Štítek ‘Muzeum Vysočiny Jihlava’

Tomáš Přibyl – Kterak nás sežere čínský kosmický drak (23.11.2023)

Dnes zamíříme na dálný východ, do nejlidnatější země světa, která nás už řadu let překvapuje ve všech možných oborech včetně kosmonautiky. Poprvé Číňané dosáhly oběžné dráhy v roce 1970 a od té doby se snažily dohánět obě největší kosmonautické země světa. Dá se říct, že v případě Sovětského Svazu/Ruska se jim to už podařilo a nyní se snaží dohnat i USA. V roce 2003 dostala Čína na oběžnou dráhu prvního astronauta o řadu let později začala budovat i vlastní orbitální stanici. Také se zde, po vzoru USA, snaží řada soukromých firem vyvíjet nové soukromé raketové nosiče a budují se zde nové kosmodromy. Čínský kosmický program je však mnohem rozsáhlejší. Svá velká prvenství dosáhli Číňané již na Měsíci, jsou druhým státem světa, který úspěšně dokázal vysadit vozítko na povrch Marsu a miří také na vzdálenejší planety. O tom, čím vším nás můžou Číňané překvapit v nejbližších letech, nám v dnešní přednášce povypráví nám dnes povypráví známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.  

Tomáš Přibyl – Artemis: Ze Země (znovu) na Měsíc (1. 12. 2022)

Jednou z nejdůležitějších kosmonautických událostí letošního roku byl bezesporu start nejsilnější rakety současnosti, americké SLS. Tento majestátní nosič po dlouhých letech vývoje a příprav konečně 16. listopadu 2022 v rámci mise Artemis 1 odstartoval a připravil všem divákům nádhernou podívanou. Jde o raketu, která která by již při svém příštím startu měla na oběžnou dráhu Měsíce po více než padesáti letech opět dopravit lidské bytosti. Jaké milníky však musela tato raketa absolvovat, než se tato událost stala skutečností? Jde opravdu o zbrusu novou raketu, nebo bylo při jejím vývoji využito poznatků získaných při programu raketoplánů? O těchto a dalších zajímavých okolnostech, které této misi předcházely, vám dnes povypráví známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Tomáš Přibyl – Vzestup a pád kosmické spolupráce (19.05.2022)

Počátky spolupráce v kosmonautice lze hledat na počátku 70. let, kdy USA a SSSR začaly uvažovat o společných misích. Prvním výsledkem pak byl program Sojuz-Apollo. V 80. letech následovalo ochlazení vztahů, ale od konce studené války začaly obě kosmonautické velmoci opět spolupracovat a výsledkem této kooperace byla Mezinárodní kosmická stanice, která do dnešních dnů krouží nad našimi hlavami. Dlouhá léta to pak vypadalo, že věčnému soupeření a neshodám je již navždy konec. Bohužel, koncem února letošního roku zaútočila vojska Ruské Federace na Ukrajinu a většina států světa na tyto události zareagovala po svém. Postupně začaly v mnoha oborech lidské činnosti přerušovat své vztahy s Ruskem. Jednou z oblastí, která byla citelně zasažena, byla i kosmonautika. Záznam, který bych vám rád dnes nabídl, je velmi aktualizovaná verze jedné starší přednášky Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Petr Dvořák, Dušan Majer – Kosmický teleskop Jamese Webba: Vlajková loď astronomie tohoto desetiletí (23.2.2022)

Po dvou týdnech bych vám opět chtěl nabídnout plnohodnotnou přednášku. Řeč v ní bude o jednom z nejdražších astronomických teleskopů, který se kdy vydal do vesmíru. Samozřejmě jak všichni podle názvu tušíte, jde o dalekohledu Jamese Webba. Dalekohled samotný je společným projektem americké NASA, evropské ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Na svou pouť do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země se vydal 25. prosince 2021 z jihoamerického kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Již během jeho cesty docházelo k postupnému vyklápění jeho konstruce, aby po dosažení cílové oběžné dráhy mohl začít být uváděn do provozu. Jaké úkony byly již provedeny, co všechno ještě dalekohled čeká, aby mohl začít provádět vědecká pozorování? Na tyto a další otázky by nám v dnešní přednášce rádi nabídli odpověď dva přednášející. Jednoho z nich všichni dobře znáte, je jím Dušan Majer, šéfredaktor serveru kosmonautix. Tím druhým je Ing. Petr Dvořák, který pracuje ve Středoevropském Středoevropském technologickém institutu CEITEC a na FSI Vysokého učení technického v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Tomáš Přibyl – Letenku do vesmíru, prosím aneb kdy se vydáme na dovolenou na Měsíc? (21.10.2021)

V roce 1957 se do vesmíru vypravil první objekt vyrobený člověkem, šlo o družici Sputnik. Od té doby trvalo jen 4 roky, než se na oběžnou dráhu dostal i člověk. Následující dlouhá desetiletí ovšem platilo, že se na palubách pilotovaných lodí vydávají do vesmíru velmi přísně vybrané osoby, které sice za svou cestu na oběžnou dráhu platit nemusí, na druhou stranu, musí se na tuto svou cestu dlouhé roky speciálně připravovat. Vše se začalo měnit až na počátku 21. století, když se ukázalo, že aby se člověk mohl podívat do vesmíru, stačí zaplatit. Pionýrem vesmírné turistiky se tak stal americký podnikatel Dennis Tito, který se v dubnu roku 2001 podíval na mezinárodní kosmickou stanici ISS. Rekordmanem mezi turisty je dodnes Charles Simonyi, který si cestu do vesmíru zaplatil dvakrát a celkově na oběžné dráze strávil více než 26 dní. Pokud byste se dnes snažili spočítat osoby, kteří si svou cestu na oběžnou dráhu zaplatili, nestačily by vám prsty na obou vašich rukou. O kosmické turistice, jejich počátcích, přítomnosti i budoucnosti bude dnes vyprávět redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Dušan Majer – Nová éra kosmonautiky (27.9.2017)

Píše se rok 2017 a na pozvání Jihlavské astronomické společnosti vystupuje na pódium Dušan Majer, šefredaktor serveru kosmonautix. Téma jeho přednášky je poměrně prosté, představení směrů, kterými se ubírá v současnosti americká pilotovaná kosmonautika. Pokud jste jen trošku fandové kosmonautiky, jednoznačně jste již na tomto místě schopni odhadnout, o čem bude řeč. Američané tou dobou nestavěli jen jednu pilotovanou loď, ale hnedle tři a k tomu všemu vyvíjeli i nový supertěžký nosič zvaný Space Launch System, zkráceně SLS. Každá z pilotovaných lodí má však jiné určení. Lodě vyvíjené firmami SpaceX a Boeing mají za úkol dopravu posádek na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, naproti tomu Orion, který pro NASA staví Lockheed Martin, je určen pro lety za nízkou oběžnou dráhu Země. V přednášce nám budou představeny plány vývoje a termíny, kdy se zkoušky jednotlivých lodí a raket uskuteční. Je možné, že se v průběhu přednášky u řady termínů pousmějete, ale taková je zkrátka kosmonautika a málokdy se v ní stává, že se v ní termíny dodržují, daleko častějším jevem je, že se vše odkládá a posunuje do budoucnosti. Přednáška byla pronesena v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Tomáš Přibyl – Dobytí Měsíce (29.8.2019)

Tak jako řada jiných oborů lidské činnosti, tak i kosmonautika má své výrazné datumy, tím nejvýraznějším je samozřejmě 4. říjen 1957, kdy se do vesmíru vydalo první umělé těleso, družice Sputnik, dalším je pak jednoznačně 12. duben, kdy se do vesmíru vydal první kosmonaut světa, Jurij Gagarin, jehož výročí jsme si bohatě připomenuli minulý měsíc. K těmto nezapomenutelným a výrazním mezníkům kosmonautiky však patří ještě jeden okamžik, kterým je moment, kdy se noha člověka poprvé dotkla povrchu jiného nebeského tělesa. 21. července 1969 sestoupil po žebříku lunárního modulu velitel mise Apollo 11, Neil Armstrong, a vytvořil na Měsíci první lidskou stopu. Nejednalo se však o náhodný americký pokus, ale o vyvrcholení několikaletého celonárodního úsilí USA, které se koncentrovalo v rámci programu Apollo. Je poněkud paradoxní, že impulsem k jeho zahájení se stal let Jurije Gagarina do vesmíru. O řadě známých i neznámých aspektů, které se týkají mise Apolla 11 nám povypráví známý popularizátor kosmonautiky, pan Ing. Tomáš Přibyl, člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Tomáš Přibyl – Cesta na Měsíc, která se nepovedla (18.9.2020)

Dnes sem se rozhodl pokračovat v nastoleném tématu, kterým je průzkum Měsíce. Ale začněme od začátku. V říjnu roku 1957 odstartovala do vesmíru sonda Sputnik 1 a Američané byli otřeseni. To však nebylo jediné prvenství Sovětského Svazu v nově vyhlášených závodem o vesmírná prvenství. O měsíc později už se na palubě sondy Sputnik-2 do vesmíru vydal první živý tvor. Následně se rozhořel opravdu úporný závod o vyslání prvního člověka do vesmíru. Ten jak známo v dubnu 1961 vyhráli opět Sověti, když se na palubě Vostoku-1 vydal do vesmíru Jurij Gagarin. Americkou odezvou na tyto sovětská prvenství byl projev prezidenta Johna Kennedyho, který vyhlásil, že by se Američané měli dostat na povrch Měsíce do konce dekády. A Sověti sbírali prvenství dál, první vícemístná loď světa, první výstup do volného prostoru a další. Američané se mezitím vrhli na realizaci Kennedyho plánu. Sověti se této Kennedyho výzvy chopili až o několik let později, kdy své nápady a vize začal realizovat geniální sovětský konstruktér Sergej Koroljov i šéfové dalších konstrukčních kanceláří. Jejich program byl smělý a byl i poměrně zajímavý. V dnešní přednášce nám jej zkusí představit redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Tomáš Přibyl – Příběh lunárního modulu (13. 6. 2019)

Vítám vás v posledním lednovém týdnu roku 2021 a začneme tentokrát asi největším dobrodružstvím člověka v jeho dějinách. Tím byl a pro mnohé do dnešních dnů stále je americký program Apollo, kdy se americký národ dokázal během 10 let vzedmout v obrovském celonárodním úsilí k tomu, aby v červenci roku 1969 přistáli na povrchu Měsíce dva američtí astronauti. Velkých mezníků, které museli konstruktéři překonat bylo mnoho, byl jím vývoj obrovské rakety Saturn V, jejíž tři stupně stavěla pokaždé jiná firma. Byla jím i kabina lodi Apollo včetně servisního modulu a nerad bych zapomněl i na kosmické skafandry, ke kterým se dostaneme později. Naprosto neprozkoumanou oblastí však jednoznačně byl lunární modul. Tendr vyhrála sice malá firma Grumman, ale ani tím neměla na růžích ustláno a stálo jí to veliké úsilí, aby sestrojila modul, který umožnil Neilu Armstrongovi a Buzzi Aldrinovi dosáhnout povrchu Měsíce. Dnešním přednášejícím je redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla pronesena v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

Tomáš Přibyl – Kotrmelce vesmírné spolupráce (21.5.2014)

Dnes budeme opět pokračovat v nastoleném tématu, kterými jsou kosmické stanice. Pro tento den sáhneme k již osvědčenému přednášejícímu, kterým je člen redakce serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. V současnosti nám krouží nad hlavami každý Mezinárodní vesmírná stanice, která je společným dílem pěti velkých kosmických agentur, americké NASA, ruského Roskosmosu, japonské JAXA, evropské ESA a kanadské CSA. Kde však začíná její příběh? Na počátku 90. let to není, kořeny a počátky spolupráce Sovětského svazu a USA sahají hlouběji do minulosti, do období počátku let 70., do doby, kdy Američané létali na Měsíc pomocí raket Saturn V a Sověti se snažili o totéž prostřednictvím své superrakety N-1. Prvním ovocem mezinárodní spolupráce obou velmocí se pak v roce 1975 stal společný let Apollo-Sojuz. Jejich vzájemná láska či neláska pokračovala pak počátkem 90. let, kdy byly již uzavírány mezinárodní dohody. Prvním ovocem se pak staly návštěvy amerických raketoplánů na stanici MIR, aby pak koncem roku 1998 byla zahájena stavba ISS.