Články autora 'Jiří Hadač':

Petr Tomek – Pohony mezihvězdných lodí (28.2.2015)

Pokud jsme se v nedávných přednáškách nacházeli v oblasti nepříliš vzdálené od naší mateřské planety, v té dnešní zavítáme mnohem dál. Petr Tomek nám v přednášce představí řadu různých motorů, které by mohly být použity při budoucích pozemským misích k nejbližším hvězdám. Již na začátku autor zmíní pojem specifický impuls, takže vám doporučím seznámit se s ním v odkazovaném článku. Poté nám vysvětlí, proč při těchto misích nepůjde použít řada v současnosti využívaných motorů. Řeč bude o projektu Orion, inerciální fúzi, projektu Daedalus, ze kterého mimochodem pochází i náhledový obrázek. Dalšími návrhy v pořadí bude nukleární slanovodní raketa, mezihvězdný ramjet a nakonec dojde i na fotonové motory. Zmíněny budou i pohony, při kterých bude loď urychlována prostřednictvím dálkového přenosu energie. Nejedná se úplně o klasickou přednášku, je to technoseminář, takže občas se stane, že se posluchači během výkladu přímo obrací na autora, kterým je novinář, spisovatel a popularizátor vědy Petr Tomek.

Tomáš Přibyl – Rande s kometou (20.11.2014)

Dnešní přednáška je vlastně pokračování té včerejší. V čase jsme se posunuli zhruba o týden, je 20. listopadu 2014 a scházíme se opět v přednáškovém sále brněnské hvězdárny na Kraví Hoře. Při minulém přenosu se s námi Tomáš Přibyl a ředitel hvězdárny Jiří Dušek rozloučili přípitkem. Dnes už nepůjde o žádný přímý přenos, ale o regulérní přednášku. Přednášející nám tu opět představí historii zkoumání komet pomocí robotických sond, které vyvrcholí v polovině 80. let, kdy přílet Halleyovy komety sleduje celá armáda kosmických sond. Ta, která posléze zkoumá tuto kometu z největší blízkosti, je sonda Giotto Evropské kosmické agentury (ESA). Přednáška bude pokračovat plány ESA na další velkou sondu, kterou se nakonec stala Rosetta. Ne všechny plány se však podaří a nejinak tomu bylo i v případě této mise, lander Philae sice dosedl nedaleko středu vybrané oblasti, ovšem při přistání se odrazil a jeho současná poloha je neznámá. To však landeru nezabránilo zahájit plánované experimenty na jeho povrchu, dozvíme se také, které se podařily a které nikoliv. Stejně jako v minulém dílu našeho miniseriálu bude přednášejícím Ing. Tomáš Přibyl a to samo o sobě je zárukou, že se následujících skoro 90 minut nebudete nudit. Po shlédnutí dnešní přednášky nezapomeňte zarolovat až pod video s přednáškou, připravil jsem pro vás menší bonus.

Jiří Dušek a Tomáš Přibyl – Přistání na kometě (12.11.2014)

Na přibližně dvě a půl hodiny se vraťme v čase o šest let nazpět. Je 12. listopadu 2014 a na brněnské hvězdárně na Kraví hoře se chystají Jiří Dušek a Tomáš Přibyl komentovat v přímém přenosu přistání evropského landeru Philae na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Máte ještě čas, můžete si ještě koupit něco dobrého či zajít na toaletu a pak se v klidu posaďte mezi publikum. Jak záhy zjistíte po spuštění videa, i návštěvníci přicházeli ještě na poslední chvíli. Zapomeňte, že o misi samotné něco víte, vše podstatné se dozvíte od moderátorů přenosu.

Po začátku přenosu nás moderátoři seznámí s výzkumem pomocí kosmických sond. Pokračovat budou pozadím o vzniku sondy Rosetta a landeru Philae. Následně vám zamotají hlavu informací, že původní cíl celé mise byla kometa 46P/Wirtanen, aby v důsledku selhání nosné rakety Ariane 5 byla celá mise přeplánována a jako nový cíl  vybrána kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Dozvíte se o startu, o dlouhém letu sondy k jejímu cíli, jak probíhal výběr přistávací oblasti a jak bude provedeno samotné přistání. Uvidíte oba moderátory přiťuknout si čtrnáctiletou whiskey. V našem přednáškovém cyklu to bude poprvé, co vám mohu slíbit pokračování tohoto přenosu hned v příštím díle.

Milan Halousek – Poprvé z Měsíce… (14.11.2016)

V našem přednáškovém cyklu bych se chtěl poprvé podívat směrem k Měsíci. Na obloze ho lidstvo mohlo vidět od nepaměti, ale jak vypadá jeho odvrácená strana, to jsme se dozvěděli až v roce 1959, kdy nám jeho snímky odeslala sovětská sonda Luna 3. Dnešní přednáška nám představí Měsíc v různých podobách. Tou první bude souboj kosmických velmocí o to, kdo se první dostane k jeho blízkosti, kdo první dopadne na jeho povrch či získá fotografie právě odvrácené měsíční strany. Tyto události se odehrávali koncem padesátých let. Poté přišla léta šedesátá a americký prezident vyhlásil cestu na Měsíc jako program pro Spojené státy. Tím odstartoval velkou bitvu o to, komu se podaří dříve dopravit člověka na povrch tohoto nebeského tělesa. Prvními lidmi, kteří mohli Měsíc na vlastní oči spatřit z blízka, byla na vánoce roku 1968 posádka Apolla 8, kterou tvořili Frank Borman, James Lovell a William Lovell. Následovalo první přistání na Měsíci a začal jeho vědecký průzkum, když na jeho povrchu byla umístěna řada přístrojů. Výzkum pokračoval i na Zemi, kde se k některým vzorkům dostali i naši vědci. V poslední části přednášky nám potom budou představeny někdy neprávem opomíjené sovětské Lunochody 1 a 2, které na jeho povrchu najezdily řadu kilometrů. Přednášejícím je Milan Halousek, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který se popularizací kosmonautiky zabývá téměř 40 let.

Dušan Majer – SpaceX – historie, současnost i budoucnost (4.9.2020)

Dnešní přednáška nám ukáže, že při popularizaci kosmonautiky se může server kosmonautix.cz obrátit i na vlastní zdroje. Šéfredaktor Dušan Majer, kromě své práce tvorby videí pro mall.tv a psaní článků pro kosmonautix.cz, přednáší ve svém volném čase nejen na různých místech naší republiky, ale zavítal i na sousední Slovensko. V dnešní přednášce se bude věnovat jedné z nejzajímavějších firem, které se v dnešní kosmonautice objevují. Řeč je samozřejmě o firmě SpaceX multimiliardáře Elona Muska. V přednášce se zaměří na firemní začátky na počátku 21. století, projde dřevní doby Falconu 1, pokračovat bude vývojem rakety Falcon 9, zásobování ISS, selhání i úspěších, zmíní i lety s posádkou, vývoj raket Falcon Heavy a rakety Super Heavy Starship či zahájení vynášek obří satelitní konstelace Starlink. Na tuto přednášku můžete na serveru youtube narazit v řadě různých vydání. Svou přednášku Dušan Majer průběžně aktualizuje, takže si můžete snadno zapamatovat, že čím novější přednášku budete sledovat, tím novější informace v ní najdete (2017, 2018, 2019, 2019 aj.). Vybraná přednáška pochází z přednáškového cyklu klubu pátečníků.

Petr Tomek – Hrstka bláznů se sebevražednými sklony (21.3.2014)

Dnešní přednáška se bude týkat samotných začátků raketové techniky. Řeč bude o prvních čtyřiceti letech 20. století, kdy řada „šílenců“ zkoušela, co všechno by se dalo s raketovými motory dělat. Šlo o dobu, kdy lidem přišlo normální zkoušet dopravovat poštu pomocí letadla poháněného raketovým motorem. Zjistíte také, jak vypadal první raketoplán. Současně se na závodních drahách proháněla raketová auta a stejné motory se montovaly i na lodě. K vidění bude i řada archivních videí včetně dětí pobíhajících na startovních rampách. Je velice zajímavé, že prim v té době jednoznačně hráli Nemci, ovšem autor nezapomněl ani na Angličany či Američany a další národy. Zmiňováni budou Max Valier, Hermann Oberth, Werner von Braun a řada dalších. V této době vznikaly i zajímavé filmy, velkou inspirací pro pozdější generace se dozajista stal i film Fritze Langa, Žena na Měsíci (Frau im Mond, 1929). Pokud jste fanoušci raketové techniky, patrně budete zklamaní, pokud vás však zajímají pionýrské doby a svět, ve kterém cesta na Měsíc byla jen nesplnitelnou fantazií, jste vítáni. Přednášejícím je novinář, spisovatel, popularizátor vědy a majitel průkazu Velitel pobřežní plavby Petr Tomek. Stejně jako řada dalších přednášek, které se v naší nové rubrice objeví, i tato pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Tomáš Přibyl – Recept na dobytí Marsu dle SpaceX (1.12. 2016)

V dnešním článku se podíváme na stejné téma jako v přednášce budoucí. Řeč bude o jedné z nejvýraznějších firem dnešní doby, Space Exploration Technologies Corporation, kterou vlastní Elon Musk. Ano, půjde tu o SpaceX. Ve svých vystoupeních o něm přednáší výrazný popularizátor kosmonautiky, kterým je Ing. Tomáš Přibyl. Podobně jako v přednášce Dušana Majera, o které bude řeč příště, se nejprve zaměříme na první soukromě vyvinutou kapalinovou raketu na světě, tedy na Falcon 1. Vrátíme se také na pár chvil na malý ostrůvek v Pacifiku, odkud SpaceX tyto své rakety odpalovala. Přejdeme postupně na vývoj silnější rakety Falcon 9 a nákladní lodi Dragon. Zmíníme se i o obou selháních této jedné z nejpoužívanějších raket světa, tedy o misích CRS-7 a Amos-6. Přednáška pochází z roku 2016, proto jsou v ní plány na pilotované míse spíše jen zmiňovány a v daleké budoucnosti se nachází i první start rakety Falcon Heavy. V závěru přednášky nám pak autor představí i tehdejší plán firmy na kolonizaci Marsu. Pokud jste fanoušky Tomáše Přibyla, nejspíše tuto přednášku již máte dávno zhlédnutou, všem ostatním pak můžu popřát příjemných 80 minut strávených ve společnosti jednoho z nejznámějších popularizátorů u nás.

Jaroslav Kousal – Žhavé konce kosmických letů (1.9.2017)

V minulé přednášce jsme se zaměřili na první živé tvory, kteří se vydali do vesmíru. Dnes na toto téma navážeme. Aby se kosmická loď mohla z oběžné vrátit, potřebuje mít tepelný štít. Bez této technické vymoženosti by nepřežila průlet atmosférou. Způsobů, jak se může kosmická loď po ukončení své mise bránit, je více, každý má své pro a proti. Čím se lišil návrat amerického Apolla, raketoplánu a sovětského či ruského Sojuzu? Je možný orbitální  parašutismus? To a ještě více se dozvíte v dnešní přednášce. Tuto přednášku doporučuju zejména těm, kteří mají pocit, že o tepelných štítech již něco vědí. Přednášející vám dokáže, že i vám má co říct. Je možné, že ne všem bude styl přednášejícího vyhovovat, sám v diskuzi pod přednáškou přiznává, že by měl více zvolnit a mluvit pomaleji. Osobně vám však zaručuji, pokud tyto drobné vady překousnete, čeká vás velice zajímavá a technicky nabitá přednáška.

Tomáš Přibyl – Zvířecí kosmonauti… Aneb na počátku byla Lajka (22.3.2018)

Dnešním článkem bychom Vás rádi přivítali na nové subdoméně serveru Kosmonautix. Budeme na ní zveřejňovat zajímavé a již uskutečněné přednášky, které se více či méně dotýkají kosmonautiky a věcí s ní souvisejících. Je totiž docela dobře možné, že v dnešní hektické a uspěchané době jste mohli některé zajímavé povídání na téma kosmonautiky zmeškat a my se vám pokusíme tyto přednášky připomenout. V úplně prvním článku našich krátkých ohlédnutí bychom se spolu vrátili do období po skončení druhé světové války, do doby, kdy se na palubách kosmických lodí začaly do vesmíru vydávat první živí tvorové. Na palubách amerických raket se jednalo o opice, v případě sovětských nosičů šlo hlavně o psy. Nejprve se samozřejmě jednalo o lety suborbitální, abychom v průběhu let a začátku kosmonautiky přešli k letům na oběžné dráze. Hlavním přednášejícím bude známý popularizátor Tomáš Přibyl, který se kosmonautikou zabývá již více než 30 let.