Štítek ‘Martin Gembec’

Martin Gembec – Rok 2023 v astronomii a kosmonautice (09.01.2024) online přednáška v 17:00

V pravidelném cyklu přednášek se ohlédneme za právě uplynulým rokem 2023. Nejprve se podíváme na zajímavé astrofyzikální objevy, poté si uděláme takové malé amatérské astronomické okénko, aneb čím žili astrofotografové především z Klubu astronomů Liberecka, chybět nebude ani kosmonautika a novinky z průzkumu Sluneční soustavy. Do objevů v astrofyzice nejvýznaměji promlouvá dalekohled Jamese Webba, ale zajímavý je rovněž plán na mapování gravitačních vln pomocí pulsarů. Amatérské astronomy nepochybně nejvíce potěšila kometa Nišimura, kterou bylo možné pozorovat v září, ale to byla jen jedna ze tří nebo čtyř nejzajímavějších komet. Pozorovatelé se mohli po delší době podívat pořádně na Jupiter vysoko nad obzorem a na částečné zatmění Měsíce, pokud jej nezakryla oblačnost. Skvělé snímky přicházely ze všech koutů Sluneční soustavy, ať už to bylo od malých těles, kde se mimochodem podařilo významné množství hmoty dostat i do pozemských laboratoří, nebo to bylo od Merkuru či z z povrchu Marsu. A na povrch Měsíce se dostala sonda dalšího státu, který tam dosud ještě nepřistál – indická Čandraján. Kosmonautickým vrcholem roku 2023 v kosmonautice pak byly nepochybně testy obří rakety SuperHeavy s lodí Starship. Celkově to byl pro firmu SpaceX rok úspěšný a rekordní. Všechny tyto novinky si pro vás připravil redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, který je představí v prostorách knihovny Jablonce nad Nisou. Přednáška se uskuteční v úterý dne 9. ledna v 17 hodin večer a vy jste srdečně zváni.

Martin Gembec – Rok 2022 v astronomii a kosmonautice (10.1.2023)

Z nového roku 2023 nám zatím uběhlo pouhých několik dní a protože se ve světě kosmonautiky či astronomii doposud nic zásadního nepřihodilo, připravují si pro nás přednášející a popularizátoři různá ohlédnutí za děním v uplynulém roce. Takovéto shrnutí událostí si dnes pro vás připravil i redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, který jej pronesl v prostorách knihovny Jablonce nad Nisou. A jak už to u něj bývá tradicí, novinky se nebudou týkat pouze dění v kosmonautice, ale i astronomii. Pokud se týká kosmonautiky, zmíněny budou nové české družice na oběžné dráze, start rakety SLS, rozložení Webbova dalekohledu a jeho první pozorování či náraz sondy DART do cílového měsíčku planetky Didymos. V astronomii se pak podíváme na zajímavé úkazy, které byly v loňském roce viditelné na naší obloze, sem kupříkladu patří konjunkce planet viditelných pouhým okem, částečné zatmění Slunce i Měsíce či planeta Jupiter viditelná na denní obloze.

Milan Halousek – Apollo 17 − před 50 lety lidé opustili Měsíc – online přednáška 14.12.2022 v 18:00

Vážení a milí diváci a zájemci o kosmonautiku, po delší době bych vás rád opět pozval na přednášku, která se teprve uskuteční. Přenášejícím bude pan Milan Halousek, známý popularizátor kosmonautiky, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Za přenosem stojí IQLANDIA, vědeckotechnické vzdělávací centrum, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium. Přednáška je plánována na středu 14. prosince v 18:00. 

Nyní bych předal slovo Martinu Gembecovi, který pro vás připravil krátké shrnutí mise Apolla 17.

Program Apollo je dnešníma očima neuvěřitelně úspěšný počin v dobývání vesmíru. Bylo to období tzv. studené války, a tak se i hodně riskovalo. Ještě během příprav zahynula přímo na rampě v kosmické lodi posádka Apolla 1. Později je známý případ mise Apollo 13, kdy astronauti museli přežít nehodu na servisním modulu a přežili návrat k Zemi díky zdrojům v lunárním modulu. Také Apollo 8 je zajímavá mise. Šlo teprve o druhý start Saturnu V po jeho úspěšném testu v rámci Apolla 6. A kabina s třemi astronauty tehdy rovnou oblétla Měsíc. Nakonec nejvíce známý je úspěch Apolla 11, kdy došlo k přistání na povrchu. Apollo 17 byla první mise celého programu, během níž se na povrch Měsíce dostal první geolog. Tedy člověk, který byl vzděláním přímo předurčen k výběru těch nejzajímavějších vzorků. Další mise se již neuskutečnily, a tak uběhlo v roce 2022 již 50 let od opuštění Měsíce lidmi. Druhý člen posádky lunárního modulu Apolla 17, Gene Cernan, měl předky z Československa. Poslední, kdo se nohou dotýkal povrchu Měsíce, nám byl tedy trochu bližší. A dokonce vzal s sebou československou vlaječku, kterou později dovezl do naší vlasti, kde se jí za hluboké totality odvážně ujal tehdejší ředitel Astronomického ústavu Akademie věd doc. Luboš Perek. Ano, to je ten slavný český astronom, který se dožil více než 100 let, a je po něm pojmenován největší ondřejovský dalekohled o průměru 2 m, na jehož pilíři je dnes tato vlajka vystavena.

Než se nám však čas přednášky nachýlí, rád bych zde přidal krátké video, ve kterém nám Martin Gembec, redaktor serveru kosmonautix.cz, povypráví, jak se na Měsíc létalo v 60-70. letech 20. století a jak se na něj má v plánu v nejbližších letech vrátit americká NASA ve spolupráci s mezinárodními partnery.

Martin Gembec – Rok 2021 v astronomii a kosmonautice v 18:00 (20.1.2022)

Rok se nám s rokem sešel a máme tu jednu z dalších přednášek, které by nám měly zrekapitulovat dění v kosmonautice a astronomii v uplynulém roce. A jak už to na našem serveru poslední dobou bývá, nepůjde o záznam přednášky, ale upozornění na přednášku, která se teprve pro vás chystá. Uskuteční se ve čtvrtek dne 20. ledna 2022 v 18:00 v prostoru IQLANDIA, vědeckotechnického vzdělávacího centra, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium. Své shrnutí loňských událostí si pro vás připravil redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec. Jako diváci můžete položit i přednášejícímu otázky, které vám na závěr přenosu zodpoví. Ty lze zaslat od 16. 1. na slido.com po zadání kódu #rok2021. A nyní přidám ještě krátkou anotaci o přednášce z pera samotného autora.

Vybaví se vám z roku 2021 přehlídka planet na večerní obloze? Start dalekohledu JWST? Přistání Perseverance na Marsu? Nebo první přistání Starship? Nejen tyto události hýbaly světem astronomie a kosmonautiky Podíváme se na nejnovější objevy a zážitky z pohledu amatérského astronoma a popularizátora kosmonautiky.

Martin Gembec – Astronomické události 2021/41 v 17:00 a Dušan Majer – online přednáška, historie, současnost, budoucnost SpaceX v 18:00 (11.10.2021)

Již více než rok se vám na stránkách subdomény přednášky snažím nabízet archivní záznamy již minulých přednášek, které se z části či plně zabývají kosmonautikou. Tyto archivní záznamy jsou čas od času přerušovány upozorněními na přednášky budoucí. Jedním z nich je i článek dnešní. V něm se zároveň pokusím o určitý experiment, protože zde nebudu diváky upozorňovat na jedno budoucí vystoupení, ale rovnou na dvě současně. Za oběma přenosy stojí IQLANDIA, vědeckotechnické vzdělávací centrum, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium.
V pondělí 11. října v podvečer proto neváhejte včas zapnout své monitory. Nejprve přijde v 17:00 na řadu Martin Gembec, redaktor serveru Kosmonautix, který nás ve svém pravidelném pořadu seznámí s novinkami v astronomii a kosmonautice. Jako vždy se nejprve dozvíme, co je možno vidět na noční obloze, poté nám ukáže zajímavé astrofotografie z českých luhů a hájů a rozhodně ve svém vystoupení nezapomene zmínit i zajímavosti z kosmonautiky za uplynulý týden.
Po skončení Martinova vystoupení dostanete několik minut na doplnění tekutin a opět vám doporučím se pohodlně posadit, protože v 18:00 přijde na řadu hlavní vystoupení dnešního večera, přednáška šéfredaktora serveru Kosmonautix.cz, Dušana Majera. Ten se ve svém vystoupení bude věnovat jedné z nejdynamičtějších a nejrychleji rostoucích firem posledních dvou desetiletí, tedy SpaceX. Firmě, která se z garážové firmy dokázala za uplynulých dvacet let dostat až na hybnou silu celého kosmonautického odvětví. Firmě, která pravidelně zásobuje ISS, provádí výměnu jejich posádek, vynáší do vesmíru vědecké i komerční družice a zároveň připravuje raketu, která by nás snad jednoho dne dostane na Mars.

Martin Gembec – Rakety Falcon (2.5.2017)

V roce 2002 se jeden mladý milionář plný nápadů rozhodl založit raketovou firmu a do vínku jí dal dva hlavní směry. Tím prvním byla levnější doprava materiálu do vesmíru a tím druhým pak dopravit člověka na Mars. Tento podnikatel se jmenoval Elon Musk a firma, kterou tehdy založil společně s několika dalšími přáteli se dodnes jmenuje Space Exploration Technologies Corp., zkráceně SpaceX. Tato společnost se nejprve vrhla na stavbu malé nosné rakety Falcon 1, která se v září roku 2008 dostala na oběžnou dráhu. Už o několik let dříve však zvítězila ve výběrovém řízení NASA o dopravu nákladů na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pro tyto účely Muskova společnost vyvinula daleko větší nosič Falcon 9 spolu s nákladní lodí Dragon. Raketa Falcon 9 začala létat v roce 2010. Nejprve jen zásobovala ISS, ale posléze vstoupila i na komerční trh a začala vynášet telekomunikační i vojenské a špionážní družice. Jedním z velkých úspěchů této firmy je i nově vyvinutá kosmická loď Crew Dragon. V současné době se tato firma snaží na malé základně Boca Chica vyvinout raketu Starship, která by měla jednoho dne dopravit člověka na povrch Marsu. Historii i současnost firmy a jejich nosných raket vám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix Martin Gembec.

Martin Gembec – Rok 2020 v astronomii a kosmonautice, online přednáška v 18:00 (15.4.2021)

Možná jste si někdy ve skrytu duše přáli, aby na serveru přednášky nevycházeli jen samé záznamy. Tento týden se vám vaše přání plní měrou vrchovatou. Od pondělí nám uteklo jen pár dní a máme tu přednášku další. Tentokrát nebude tématem Gagarin, ale souhrn událostí z loňského roku z pohledu astronomie a kosmonautiky. A protože bych asi neuměl lépe popsat, o čem přednáška bude, předávám nyní slovo jejímu autorovi, kterým je redaktor serveru kosmonautix Martin Gembec.

Měli jste to štěstí spatřit kometu NEOWISE, která byla 23 letech dobře viditelnou vlasaticí a zkrášlila letní oblohu? Zažili jste jednu z nejpovedenějších opozic Marsu od roku 2003? Nebo jste třeba letmo zahlédli snímek černé díry v cizí galaxii? Nejen tyto události hýbaly světem astronomie. A o tom, jak ho viděli amatérští astronomové i vědci si povíme. Ale nejen to. Do vesmíru poprvé letěli lidé na palubě soukromé kosmické lodi. Oblohu stále čstěji protínaly vláčky družic Starlink, k Marsu vyrazila flotila kosmických sond a na Zemi se dostaly vzorky z planetky Ryugu. Souhrn zajímavostí s názvem Rok 2020 v astronomii a kosmonautice slaví již desetileté výročí a vy můžete být, možná poprvé, u toho. To vše díky online přenosu z iQPLANETÁRIA. Místa, odkud k vám pravidelně proudí to nejzajímavější aktuální dění ve vesmíru. Přijďte ve čtvrtek 15. dubna v podvečer na Youtube kanál iQLANDIA, kde začínáme v 18:00.

Dušan Majer, Tomáš Přibyl, Martin Gembec – přistání sondy Perseverance na Marsu – online přenos 19:30 (18.2.2021)

Výzkum Marsu má v historii kosmonautiky a průzkumu naší nezastupitelné místo. S výjimkou samotné naší Země a Měsíce patrně neexistuje v celém vesmíru planeta, která by byla více navštěvována kosmickými sondami. Jen v současné chvíli jich na oběžné dráze této planety krouží celkem sedm. Na povrchu samotné planety se pak nachází jeden jediný funkční rover (Curiosity) a další stacionární vědecká laboratoř (InSight).

Průzkum planety Mars byl zahájen na počátku 60. let, kdy se k této planetě začaly vydávat nejprve sovětské a o několik let později i americké sondy. Už v roce 1964 se sondě Mariner 4 podařil průlet kolem Marsu. Na první vstup na oběžnou dráhu jsme si počkali až roku 1971. Ten se podařil americké sondě Mariner 9 a o necelých 14 dní později stejného úspěchu dosáhli i Sověti se sondou Mars 2. Ještě v roce 1971 se také podařil první sestup na povrch planety, dosáhlo jej výsadkový odul sondy Mars 3. Snad největším úspěchem let 70. však byly sondy Viking 1 a 2. Až do konce 20. století se však v žádném případě nezměnil počet zemí, které byly schopny oběžné dráhy Marsu dosáhnout, stále se jednalo o USA a Sovětský svaz/Rusko. Tento stav se změnil až s nástupem dalšího tisíciletí, kdy americko-ruský monopol prolomila evropská ESA s misí Mars Express. Povrch planety řadu let v minulosti brázdila a dodnes křižují různá vozidla. Průkopníkem v tomhle směru byla americká NASA, mise Mars Pathfinder a vozítko Sojourner v roce 1997. Na něj počátkem dalšího desetiletí navázaly vozítka MER – Spirit a Opportunity. Posledním přírůstkem do rodiny pohyblivých průzkumníků Marsu se v roce 2012 stal rover Curiosity.

18. února 2021 se k nim doufejme přidá i rover pátý. Hvězdárna a planetárium Brno se nám rozhodla tento pokus o přistání zprostředkovat živě. Jako průvodce nám vybrala známé popularizátory kosmonautiky,  Ing. Tomáše Přibyla a Dušana Majera, redaktory serveru kosmonautix.cz. Přímý přenos začíná zítra 18.2.2021, tedy ve čtvrtek, v 19:30.

V případě zájmu si můžete také naladit přenos mall.tv, kde od 21:00 bude přímý přenos přistání komentovat Martin Gembec, člen redakce serveru kosmonautix.

Martin Gembec – Nová éra americké pilotované kosmonautiky (2.2.2016)

Přednáška vybraná pro dnešní den bude po kratší odmlce opět pocházet z vlastních zdrojů serveru kosmonautix. Přednášejícím je Martin Gembec a jako téma si vybral budoucí pilotované lodě americké kosmonautiky. Pochází z počátku roku 2016, informace obsažené v ní odpovídají tedy dané době. Autor nám nejprve povypráví o historii raketoplánů SpaceShipOne a SpaceShipTwo, zmíněna bude i havárie VSS Enterprise z roku 2014. Pokračovat bude druhou suborbitální lodí, raketou New Shepard firmy Blue Origin a kapslí, která bude vozit posádky a náklad na hranice vesmíru. V další části přednášky přešel autor na orbitální kosmonautiku. Nejdříve nás autor seznámil s tehdejším postupem vývoje lodi Orion, která má za několik let dopravit opět člověka na povrch Měsíce. Na závěr si pak nechal oba kontraktory programu komerční dopravy posádek na ISS, tedy firmy Boeing a SpaceX a jejich kosmické lodi Starliner a Crew Dragon. Svou přednášku Martin Gembec bohatě prokládal videi, nebudeme teda na rozdíl od běžných přednášek omezeni jen na statické fotky.