Štítek ‘Hvězdárna a planetárium Brno’

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky 29 – s Dušanem Majerem o čínské kosmonautice – online přenos v 20:00 (2.5.2021)

Končící týden pro pro vás připravil ještě poslední přenos. Tentokrát však nepůjde o záznam starší přednášky, ale o pozvánku na přenos budoucí. Již více než rok pro své nepřítomné návštěvníky a diváky připravuje Hvězdárna a planetárium online pořad Sedmikrásky, ve kterém pravidelně informují o novinkách na poli astronomie a kosmonautiky. Vždy se dozvíte, co je možno zahlédnout na noční obloze a čas od času si připraví také povídání o různých zajímavostech. V odvysílaných pořadech byla již řeč o reformách kalendáře, světelném znečištění, vesmírných katastrofách či letech na Měsíc v rámci programu Apollo. Průvodci pořadu budou jako obvykle ředitel brněnské hvězdárny a senátor Jiří Dušek společně s redaktorem českého rozhlasu Brno Jiřím Kokmotosem.

Zmínění pánové si také do svého vysílání zvou čas od času různé zajímavé hosty jako jsou například Zdeněk Mikulášek, Norbert Werner, Miloš Tichý, Miloslav Druckmüller a další. Tentokrát se oba hlavní protagonisté opět rozhodli pozvat do svého pořadu experta na kosmonautiku a šéfredaktora serveru kosmonautix.cz Dušana Majera. Tématem jejich rozhovoru bude nedávný start nejsilnější čínské nosné rakety CZ-5, která při svém sedmém startu vynesla na oběžnou dráhu základní modul čínské kosmické stanice Tianhe. O pořadu Sedmikrásky je možno říci jediné, pro pravidelné návštěvníky discordu kosmonautixu je už dlouhou dobu účast na tomto vysílání takřka milou povinností, která jim vždy na hodinu až dvě přinese v neděli večer zajímavé povídání. Pokud se budete chtít zůčastnit i vy, nezapomeňte, vysílání začíná dnes večer v 20:00.

Tomáš Přibyl – Apollo, sny a skutečnost (5.2.2013)

Dnes budeme pokračovat v načatém tématu průzkumu těles sluneční soustavy anebo možná ne. Program Apollo, který byl připravován jako pokračování programu Mercury, nabral definitivní podobu až po slavném projevu prezidenta J.F. Kennedyho. V jeho rámci se mezi léty 1968-1972 uskutečnilo 11 pilotovaných startů, 12 lidí chodilo po Měsíci a celkem 24 astronautů se ocitlo v jeho blízkosti. Ve stejném období vznikly v Kennedyho vesmírném středisku dvě obří startovní rampy a postaveno bylo i mnoho dalšího zařízení, včetně legendární budovy Vertical Assembly Buildin. Následníkem Apolla byl program Apollo Applications, který měl být rozsáhlý a měl využívat zkušenosti získané během Apolla. Z tohoto programu však zbylo jen torzo, v podstatě se podařilo realizovat jen orbitální laboratoř Skylab, ke které se v letech 1973-74 vydaly celkem 3 pilotované mise. Aplikací Apolla však mělo  být mnohem víc. S nerealizovanými plány vás v dnešní přednášce seznámí známý popularizátor kosmonautiky, pan Ing. Tomáš Přibyl, redaktor serveru kosmonautix a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila počátkem roku 2013 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

Tomáš Přibyl – Kritické momenty sovětské kosmonautiky (4.10.2005)

Tento týden jsem se rozhodl pokračovat v tématu pilotované kosmonautiky. Po týdnu plném živých streamů a online přednášek se ale výrazně vrátíme v čase. Dnes vám nabídnu jednu z nejstarších přednášek, které jsou na internetu k dispozici. Tu se rozhodla na internetu zveřejnit brněnská hvězdárna v loňském roce, když celou republiku a vlastně i svět ochromila celosvětová pandemie Covidu-19. Tématem přednášky jsou problémy kosmických letů. Specificky však bude zaměřená na problémy sovětského i ruského pilotovaného programu. Ano, problémy se nevyhnuly ani americké kosmonautice, stačí namátkou zmínit Apollo-1, Challanger či Columbii, ale o těch jsme už v našich přednáškách hovořili, proto nyní přejdeme k potížím sovětských misí s kosmonauty, o kterých je známo výrazně méně. Přednášejícím bude známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl a bude se ve své přednášce odkazovat v některých momentech na osobní rozhovor s kosmonautem Borisem Volynovem. A problémů sovětské kosmonautiky taktéž nebylo málo. Nejznámějšími případy jsou určitě mise Sojuz-18a, kdy se odehrál jeden z mála in-flight abortů v pilotované kosmonautice, nebo Sojuz-11, kdy při návratu z vesmíru zahynula celá posádka této pilotované lodi. Problémů při pilotovaných misích se však vyskytlo daleko více a s těmi by vás měla seznámit dnešní přednáška.

Tomáš Přibyl, Vladimír Remek, Petr Kapoun, Jiří Kokmotos a další – Dobrý den, majore Gagarine – let prvního člověka do vesmíru – online vysílání 8:00 (12.4.2021)

Dnešní krátký článek vychází v naprosto netradiční čas, nejedná se totiž o záznam přednášky, ale o upozornění na budoucí kosmonautický program. Upozornění vydávám s jednodenním předstihem, abyste jako příznivci kosmonautiky měli příležitost zorganizovat své aktivity a získali tím příležitost jej shlédnout.

12. duben je jedním z nejdůležitějších dat v dějinách kosmonautiky. Před 60 lety se do vesmíru na palubě lodi Vostok vydal první člověk, kterým byl Jurij Alexejevič Gagarin. O 20 let později se odehrál první start amerického raketoplánu Columbia, kdy se v rámci mise STS-1 vydali do vesmíru John W. Young a Robert Crippen. Při příležitosti 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru se rozhodla Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Českým rozhlasem Brno a Technickým muzeem Brno uspořádat speciální vysílání, které potrvá od osmi do dvanácti hodin.

Jako první přijde na řadu přednáška Tomáše Přibyla s názvem Dobrý den, majore Gagarine, ve které se nám známý popularizátor kosmonautiky pokusí pomocí unikátních fotografií a videozáběrů představit let Jurije Gagarina takřka minutu po minutě. Poté, od deseti hodin dopoledne bude pak ve vysílání pokračovat Český rozhlas Brno, který si do svého pořadu pozval speciální hosty, mezi kterými je nutno na prvním místě rozhodně zmínit prvního československého kosmonauta, pana Ing. Vladimíra Remka. Dalšími účastníky potom budou generální konzul Ruské federace v Brně, Alexander Alexandrevič Kalačev, Tomáš Přibyl a Petr Kapoun ze společnosti SAB Aerospace. Celý pořad bude pro rozhlas moderovat Jiří Kokmotos. Z celého vysílání bude samozřejmě záznam na youtube kanálu hvězdárny.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality I/2021 – online přednáška v 19:00 (08.04.2021)

Dlouhou dobu jsme vám na serveru nabízeli hlavně záznamy různě starých přednášek. Poslední dobou se tento trend ale začíná měnit. Stále více popularizátorů se uchyluje k přednášení pomocí streamů a pro vás diváky to znamená, že máte možnost shlédnout více a více přednášek online, v okamžiku kdy vznikají. Navíc tím získáte možnost přednášejícímu položit otázku. 

Přednáška, které máte možnost se ve čtvrtek 8.4.2021 v 19:00 zúčastnit, bude svým způsobem premiérou. Autor v ní plánuje pravidelně shrnovat dění v kosmonautice za uplynulé tři měsíce. Přednášející, kterým nebude nikdo jiný než šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer, vždy vybere tři nejzajímavější události v každém z uplynulých měsíců. Přednáška má název Kosmonautické aktuality I/2021, shrne vám tedy v krátkosti dění v kosmonautice v měsících lednu, únoru a březnu. Na závěr přednášky vám pak Dušan v krátkosti nastíní budoucí kosmonautické dění. Přednáška se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

Jiří Dušek a Tomáš Přibyl – Sonda InSight, přistání na Marsu (26.11.2018)

Dnes je pondělí, 26. listopadu 2018 a já bych vás rád pozval na půdu Hvězdárny a planetária Brno. Usaďte na židličce a udělejte si pohodlí, dnes vás čeká unikátní zážitek. Dočkáme se totiž přistání vědecké sondy na povrch Marsu. Jde o sondu InSight, která před půl rokem odstartovala z kalifornské Vandenbergovy základny, z rampy SLC-3E. Sonda sama pak vznikla v rámci programu Discovery. Jde o nízkonákladový program americké NASA, který za svou historii zvládl poslat do vesmíru dvanáct sond, z nichž jedenáct bylo úspěšných. Sonda InSight je zaměřena na objasnění procesů, při kterých před miliardami let vznikali terestrické planety naší soustavy. Jejím cílem bylo měřit seismickou aktivitu, tepelný tok a pokusit se objasnit charakteristiku jádra planety Mars. Pokud byste si chtěli připomenout úspěchy této sondy, doporučím vám nedávno vydanou přednášku Petra Brože. Nosná raketa Atlas V, která byla pro vynesení sondy použita, spolu s ní vynesla na oběžnou dráhu i dva 6U cubesaty Marco-A a B. Tyto měly odzkoušet použití těchto stále populárnějších malých družic daleko za hranicemi jejich obvyklého použití, mimo oběžnou dráhu Země. Průvodcem dnešního přistání na rudé planetě nám budou ředitel Hvězdárny a planetária Brno, pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.

Tomáš Přibyl – Cesta na Měsíc, která se nepovedla (18.9.2020)

Dnes sem se rozhodl pokračovat v nastoleném tématu, kterým je průzkum Měsíce. Ale začněme od začátku. V říjnu roku 1957 odstartovala do vesmíru sonda Sputnik 1 a Američané byli otřeseni. To však nebylo jediné prvenství Sovětského Svazu v nově vyhlášených závodem o vesmírná prvenství. O měsíc později už se na palubě sondy Sputnik-2 do vesmíru vydal první živý tvor. Následně se rozhořel opravdu úporný závod o vyslání prvního člověka do vesmíru. Ten jak známo v dubnu 1961 vyhráli opět Sověti, když se na palubě Vostoku-1 vydal do vesmíru Jurij Gagarin. Americkou odezvou na tyto sovětská prvenství byl projev prezidenta Johna Kennedyho, který vyhlásil, že by se Američané měli dostat na povrch Měsíce do konce dekády. A Sověti sbírali prvenství dál, první vícemístná loď světa, první výstup do volného prostoru a další. Američané se mezitím vrhli na realizaci Kennedyho plánu. Sověti se této Kennedyho výzvy chopili až o několik let později, kdy své nápady a vize začal realizovat geniální sovětský konstruktér Sergej Koroljov i šéfové dalších konstrukčních kanceláří. Jejich program byl smělý a byl i poměrně zajímavý. V dnešní přednášce nám jej zkusí představit redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky 23 – s Dušanem Majerem o Marsu a kosmonautice (14.03.2021)

Dnešní příspěvek vám čtenářům a divákům nepřinese záznam přednášky, ale spíše pozvánku na neděli 14.03.2021 ve 20:00, kdy se na Hvězdárně a planetáriu Brno sejdou ředitel hvězdárny Jiří Dušek, redaktor českého rozhlasu Brno Jiří Kokmotos a šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Tématem jejich rozhovoru bude kosmonautika a především potom samozřejmě novinky z Marsu, kde před nedávnem přistál další robotický rover Perseverance. Povídání se uskuteční v rámci pořadu Sedmikrásky, který hvězdárna vysílá už od října pravidelně každou neděli. Původně se jednalo o pouhé povídání o astronomických událostech týdne. Jak už to tak s podobnými pořady bývá, pomalinku se zvětšovala šíře jeho záběru, takže si pánové moderátoři postupně připravovali i doplňková témata, která s astronomií souvisí, jako je například reforma kalendáře, vesmírné katastrofy, toulky po planetách a protože astronomie velmi úzce souvisí s kosmonautikou, docházelo často i na povídání o různých sondách či pilotovaných misích. Do pořadu jsou zváni i hosté jako například Tomáš Přibyl, Zdeněk Mikulášek, Norbert Werner, Miloš Tichý a další. Po novém roce vyslyšeli diváky a zapojili i obrazovou složku. Pořad vetšinou trvá hodinu. Přeji příjemně strávený nedělní večer. 

Zdeněk Pokorný – Zpráva o stavu planet (21. 11. 2006)

Začal březen a pomalinku nám tím končí zima. A my zahájíme další přednáškový týden návratem do minulosti. Píše se rok 2006 a na pódium Hvězdárny a planetária Brno vstupuje tamní ředitel, Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc. Téma jeho přednášky bylo prosté, seznámit návštěvníky hvězdárny se stavem planetárního průzkumu pomocí kosmických sond. A sond, které se tou dobou toulaly slunečný soustavou bylo překvapivě hodně. V našem výčtu bude nutno překvapivě vynechat sondu MESSENGER, ta teprve putovala pomocí gravitačního kulečníku kolem Země a Venuše, aby se stala první oběžnou sondou Merkuru. Živo však bylo na oběžné dráze Venuše, v roce 2005 se totiž na svou vesmírnou pouť vydala sonda Venus Express evropské ESA a zahájila tam svou osmiletou službu, při které se primárně věnovala mapování atmosféry planety. Nejživější provoz již v té době panoval na oběžné dráze Marsu, svou činnost zde pomalu již končila sonda Mars Global Surveyor, která ale kolem planety nekroužila sama. Společnost jí dělaly sondy Mars Oddysey a Mars Express (ESA) a po povrchu se proháněly oba rovery MER – Spirit i Opportunity. Poslední sondou, která se v té době nacházela na oběžné dráze jiné planety než Země byl Mars, kolem kterého kroužila sonda Cassiny. Přednášející však nepojal svou přednášku jen jako přehled činnosti kosmických sond, ale spíše se nám pokusil představit aktuální stav, v jakém se průzkum planet nacházel. Využíval tedy i poznatků získaných ze Země či sond již dávno neaktivních.

Tomáš Přibyl – Sergej Koroljov (13.2.2007)

Sobotní přednáška nám přinese poněkud odklon od tématu tohoto týdne. Podíváme v ní na život jednoho z nejslavnějších raketových konstruktérů všech dob, kterým bezesporu je Sergej Pavlovič Koroljov. Tato významná osobnost se narodila v carském Rusku na konci roku 1906, ale většinu svého života prožila poté v Sovětském Svazu. V 17 letech sestrojil mladý Sergej svůj první kluzák. Nejdříve se vyučil zedníkem – pokrývačem a poté, v roce 1924, zahájil studium letectví na Polytechnickém institutu v Kyjevě. Už počátkem 30. let spoluzaložil skupinu GIRD, která se věnovala reaktivnímu pohonu. V roce 1938 se však stal obětí stalinských čistek a byl odsouzen na deset let. Propuštěn byl v roce 1944 a už následující rok byl odeslán do Německa studovat tamní rakety V-2. Od tohoto okamžiku už se věnoval nepřetržitě a pouze raketám a vším, co s nimi souvisí. Z jeho konstrukční dílny pochází nejčastěji startující kosmická raketa světa, R-7, jejíž odvozenina, raketa Sojuz létá dodnes a spolehlivě vynáší na oběžnou dráhu náklad či kosmonauty. Když vezmeme do úvahy všechny verze tohoto nosiče, do dnešních dnů jich startovala do vesmíru více než 1900. Díky podstatě režimu, ve kterém se pohyboval, dosáhl sice ohromných úspěchů, ale až do jeho smrti nebylo širší veřejnosti známo jeho jméno. Do roku  1966 se podílel na úspěších všech sovětských kosmických programů Sputnik, Vostok či Voschod. Zemřel počátkem roku 1966 při operačním zákroku. Tuto velkou osobnost světové kosmonautiky nám dnes představí redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.