Štítek ‘Werner von Braun’

Tomáš Přibyl – Je to malý krok pro člověka a velký skok pro Mars (5.10.2020)

Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která kromě trvalého osídlení Měsíce cílí i k sousední rudé planetě. A tím druhým je pak kalifornská raketová společnost SpaceX, která již řadu let udivuje řadu lidí svým novátorským přístupem ke kosmonautice. Přednášku pro vás připravil redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Milan Halousek – Historie kosmonautiky (20.4.2020)

Dnes se vypravíme prozkoumat dějiny raketové techniky kosmonautiky. A ty nezačínají cestou Jurije Gagarina do vesmíru či  letem Sputniku, první družice světa v roce 1957. Počátky kosmonautiky, reaktivního pohonu a raket lze najít už v antickém Řecku. Navázali na ně i staří Číňané, kteří posléze jako první rakety použili v boji. Kosmonautika však není jen nacpání střelného prachu do trubky a zapálení. Abychom mohli pochopit princip jejího pohybu a chování, bylo nutno pochopit pohybové zákony či nebeskou mechaniku, zkrátka zapracovat i na teoretické stránce věci. Poté přišlo 20. století, které nám přineslo hned tři velké osobnosti, které stály na počátku kosmonautiky. Jsou jimi Rus Konstantin Ciolkovskij, Američan Robert Goddard a rumunský Němec Hermann Oberth. I v našich zemích žila osobnost, která je počítána mezi průkopníky raketové techniky a je jí Ludvík Očenášek. Poté už přišla éra moderní, kdy se raketová technika začala dostávat dnešní rysy, v Německu byla vyvinuta raketa V-2. U jejího zrodu stál tým vedený Wernerem von Braunem. Tyto a další zajímavé aspekty historie kosmonautiky nám představí ve své přednášce pan Milanu Halouskovi, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Ten navíc oslaví ve čtvrtek krásných 60 let, proto bych mu chtěl touto cestou popřát všechno nejlepší. Přednáška je součástí cyklu V kůži astronauta.

Antonín Vítek – Co bylo před Sputnikem (2.10.2007)

Počátky popularizace kosmonautiky v naší zemi jsou poměrně úzce spjaté s mladými nadšenci, kteří počátkem 60. let studovali na různých vysokých školách a spojovalo je jediné, zájem o podivuhodné objekty létající mimo atmosféru naší planety Země. Z těchto nadšenců se časem zrodil legendární klub SPACE, který je zkratkou názvu Spolek Pracovníků v AstronautiCE a zároveň odkazuje na anglický název pro vesmír. V 60-80. letech jste články z jejich pera mohli potkávat na stránkách časopisu Letectví a kosmonautika, či při občasných přednáškách pro pionýrské oddíly v různých městech naší krajiny. Hlavou tohoto neformálního spolku byl nesesaditelný generální tajemník Antonín Vítek, který v roce 1969 komentoval spolu s Janem Kolářem pro Československou televizi legendární přistání Apolla 11. Mimochodem, náhledová fotka zobrazuje zmíněné pány v okamžiku přenosu. Mgr. Antonín Vítek CSc. zůstal kosmonautice věrný takřka až do posledních dnů a ještě na počátku 21. století komentoval pro Český rozhlas budování ISS. Navždy nás pak opustil v roce 2012 ve věku 72 let. Po Antonínu Vítkovi je pojmenována planetka (30253) Vítek. Dnešní přednášku jsem zvolil tak, abychom na tohoto legendárního popularizátora kosmonautiky zavzpomínali.

Petr Tomek – Hrstka bláznů se sebevražednými sklony (21.3.2014)

Dnešní přednáška se bude týkat samotných začátků raketové techniky. Řeč bude o prvních čtyřiceti letech 20. století, kdy řada „šílenců“ zkoušela, co všechno by se dalo s raketovými motory dělat. Šlo o dobu, kdy lidem přišlo normální zkoušet dopravovat poštu pomocí letadla poháněného raketovým motorem. Zjistíte také, jak vypadal první raketoplán. Současně se na závodních drahách proháněla raketová auta a stejné motory se montovaly i na lodě. K vidění bude i řada archivních videí včetně dětí pobíhajících na startovních rampách. Je velice zajímavé, že prim v té době jednoznačně hráli Nemci, ovšem autor nezapomněl ani na Angličany či Američany a další národy. Zmiňováni budou Max Valier, Hermann Oberth, Werner von Braun a řada dalších. V této době vznikaly i zajímavé filmy, velkou inspirací pro pozdější generace se dozajista stal i film Fritze Langa, Žena na Měsíci (Frau im Mond, 1929). Pokud jste fanoušci raketové techniky, patrně budete zklamaní, pokud vás však zajímají pionýrské doby a svět, ve kterém cesta na Měsíc byla jen nesplnitelnou fantazií, jste vítáni. Přednášejícím je novinář, spisovatel, popularizátor vědy a majitel průkazu Velitel pobřežní plavby Petr Tomek. Stejně jako řada dalších přednášek, které se v naší nové rubrice objeví, i tato pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.