Štítek ‘Café Nobel’

Petr Kulhánek – Dalekohled Jamese Webba (01.12.2022)

Vážení čtenáři našeho webu, po určité odmlce bychom vám opět chtěli nabídnout zajímavou kosmonautickou přednášku. Připravil si ji pro vás známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky, pan prof. RNDr. Petr Kulhánek. A jak je již z názvu patrné, přednáška bude na téma dalekohledu Jamese Webba, společného projektu NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. V přednášce se nejprve podíváme na samotný kosmodrom a poté si budeme moci v krátkosti zopakovat i celý start dalekohledu pod štítem rakety Ariane 5.  Budeme si moci zavzpomínat i na cestu dalekohledu do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Řeč přijde pochopitelně i na předchůdce dalekohledu Jamese Webba, na dalekohled samotný, na jeho zrcadlo, termální štít, na pozorovací cíle a na první snímky, které obletěly celý svět. Přednáška se uskutečnila v prostorách restaurace a kavárny Refugio v Tisé na Ústecku.

Pavel Boháček – Člověk a jeho potřeby při cestách do kosmu (14.11.2019)

Tento týden se budeme zabývat činností člověka v kosmonautice. Na tyto činnosti se budeme dívat z různých úhlů. Jedním z těchto pohledů je i lékařství, patří sem ale i zajištění životních potřeb člověka, který se nachází v kosmu. Jaké jsou vlastně potřeby člověka, který se nachází na oběžné dráze, na co vše je potřeba dávat pozor? Jak vypadá zásobování astronautů vodou? Jak si připravují jídlo a jaké jídlo vlastně jedí? Jaké nebezpečí jeho organismu hrozí? Je rozdíl mezi problémy mužů a žen? Jak se provádí hygiena a jak chodí kosmonauté na záchod? Přináší kosmonautika i nějaké pozitiva pro pozemskou medicínu? Které osobnosti stály za zrodem tohoto netradičního oboru? Na tyto a další otázky se vám pokusí odpovědět dnešní přednášející, kterým je Pavel Boháček, člen Kosmoklubu a redaktor kosmonautixu, který vystudoval ošetřovatelství na 3. lékařské fakultě UK. Přednáška byla proslovena v Děčíně, v rámci projektu Café Nobel.

Dušan Majer – Gateway: Nástupce ISS u Měsíce (20.8.2020)

Už od konce devadesátých let krouží nad našimi hlavami Mezinárodní vesmírná stanice. Na jejím provozu se podílí jako hlavní partneři Roskosmos spolu s NASA a dalšími zahraničními partnery. Stanice se dlouhé roky budovala a dokončena byla v roce 2011. V té době se však již začaly objevovat plány na sestavení nové menší orbitální stanice, která by nebyla umístěna na nízké dráze Země, ale dál. Plány se postupně upravovaly, program získal od roku 2015 financování, časem se začala také vyjasňovat podoba a budoucí poloha této nástupnické základny. Své návrhy předkládaly jednotlivé firmy i kosmické agentury. Vše se postupně začalo krystalizovat směrem, že budoucí stanice nebude na povrchu Měsíce, ale spíše se bude nacházet v blízkosti věčného souputníka naší Země. V roce 2017 NASA kontaktovala i různé vědecké týmy, aby se pokusily navrhnout koncepty vědeckých studií, který by využívaly polohu budoucí stanice. Finální podoba stanice stále nebyla definitivně určena, ale 4 moduly již získaly definitivní podobu, jsou jimi Power and Propulsion Element (PPE), Habitation and Logistic Outpost (HALO), ESPRIT (European System Providing Refueling, Infrastructure and Telecommunications) a I-HAB (International Habitat). O plánované stanici u měsíce nám ve své přednášce pohovoří šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer.

Dušan Majer – ExoMars: Evropsko-ruské dobrodružství na rudé planetě (23.1.2020)

Pomalu nám končí týden, v jehož průběhu jsme se věnovali Marsu. V pondělí nám byla představena myšlenka lidské cesty na Mars, ve čtvrtek několik různých přenosů pokrývalo úspěšný
 pokus o přistání amerického roveru na Marsu a dnes se k rudé planetě vrátíme prozatím naposled. Když jsme si tu minule představovali historii průzkumu této planety, řekli jsme si, že až do konce 20. století ležel průzkum Marsu na bedrech americké a sovětské/ruské kosmonautiky. V roce 1998 sice na japonské raketě odstartovala k Marsu sonda Nozomi, ale té se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu planety. První úspěch dosažení oběžné dráhy jinou než ruskou či americkou sondou tak nastal až v prosinci roku 2003, kdy se tento cíl podařil evropské sondě Mars Express. Úspěch to však byl jen poloviční. Sonda samotná je sice stále funkční a má palivo pro svůj provoz až do roku 2026, neúspěch však spočívá ve faktu, že sebou k rudé planetě nesla i lander Beagle 2. Ten sice zahájil sestup, ale nikdy se již z povrchu planety neozval. Čtvrtou velmocí, která dokázala dostat sondu na oběžnou dráhu byly v roce 2014 Indové se svou sondou Mangalyaan.  O dva roky později se směrem k Marsu vydala i evropsko-ruská mise ExoMars 2016. I tato mise skládala ze dvou částí, oběžné sondy Trace Gas Orbiter a landeru Schiaparelli. Tuto misi nám ve své přednášce představí šéfredaktor serveru kosmonautix, pan Dušan Majer. Přednáška byla proslovena v Děčíně, v rámci projektu Café Nobel.