21. 11. 2006)

Začal březen a pomalinku nám tím končí zima. A my zahájíme další přednáškový týden návratem do minulosti. Píše se rok 2006 a na pódium Hvězdárny a planetária Brno vstupuje tamní ředitel, Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc. Téma jeho přednášky bylo prosté, seznámit návštěvníky hvězdárny se stavem planetárního průzkumu pomocí kosmických sond. A sond, které se tou dobou toulaly slunečný soustavou bylo překvapivě hodně. V našem výčtu bude nutno překvapivě vynechat sondu MESSENGER, ta teprve putovala pomocí gravitačního kulečníku kolem Země a Venuše, aby se stala první oběžnou sondou Merkuru. Živo však bylo na oběžné dráze Venuše, v roce 2005 se totiž na svou vesmírnou pouť vydala sonda Venus Express evropské ESA a zahájila tam svou osmiletou službu, při které se primárně věnovala mapování atmosféry planety. Nejživější provoz již v té době panoval na oběžné dráze Marsu, svou činnost zde pomalu již končila sonda Mars Global Surveyor, která ale kolem planety nekroužila sama. Společnost jí dělaly sondy Mars Oddysey a Mars Express (ESA) a po povrchu se proháněly oba rovery MER – Spirit i Opportunity. Poslední sondou, která se v té době nacházela na oběžné dráze jiné planety než Země byl Mars, kolem kterého kroužila sonda Cassiny. Přednášející však nepojal svou přednášku jen jako přehled činnosti kosmických sond, ale spíše se nám pokusil představit aktuální stav, v jakém se průzkum planet nacházel. Využíval tedy i poznatků získaných ze Země či sond již dávno neaktivních.

Tomáš Přibyl – Sergej Koroljov (13.2.2007)

Sobotní přednáška nám přinese poněkud odklon od tématu tohoto týdne. Podíváme v ní na život jednoho z nejslavnějších raketových konstruktérů všech dob, kterým bezesporu je Sergej Pavlovič Koroljov. Tato významná osobnost se narodila v carském Rusku na konci roku 1906, ale většinu svého života prožila poté v Sovětském Svazu. V 17 letech sestrojil mladý Sergej svůj první kluzák. Nejdříve se vyučil zedníkem – pokrývačem a poté, v roce 1924, zahájil studium letectví na Polytechnickém institutu v Kyjevě. Už počátkem 30. let spoluzaložil skupinu GIRD, která se věnovala reaktivnímu pohonu. V roce 1938 se však stal obětí stalinských čistek a byl odsouzen na deset let. Propuštěn byl v roce 1944 a už následující rok byl odeslán do Německa studovat tamní rakety V-2. Od tohoto okamžiku už se věnoval nepřetržitě a pouze raketám a vším, co s nimi souvisí. Z jeho konstrukční dílny pochází nejčastěji startující kosmická raketa světa, R-7, jejíž odvozenina, raketa Sojuz létá dodnes a spolehlivě vynáší na oběžnou dráhu náklad či kosmonauty. Když vezmeme do úvahy všechny verze tohoto nosiče, do dnešních dnů jich startovala do vesmíru více než 1900. Díky podstatě režimu, ve kterém se pohyboval, dosáhl sice ohromných úspěchů, ale až do jeho smrti nebylo širší veřejnosti známo jeho jméno. Do roku  1966 se podílel na úspěších všech sovětských kosmických programů Sputnik, Vostok či Voschod. Zemřel počátkem roku 1966 při operačním zákroku. Tuto velkou osobnost světové kosmonautiky nám dnes představí redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky 20 – s Tomášem Přibylem o Marsu, online přenos ve 20:00 (21.2.2021)

Tento týden byl celý ve znamení Marsu. Věnovali jsme se jeho průzkumu, možnému pilotovanému letu a hlavně ve čtvrtek na jeho povrchu přistál už 5. rover, který bude dlouhé následující roky brázdit jeho povrch. Hvězdárna a planetárium Brno nám při té příležitosti ve čtvrtek nabídla krásný přímý přenos přistání vozítka Perseverance. Berte proto dnešní pozvánku na nedělní pořad Sedmikrásky jako pokračování této události. Řeč bude o vyhodnocení tipovací soutěže o přesnost přistání, zmíněno bude samozřejmě samotné přistání a hovořit se bude samozřejmě i o dění, které nás čeká jak v nejbližší budoucnosti, tak v následujících letech. Pořad by měl dle anotace být věnován kosmonautice a pokud by vám ani toto ujištění nestačilo, snad vás uklidní fakt, že si pánové Jiří Dušek a Jiří Kokmotos pozvali do dnešního vysílání Tomáše Přibyla, redaktora serveru kosmonautix.cz a kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přeji příjemnou zábavu.

Tomáš Přibyl – Příběh opravdového Marťana (14. 1. 2016)

Ve čtvrtek 18. února má na povrchu planety Mars přistát rover Perseverance americké NASA. Bude tedy velmi vhodné věnovat celý tento týden všem možným přednáškám, které se Marsu z hlediska kosmonautiky věnují.

V roce 2009 začal poměrně neznámý americký spisovatel Andy Weir psát knihu Marťan. Nejprve ji po jednotlivých kapitolách vydával zdarma na internetu a lidi si ji průběžně četli, líbila se jim a opravovali mu různé chyby, kterých se při jejím psaní dopustil. Sám autor při psaní knihy kladl pak velký důraz na to, aby byla pokud možno realistická, vycházel přitom ze současného vědeckého poznání světa a technologií, nejedná se tedy o žádný román odehrávající se v roce 3061. Když byla kniha dopsána, nabídnul ji na serveru amazon ke stažení za necelý dolar, tedy za nejnižší možnou částu a lidi zaujala ještě víc. Poté se rozhodlo jedno americké nakladatelství, že mu ji vydá. Byl z toho poměrně velký bestseller. Když potom na základě této knihy v roce 2015 natočil americký režisér Ridley Scott, vydělal přes 600 milionů dolarů. Kniha pojednává o trampotách astronauta Marka Watneyho, který se vydal v rámci mise Ares 3 na Mars, nešťastnou shodou okolností zůstal na planetě sám a musel přežít. Film i knihu a nejen je se rozhodl ve své přednášce rozebrat známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky 19 – Spacesex, online přenos 20:00 (14.2.2021)

Tento týden nám již nabídl tři kosmonautické přednášky, které byly zaměřeny na průzkum těles naší sluneční soustavy. Nečekaně se tu však pro vás vynořila další příležitost, která by nám mohla nabídnout alespoň z části povídání o kosmonautice a některých jejích aspektech. Už od počátku různých omezení, které v naší zemi panují, vysílá Hvězdárna a planetárium v Brně pořad Sedmikrásky, ve kterém se zaměřují převážně na astronomii. Pořadem provázejí pan Jiří Kokmotos, pracovník Českého rozhlasu Brno a pan Mgr. Jiří Dušek PhD., ředitel brněnské hvězdárny. Protože však kosmonautika a astronomie jsou poměrně hodně provázané obory, dochází v často při diskuzi či odpovědích na otázky posluchačů na různé dotazy, týkající se i kosmonautiky. Už se také stalo, že jedním z hostů, kteří byli do tohoto pořadu pozváni byl i ing. Tomáš Přibyl (díl č.7). V 16. díle si pak oba pánové pozvali i Petra Kapouna, šéfa firmy S.A.B. Aerospace, která vyrábí různé součástky, které jsou využívány v kosmu. Dnešní díl má prostý název – Spacesex. Pořad se bude zabývat vývojovými stádii hvězd a v druhé polovině se chtějí pánové zaměřit na téma, které je patrně blízké i řadě z nás, intimní aktivity, tentokrát však nikoliv na matičce Zemi, ale v kosmickém prostoru. Dřívější díly tohoto pořadu byly určené pouze k poslechu, ale už před nedávnem byly do výbavy pořadu přidány i kamery, takže budete moci oba pány sledovat i obrazem. Přeji příjemně strávený večer.

Vít Straka – Malí a houževnatí roboti: průzkumné sondy na Marsu i v Saturnových prstencích (15.5.2014)

V posledních dvou týdnech jsme si povídali o průzkumu měsíce a o éře raketoplánů a málem jsme zapomněli na to, že naší Sluneční soustavou putují a v minulosti se i nacházely zajímavé sondy. V minulosti na těchto sondách bývaly prakticky jen výrobní štítky sovětských závodů či nálepku NASA, ale od poloviny 70. let začaly sluneční soustavou putovat i sondy, na kterých měly podíl i evropské státy. V polovině 80. let začalo sondy vypouštět i Japonsko a prvním cílem jeho sond byla Halleyova kometa. Od konce let 80. už rozpadající se Sovětský svaz sondy přestal vypouštět a celá 90. léta ležel meziplanetární průzkum na americké NASA, evropské ESA a japonské JAXA. V prvním desetiletí 21. století do tohoto exkluzivního klubu přibyly další dvě země, kterými jsou Čína a Indie. V roce 2018 se pak přidal Izrael a v roce 2020 to byly Spojené arabské emiráty. Shrneme li si celý tento průzkum, lidské automaty navštívily alespoň během průletu již každou planetu naší soustavy a některých případech na jejich povrch i dosedly. Podívaly se také ke kometám, asteroidům či k měsícům řady planet. O řadě těchto bezpilotních sond nám ve své přednášce povypráví Vít Straka, člen astronautické sekce České astronomické společnosti. Přednáška byla pronesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Antonín Vítek – Raketoplány odcházejí (20.04.2010)

V poslední přednášce si opět představíme americké raketoplány. Sáhneme přitom opět do fondu záznamů přednášek Hvězdárny a planetária v Brně. Průvodcem dnešního vyprávění nám bude dlouholetý popularizátor astronomie, pan Mgr. Antonín Vítek CSc. Psal se duben roku 2010 a raketoplány pomalu a nezadržitelně mířily do důchodu. Pan magistr se však místo povídání o neradostných vyhlídkách americké kosmonautiky rozhodl připomenout nám podrobnou historii těchto úžasných kosmických strojů. Od jejich počátku, které lze jednoznačně vystopovat do roku 1968, do doby, kdy se program Apollo teprve chystal na svůj vrcholný okamžik, který nastal v roce 1969 při přistání modulu Eagle v měsíčním moři klidu. Oficiálně pak byl zahájen v roce 1972. Pak se však ještě stále vylaďovala samotná konstrukce. První start se uskutečnil v dubnu roku 1981 a od té doby tyto znovupoužitelné stroje dokázaly neuvěřitelné skutky. Vypouštěly na oběžné dráze meziplanetární sondy a telekomunikační družice. Jejich posádka prováděla na palubě řadu vědeckých pokusů, pomáhaly stavět a vyměňovat posádky ruské orbitální stanice Mir. Jejich velký okamžik, kdy začaly být beze zbytku využívány, však nastal až v roce 1998, kdy zahájily výstavbu Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Více než třicetiletá historie pak byla zakončena v červenci roku 2011, když poslední raketoplán Atlantis přistál na runway v Kennedyho vesmírném středisku.

Antonín Vítek – Zmrtvýchvstání raketoplánu (20.3.2007)

Dne 1.2. 2003 se z 22 denní mise vracel z oběžné dráhy raketoplán Columbia v rámci mise STS-107. Na jeho palubě byla sedmičlenná posádka pod velením Richarda Husbanda, členem posádky byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Vlivem poškození stroje při startu však došlo během přistávacího manévru k rozpadu raketoplánu a smrti celé posádky. Tuto událost ve své přednášce detailně již před několika měsíci popsal pan Milan Halousek ve své přednášce. Celou tragickou událost doprovázelo rozsáhlé vyšetřování, které odhalilo celou řadu příčin včetně té hlavní, kterou byly nedostatek interní komunikace a přehlížení zdánlivě drobných odchylek od požadovaných technických a bezpečnostních parametrů mise. Lety raketoplánů byly obnoveny až více než dva roky po této tragické události. O tom, co se dělo poté, nám poví známý popularizátor astronomie, pan Mgr. Antonín Vítek CSc. Dozvíte se, jak probíhala příprava následujících misí STS-114 a STS-121 a řadu dalších podrobností. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno. 

Vít Straka – Mezinárodní vesmírná stanice – čím dál otevřenější brána do vesmíru (21.11.2013)

Rád bych vás dnešní přednáškou přivítal v novém roce 2021. Tento týden jsem se rozhodl věnovat kosmickým stanicím, které v minulosti kroužily, či stále krouží okolo naší Země na oběžné dráze. Naše přednáška se bude zabývat postupně všemi kosmickými stanicemi obou největších kosmických velmocí, tedy stanicemi Saljut 1-7 či Mirem, tak americkým Skylabem, které kroužily na oběžné dráze v letech 1971-2001. Když však došlo k ukončení vzájemného soupeření USA a SSSR počátkem 90. let, rozhodli se oba aktéři místo vzájemného soutěžení pro spolupráci, jejímž výsledkem se stala Mezinárodní vesmírná stanice, ISS. Její výstavba byla zahájena v roce 1998, kdy byl na oběžnou dráhu vynesen modul Zarja a o několik týdnů později ji navštívil americký raketoplán a připojil k ní modul Unity. Budování stanice bylo dokončeno v roce 2011. Celkem se na stavbě podílelo 37 letů raketoplánů a 4 další starty obstaraly rakety Proton (2) a Sojuz (2). Stanice má po svém dokončení rozměry 74 X 108 metrů, vnitřní přetlakový objem téměř 1000 metrů kubických a hmotnost přes 400 tun. Na stanici se během uplynulých 22 let vystřídalo množství astronautů z řady zemí, které na ní provedli řadu vědeckých experimentů. Stanici ISS nám ve své přednášce představí Vít Straka, člen astronautické sekce České astronomické společnosti.

Tomáš Přibyl – Byli jsme na Měsíci? (07.2018)

V našich přednáškách budeme pokračovat v nastoleném trendu a budeme se snažit střízlivě se podívat na veškeré konspirace a mýty, které panují o přistání na Měsíci. Na tomto místě si dovolím malou vsuvku. Pamatuji si, jak jsem kdysi poslouchal na Českém rozhlase 3 pořad Osudy, ve kterém vystupoval pan Jiří Grygar a hovořil o tom, že napsal několik knížek pro děti. A vždy prý zažil stejnou zkušenost. Po jejím vydání ho kontaktovali dospělí čtenáři a říkali mu, že konečně z této knížky pochopili, o čem ta astronomie vlastně je. A proč jsem zvolil toto nenápadné odbočení? Publikum dnešního přednášejícího, pana Ing. Tomáše Přibyla nebylo tentokrát dospělé, ale byly jím děti na táboře. Ve své přednášce nejprve malým posluchačům vysvětlil, co je to konspirační teorie a potom krůček po krůčku procházel celý seznam mýtů a teorií, u každé se nezapomněl zastavit a v krátkosti jí probral. Na rozdíl od běžných přednášek byla jeho řeč mnohonásobně přerušována dotazy diváků, na které trpělivě odpovídal. Přednáška pochází z archívu Hvězdárny a planetária Brno.