Štítek ‘Atlas V’

Milan Halousek – Hvězdná válka? Anebo vliv ruského napadení Ukrajiny na spolupráci velmocí v kosmonautice (12.10.2023)

24. února roku 2022 zahájila vojska Ruské Federace invazi na území Ukrajiny. Šlo o nevyprovokovanou agresi, nicméně během pár dní se následky této událostí rozšířily do celého světa. Západní země na tyto vojenské akce reagovaly blokádou ruského zboží a dalších komodit, navíc se řada firem se začala i zbavovat svých podílů v ruských firmách. Pokud jde o kosmonautiku, západní kosmické agentury přerušovaly takřka jakoukoliv spolupráci s ruským Roskosmosem s výjimkou mezinárodní kosmické stanice ISS. Ruská oficiální místa si to však nenechala líbit, takže začala podnikat i protiakce.  Zakázala například vývoz ruských motorů na území USA a přestala i dodávat orgranizaci ESA nosné rakety Sojuz, které řadu let startovaly z kosmodromu v Kourou v Jižní Americe. O těchto i dalších událostech v kosmonautice vás v dnešní přednášce bude informovat známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Přednáška se uskutečnila v rámci fyzikálních čtvrtků. Jde o volný volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos, Dušan Majer a Tomáš Přibyl – Návrat OSIRIS-REx od planetky Bennu | ŽIVĚ (24.9.2023)

OSIRIS-REx je sonda americké NASA, která se do vesmíru vydala 8. září roku 2016 pod aerodynamickým krytem rakety Atlas V.  Sonda měla za cíl dostat se k cílové planetce 101 955 Bennu, prozkoumat ji, odebrat u ní vzorky a dopravit je zpět na Zemi. 3. prosince 2018 se sonda ocitla 19 km od planetky. V blízkosti asteroidu sonda strávila přibližně 505 dní, během kterých se snažila o cílovém tělese zjistit co nejvíce. Samotný odběr vzorků proběhl dne 20. října roku 2020. Sonda následně strávila u planetky ještě několik dalších měsíců, než se v dubnu roku 2021 vydala na zpáteční cestu. Dnes v odpoledních hodinách bylo naplánováno přistání pouzdra se vzorky asteroidu na Zemi. A právě u příležitosti návratu vzorků si pro vás Hvězdárna a Planetárium Brno připravila přímý přenos této události. Komentářem nás celou dobu provázeli pan ředitel, Mgr. Jiří Dušek PhD., redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz pan Dušan Majer a Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Pro ty, kteří celou událost nestihli, jako například já, je samozřejmě k dispozici i záznam celé události.

Petr Brož – Ohlédnutí za misí InSIGHT aneb co jsme zjistili o nitru Marsu? (8.9.2021) – aktualizováno 11.11.2022

Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála o dlouhých sedm měsíců později. Více o této sondě se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Přednáška zazněla na půdě Planetária Ostrava.

Tomáš Přibyl – Podnikavost (26.4.2016)

Dnes tu po kratší odmlce máme další přednášku. Bude velmi krátká a opět se bude skládat z několika malých podčástí. Budou mít však jedno společné téma, půjde o nepovedené kosmonautické projekty. Jako první přijde na řadu projekt jaderného motoru NERVA, (Nuclear Engine for Rocket Vehicle Application). Jak jsme si řekli již před nedávnem, motor funguje na jednoduchém principu, palivo, v tomto případě vodík se prohání aktivní zónou jaderného reaktoru a poté je tryskou vypouštěn ven. S tímto motorem byly veliké plány, měl být použit jako třetí stupeň rakety Saturn V, na to však nikdy nedošlo. Jako druhou podkapitolku tu máme sovětský raketoplán Buran, který byl vyvíjen od poloviny 70. let. Do vesmíru se pak poprvé a naposledy podíval v roce 1988. Jeho osud rovněž nebyl radostný, v roce 2002 se zřítila střecha hangáru, kde byl letěný exemplář uskladněn a došlo k jeho kompletní destrukci. V poslední části se podíváme na osudy firmy Beal Aerospace, která měla velké plány a plánovala vlétnout do kosmického průmyslu s velkou razancí. To se jí však nepovedlo a po několika letech ukončila svou činnost. Všechny tyto projekty měly neradostný osud a přesto na ně lze vzpomínat v dobrém, proč? To už vám prozradí dnešní přednášející, kterým je Ing. Tomáš Přibyl, redaktor serveru kosmonautix a kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. 

Jiří Dušek a Tomáš Přibyl – Sonda InSight, přistání na Marsu (26.11.2018)

Dnes je pondělí, 26. listopadu 2018 a já bych vás rád pozval na půdu Hvězdárny a planetária Brno. Usaďte na židličce a udělejte si pohodlí, dnes vás čeká unikátní zážitek. Dočkáme se totiž přistání vědecké sondy na povrch Marsu. Jde o sondu InSight, která před půl rokem odstartovala z kalifornské Vandenbergovy základny, z rampy SLC-3E. Sonda sama pak vznikla v rámci programu Discovery. Jde o nízkonákladový program americké NASA, který za svou historii zvládl poslat do vesmíru dvanáct sond, z nichž jedenáct bylo úspěšných. Sonda InSight je zaměřena na objasnění procesů, při kterých před miliardami let vznikali terestrické planety naší soustavy. Jejím cílem bylo měřit seismickou aktivitu, tepelný tok a pokusit se objasnit charakteristiku jádra planety Mars. Pokud byste si chtěli připomenout úspěchy této sondy, doporučím vám nedávno vydanou přednášku Petra Brože. Nosná raketa Atlas V, která byla pro vynesení sondy použita, spolu s ní vynesla na oběžnou dráhu i dva 6U cubesaty Marco-A a B. Tyto měly odzkoušet použití těchto stále populárnějších malých družic daleko za hranicemi jejich obvyklého použití, mimo oběžnou dráhu Země. Průvodcem dnešního přistání na rudé planetě nám budou ředitel Hvězdárny a planetária Brno, pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.

Dušan Majer – OSIRIS-REx – K asteroidu Bennu a zase zpátky (31.8.2018)

8. září 2016 se na palubě rakety Atlas V 411 vydala na svou cestu do kosmického prostoru vesmírná sonda OSIRIS-REx. Jejím cílem byl asteroid 101955 Bennu. K tomuto asteroidu sonda dorazila v prosinci 2018 a zahájila jeho podrobný průzkum. O necelé dva roky později, 20. září 2020 sonda pokusila odebrat vzorek horniny z povrchu tohoto blízkozemního asteroidu. Jak dnes již víme, pokus se podařil a v roce 2023 bude vzorek dopraven na Zemi. Podrobnosti o této sondě, o jejím vybavení, cílech či plánech nám v dnešní přednášce představí šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Přednáška je z roku 2018 a pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.