Michal Plavec – Od jízdních kol ke kosmickým raketám (6.2.2020)

Každý obor má svou současnost, kdy se zabýváme tím nejnovějším a nejpokročilejším. Ale této době vždy musely předcházet začátky. Celosvětově se v kosmonautice udávají tři osobnosti, které svou činností a aktivitami podnítily zájem dalších. Jsou jimi Rus Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, Američan Robert Goddard a rumunský Neměc Hermann Oberth. Možná jste ale nevěděli, že i my Češi máme jednu výraznou osobnost, která prováděla řadu pokusů v oboru raketové techniky a z našeho území ve 20-30. letech 20. století vypouštěla rakety. Touto osobností je Ludvík Očenášek, konstruktér a vynálezce, který žil mezi léty 1872-1949. Nerad bych vám prozrazoval více o jeho životní pouti, protože to bude náplní naší dnešní přednášky. Pokud byste však měli zájem, na serveru kosmonautix se životopis pana Očenáška již nachází. Před několika lety jej pro seriál Vesmírné Osudy napsal Lukáš Houška, jde o díl č.23, který se cele věnuje této významné osobnosti české kosmonautiky. Přednášku pro vás připravil Michal Plavec, kurátor Národního technického muzea. Přednáška byla pronesena na půdě Hvězdárny v Rokycanech a Plzni.

Michal Václavík – Pilotované lety za nízkou oběžnou dráhu (5.5.2017)

Ve středeční přednášce jsme se podívali na pilotované kosmické lodi, které Spojené státy vyvíjely v prvním desetiletí 21. století. Dvě z nich, Crew Dragon a Starliner byly určené pro dopravu posádek. O těchle lodích dnes řeč však nebude, spíše se podíváme na tu třetí, kterou pro NASA staví firma Lockheed Martin, jedná se o loď Orion. Ta je určena k tomu, aby mohla dopravovat astronauty i mimo oběžnou dráhu naší Země. Dnešní přednáška se skládá ze dvou částí. V té první nám bude představena Mezinárodní kosmická stanice ISS. Již dvě desetiletí se na její palubě odehrávají úžasné vědecké experimenty. Poté už přednášející přejde k druhé části, ve které se zaměří více na budoucnost a ukáže nám, jakým směrem se bude kosmonautika ubírat v příštích desetiletích. Hlavní slovo zde bude mít samozřejmě americká NASA, která plánuje v blízkosti Měsíce vybudovat novou částečně obydlenou kosmickou stanici Gateway. Na její výstavbu nebude však sama, přibrala k tomu osvědčené mezinárodní partnery. Jak vypadal koncept stanice v roce 2017? Bude nějaký rozdíl ve výzkumu na ISS a na stanici Gateway? Na tyto a další otázky nám odpoví dnešní přednášející, kterým je Ing. Michal Václavík, pracovník České kosmické kanceláře. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků. Pokud se týká přednášky, samozřejmě díky času mírně zastarala.  Pokud se týká termínů, u těch je to nejsnadnější, prostě se posunuly na časové ose doprava, jak to ostatně v kosmonautice bývá obvyklé. Od vydání přednášky se také upravil i koncept stanice a řada dalších detailů. V žádném případě se však nezměnil cíl, pro který je plánováno vybudování této stanice v kosmickém prostoru mimo ochranný štít zemské iono a magnetosféry. 

Dušan Majer – Nová éra kosmonautiky (27.9.2017)

Píše se rok 2017 a na pozvání Jihlavské astronomické společnosti vystupuje na pódium Dušan Majer, šefredaktor serveru kosmonautix. Téma jeho přednášky je poměrně prosté, představení směrů, kterými se ubírá v současnosti americká pilotovaná kosmonautika. Pokud jste jen trošku fandové kosmonautiky, jednoznačně jste již na tomto místě schopni odhadnout, o čem bude řeč. Američané tou dobou nestavěli jen jednu pilotovanou loď, ale hnedle tři a k tomu všemu vyvíjeli i nový supertěžký nosič zvaný Space Launch System, zkráceně SLS. Každá z pilotovaných lodí má však jiné určení. Lodě vyvíjené firmami SpaceX a Boeing mají za úkol dopravu posádek na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, naproti tomu Orion, který pro NASA staví Lockheed Martin, je určen pro lety za nízkou oběžnou dráhu Země. V přednášce nám budou představeny plány vývoje a termíny, kdy se zkoušky jednotlivých lodí a raket uskuteční. Je možné, že se v průběhu přednášky u řady termínů pousmějete, ale taková je zkrátka kosmonautika a málokdy se v ní stává, že se v ní termíny dodržují, daleko častějším jevem je, že se vše odkládá a posunuje do budoucnosti. Přednáška byla pronesena v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Tomáš Přibyl – Pětiletka pilotovaných kosmických letů (31.10.2006)

Rok 1957 znamenal obrovský přelom v tom, jak se američtí občané dívali na oblohu. Do té doby měli celkem oprávněný pocit, že jsou nejvyspělejší zemí světa. Pak jednoho říjnového dne odstartovala v kazašské stepi raketa a vše se změnilo. Najednou se zdálo, že největší americký rival, Sovětský svaz, umí něco, co oni ne. A tak vznikl Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, NASA. Jedním z prvních cílů, který si vytyčila, bylo poslat do vesmíru astronauta. A tak byl zahájen program Mercury. V jeho rámci bylo v roce 1959 vybráno prvních sedm členů oddílu astronatů americké NASA. Nezaháleli ani Sověti, kteří o rok později vybrali rovnou 20 členů svého kosmonautického oddílu. Proč byli Sověti úspěšnější a vyslali člověka do vesmíru dříve než Američané? Měla NASA vlastně šanci předstihnout Sověty? Na tyto i další otázky nám odpoví ve své přednášce člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně, pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se uskutečnila na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Petr Pauš: Japonský vesmírný program (6.8.2012)

Na dnešní přednášku jsem narazil v podstatě náhodou.  Tak nějak jsem pátral, kolik mi zbývá přednášek do okamžiku, kdy budu muset otevřeně prohlásit, že už nám žádná nezbyla a na tomto serveru budete do budoucna vídat jen přednášky budoucí. I téma přednášky je poněkud neobvyklé, protože většina stávajících přednášek, které jsme zde publikovali se zabývala kosmickými programy SSSR/Ruska či USA. Ale i ostatní země mají své kosmické agentury. Kosmická agentura JAXA je jednou z pěti, které mají svůj velký podíl na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Věděli jste však, že tato agentura vznikla až v roce 2003? Předtím v této zemi na dálném východě fungovaly hnedle tři nezávislé agentury, které obhospodařovaly japonské kosmické aktivity. Japonsko bylo též čtvrtou zemí světa, která dokázala vlastními silami dopravit na oběžnou dráhu družici, v této prestižní tabulce bylo předstiženo pouze SSSR, USA a Francií. Přednáška o Japonském kosmickém programu zazněla v rámci Animefestu, což je každoroční setkání fanoušků japonského anime a animovaného filmu. Přednášejícím je Petr Pauš, který v Japonsku studoval.

Milan Halousek – Historie kosmonautiky (20.4.2020)

Dnes se vypravíme prozkoumat dějiny raketové techniky kosmonautiky. A ty nezačínají cestou Jurije Gagarina do vesmíru či  letem Sputniku, první družice světa v roce 1957. Počátky kosmonautiky, reaktivního pohonu a raket lze najít už v antickém Řecku. Navázali na ně i staří Číňané, kteří posléze jako první rakety použili v boji. Kosmonautika však není jen nacpání střelného prachu do trubky a zapálení. Abychom mohli pochopit princip jejího pohybu a chování, bylo nutno pochopit pohybové zákony či nebeskou mechaniku, zkrátka zapracovat i na teoretické stránce věci. Poté přišlo 20. století, které nám přineslo hned tři velké osobnosti, které stály na počátku kosmonautiky. Jsou jimi Rus Konstantin Ciolkovskij, Američan Robert Goddard a rumunský Němec Hermann Oberth. I v našich zemích žila osobnost, která je počítána mezi průkopníky raketové techniky a je jí Ludvík Očenášek. Poté už přišla éra moderní, kdy se raketová technika začala dostávat dnešní rysy, v Německu byla vyvinuta raketa V-2. U jejího zrodu stál tým vedený Wernerem von Braunem. Tyto a další zajímavé aspekty historie kosmonautiky nám představí ve své přednášce pan Milanu Halouskovi, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Ten navíc oslaví ve čtvrtek krásných 60 let, proto bych mu chtěl touto cestou popřát všechno nejlepší. Přednáška je součástí cyklu V kůži astronauta.

Petr Zelený – Všechno na Mars (26.5.2021)

Až do poloviny dvacátého století mohli astronomové zkoumat Sluneční soustavu a vlastně celý vesmír pouze prostřednictvím dalekohledů. Až teprve příchod kosmonautiky se vše změnilo. První sondy začaly zkoumat jiná kosmická tělesa postupně, dá se říct, že dle jejich dostupnosti a vzdálenosti od Země. Rozjel se také kosmický závod, která ze dvou hlavních kosmických velmocí dopraví k danému tělesu první sondu či přistane na jeho povrchu. Jako první přišel na řadu Měsíc, do jehož blízkosti se jako první dostala sovětská sonda Luna-1. Dalším tělesem, o které se svedla velká bitva, byla Venuše. První průlet okolo ní zaznamenali Američané a to už v roce 1962, úspěšnou sondou byl Mariner-2. Prvního úspěšného dosednutí na povrch jiné planety však musel počkat až do roku 1970, kdy se to podařilo sondě Veněra-7. Poté už přišel na řadu Mars. První úspěšný průlet okolo Marsu zaznamenali opět Američané a to v roce 1964, úspěšnou sondou byl Mariner-4. V roce 1971 si poté Sověti připsali na seznam svých prvenství první zásah povrchu Marsu při misi Mars-2. Posledního prvenství se dočkali při misi Mars-3, kdy se jejich lander dostal na povrch planety, ale po necelých 2 minutách se odmlčel. Toto prvenství se však často nepočítá a za první úspěšný lander, který pracoval na povrchu Marsu, se považuje až dvojice sond Viking 1 a 2 americké NASA, které přistáli na povrchu v roce 1976 a vydržely zde pracovat několik let. Od té doby až do roku 2021 byl povrch Marsu doménou americké kosmonautiky. Celou historii průzkumu Marsu vám ve své přednášce představí pan Mgr. Petr Zelený, odborný pracovník Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde i tato přednáška vznikla. 

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky 33 – s Milanem Halouskem – Český krtek a další stopy ve vesmíru – online přenos v 20:00 (30.5.2021)

Nastalo nám nedělní poledne a já bych rád pravidelným čtenářům a divákům subdomény prednasky.kosmonautix.cz nabídnul zajímavou pozvánku. Již řadu měsíců zakončí řada fanoušků kosmonautiky a astronomie každou neděli sledováním pořadu Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. V řadě případů si však do svých pořadů zvou velmi zajímavé hosty, na tomto místě bych rád zmínil Tomáše Přibyla, Dušana Majera, Miloše Tichého či Miloslava Druckmüllera. Dnes si pro vás oba hlavní protagonisté připravili zajímavého hosta, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a pracovník České kosmické kanceláře, pan Milan Halousek. Téma jejich povídání je prosté, řeč bude o Českém krtkovi ve vesmíru. Pořad začíná jako vždy v osm hodin večer a vy si jej nenechte v žádném případě ujít. 

Tomáš Přibyl – Dobytí Měsíce (29.8.2019)

Tak jako řada jiných oborů lidské činnosti, tak i kosmonautika má své výrazné datumy, tím nejvýraznějším je samozřejmě 4. říjen 1957, kdy se do vesmíru vydalo první umělé těleso, družice Sputnik, dalším je pak jednoznačně 12. duben, kdy se do vesmíru vydal první kosmonaut světa, Jurij Gagarin, jehož výročí jsme si bohatě připomenuli minulý měsíc. K těmto nezapomenutelným a výrazním mezníkům kosmonautiky však patří ještě jeden okamžik, kterým je moment, kdy se noha člověka poprvé dotkla povrchu jiného nebeského tělesa. 21. července 1969 sestoupil po žebříku lunárního modulu velitel mise Apollo 11, Neil Armstrong, a vytvořil na Měsíci první lidskou stopu. Nejednalo se však o náhodný americký pokus, ale o vyvrcholení několikaletého celonárodního úsilí USA, které se koncentrovalo v rámci programu Apollo. Je poněkud paradoxní, že impulsem k jeho zahájení se stal let Jurije Gagarina do vesmíru. O řadě známých i neznámých aspektů, které se týkají mise Apolla 11 nám povypráví známý popularizátor kosmonautiky, pan Ing. Tomáš Přibyl, člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Michal Václavík – Kosmické sondy a jejich objevy, 2019 – 2020 (28.11.2020)

Dlouho dobu jsem přemýšlel, zda zde uvádět kosmonautické přednášky, které se týkají objevů kosmických sond, či zajímavých startů raket v určitém období. Jedná se totiž o přednášky, které jsou aktuální hlavně v čase, kdy byly předneseny, časem sice obsahově nezastarávají, ale zájem o jejich zhlédnutí se výrazně snižuje. Přesto jsem se rozhodl přidávat i je, proto se v budoucnu s těmito přednáškami budete setkávat i zde. Přeci jen, cílem je shromáždit na jednom místě všechny známé a publikované přednášky, které se zabývají kosmonautikou a vše, co s ní souvisí. Dnešní přednáška nám nabídne přehled kosmických sond, které se nachází mimo oběžnou dráhu Země. Půjde tedy o sondy zkoumající sluneční soustavu, v našem přehledu zavítáme k naší centrální hvězdě i planetám Merkur, Venuše, Mars či Jupiter a nezapomene ani na asteroidy, Měsíc či sondy New Horizons, která stále opouští naší sluneční soustavu. Přednášejícím, který nám ty nejzajímavější sondy představí, je Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický prostor. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců 2020 na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Díky tomu, že jsou na videu nastavena práva tak, že je není možno přehrávat na jiných stránkách, jsem vám nucen videa nabídnout pouze v odkazu.