Štítek ‘Petr Kulhánek’

Petr Kulhánek – Dalekohled Jamese Webba (01.12.2022)

Vážení čtenáři našeho webu, po určité odmlce bychom vám opět chtěli nabídnout zajímavou kosmonautickou přednášku. Připravil si ji pro vás známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky, pan prof. RNDr. Petr Kulhánek. A jak je již z názvu patrné, přednáška bude na téma dalekohledu Jamese Webba, společného projektu NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. V přednášce se nejprve podíváme na samotný kosmodrom a poté si budeme moci v krátkosti zopakovat i celý start dalekohledu pod štítem rakety Ariane 5.  Budeme si moci zavzpomínat i na cestu dalekohledu do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Řeč přijde pochopitelně i na předchůdce dalekohledu Jamese Webba, na dalekohled samotný, na jeho zrcadlo, termální štít, na pozorovací cíle a na první snímky, které obletěly celý svět. Přednáška se uskutečnila v prostorách restaurace a kavárny Refugio v Tisé na Ústecku.

Petr Kulhánek – Planck a jeho výsledky (3.3.2011)

Již řadu desetiletí pomáhá kosmonautika řadě oborů při jejich bádání. Oborem, který si však dnes bez kosmonautiky takřka neumíme již představit, je bezesporu astronomie. Od samotného počátku kosmonautiky byly do vesmíru prostřednictvím nosných raket vynášeny sondy, které nejprve upřesňovali poznatky o okolí naší mateřské planety, aby se potom cíle kosmických družic a sond posouvali dál a dál do hlubin kosmu. Jen tak lze totiž lépe pochopit vesmír, jeho uspořádání a strukturu. Při svém bádání se zaměřují i na počátek vesmíru, na tzv. Velký třesk. Jedná se o dobu, kdy byl vesmír extrémně hustý a horký a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání. Pozůstatkem z toho období je reliktní záření, které přichází na Zem ze všech směrů. Na jeho studium byla na oběžnou dráhu vypuštěna řada kosmických sond. Patří mezi ně první specializovaná družice COBE, který byla vypuštěna v roce 1989. V roce 2001 na ni navázala WMAP. Na další družici jsme si museli počkat do roku 2009, kdy evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck. Nejen o těchto družicích bude ve své přednášce hovořit prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Tato přednáška vznikla v rámci přednáškového cyklu Fyzikální čtvrtky, které již řadu let pořádá katedra fyziky ČVUT pro studenty, učitele a odborné pracovníky, případně i pro širší veřejnost. Přednáška vyšla na serveru slideslive.com a zde je odkaz na ni.

Petr Kulhánek – Sluneční vítr (1.4.2021)

První den měsíce dubna máme všichni spojený s aprílem a našim cílem je hlavně ničemu nevěřit a pro jistotu brát všechno s rezervou. Najdou se však výjimky, které je možno vážně brát. Mezi ně patří i tato přednáška, kterou letos na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT pronesl prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Jako téma si vybral sluneční vítr, což je proud částic vycházejících ze Slunce a pohybující se velmi vysokou rychlostí. Na tomto místě je možno si položit poměrně snadnou otázku? A je to vůbec něco, co by mě mělo zajímat a můžu to vůbec někdy nějak vidět? Odpověď je také poměrně prostá, rozhodně ano, sluneční vítr způsobuje na zemském povrchu například polární záře či poruchy příjmu na krátkých vlnách. Chování a zkoumání naší centrální hvězdy je taktéž něco, čemu se již řadu desetiletí věnují největší kosmické agentury. Ke studiu Slunce byly mimo jiné vypuštěny sondy Ulysses, Hinode, Genesis, SOHO, Stereo A, Stereo B, SDO. Jednou z nejnovějších je pak i sonda Parker Solar Probe, která byla v roce 2018 vypuštěna na raketě Delta IV Heavy. Mimochodem, o této sondě i jejím startu bude v přednášce řeč.

Petr Kulhánek – Byl Velký třesk? (13.4.2017)

Pokud se řekne kosmonautika, jako první člověka asi napadnou pilotované mise. Když bude dál přemýšlet, vzpomene si i na bezpilotní zásobovací lety či na starty družic na oběžnou dráhu. Značná část těchto sond je provozována komerčními firmami. Přesto se najdou i takové sondy, které nemají za svůj primární cíl finanční zisk, ale spíše lidské poznání. Mezi ně patří i ty, které ve své přednášce zmíní dnes prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Ten se v dnešní přednášce rozhodl zabývat okamžikem počátku našeho vesmíru, kterému se říká Velký třesk. Tato teorie však neměla vůbec lehký život. Ani v polovině minulého století nebyla stále obecně přijímána a to i přes důkazy, které byly v té době k dispozici, myslím tím Hubblův zákon rozpínání. Na další důkazy se pak muselo čekat až do 60. let, kdy Arno Penzias a Robert Wilson náhodně objevili předpovězené reliktní záření. Objev to byl úžasný, oba za něj získali v roce 1978 Nobelovu cenu. Přesto na zapojení kosmonautiky do tohoto oboru se muselo ještě nějaký čas čekat. Teprve v roce 1989 se do vesmíru dostala první specializovaná kosmologická sonda COBE, její mise trvala 4 roky. Na jejího pokračovatele jsme si museli pak počkat do roku 2001, kdy se do vesmíru vydala sonda WMAP. Ta pracovala na oběžné dráze celých 9 let. Ještě než byl její provoz v roce 2010 ukončen, dočkala se svého nástupce. Ten již nepocházel z dílny NASA, ale vypustila jej evropská ESA pod jménem Planck. Nejen o těchto družicích a výsledcích jejich měření bude pan profesor mluvit. Přednáška byla pronesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Petr Kulhánek – Byl Hubble splněným snem? (31.10.2019)

Známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky, prof. RNDr. Petr Kulhánek CSc., nám v dnešní přednášce povypráví o Hubblově vesmírném dalekohledu. Dozvíte se, které všechny přistroje na dalekohledu jsou, jak se dalekohled otáčí a jak je stabilizován. Zmíní pozadí jeho vzniku, dopravení na oběžnou dráhu při misi STS-31 raketoplánu Discovery. Probere s námi vady, které byly po jeho vypuštění zjištěny. Protože byl dalekohled stavěn tak, aby mohl být opravován pomocí raketoplánů, přijde i řeč na servisní mise. Nikoho z Vás, kdo přednášky pana profesora Kulhánka znáte lépe, asi nepřekvapí, že její část věnoval i zajímavým objevům, které se díky dalekohledu uskutečnily. Řeč tak bude o porodnicích hvězd, hlubokém poli, snímcích hvězdy Betelgeuze aj. Zkrátka a dobře, pro ty z vás, kteří máte styl pana Kulhánka rádi, je tato přednáška nezbytností. A za sebe se přiznám, překvapilo mě, že věnoval jednu ze svých přednášek i kosmonautice. Přičemž dodávám, těch nekosmonautických přednášek je drtivá většina a co jsem měl příležitost vidět, všechny jsou skvělé. Přednáška se uskutečnila k desátému výročí poslední servisní mise raketoplánu STS-125, která se proběhla v květnu roku 2009. Uskutečnila se na Hvězdárně v Rokycanech a Plzni.