Radim Neuvirt – Jaderný pohon vesmírných lodí

Dnešní přednáška se zaměří na jaderné pohony vesmírných lodí. Ale abychom se k tomu tématu mohli dostat, podíváme se nejprve na téma kosmické rychlosti. V tomto směru jste se možná potkali s první, druhou či třetí kosmickou rychlostí, ale pan přednášející nám vysvětlí, jak to s nimi vlastně je a řekne nám, co znamenají. Poté už přikročíme k základním principům raketového motoru. Odtud se podíváme dále k pohonným látkám. Ty můžeme v principu rozdělit na tuhé, kapalné a hybridní. Pak už budeme moci přejít k startům raket, jak probíhá vzlet rakety. Když už jsme si prošli všechny tyto části, můžeme pokračovat k tomu, jak můžeme v kosmonautice využít jaderné zdroje. Tím nejužívanějším způsobem je využít rozpadu radioaktivních prvků k vytvoření dlouhodobě stabilního a spolehlivého zdroje elektrické energie – radioizotopový termoelektrický generátor. Tímto zdrojem byly například vybaveny všechny sondy, které opouští sluneční soustavu a byly i na palubách lunárních modulů Apollo. Jaderné energie je možno využít i k získání tahu. Zde se můžeme například podívat do minulosti na motor NERVA. Pracovní médium, kterým byl vodík, byl pomocí jaderného reaktoru zahříván na vysokou teplotu a poté byl vypouštěn tryskou ven. O těchto a dalších využitích jaderné energie nám povypráví Radim Neuvirt, člen Krušnohorské astronomické společnosti. 

Karel Pacner – Prvním kosmonautem byl skutečně Gagarin (2.5.2011)

První člověk ve vesmíru je něco, co zajímá posluchače a tak je poměrně logické, že o tomto tématu přednášel mnohý popularizátor kosmonautiky. V dnešní přednášce se k tomuto tématu vyjádří i dlouholetý popularizátor kosmonautiky, novinář a spisovatel Karel Pacner. Osobně jsem jej sice nikdy nepoznal, ale můžu říct, že jsem četl některé jeho knihy. Dá se říct, že jako první to byla Cesta na Mars 1998–99, moc se mi moc líbila a mohu říct, že jsem si jej zafixoval jako spisovatele sci-fi. Až mnohem později jsem zjistil, že velkým zdrojem pro tuto knihu byl plán NASA na využití programu Apollo. Mě však jako malého kluka překvapilo, když jsem nemohl najít žádnou další podobnou knihu od něj. Ono to bylo velmi jednoduché, pan Pacner psal hlavně literaturu faktu. Pokud si vzpomínám, dostal jsem se i ke knize Polidštěná galaxie, která pojednává o možnostech cestování lidstva k jiným planetám a hvězdám. Kniha je to zajímavá a některé nápady v ní jsme použili kdysi s jedním kamarádem při vylepšování online hry Outer Space. Poté už to byly dva díly knihy Kolumbové vesmíru, které dá se říct ve mně probudili opětovný zájem o kosmonautiku, který poněkud utlumila 90. léta. Hlavně jsem v ní totiž objevil dlouho nezveřejněné informace o sovětském lunárním programu a raketě N-1. Připadal jsem si, že vidím ruské kosmonautice takříkajíc do kuchyně. Zkrátka a dobře, pana Pacnera jsem si velmi vážil a proto mě nesmírně zarmoutilo, když v únoru letošního roku umřel. Berte prosím tuto přednášku jako vzpomínku na tuto velkou osobnost popularizace.

Tomáš Přibyl – Quo proboha Vadis, americká kosmonautiko? (11.12.2012)

V roce 2011 se ve Spojených Státech skončila 30 let trvající éra, kdy hlavním dopravním prostředkem NASA byl raketoplán. Jednalo se úžasný stroj, ale už několik let dříve bylo jasné, že tu nebude věčně. Proč ale musely skončit, nedal se jejich provoz ještě udržet? Počátek desátých let 21. století ale nepřinesl jen změnu v pojetí pilotované kosmonautiky. Nástup prezidenta Obamy přinesl i řadu změn ve financování kosmického programu, díky kterému bylo nutno změnit také některé již domluvené a připravené spolupráce s dalšími kosmickými agenturami. Měnily a upravovaly se v té době i plány na nové nosiče a kosmické lodi. Původně vyvíjená raketa Ares byla zrušena a z celého programu Constellation zůstala pouze přejmenovaná kosmická loď Orion. Počátek desetiletí však nepřinesl jen snížení rozpočtu, ale je charakterizován i novými dopravními loděmi soukromých dopravců, kterou zahájily zásobování ISS. Jednalo se o veskrze vzrušující a zajímavou dobu, kterou nám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Antonín Vítek – Raketoplány letos a napřesrok (19.11.2005)

V našich přednáškách se vrátíme k tématu raketoplánů, které jsme od února poněkud opomíjeli. Nebylo to však z mé strany jakýmkoliv podceňováním, ale tím, že jsem vás na přelomu ledna a února zavalil smrští hned tří přednášek na téma těchto úžasných strojů, které přes 30 let létaly do vesmíru a vynášely na oběžnou dráhu telekomunikační či vědecké družice, meziplanetární sond. Tím však výčet těchto strojů zdaleka nekončí, vynesly modul ke stanici Mir, kterou i zásobovaly a přivážely k ní nové členy dlouhodobých expedic. Vynesly též většinu dílů, ze kterých je dnes složena Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Za dobu jejich existence je potkaly také dvě obří tragédie. Tou první byla zkáza raketoplánu Challanger a celé jeho posádky v roce 1986. O 17 let později se při návratu raketoplánu Columbia po misi STS-107 stala druhá, při které rovněž zahynulo všech 7 astronautů na palubě. Pro dnešní přednášku sáhneme opět do bohatého archívu Hvězdárny a planetária v Brně, který vám mimochodem velmi doporučuji. Píše se konec roku 2005 a my se nejprve vrátíme ke zkáze Columbie, projdeme si závěry vyšetřovací komise a pak si řekneme, jak se raketoplány vracely do provozu po více než dvouleté odstávce. Pan Mgr. Antonín Vítek CSc. nám poté zkusí nastínit, jaké lety raketoplánu jsou očekávány v roce 2006. Přeji příjemný zážitek.

Petr Tomek – Láska, sex a vesmír (29.4.2016)

Tento týden jsem si pro vás připravil dlouho odkládanou věc. Jedná se o přednášku, která na tomto webu měla být zveřejněna už na podzim. Plánoval jsem ji jako jednu z prvních, které zde vydám. Jenže se stalo, že byla zablokována kvůli autorským právům. Když jsem to tenkrát zjistil, akorát jsem protočil oči a začal se shánět po jejím osudu. Následně jsem dlouho přednášku odkládal a přitom měl napsaný příspěvek, až jsem na vše zapomněl a příspěvek smazal. A teď s blížícím se létem jsem přemýšlel, jaké téma bych vám mohl nabídnout. A najednou se přednáška opět objevila. Jsem tomu moc rád a vám doporučuji její shlédnutí. Ať už si říkáme co chceme, lásky a sexu by naše civilizace neexistovala. Zároveň je to i něco, co se rozšiřujícím se pobytem člověka na oběžné dráze stane více a více aktuálním, zvlášť, pokud bude lidstvo začne kolonizovat jiné planety. Nerad bych vám následující hodinu nějakým způsobem vyspoiloval, proto nyní jen v krátkosti. Zkoušel to již někdo? Máme o tom záznamy? Jde to? Hrozí zde nějaká rizika? Zajisté máte mnoho otázek, a osobně se doufám, že vám na ně odpoví přednášející, kterým je novinář, spisovatel, popularizátor vědy a majitel průkazu Velitel pobřežní plavby Petr Tomek. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Milan Halousek – Kalendář pilotované kosmonautiky v roce 2015 (18.2.2016)

Dlouhou dobu jsem přemýšlel, zda přednášky tohoto typu zařazovat mezi ty, které jsem zde už vydal. V žádném případě to není z důvodu přednášejícího, kterého si vážím a mám jeho přednášky rád. Důvod je jiný. Jedná se již o několik let starou přednášku, která pojednává o tom, co se o rok dříve stalo v pilotované kosmonautice. Takováto přednáška je velmi zajímavá v okamžiku přednesení, ale domnívám se, že podobné přednášky mohou o několik let později řadě diváků připadat jako dávná historie. Přesto jsem se rozhodl, že v zájmu kompletnosti zdejšího archívu sem tyto záznamy přidávat budu. Dnes se vrátíme do dění v roce 2015. Budeme si postupně s přednášejícím procházet jednotlivé měsíce v roce a podíváme se, jaká všechna zajímavá kosmonautická výročí připadají na daný den připadají. Připomene si přitom data narození či úmrtí kosmonautů, podíváme se i na to, kde je nějaká výstava. Zda do kosmonautů počítat i filmové herce, to je sice otázka, pokud však tento herec ovlivnil velkou spoustu lidí a možná je tímto způsobem ke kosmonautice i přitáhl, pak za zmínku stojí. Během roku startovaly či přistávaly kosmické lodě a astronauté vystupovali i z kosmické stanice do volného prostoru.  Dění v roce 2015 nám představí ve své přednášce pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.

Petr Desort – Pád a návrat Falcona (17.2.2017)

V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně odlišuje, řeč bude totiž i o tom, co všechno prováděl Elon Musk jinak než ostatní. Osobně mi přišla zajímavá i diskuze, která po přednášce následovala. Dnešním přednášejícím je Petr Desort, člen Kosmo Klubu. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Tomáš Přibyl – Je to malý krok pro člověka a velký skok pro Mars (5.10.2020)

Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která kromě trvalého osídlení Měsíce cílí i k sousední rudé planetě. A tím druhým je pak kalifornská raketová společnost SpaceX, která již řadu let udivuje řadu lidí svým novátorským přístupem ke kosmonautice. Přednášku pro vás připravil redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Marcel Grün – Nejdražší sonda všech dob (12.10.2004)

Epidemie COVIDu-19, jak to vypadá v naší zemi ba i v dalších krajinách, postupně opadá. Je to samozřejmě dobře, ale my se nyní budeme snažit využít jednoho z mála pozitiv, které tato pandemie způsobila. Na jaře roku 2020 se Hvězdárna a Planetárium Brno rozhodla, že zdigitalizuje archiv svých starších přednášek a nahrálo je všechny na server youtube. Všech 123 starých přednášek je k dispozici na kanálu retro přednášky. Ta, kterou jsem pro vás dnes vybral, patří mezi ně. Je jednou z nejstarších, nahrána byla v roce 2004. V dnešní přednášce vystoupí jeden z největších popularizátorů kosmonautiky v Česku, pan Ing. Marcel Grün, bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space. Tématem jeho přednášky bude nejdražší a nejtěžší kdy člověkem vypuštěná meziplanetární sonda, sonda Cassini. Ta se na na oběžnou dráhu vypravila pod aerodynamickým krytem rakety Titan IV a po sedmileté cestě, v červenci 2004, se dostala na oběžnou dráhu cílové planety Saturn. Tam zahájila svůj mnohaletý výzkum. Její součástí byla i planetární sonda Huygens, která v lednu roku 2005 přistála na povrchu největšího Saturnova měsíce Titanu. Přednášky z této doby jsou často jen audiozáznamem pronesené přednášky, proto nečekejte žádnou záplavu slajdů. 

Tomáš Přibyl – Vítězství (7.8.2018)

Někdy jsou přednášky dlouhé a jindy kratší. U některých přednášek také už z názvu zjistíte, zda je pro vás zajímavá a u jiných je nutno si je pustit. Jsou také přednášející, u kterých jste si jisti, že jejich přednáška bude dobrá, ať už je název jakýkoliv. To je pro kupříkladu pro mě Ing. Tomáš Přibyl. Jsem si jistý, že ať už si vyberu libovolnou, nebudu chtít přednášku vypnout, dokud neskončí. Když také přednášíte, je nutno uzpůsobit přednášku publiku, čím je publikum zasvěcenější v přednášeném oboru, tím více do hloubky můžete jít. Dnešní přednáška vůbec nenasvědčuje, že by měla mít napohled něco společného s kosmonautikou. Na to, jak je krátká, bude ještě i rozdělena do několika kapitol. V té první se dozvíte, v jak hektické atmosféře byly vypuštěny první dvě družice světa – Sputnik a Sputnik-2, který měl navíc na své palubě i prvního živého tvora. V druhé části se vrátíme k prvnímu letu člověka do vesmíru a k osudu jednoho z náhradníků Jurije Gagarina. Poté se vrátíme do doby těsně po jeho letu, kdy americký prezident John Kennedy vyhlásit let člověka do vesmíru. Připomeneme si misi Apollo 1 a jak ovlivnila celý program Apollo. Zavzpomínáme si i na vznik firmy SpaceX. Tématem dnešního povídání se bude jako tenká nit prolínat téma porážky, která se následně přetavila ve vítězství.