Martin Gembec – Astronomické události 2021/41 v 17:00 a Dušan Majer – online přednáška, historie, současnost, budoucnost SpaceX v 18:00 (11.10.2021)

Již více než rok se vám na stránkách subdomény přednášky snažím nabízet archivní záznamy již minulých přednášek, které se z části či plně zabývají kosmonautikou. Tyto archivní záznamy jsou čas od času přerušovány upozorněními na přednášky budoucí. Jedním z nich je i článek dnešní. V něm se zároveň pokusím o určitý experiment, protože zde nebudu diváky upozorňovat na jedno budoucí vystoupení, ale rovnou na dvě současně. Za oběma přenosy stojí IQLANDIA, vědeckotechnické vzdělávací centrum, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium.
V pondělí 11. října v podvečer proto neváhejte včas zapnout své monitory. Nejprve přijde v 17:00 na řadu Martin Gembec, redaktor serveru Kosmonautix, který nás ve svém pravidelném pořadu seznámí s novinkami v astronomii a kosmonautice. Jako vždy se nejprve dozvíme, co je možno vidět na noční obloze, poté nám ukáže zajímavé astrofotografie z českých luhů a hájů a rozhodně ve svém vystoupení nezapomene zmínit i zajímavosti z kosmonautiky za uplynulý týden.
Po skončení Martinova vystoupení dostanete několik minut na doplnění tekutin a opět vám doporučím se pohodlně posadit, protože v 18:00 přijde na řadu hlavní vystoupení dnešního večera, přednáška šéfredaktora serveru Kosmonautix.cz, Dušana Majera. Ten se ve svém vystoupení bude věnovat jedné z nejdynamičtějších a nejrychleji rostoucích firem posledních dvou desetiletí, tedy SpaceX. Firmě, která se z garážové firmy dokázala za uplynulých dvacet let dostat až na hybnou silu celého kosmonautického odvětví. Firmě, která pravidelně zásobuje ISS, provádí výměnu jejich posádek, vynáší do vesmíru vědecké i komerční družice a zároveň připravuje raketu, která by nás snad jednoho dne dostane na Mars.

Petr Kulhánek – Planck a jeho výsledky (3.3.2011)

Již řadu desetiletí pomáhá kosmonautika řadě oborů při jejich bádání. Oborem, který si však dnes bez kosmonautiky takřka neumíme již představit, je bezesporu astronomie. Od samotného počátku kosmonautiky byly do vesmíru prostřednictvím nosných raket vynášeny sondy, které nejprve upřesňovali poznatky o okolí naší mateřské planety, aby se potom cíle kosmických družic a sond posouvali dál a dál do hlubin kosmu. Jen tak lze totiž lépe pochopit vesmír, jeho uspořádání a strukturu. Při svém bádání se zaměřují i na počátek vesmíru, na tzv. Velký třesk. Jedná se o dobu, kdy byl vesmír extrémně hustý a horký a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání. Pozůstatkem z toho období je reliktní záření, které přichází na Zem ze všech směrů. Na jeho studium byla na oběžnou dráhu vypuštěna řada kosmických sond. Patří mezi ně první specializovaná družice COBE, který byla vypuštěna v roce 1989. V roce 2001 na ni navázala WMAP. Na další družici jsme si museli počkat do roku 2009, kdy evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck. Nejen o těchto družicích bude ve své přednášce hovořit prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Tato přednáška vznikla v rámci přednáškového cyklu Fyzikální čtvrtky, které již řadu let pořádá katedra fyziky ČVUT pro studenty, učitele a odborné pracovníky, případně i pro širší veřejnost. Přednáška vyšla na serveru slideslive.com a zde je odkaz na ni.

Milan Halousek – Zvířáta ve službách kosmonautiky (10.7.2015)

Opět se po delším čase dnes vrátíme k programu přednáškového cyklu Pátečníků, kteří již řadu let nabízí přednášky ze všem možných oborů lidské činnosti a seznamují tak veřejnost s pokroky a zajímavostmi ve vědě. V poslední době také začaly všechny své přednášky živě streamovat, takže máte možnost se těchto přednášek zúčastnit živě, ikdyž se nenacházíte v okolí Prahy. Pro dnešní den jsem pro vás vybral přednášku známého popularizátora kosmonautiky, pana Milan Halousek. Jejím tématem budou zvířata na palubách kosmických lodí. Dá se říct, že zvířecí astronauty lze rozdělit zhruba do dvou různých kategorií. Do té první spadají všechny zvířecí lety, které se uskutečnily od druhé poloviny 40. let až do okamžiku, kdy se poprvé do vesmíru vydali lidé. Tyto lety měly totiž za úkol v první řadě připravit půdu pro první pilotované lety. Do této kategorie lze zařadit jednoznačně všechny ruské pokusy se psy či americké lety opic. Druhá kategorie spadá do období po letu prvních sovětských či ruských kosmonautech, kdy bylo definitivně jasno, že člověk může na oběžné dráze fungovat i několik dní. Tehdy se započalo podrobnější studium účinků stavu beztíže na živé organismy.Zde lze jednoznačně zmínit kupříkladu pavoučky na stanici Skylab či sovětský program Bion, či řada experimentů na stanicích Saljut, Mir či ISS. Mimochodem, pokud máte pocit, že americko-sovětská vědecká spolupráce začala až s lety raketoplánů k Miru, opak je pravdou. Už od konce 70. let létaly americké experimenty na již zmiňovaných družicích Bion.

Michal Polák – Jak sestřelit družici (29.03.2017)

Mám rád články či přednášky, které svým názvem sami nejlépe popisují, o čem se v nich dozvíme, nejlépe bez příkras a básnických přívlastků. Za jednu z nich považuji i tuto přednášku. Dozvíme se v ní, jak sestřelit družici na oběžné dráze. Nechtěl bych zde dělat nějaký stručný souhrn či historii, přeci jen, o tom bude dnešní přednáška. My se spíše zkusíme podívat na několik případů, kdy došlo ve vesmíru k sestřelu/rozstřelu družice. Dopředu bych chtěl uvést, že ve všech případech, o kterých budu mluvit, útočila na družici raketa státu, který byl i vlastníkem družice. Existují 4 státy na světě, které mají a již i demonstrovaly schopnost zasáhnout družici na oběžné dráze. Těmito státy jsou USA, SSSR/Rusko, Čína a Indie. Každá z těchto zemí má za sebou alespoň jeden úspěšný zásah družice. Sovětský svaz tuto schopnost demonstroval již v 70. letech, uprostřed studené války a proto je celkem zbytečné tento zásah z dnešního pohledu hodnotit. K daleko zajímavějším testům došlo v 21. století. V lednu roku 2006 se rozhodla Čína zničit vlastní satelit na polární dráze ve výšce 865 km a tento pokus byl úspěšný. Mezi kritiky tohoto testu byly i USA. Je proto zajímavé, že o další zásah se zasloužily ony. Zde se dá již hovořit o legitimním důvodu (nevyprázdněná hydrazinová nádrž) a poměrně rozumné výšce (365km), kde k zásahu došlo. Třetí a poslední pokus, který se v tomto tisíciletí odehrál, má na svědomí Indie. Uskutečnil se v březnu roku 2019 a došlo k zásahu družice Microsat-R na polární dráze ve výšce 275km. U všech třech akcí bylo vždy uvedeno, že tato akce není namířena proti jakékoliv jiné zemi. Osobně se však domnívám, že navyšování množství kosmické tříště tímto hloupým způsobem opravdu není to pravé. A ze všech známých případů byl tím nejhorším případem onen čínský pokus, jehož následky budou kroužit na oběžné dráze klidně ještě několik desetiletí. Více o způsobech, jak sestřelit družic vám dnes řekne pan Michal Polák, člen Kosmo Klubu. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality III/2021 – online přednáška 04.10.2021 v 19:00

Po nějaké době, kdy jsme zveřejňovali jen záznamy již vyšlých přednášek, tu opět přichází na řadu jedna přednáška, která teprve pronesena bude a navíc ji bude možno shlédnout v přímém přenose. Tato okolnost sebou přináší jedno velké plus. Díky tomu, že budete jako diváci sledovat její premiéru, získáte také možnost položit přednášejícímu otázku, či jeho výkon okomentovat.

A nyní již k plánovanému přenosu. Letos na jaře pro vás se šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer spolu s Hvězdárnou a planetáriem Brno společně připravili nový cyklus přednášek. V jeho rámci každé tři měsíce vystoupí Dušan Majer a během svého vystoupení shrne dění v kosmonautice za uplynulé  období. První dva díly pokryly prvních šest měsíců letošního roku a v dnešním díle si připomeneme červencové, srpnové a zářijové kosmonautické události. Pro každý měsíc se dozvíme tři nejzajímavější aktuality v uplynulém období. Aniž znám obsah zítřejší přednášky, domnívám se, že hlavními body jeho vystoupení budou první pilotovany let VSS Unity firmy Virgin Galactic, první komerční let firmy Blue Origin a na závěr přijde asi ta hlavní událost, kterou byla první amatérská mise v dějinách kosmonautiky, Inspiration4. První americký pilotovaný let, při kterém byla americká NASA poprvé ve svých dějinách pouhým divákem. Přednáška se uskuteční v pondělí 4. října 2021 v 19:00.

Tomáš Petrásek – Všechno na Mars (13.1. 2021)

Přednáškový cyklus Pátečníků nabízí už řadu let popularizační přednášky pro širokou veřejnost a jako hosty si zve přední odborníky ze všech možných oboru lidské činnosti. Ve svých aktivitách nepolevil ani v době, kdy se ve světe rozšířila pandemie COVIDU-19. Dá se naopak říci, že v té době Pátečníci své akce výrazně rozšířili. Dříve totiž řada přednášek vedena hlavně pro návštěvníky v sále s tím, že záznamy z vystoupení byly následně s různě dlouhým zpožděním zveřejňovány i pro širokou veřejnost. V současnosti se situace obrátila, přednášející často přednáší z tepla svého domova a sledovat je může prakticky každý, kdo si pustí pátečnický stream na svém PC, tabletu či mobilu. Ať jste tedy příznivci historie, techniky či přírodních věd, jedná se o cyklus, který byste rozhodně neměli minout. Jednou z přednášek, která v této kritické době vznikla, bylo i vystoupení pana RNDr. Tomáše Petráska, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Tématem, o kterém se rozhodl pohovořit, je Mars a možný život na něm. Ke zkoumání Marsu jsme dlouhá desetiletí používali nejsilnější dalekohledy a vědcům v těchto aktivitách samozřejmě pomáhají i kosmické sondy.

Vladimír Kopecký- Vzkazy v láhvi (18.12.2015)

Téma přednášky je na první pohled úplně nekosmonautické. Vzkazy v láhvi či láhvová pošta je přeci prostředek, kterým se pokoušeli ztroskotavší námořníci navázat spojení s civilizací, aby se jim dostalo záchrany. Můžeme si je ovšem představit jako pomyslné zprávy, které lidstvo vysílá do vesmíru, aby o sobě dalo vědět. Ano, tématem dnešní přednášky je o pátrání po mimozemských civilizacích a našich pokusech dorozumět se s nimi. Jaká je šance, že se ve vesmíru vyskytuje inteligentní život? Jedná se o otázku, o které lidstvo přemýšlí již dlouho. A samozřejmě kromě současného pátrání po obyvatelných planetách se lidstvo snaží čas od času vyslat o sobě zprávu do vesmíru. Ať už jde o zprávy vyslané prostřednictvím velkých radioteleskopů, či vzkazy, které lidstvo vyslalo do vesmíru. Možná jste slyšeli o slavných postavách, které byly umístěny na zlaté plaketě na sondách Pioneer 10 a 11. Tyto postavy byly následně předmětem velké kritiky, proto když o několik let později startovaly sondy Voyager 1 a 2, byly a na sondy byla upevněna zlatá deska, která kromě zobrazení pozice naší planety v galaxii obsahovala i řadu fotek či hudebních nahrávek ze Země či pozdravů v 55 jazycích. Tématem pátrání po mimozemských civilizacích se v dnešní přednášce bude zabývat pan RNDr. Vladimír Kopecký Jr., Ph.D., který vystudoval biofyziku a chemickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti působí jako odborný asistent na Fyzikálním ústavu.

Milan Halousek – Česká stopa ve vesmíru (13.5.2020)

Dnes se opět vrátíme k programu Mobilního planetária, které pro nás v celé loňské jaro v době pandemie COVIDU-19 připravoval známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek. Téma, které jsem vybral, se bude týkat české stopy ve vesmíru. Začneme, jak se sluší a patří, stopou nejvýraznější. Tu udělal první československý kosmonaut Vladimír Remek, který se v březnu roku 1978 na palubě lodi Sojuz-28 na několikadenní pobyt na orbitální stanici Saljut-6. Jednalo se o prvního kosmonautika z jiné země než USA či SSSR, který se dostal na oběžnou dráhu. Návratová kabina kosmické lodi Sojuz-28 je dodnes k vidění v muzeu ve Kbelích. Když byla řeč o Vladimíru Remkovi, nelze nevzpomenout ani na jeho náhradníka, kterým tehdy byl Oldřich Pelčák. Více občanů Česka se do vesmíru nepodívalo. I tak však se však našla na oběžné dráze řada dalších osob, u kterých lze vystopovat české kořeny. Za všechny bych rád zmínil Eugena Cernana, velitele Apolla-17, který se v prosinci jako poslední pozemšťan procházel po měsíčním povrchu. V dnešní přednášce budou připomenuty i české či československé sondy, zde je nutno opět připomenout Magion či nejnovější VZLUSAT-1. Řeč přijde samozřejmě i na české přístroje na sondách jiných států a že jich nebylo málo. Opět za všechny zmíním pouze sondy Vega-1 a 2, které se v polovině 80. let vydaly k Halleyově kometě.

Marcel Grün – Na kosmických křižovatkách (16.10.2007)

Pro výběr dnešní přednášky jsem opět hluboko sáhl do archívu hvězdárny a planetária Brno. Tato instituce v době loňského jara zdigitalizovala záznamy starých přednášek a díky tomu je mají možnost shlédnout i diváci dnes. Ta, kterou jsem dnes vybral byla pronesena na podzim roku 2007. Vystoupil v ní jeden z velkých českých a československých popularizátorů kosmonautiky, pan ing. Marcel Grün, bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space. Ten nás sice v loňském roce opustil, jeho vystoupení v rozhlase či záznamy přednášek tu s námi zůstanou navždy. Tématem, které si pro svou přednášku vybral je kosmonautika a její historie. Seznámí nás s význačnými osobnostmi, které byli u zrodu tohoto oboru a společně s ním si projdeme programy Vostok, Mercury, Gemini či Sojuz. Řeč samozřejmě přijde i na jedno z nejúžasnějších dobrodružství člověka, které bylo podniknuto na přelomu let 60. a 70. tedy na pilotované mise Apollo, které si vytyčili za svůj cíl přistání na povrchu Měsíce. Řeč přijde i na program raketoplánů a spolupráci světových agentur, která započala v 90. letech a zrodila Mezinárodní kosmickou stanici, která dodnes krouží nad našimi hlavami a představuje unikátní vesmírnou laboratoř. 

Miroslav Havránek – Dalekohled Jamese Webba (11.06.2021)

Na zemském povrchu už od počátku 17. století konstruují astronomové větší a větší dalekohledy, aby s nimi mohli lépe pozorovat vesmír. Tento trend dosahuje svého maxima v 21. století, kdy se staví teleskopy, které budou mít průměr zrcadla několik desítek metrů. Dalekohledy na zemském povrchu jsou ale limitovány propustností zemské atmosféry. Pokud astronomové chtějí pozorovat vesmír ve vlnových délkách, které zemská atmosféra nepropouští, nemají jinou možnost, než dopravit tyto teleskopy na oběžnou dráhu. Tím nejslavnějším dalekohledem, který na oběžné dráze slouží již více než 30. let je Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Už řadu let se však plánuje vypuštění jeho nástupce, který se nazývá dalekohled Jamese Webba (JWST). Nebude mít však za cíl nahradit jej zcela, svá pozorování bude totiž provádět primárně v infračervené oblasti. Oproti HST však JWST bude mít větší průměr primárního zrcadla. Zatímco HST se dodnes pyšní zrcadlem o průměru 2,4m, zrcadlo pro JWST bude mít 6,5m. Dalekohled také není produktem jedné země, ale při jeho konstrukci se spojily hned tři kosmické agentury: americká NASA, evropská ESA a Kanadská kosmická agentura. Přístroj v hodnotě téměř deseti miliard amerických dolarů by se měl do vesmíru vydat v polovině prosince letošního roku a vynesen bude evropskou raketou Ariane 5 ECA. V přednášce nám jej blíže představí Ing. Miroslav Havránek, MSc, PhD., který v současnosti pracuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské na pražském ČVUT, kde vyvíjí křemíkové detektory pro upgrade experimentu ATLAS.