Archiv rubriky ‘Záznamy přednášek’

Milan Halousek – Apollo 17 − před 50 lety lidé opustili Měsíc – online přednáška 14.12.2022 v 18:00

Vážení a milí diváci a zájemci o kosmonautiku, po delší době bych vás rád opět pozval na přednášku, která se teprve uskuteční. Přenášejícím bude pan Milan Halousek, známý popularizátor kosmonautiky, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Za přenosem stojí IQLANDIA, vědeckotechnické vzdělávací centrum, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium. Přednáška je plánována na středu 14. prosince v 18:00. 

Nyní bych předal slovo Martinu Gembecovi, který pro vás připravil krátké shrnutí mise Apolla 17.

Program Apollo je dnešníma očima neuvěřitelně úspěšný počin v dobývání vesmíru. Bylo to období tzv. studené války, a tak se i hodně riskovalo. Ještě během příprav zahynula přímo na rampě v kosmické lodi posádka Apolla 1. Později je známý případ mise Apollo 13, kdy astronauti museli přežít nehodu na servisním modulu a přežili návrat k Zemi díky zdrojům v lunárním modulu. Také Apollo 8 je zajímavá mise. Šlo teprve o druhý start Saturnu V po jeho úspěšném testu v rámci Apolla 6. A kabina s třemi astronauty tehdy rovnou oblétla Měsíc. Nakonec nejvíce známý je úspěch Apolla 11, kdy došlo k přistání na povrchu. Apollo 17 byla první mise celého programu, během níž se na povrch Měsíce dostal první geolog. Tedy člověk, který byl vzděláním přímo předurčen k výběru těch nejzajímavějších vzorků. Další mise se již neuskutečnily, a tak uběhlo v roce 2022 již 50 let od opuštění Měsíce lidmi. Druhý člen posádky lunárního modulu Apolla 17, Gene Cernan, měl předky z Československa. Poslední, kdo se nohou dotýkal povrchu Měsíce, nám byl tedy trochu bližší. A dokonce vzal s sebou československou vlaječku, kterou později dovezl do naší vlasti, kde se jí za hluboké totality odvážně ujal tehdejší ředitel Astronomického ústavu Akademie věd doc. Luboš Perek. Ano, to je ten slavný český astronom, který se dožil více než 100 let, a je po něm pojmenován největší ondřejovský dalekohled o průměru 2 m, na jehož pilíři je dnes tato vlajka vystavena.

Než se nám však čas přednášky nachýlí, rád bych zde přidal krátké video, ve kterém nám Martin Gembec, redaktor serveru kosmonautix.cz, povypráví, jak se na Měsíc létalo v 60-70. letech 20. století a jak se na něj má v plánu v nejbližších letech vrátit americká NASA ve spolupráci s mezinárodními partnery.

Martin Ferus, Michal Zajaček – James Webb a kosmické dalekohledy budoucnosti (6.10.2022)

Dalekohled Jamese Webba byl na oběžnou dráhu vyslán 25. prosince 2021 z francouzské Guyany, konkrétně z kosmodromu Korou, který zde provozuje Evropská kosmická agentura. Od té doby se pozemnímu řídícímu středisku podařilo jej kompletně rozvinout a uvést do provozu tak, že od 11. července letošního roku začal na Zemi posílat první vědecká data. Jedná se zkrátka o unikátní přístroj a je tak pochopitelné, že se toto zařízení ocitlo v centru pozornosti jak akademické obce, tak i laické veřejnosti. O dalekohledu samotném se sice na našich stránkách hovořilo již často, ale i tak si myslím, že dalekohled samotný si onu pozornost jednoznačně zaslouží. V dnešní přednášce se podíváme nejen na dalekohled samotný, ale i na další budoucí kosmické dalekohledy, které nás doufám v budoucnosti čekají. Dnešní přednášku si pro vás připravila Hvězdárna a planetárium Brno a vystoupili v ní RNDr. Michal Zajaček, odborný pracovník Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky z Masarykovy univerzity v Brně a RNDr. Martin Ferus, Ph.D., z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Petr Brož – Ohlédnutí za misí InSIGHT aneb co jsme zjistili o nitru Marsu? (8.9.2021) – aktualizováno 11.11.2022

Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála o dlouhých sedm měsíců později. Více o této sondě se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Přednáška zazněla na půdě Planetária Ostrava.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality III/2022 (4.10.2022) v 18:00

Vážení přátelé. Po delší odmlce si vás dovolujeme znovu pozvat na budoucí přednášku, protože se přiblížil čas, aby po čtvrt roce opět zaznělo pokračování již tradiční přednášky Dušana Majera Kosmické aktuality. V ní se zábavnou a přístupnou formou dozvíte o tom nejzajímavějším, co se na poli kosmického výzkumu událo za poslední tři měsíce. Červencovému okénku bude pochopitelně vévodit vesmírný dalekohled Jamese Webba, přesněji pět úchvatných snímků, které byly zveřejněny 12. 7. Dále se podíváme na Wentian, první vědecký modul čínské kosmické stanice Tiangong a neopomeneme ani první start nosné rakety Vega-C s družicí LARES 2. Poté se přesuneme do srpna, kde si povíme zejména o neúspěšném indickém testu malé nosné rakety SSLV (Small Satellite Launch Vehicle) s dvojicí satelitů, ale též o nových motorech pro raketu Antares a startu jihokorejského lunárního orbiteru Danuri. A skončíme u novinek ze září, kdy bude řeč hlavně o testu ochrany lidstva a planety před planetkami provedeném sondou DART, jež zasáhla stosedmdesátimetrový asteroid Dimorphos. Dostane se ovšem též na start pilotovaného Sojuzu MS-22 a těžkosti, které provázejí raketu SLS. Představili jsme si tedy stěžejní témata prezentace, těšit se ale můžete i na některá další. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte večer 4. října roku 2022 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos začíná v 18:00.

Tomáš Přibyl – Vzestup a pád kosmické spolupráce (19.05.2022)

Počátky spolupráce v kosmonautice lze hledat na počátku 70. let, kdy USA a SSSR začaly uvažovat o společných misích. Prvním výsledkem pak byl program Sojuz-Apollo. V 80. letech následovalo ochlazení vztahů, ale od konce studené války začaly obě kosmonautické velmoci opět spolupracovat a výsledkem této kooperace byla Mezinárodní kosmická stanice, která do dnešních dnů krouží nad našimi hlavami. Dlouhá léta to pak vypadalo, že věčnému soupeření a neshodám je již navždy konec. Bohužel, koncem února letošního roku zaútočila vojska Ruské Federace na Ukrajinu a většina států světa na tyto události zareagovala po svém. Postupně začaly v mnoha oborech lidské činnosti přerušovat své vztahy s Ruskem. Jednou z oblastí, která byla citelně zasažena, byla i kosmonautika. Záznam, který bych vám rád dnes nabídl, je velmi aktualizovaná verze jedné starší přednášky Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Dušan Majer – Návrat lidí na Měsíc pod křídly Artemis (20.7.2022)

Na tomto serveru jste byli po dlouho dobu zvyklí vídat záznamy přednášek, které se týkají kosmonautiky. Protože jsme však již vyčerpali všechny mě dostupné záznamy, další nové přednášky přichází jen pomalu. Tu dnešní pro vás připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer, v rámci svého vystoupení na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Téma přednášky samotné, jak je ostatně vidět už z jejího názvu, se týká současných plánů americké NASA, která se už od počátku nového tisíciletí snaží o návrat na Měsíc. V prvním desetiletí 21. století se tak dělo pod hlavičkou programu Constellation. Ten však byl v roce 2009 zrušen. Poté následovalo několik let opatrného přešlapování, i tak se však vývoj nezastavil. Úsilí o opětovné dosažení Měsíce bylo následně oficiálně obnoveno v roce 2017, když byl odstartován program Artemis. V jeho rámci by mělo v tomto desetiletí dojít k vybudování stanice Gateway u Měsíce a lidská noha by se měla již navždy vrátit na Měsíc. Pro tyto účely bude vyvinutá obří raketa SLS či kosmická loď Orion, pro kterou dodává servisní modul evropská ESA. O všech těchto podrobnost se více dozvíte v přednášce samotné.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality II/2022 (11.7.2022) v 18:00

Vážení diváci a čtenáři tohoto webu, dovolte mi vás opět pozvat na přednášku budoucí, která by pro vás měla shrnout kosmonautické dění za druhé čtvrtletí roku 2022. Tuto přednášku pro vás, jako ostatně vždy, připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Protože je tento přehled vždy informačně nabitý, pojďme rovnou na představení jednotlivých bodů a začneme v měsíci dubnu. Tehdy se uskutečnila mise Transproter-4, při které vynesla raketa Falcon 9 mimo jiné i českou družici BDSat-1.  Pro další zajímavost zůstaneme u společnosti SpaceX a jen se přesuneme z mysu Canaveral do Kenedyho vesmírného střediska, odkud 8. 4. opět na Falconu 9 odstartovala k ISS první americká soukromá návštěvnická posádka. Poslední dubnová zpráva se zaměří na doporučení vědců, kteří navrhují americké NASA zaměřit svou pozornost na průzkum planety Uran. Měsíc květen nám konečně přinesl úspěšný reparát v podání firmy Boeing a díky kterému se konečně přiblížila první pilotované misi své lodi Starliner. Koncem května jsme se také dočkali 11. české družice Planetum-1 v rámci mise Transporter-5. Stranou pozornosti v tomto měsíci by neměl zůstat i první pokus firmy Rocketlab o záchranu prvního stupně rakety Electron. I měsíc červen nám přinesl zajímavé novinky, kupříkladu raketa Electron zamířila poprvé za nízkou oběžnou dráhu Země a při té přiležitosti vynesla cubesat CAPSTONE. Měsíc červen také přinesl lepší náladu firmě SpaceX, protože Federální letecká správa (FAA) konečně vydala rozhodnutí, které přiblížilo budoucí starty rakety Starship z budovaného texaského kosmodromu Boca Chica. Již více než měsíc také operuje na oběžné dráze i posádka deváté čínské pilotované mise Shenzhou 14. Pokud vás zajímá některé z těchto narychlo představených témat, neváhejte a v úterý 11. července roku 2022 si v 18:00 večer zapněte přenos Hvězdárny a planetária Brno.

Michal Zajaček – James Webb Space Telescope – nové infračervené oči na pozorovanie hviezd a galaxií (16.6.2022)

Dalekohled Jamese Webba je společným projektem Amerického úřadu pro letectví a vesmír NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Jeho vývoj byl zahájen v polovině 90. let a dokončen byl v roce 2016, kdy započaly rozsáhlé zkoušky. Patrně všichni máme v paměti jeho úspěšný start na raketě Ariane 5, který se odehrál na 1. svátek vánoční roku 2021. Po dosažení cílové oběžné dráhy v libračním bodě L-2 započalo rozkládání, dochlazování a kalibrace všech přístrojů. Tato fáze je v současné chvíli však již za námi a 12. července roku 2021 bychom se měli dočkat prvních barevných vědeckých snímků. Přednášejícím, který by nám měl dnes tento dalekohled představit blíže, je pan RNDr. Michal Zajaček, odborný pracovník Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky z Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena na půdě Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě.

Michal Švanda – Slunce zblízka (24.6.2022) v 17:00

Vážení diváci a čtenáři našeho webu, po nějaké době bych Vás opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku, která se bude zabývat centrálním tělesem naší soustavy, tedy Sluncem. Toto největší těleso naší soustavy je už několik století pozorováno ze Země a od 60. let 20. století je i objektem pozorování kosmických sond. Jen v současné době se sledováním Slunce věnuje aktivně celkem 7 sond. Autor přednášky, kterým je Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, by se však hlavně chtěl věnovat dvěma nejnovějších sondám, kterými jsou Parker Solar Probe a Solar Orbiter. První zmíněnou sondu vyslala ke Slunci v roce 2018 americká NASA na raketě Delta IV a má za cíl lépe prozkoumat sluneční korónu a zjistit více o mechanismu slunečního větru. Sondu Solar Orbiter si nechala postavit evropská ESA, jde však o společný evropsko-americký projekt, a do vesmíru ji dopravila americká raketa Atlas V v roce 2020. Nejzásadnější objevy mají obě sondy teprve před sebou, přesto se již teď nashromáždila řada zajímavých objevů, o kterých by měla být dnešní přednáška. Přednášku můžete shlédnout osobně, pokud se v pátek, 24. 6. 2022, dostavíte v Praze do Viničné ulice č.7.  Pokud se z nějakého důvodu nemůžete dostavit osobně, budete mít možnost shlédnout naživo v rámci streamu. Přednáška bude součástí přednáškového cyklu Pátečníků.

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 80 – o spolupráci ve vesmíru s Tomášem Přibylem (29. 5. 2022) v 20:00

Jak všichni víte, na tomto serveru se pro vás snažíme již třetím rokem sbírat všechny možné a dostupné přednášky z oblasti kosmonautiky. Jedinou výjimkou z tohoto ustáleného schématu je pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje na serveru youtube Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní protagonisté, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty, které ustálené schéma zpestří. Na nedělní večer si ovšem pánové pozvali jednoho z nejznámějších popularizátorů kosmonautiky v naší zemi, kterým je Ing. Tomáš Přibyl, kurátor Technického muzea v Brně, který bude hovořit na téma vesmírné spolupráce. Pořad začíná v neděli večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni.