Štítek ‘Michal Václavík’

Michal Václavík – Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici ISS – 2. část – online přednáška v 17:00 (13.4.2021)

Před nedávnem jsme zde měli jako diváci a posluchači příležitost shlédnout přednášku Michala Václavíka na téma výzkumu a života na nejúžasnější vědecké laboratoři, která už více než dvacet let obíhá nad našimi hlavami. Samozřejmě jde o Mezinárodní kosmickou stanici, ISS. Michalovy přednášky bývají dlouhé a informačně značně nabité, proto tedy není žádný div, když se přednáškový cyklus Pátečníci rozhodl uspořádat její pokračování. V něm si opět představíme události, které se odehrávají nad našimi hlavami, za naše peníze a které nám ve svém důsledku přináší značný zisk, ať už přímo či nepřímo. Tentokrát se ale zaměříme více na výzkum a provoz ISS. Přednáška se uskuteční online v úterý 13. dubna 2021 v 17:00. Na závěr bych rád připojil pár slov o přednášejícím. Ing. Michal Václavík je pracovníkem České kosmické kanceláře, příležitostně píše i články pro server kosmonautix, od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický prostor.

Michal Václavík – Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici ISS (09.03.2021 -17:00) – živý stream

Pro pravidelné diváky a čtenáře subdomény přednášky.kosmonautix.cz nebude asi velkým překvapením, když přednášky tohoto týdne započneme pozvánkou na online stream přednášky, která se uskuteční v úterý, 9.3.2021 v 17:00 v rámci přednáškového cyklu Pátečníků. Vystoupí v ní Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický prostor. A protože se domnívám, že bych stejně obsah přednášky nepopsal lépe, předávám v dalším odstavci slovo jemu, aby vás s ním seznámil.

Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) patří právem mezi nejznámější umělá kosmická tělesa, které lidstvo kdy vyslalo do kosmického prostoru. Jedná se zároveň o umělé kosmické těleso největší a nejhmotnější. V roce 2020 si Mezinárodní kosmická stanice připomněla jedno významné výročí – 2. listopadu uběhlo 20 let od zahájení trvalého osídlení ISS. Celkem stanici navštívilo 242 osob z 19 států světa, některé samozřejmě opakovaně. Za oněch více než 20 let jsme se již naučili obstojně žít v kosmickém prostoru se všemi jeho výhodami i nástrahami. V přednášce si proto přiblížíme některá specifika dlouhodobého pobytu na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně tak samozřejmých činností jako je spánek či stravování. Stanice ISS je však především výkonnou vědeckou laboratoří, která se nachází v podmínkách, jež není možné nikde na Zemi navodit či nasimulovat. Dodnes se na uvnitř i vně stanice uskutečnilo téměř 3000 experimentů, do nichž byly zapojeny vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Na palubu stanice bylo pouze pro potřeby experimentů dopraveno 85 tun materiálu a 27 tun výsledků bylo dopraveno zpět na Zemi. Aktuálně probíhá na Mezinárodní kosmické stanici okolo 350 experimentů. Některé jsou relativně jednoduché a rychlé, jiné komplikované a další si vyžádají i několik let, než jsou získána všechna vědci požadovaná data. Jak je vidět událo se a děje se toho ve vědě na ISS mnoho. Na některé z experimentů se v přednášce podíváme podrobněji, ale jak je z výše uvedené statistiky patrné, tak půjde pouze o drobné nahlédnutí.

Michal Václavík – Příběhy sond Hayabusa2 a Chang’e 5 (10.2.2021)

Vědci byly dlouhé roky při pátrání po původu vzniku naší planety a Sluneční soustavy odkázáni pouze na vzorky, které najdou na povrchu naší Země. Ty však již často prošly geologickými změnami. I když jsme ve dvacátém století měli novou teorii gravitace, přišla i kvantová mechanika a porozuměli jsme pochodům, za jakých je naše Slunce schopno zářit miliardy let, stále jsme při zkoumání původu byly odkázání na povrch naší planety. Až teprve s příchodem kosmonautiky a programy Apollo a Luna se poprvé dostaly na Zem vzorky hornin povrchu jiného kosmického tělesa. Američané přivezli z povrchu Měsíce přibližně 382 kg hornin během 6 misí Apollo a 3 sovětské luny vrátili na Zemi 326g hornin. V devadesátých létech býval na povrchu orbitální stanice Mir umístěn lapač, do kterého byly zachytávány částice z okolního prostředí. Další velké návraty se však začaly dít až v prvním desetiletí 21. století. Nejprve se v roce 2004 vrátilo na Zemi návratové pouzdro sondy Genesis, které několik let zachytávalo částice slunečního větru. O dva roky později přistálo na Zem další návratové pouzdro. Vzorky v něm pocházely z okolí komety Wild 2. S výjimkou měsíčních vzorků se však stále jednalo o zachycené částice ve volném prostoru. Průlom v tomto směru zaznamenali v roce 2010 Japonci. V červnu 2010 se vrátilo na Zemi návratové pouzdro sondy Hajabusa, které odebralo vzorky přímo z povrchu planetky Itokawa. Poslední tři mise, při kterých byly či teprve budou dopraveny na Zem částice z jiného kosmického tělesa jsou novějšího data. Jedná se o japonskou sondu Hajabusa 2, čínský Chang´e 5 a americký Osiris-Rex. O prvních z těchto dvou těles bude pojednávat dnešní přednáška, na kterou bych vás rád pozval. Uskuteční se 10.2.2020 v 18:00 v Táboře a vy ji máte možnost shlédnout na online přenosu na FB. Přednášejícím bude známý popularizátor kosmonautiky, pracovník České kosmické kanceláře, pan Michal Václavík.

Michal Václavík – Vypouštěcí systémy (29.03.2017)

V dnešní přednášce vystoupí Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde spolu s Jaroslavem Kousalem a Jiřím Teichmanem na výuce předmětu Základy kosmonautiky. Přednáška samotná se zabývá pozemním segmentem kosmonautiky, kam patří kosmodromy, testovací zařízení a dopravní či spojové systémy. Zazněla v rámci každoměsíčních schůzek Kosmo Klubu, takže se nejedná úplně o klasickou přednášku, ale z části dojde i na volnou diskuzi, která je však rozhodně k tématu. Kromě dnešního přednášejícího zajisté poznáte i hlasy Petra Tomka či Jaroslava Kousala a dalších. Podíváme se, kde ve světě se nachází kosmodromy a řeč bude také i o tom, jaké podmínky by mělo splňovat místo, kde se kosmodrom nachází. Start raket je ovlivňován i počasím, takže se dozvíte, kdy raketa již nesmí startovat. Raketové nosiče také většinou nejsou vyráběny v blízkosti kosmodromu, takže je nutno na místo startu dopravit, ať už lodí, letadlem, auty či vlakem. Sestavovány jsou pak buď v horizontální či vertikální poloze. Těmto a dalším zajímavým aspektům bude věnována dnešní přednáška.

Jaroslav Kousal, Michal Václavík – Noc Jurije Gagarina 2020 (12. 4. 2020)

Dnešní přednáškou bych chtěl zakončit posledních 14 dní, které jsem v našem přehledu přednášek věnoval kosmonautům. Přednáška samotná vznikla rámci celosvětové akce oslavy prvního letu člověka do vesmíru. Do této akce se v naší zemi už řadu let zapojuje i Kosmoklub a protože se jedná o velmi zajímavé sdružení, myslím, že by bylo dobré se u něj na malý moment zastavit. Kosmoklub z.s. je zájmové sdružení, které vzniklo v září roku 2004 a sdružuje zájemce o kosmonautiku. Mezi jeho náplň patří mimo jiné informovat o dění v kosmonautice, propagovat ji a také se snaží inspirovat nové zájemce. Z našeho pohledu asi nejzajímavější aktivitou jsou přednášky, které se konají každý měsíc v Planetáriu Praha. O těchto přednáškách vás už řadu let informujeme i na stránkách serveru kosmonautix. Dnešní přednáška je vlastně streamem, který vznikl v době nouzové situace v naší zemi. Za jiných okolnosti by se ten den v rámci Noci Jurije Gagarina konaly v pražském planetáriu přednášky. Doba tomu však nepřála, takže místo živých přednášek se Jaroslav Kousal a Michal Václavík pokusili tuto okolnost divákům vynahradit. V přednášce v krátkosti připomněli prvního astronauta a zmínili též, jak probíhala navigace při jeho prvním letu. Hovořili dále o tom, jak jakým způsobem je schopen kosmonaut přežít na oběžné dráze či při návratu z ní. V poslední části přednášky se poté dozvíte, co je to vesmír. Pokud máte totiž pocit, že to je jen místo, kde není vzduch, tak se sice nepletete, ale tak jednoduché to opravdu není. Ať se vám líbí.

Michal Václavík – Mise ExoMars. Podaří se najít život na Marsu? (1.11.2019)

Dnes jsem pro vás vybral přednášku pracovníka České kosmické kanceláře a popularizátora kosmonautiky Michala Václavíka, který má díky své práci vynikající a naprosto originální informace o kosmonautice, ať už jde o pilotované mise či bezpilotní sondy. V přednášce vám představí společný projekt Evropské kosmické agentury a ruského Roskosmosu, který asi všichni znáte pod názvem ExoMars. Jedná se o dvoudílnou misi. Během první mise byla v roce 2016 k Marsu odstartována sonda TGO, jejíž součástí byl i přistávací modul EDM nazvaný též Schiaparelli. V přednášce se dozvíte, jaké jsou úkoly sondy na oběžné dráze a jaký byl osud přistávacího pouzdra. V další části přednášky nám poté Michal Václavík představí přípravy druhé části tohoto společného projektu. Podle plánů z roku 2019 se mělo startovat letos a ruská raketa Proton-M měla vynést k Marsu ruskou přistávací platformu Kozáček a evropský rover Rosalind Franklin. My už dnes však víme, že letos v březnu byla mise odložena na rok 2022. Přes tento nepříjemný fakt vás rozhodně čeká informacemi nabitá přednáška, která pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.