Články autora 'Jiří Hadač':

Petr Tomek – Láska, sex a vesmír (29.4.2016)

28. června 2021 Žádné komentáře »

Tento týden jsem si pro vás připravil dlouho odkládanou věc. Jedná se o přednášku, která na tomto webu měla být zveřejněna už na podzim. Plánoval jsem ji jako jednu z prvních, které zde vydám. Jenže se stalo, že byla zablokována kvůli autorským právům. Když jsem to tenkrát zjistil, akorát jsem protočil oči a začal se shánět po jejím osudu. Následně jsem dlouho přednášku odkládal a přitom měl napsaný příspěvek, až jsem na vše zapomněl a příspěvek smazal. A teď s blížícím se létem jsem přemýšlel, jaké téma bych vám mohl nabídnout. A najednou se přednáška opět objevila. Jsem tomu moc rád a vám doporučuji její shlédnutí. Ať už si říkáme co chceme, lásky a sexu by naše civilizace neexistovala. Zároveň je to i něco, co se rozšiřujícím se pobytem člověka na oběžné dráze stane více a více aktuálním, zvlášť, pokud bude lidstvo začne kolonizovat jiné planety. Nerad bych vám následující hodinu nějakým způsobem vyspoiloval, proto nyní jen v krátkosti. Zkoušel to již někdo? Máme o tom záznamy? Jde to? Hrozí zde nějaká rizika? Zajisté máte mnoho otázek, a osobně se doufám, že vám na ně odpoví přednášející, kterým je novinář, spisovatel, popularizátor vědy a majitel průkazu Velitel pobřežní plavby Petr Tomek. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , ,

Milan Halousek – Kalendář pilotované kosmonautiky v roce 2015 (18.2.2016)

26. června 2021 Žádné komentáře »

Dlouhou dobu jsem přemýšlel, zda přednášky tohoto typu zařazovat mezi ty, které jsem zde už vydal. V žádném případě to není z důvodu přednášejícího, kterého si vážím a mám jeho přednášky rád. Důvod je jiný. Jedná se již o několik let starou přednášku, která pojednává o tom, co se o rok dříve stalo v pilotované kosmonautice. Takováto přednáška je velmi zajímavá v okamžiku přednesení, ale domnívám se, že podobné přednášky mohou o několik let později řadě diváků připadat jako dávná historie. Přesto jsem se rozhodl, že v zájmu kompletnosti zdejšího archívu sem tyto záznamy přidávat budu. Dnes se vrátíme do dění v roce 2015. Budeme si postupně s přednášejícím procházet jednotlivé měsíce v roce a podíváme se, jaká všechna zajímavá kosmonautická výročí připadají na daný den připadají. Připomene si přitom data narození či úmrtí kosmonautů, podíváme se i na to, kde je nějaká výstava. Zda do kosmonautů počítat i filmové herce, to je sice otázka, pokud však tento herec ovlivnil velkou spoustu lidí a možná je tímto způsobem ke kosmonautice i přitáhl, pak za zmínku stojí. Během roku startovaly či přistávaly kosmické lodě a astronauté vystupovali i z kosmické stanice do volného prostoru.  Dění v roce 2015 nám představí ve své přednášce pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , ,

Petr Desort – Pád a návrat Falcona (17.2.2017)

23. června 2021 Žádné komentáře »

V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně odlišuje, řeč bude totiž i o tom, co všechno prováděl Elon Musk jinak než ostatní. Osobně mi přišla zajímavá i diskuze, která po přednášce následovala. Dnešním přednášejícím je Petr Desort, člen Kosmo Klubu. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , ,

Tomáš Přibyl – Je to malý krok pro člověka a velký skok pro Mars (5.10.2020)

21. června 2021 Žádné komentáře »

Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která kromě trvalého osídlení Měsíce cílí i k sousední rudé planetě. A tím druhým je pak kalifornská raketová společnost SpaceX, která již řadu let udivuje řadu lidí svým novátorským přístupem ke kosmonautice. Přednášku pro vás připravil redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , , ,

Marcel Grün – Nejdražší sonda všech dob (12.10.2004)

19. června 2021 Žádné komentáře »

Epidemie COVIDu-19, jak to vypadá v naší zemi ba i v dalších krajinách, postupně opadá. Je to samozřejmě dobře, ale my se nyní budeme snažit využít jednoho z mála pozitiv, které tato pandemie způsobila. Na jaře roku 2020 se Hvězdárna a Planetárium Brno rozhodla, že zdigitalizuje archiv svých starších přednášek a nahrálo je všechny na server youtube. Všech 123 starých přednášek je k dispozici na kanálu retro přednášky. Ta, kterou jsem pro vás dnes vybral, patří mezi ně. Je jednou z nejstarších, nahrána byla v roce 2004. V dnešní přednášce vystoupí jeden z největších popularizátorů kosmonautiky v Česku, pan Ing. Marcel Grün, bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space. Tématem jeho přednášky bude nejdražší a nejtěžší kdy člověkem vypuštěná meziplanetární sonda, sonda Cassini. Ta se na na oběžnou dráhu vypravila pod aerodynamickým krytem rakety Titan IV a po sedmileté cestě, v červenci 2004, se dostala na oběžnou dráhu cílové planety Saturn. Tam zahájila svůj mnohaletý výzkum. Její součástí byla i planetární sonda Huygens, která v lednu roku 2005 přistála na povrchu největšího Saturnova měsíce Titanu. Přednášky z této doby jsou často jen audiozáznamem pronesené přednášky, proto nečekejte žádnou záplavu slajdů. 

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , ,

Tomáš Přibyl – Vítězství (7.8.2018)

16. června 2021 3 Komentářů »

Někdy jsou přednášky dlouhé a jindy kratší. U některých přednášek také už z názvu zjistíte, zda je pro vás zajímavá a u jiných je nutno si je pustit. Jsou také přednášející, u kterých jste si jisti, že jejich přednáška bude dobrá, ať už je název jakýkoliv. To je pro kupříkladu pro mě Ing. Tomáš Přibyl. Jsem si jistý, že ať už si vyberu libovolnou, nebudu chtít přednášku vypnout, dokud neskončí. Když také přednášíte, je nutno uzpůsobit přednášku publiku, čím je publikum zasvěcenější v přednášeném oboru, tím více do hloubky můžete jít. Dnešní přednáška vůbec nenasvědčuje, že by měla mít napohled něco společného s kosmonautikou. Na to, jak je krátká, bude ještě i rozdělena do několika kapitol. V té první se dozvíte, v jak hektické atmosféře byly vypuštěny první dvě družice světa – Sputnik a Sputnik-2, který měl navíc na své palubě i prvního živého tvora. V druhé části se vrátíme k prvnímu letu člověka do vesmíru a k osudu jednoho z náhradníků Jurije Gagarina. Poté se vrátíme do doby těsně po jeho letu, kdy americký prezident John Kennedy vyhlásit let člověka do vesmíru. Připomeneme si misi Apollo 1 a jak ovlivnila celý program Apollo. Zavzpomínáme si i na vznik firmy SpaceX. Tématem dnešního povídání se bude jako tenká nit prolínat téma porážky, která se následně přetavila ve vítězství.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , , , , ,

Michal Plavec – Od jízdních kol ke kosmickým raketám (6.2.2020)

14. června 2021 Žádné komentáře »

Každý obor má svou současnost, kdy se zabýváme tím nejnovějším a nejpokročilejším. Ale této době vždy musely předcházet začátky. Celosvětově se v kosmonautice udávají tři osobnosti, které svou činností a aktivitami podnítily zájem dalších. Jsou jimi Rus Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, Američan Robert Goddard a rumunský Neměc Hermann Oberth. Možná jste ale nevěděli, že i my Češi máme jednu výraznou osobnost, která prováděla řadu pokusů v oboru raketové techniky a z našeho území ve 20-30. letech 20. století vypouštěla rakety. Touto osobností je Ludvík Očenášek, konstruktér a vynálezce, který žil mezi léty 1872-1949. Nerad bych vám prozrazoval více o jeho životní pouti, protože to bude náplní naší dnešní přednášky. Pokud byste však měli zájem, na serveru kosmonautix se životopis pana Očenáška již nachází. Před několika lety jej pro seriál Vesmírné Osudy napsal Lukáš Houška, jde o díl č.23, který se cele věnuje této významné osobnosti české kosmonautiky. Přednášku pro vás připravil Michal Plavec, kurátor Národního technického muzea. Přednáška byla pronesena na půdě Hvězdárny v Rokycanech a Plzni.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , ,

Michal Václavík – Pilotované lety za nízkou oběžnou dráhu (5.5.2017)

12. června 2021 Žádné komentáře »

Ve středeční přednášce jsme se podívali na pilotované kosmické lodi, které Spojené státy vyvíjely v prvním desetiletí 21. století. Dvě z nich, Crew Dragon a Starliner byly určené pro dopravu posádek. O těchle lodích dnes řeč však nebude, spíše se podíváme na tu třetí, kterou pro NASA staví firma Lockheed Martin, jedná se o loď Orion. Ta je určena k tomu, aby mohla dopravovat astronauty i mimo oběžnou dráhu naší Země. Dnešní přednáška se skládá ze dvou částí. V té první nám bude představena Mezinárodní kosmická stanice ISS. Již dvě desetiletí se na její palubě odehrávají úžasné vědecké experimenty. Poté už přednášející přejde k druhé části, ve které se zaměří více na budoucnost a ukáže nám, jakým směrem se bude kosmonautika ubírat v příštích desetiletích. Hlavní slovo zde bude mít samozřejmě americká NASA, která plánuje v blízkosti Měsíce vybudovat novou částečně obydlenou kosmickou stanici Gateway. Na její výstavbu nebude však sama, přibrala k tomu osvědčené mezinárodní partnery. Jak vypadal koncept stanice v roce 2017? Bude nějaký rozdíl ve výzkumu na ISS a na stanici Gateway? Na tyto a další otázky nám odpoví dnešní přednášející, kterým je Ing. Michal Václavík, pracovník České kosmické kanceláře. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků. Pokud se týká přednášky, samozřejmě díky času mírně zastarala.  Pokud se týká termínů, u těch je to nejsnadnější, prostě se posunuly na časové ose doprava, jak to ostatně v kosmonautice bývá obvyklé. Od vydání přednášky se také upravil i koncept stanice a řada dalších detailů. V žádném případě se však nezměnil cíl, pro který je plánováno vybudování této stanice v kosmickém prostoru mimo ochranný štít zemské iono a magnetosféry. 

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , , , , , ,

Dušan Majer – Nová éra kosmonautiky (27.9.2017)

9. června 2021 Žádné komentáře »

Píše se rok 2017 a na pozvání Jihlavské astronomické společnosti vystupuje na pódium Dušan Majer, šefredaktor serveru kosmonautix. Téma jeho přednášky je poměrně prosté, představení směrů, kterými se ubírá v současnosti americká pilotovaná kosmonautika. Pokud jste jen trošku fandové kosmonautiky, jednoznačně jste již na tomto místě schopni odhadnout, o čem bude řeč. Američané tou dobou nestavěli jen jednu pilotovanou loď, ale hnedle tři a k tomu všemu vyvíjeli i nový supertěžký nosič zvaný Space Launch System, zkráceně SLS. Každá z pilotovaných lodí má však jiné určení. Lodě vyvíjené firmami SpaceX a Boeing mají za úkol dopravu posádek na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, naproti tomu Orion, který pro NASA staví Lockheed Martin, je určen pro lety za nízkou oběžnou dráhu Země. V přednášce nám budou představeny plány vývoje a termíny, kdy se zkoušky jednotlivých lodí a raket uskuteční. Je možné, že se v průběhu přednášky u řady termínů pousmějete, ale taková je zkrátka kosmonautika a málokdy se v ní stává, že se v ní termíny dodržují, daleko častějším jevem je, že se vše odkládá a posunuje do budoucnosti. Přednáška byla pronesena v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , ,

Tomáš Přibyl – Pětiletka pilotovaných kosmických letů (31.10.2006)

7. června 2021 Žádné komentáře »

Rok 1957 znamenal obrovský přelom v tom, jak se američtí občané dívali na oblohu. Do té doby měli celkem oprávněný pocit, že jsou nejvyspělejší zemí světa. Pak jednoho říjnového dne odstartovala v kazašské stepi raketa a vše se změnilo. Najednou se zdálo, že největší americký rival, Sovětský svaz, umí něco, co oni ne. A tak vznikl Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, NASA. Jedním z prvních cílů, který si vytyčila, bylo poslat do vesmíru astronauta. A tak byl zahájen program Mercury. V jeho rámci bylo v roce 1959 vybráno prvních sedm členů oddílu astronatů americké NASA. Nezaháleli ani Sověti, kteří o rok později vybrali rovnou 20 členů svého kosmonautického oddílu. Proč byli Sověti úspěšnější a vyslali člověka do vesmíru dříve než Američané? Měla NASA vlastně šanci předstihnout Sověty? Na tyto i další otázky nám odpoví ve své přednášce člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně, pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se uskutečnila na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , , , ,