Štítek ‘Martin Gembec’

Martin Gembec – Rakety Falcon (2.5.2017)

V roce 2002 se jeden mladý milionář plný nápadů rozhodl založit raketovou firmu a do vínku jí dal dva hlavní směry. Tím prvním byla levnější doprava materiálu do vesmíru a tím druhým pak dopravit člověka na Mars. Tento podnikatel se jmenoval Elon Musk a firma, kterou tehdy založil společně s několika dalšími přáteli se dodnes jmenuje Space Exploration Technologies Corp., zkráceně SpaceX. Tato společnost se nejprve vrhla na stavbu malé nosné rakety Falcon 1, která se v září roku 2008 dostala na oběžnou dráhu. Už o několik let dříve však zvítězila ve výběrovém řízení NASA o dopravu nákladů na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pro tyto účely Muskova společnost vyvinula daleko větší nosič Falcon 9 spolu s nákladní lodí Dragon. Raketa Falcon 9 začala létat v roce 2010. Nejprve jen zásobovala ISS, ale posléze vstoupila i na komerční trh a začala vynášet telekomunikační i vojenské a špionážní družice. Jedním z velkých úspěchů této firmy je i nově vyvinutá kosmická loď Crew Dragon. V současné době se tato firma snaží na malé základně Boca Chica vyvinout raketu Starship, která by měla jednoho dne dopravit člověka na povrch Marsu. Historii i současnost firmy a jejich nosných raket vám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix Martin Gembec.

Martin Gembec – Rok 2020 v astronomii a kosmonautice, online přednáška v 18:00 (15.4.2021)

Možná jste si někdy ve skrytu duše přáli, aby na serveru přednášky nevycházeli jen samé záznamy. Tento týden se vám vaše přání plní měrou vrchovatou. Od pondělí nám uteklo jen pár dní a máme tu přednášku další. Tentokrát nebude tématem Gagarin, ale souhrn událostí z loňského roku z pohledu astronomie a kosmonautiky. A protože bych asi neuměl lépe popsat, o čem přednáška bude, předávám nyní slovo jejímu autorovi, kterým je redaktor serveru kosmonautix Martin Gembec.

Měli jste to štěstí spatřit kometu NEOWISE, která byla 23 letech dobře viditelnou vlasaticí a zkrášlila letní oblohu? Zažili jste jednu z nejpovedenějších opozic Marsu od roku 2003? Nebo jste třeba letmo zahlédli snímek černé díry v cizí galaxii? Nejen tyto události hýbaly světem astronomie. A o tom, jak ho viděli amatérští astronomové i vědci si povíme. Ale nejen to. Do vesmíru poprvé letěli lidé na palubě soukromé kosmické lodi. Oblohu stále čstěji protínaly vláčky družic Starlink, k Marsu vyrazila flotila kosmických sond a na Zemi se dostaly vzorky z planetky Ryugu. Souhrn zajímavostí s názvem Rok 2020 v astronomii a kosmonautice slaví již desetileté výročí a vy můžete být, možná poprvé, u toho. To vše díky online přenosu z iQPLANETÁRIA. Místa, odkud k vám pravidelně proudí to nejzajímavější aktuální dění ve vesmíru. Přijďte ve čtvrtek 15. dubna v podvečer na Youtube kanál iQLANDIA, kde začínáme v 18:00.

Dušan Majer, Tomáš Přibyl, Martin Gembec – přistání sondy Perseverance na Marsu – online přenos 19:30 (18.2.2021)

Výzkum Marsu má v historii kosmonautiky a průzkumu naší nezastupitelné místo. S výjimkou samotné naší Země a Měsíce patrně neexistuje v celém vesmíru planeta, která by byla více navštěvována kosmickými sondami. Jen v současné chvíli jich na oběžné dráze této planety krouží celkem sedm. Na povrchu samotné planety se pak nachází jeden jediný funkční rover (Curiosity) a další stacionární vědecká laboratoř (InSight).

Průzkum planety Mars byl zahájen na počátku 60. let, kdy se k této planetě začaly vydávat nejprve sovětské a o několik let později i americké sondy. Už v roce 1964 se sondě Mariner 4 podařil průlet kolem Marsu. Na první vstup na oběžnou dráhu jsme si počkali až roku 1971. Ten se podařil americké sondě Mariner 9 a o necelých 14 dní později stejného úspěchu dosáhli i Sověti se sondou Mars 2. Ještě v roce 1971 se také podařil první sestup na povrch planety, dosáhlo jej výsadkový odul sondy Mars 3. Snad největším úspěchem let 70. však byly sondy Viking 1 a 2. Až do konce 20. století se však v žádném případě nezměnil počet zemí, které byly schopny oběžné dráhy Marsu dosáhnout, stále se jednalo o USA a Sovětský svaz/Rusko. Tento stav se změnil až s nástupem dalšího tisíciletí, kdy americko-ruský monopol prolomila evropská ESA s misí Mars Express. Povrch planety řadu let v minulosti brázdila a dodnes křižují různá vozidla. Průkopníkem v tomhle směru byla americká NASA, mise Mars Pathfinder a vozítko Sojourner v roce 1997. Na něj počátkem dalšího desetiletí navázaly vozítka MER – Spirit a Opportunity. Posledním přírůstkem do rodiny pohyblivých průzkumníků Marsu se v roce 2012 stal rover Curiosity.

18. února 2021 se k nim doufejme přidá i rover pátý. Hvězdárna a planetárium Brno se nám rozhodla tento pokus o přistání zprostředkovat živě. Jako průvodce nám vybrala známé popularizátory kosmonautiky,  Ing. Tomáše Přibyla a Dušana Majera, redaktory serveru kosmonautix.cz. Přímý přenos začíná zítra 18.2.2021, tedy ve čtvrtek, v 19:30.

V případě zájmu si můžete také naladit přenos mall.tv, kde od 21:00 bude přímý přenos přistání komentovat Martin Gembec, člen redakce serveru kosmonautix.

Martin Gembec – Nová éra americké pilotované kosmonautiky (2.2.2016)

Přednáška vybraná pro dnešní den bude po kratší odmlce opět pocházet z vlastních zdrojů serveru kosmonautix. Přednášejícím je Martin Gembec a jako téma si vybral budoucí pilotované lodě americké kosmonautiky. Pochází z počátku roku 2016, informace obsažené v ní odpovídají tedy dané době. Autor nám nejprve povypráví o historii raketoplánů SpaceShipOne a SpaceShipTwo, zmíněna bude i havárie VSS Enterprise z roku 2014. Pokračovat bude druhou suborbitální lodí, raketou New Shepard firmy Blue Origin a kapslí, která bude vozit posádky a náklad na hranice vesmíru. V další části přednášky přešel autor na orbitální kosmonautiku. Nejdříve nás autor seznámil s tehdejším postupem vývoje lodi Orion, která má za několik let dopravit opět člověka na povrch Měsíce. Na závěr si pak nechal oba kontraktory programu komerční dopravy posádek na ISS, tedy firmy Boeing a SpaceX a jejich kosmické lodi Starliner a Crew Dragon. Svou přednášku Martin Gembec bohatě prokládal videi, nebudeme teda na rozdíl od běžných přednášek omezeni jen na statické fotky.