Štítek ‘Atlas V’

Petr Brož – Ohlédnutí za misí InSIGHT aneb co jsme zjistili o nitru Marsu? (8.9.2021) – aktualizováno 11.11.2022

Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála o dlouhých sedm měsíců později. Více o této sondě se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Přednáška zazněla na půdě Planetária Ostrava.

Tomáš Přibyl – Podnikavost (26.4.2016)

Dnes tu po kratší odmlce máme další přednášku. Bude velmi krátká a opět se bude skládat z několika malých podčástí. Budou mít však jedno společné téma, půjde o nepovedené kosmonautické projekty. Jako první přijde na řadu projekt jaderného motoru NERVA, (Nuclear Engine for Rocket Vehicle Application). Jak jsme si řekli již před nedávnem, motor funguje na jednoduchém principu, palivo, v tomto případě vodík se prohání aktivní zónou jaderného reaktoru a poté je tryskou vypouštěn ven. S tímto motorem byly veliké plány, měl být použit jako třetí stupeň rakety Saturn V, na to však nikdy nedošlo. Jako druhou podkapitolku tu máme sovětský raketoplán Buran, který byl vyvíjen od poloviny 70. let. Do vesmíru se pak poprvé a naposledy podíval v roce 1988. Jeho osud rovněž nebyl radostný, v roce 2002 se zřítila střecha hangáru, kde byl letěný exemplář uskladněn a došlo k jeho kompletní destrukci. V poslední části se podíváme na osudy firmy Beal Aerospace, která měla velké plány a plánovala vlétnout do kosmického průmyslu s velkou razancí. To se jí však nepovedlo a po několika letech ukončila svou činnost. Všechny tyto projekty měly neradostný osud a přesto na ně lze vzpomínat v dobrém, proč? To už vám prozradí dnešní přednášející, kterým je Ing. Tomáš Přibyl, redaktor serveru kosmonautix a kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. 

Jiří Dušek a Tomáš Přibyl – Sonda InSight, přistání na Marsu (26.11.2018)

Dnes je pondělí, 26. listopadu 2018 a já bych vás rád pozval na půdu Hvězdárny a planetária Brno. Usaďte na židličce a udělejte si pohodlí, dnes vás čeká unikátní zážitek. Dočkáme se totiž přistání vědecké sondy na povrch Marsu. Jde o sondu InSight, která před půl rokem odstartovala z kalifornské Vandenbergovy základny, z rampy SLC-3E. Sonda sama pak vznikla v rámci programu Discovery. Jde o nízkonákladový program americké NASA, který za svou historii zvládl poslat do vesmíru dvanáct sond, z nichž jedenáct bylo úspěšných. Sonda InSight je zaměřena na objasnění procesů, při kterých před miliardami let vznikali terestrické planety naší soustavy. Jejím cílem bylo měřit seismickou aktivitu, tepelný tok a pokusit se objasnit charakteristiku jádra planety Mars. Pokud byste si chtěli připomenout úspěchy této sondy, doporučím vám nedávno vydanou přednášku Petra Brože. Nosná raketa Atlas V, která byla pro vynesení sondy použita, spolu s ní vynesla na oběžnou dráhu i dva 6U cubesaty Marco-A a B. Tyto měly odzkoušet použití těchto stále populárnějších malých družic daleko za hranicemi jejich obvyklého použití, mimo oběžnou dráhu Země. Průvodcem dnešního přistání na rudé planetě nám budou ředitel Hvězdárny a planetária Brno, pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.

Dušan Majer – OSIRIS-REx – K asteroidu Bennu a zase zpátky (31.8.2018)

8. září 2016 se na palubě rakety Atlas V 411 vydala na svou cestu do kosmického prostoru vesmírná sonda OSIRIS-REx. Jejím cílem byl asteroid 101955 Bennu. K tomuto asteroidu sonda dorazila v prosinci 2018 a zahájila jeho podrobný průzkum. O necelé dva roky později, 20. září 2020 sonda pokusila odebrat vzorek horniny z povrchu tohoto blízkozemního asteroidu. Jak dnes již víme, pokus se podařil a v roce 2023 bude vzorek dopraven na Zemi. Podrobnosti o této sondě, o jejím vybavení, cílech či plánech nám v dnešní přednášce představí šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Přednáška je z roku 2018 a pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.