Jiří Hadač

Mám rád články či přednášky, které svým názvem sami nejlépe popisují, o čem se v nich dozvíme, nejlépe bez příkras a básnických přívlastků. Za jednu z nich považuji i tuto přednášku. Dozvíme se v ní, jak sestřelit družici na oběžné dráze. Nechtěl bych zde dělat nějaký stručný souhrn či historii, přeci jen, o tom bude dnešní přednáška. My se spíše zkusíme podívat na několik případů, kdy došlo ve vesmíru k sestřelu/rozstřelu družice. Dopředu bych chtěl uvést, že ve všech případech, o kterých budu mluvit, útočila na družici raketa státu, který byl i vlastníkem družice. Existují 4 státy na světě, které mají a již i demonstrovaly schopnost zasáhnout družici na oběžné dráze. Těmito státy jsou USA, SSSR/Rusko, Čína a Indie. Každá z těchto zemí má za sebou alespoň jeden úspěšný zásah družice. Sovětský svaz tuto schopnost demonstroval již v 70. letech, uprostřed studené války a proto je celkem zbytečné tento zásah z dnešního pohledu hodnotit. K daleko zajímavějším testům došlo v 21. století. V lednu roku 2006 se rozhodla Čína zničit vlastní satelit na polární dráze ve výšce 865 km a tento pokus byl úspěšný. Mezi kritiky tohoto testu byly i USA. Je proto zajímavé, že o další zásah se zasloužily ony. Zde se dá již hovořit o legitimním důvodu (nevyprázdněná hydrazinová nádrž) a poměrně rozumné výšce (365km), kde k zásahu došlo. Třetí a poslední pokus, který se v tomto tisíciletí odehrál, má na svědomí Indie. Uskutečnil se v březnu roku 2019 a došlo k zásahu družice Microsat-R na polární dráze ve výšce 275km. U všech třech akcí bylo vždy uvedeno, že tato akce není namířena proti jakékoliv jiné zemi. Osobně se však domnívám, že navyšování množství kosmické tříště tímto hloupým způsobem opravdu není to pravé. A ze všech známých případů byl tím nejhorším případem onen čínský pokus, jehož následky budou kroužit na oběžné dráze klidně ještě několik desetiletí. Více o způsobech, jak sestřelit družic vám dnes řekne pan Michal Polák, člen Kosmo Klubu. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: družice, Kosmo Klub, Michal Polák

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality III/2021 – online přednáška 04.10.2021 v 19:00

3. října 2021

Po nějaké době, kdy jsme zveřejňovali jen záznamy již vyšlých přednášek, tu opět přichází na řadu jedna přednáška, která teprve pronesena bude a navíc ji bude možno shlédnout v přímém přenose. Tato okolnost sebou přináší jedno velké plus. Díky tomu, že budete jako diváci sledovat její premiéru, získáte také možnost položit přednášejícímu otázku, či jeho výkon okomentovat.

A nyní již k plánovanému přenosu. Letos na jaře pro vás se šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer spolu s Hvězdárnou a planetáriem Brno společně připravili nový cyklus přednášek. V jeho rámci každé tři měsíce vystoupí Dušan Majer a během svého vystoupení shrne dění v kosmonautice za uplynulé období. První dva díly pokryly prvních šest měsíců letošního roku a v dnešním díle si připomeneme červencové, srpnové a zářijové kosmonautické události. Pro každý měsíc se dozvíme tři nejzajímavější aktuality v uplynulém období. Aniž znám obsah zítřejší přednášky, domnívám se, že hlavními body jeho vystoupení budou první pilotovany let VSS Unity firmy Virgin Galactic, první komerční let firmy Blue Origin a na závěr přijde asi ta hlavní událost, kterou byla první amatérská mise v dějinách kosmonautiky, Inspiration4. První americký pilotovaný let, při kterém byla americká NASA poprvé ve svých dějinách pouhým divákem. Přednáška se uskuteční v pondělí 4. října 2021 v 19:00.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Dušan Majer, Hvězdárna a planetárium Brno, Kosmonautické aktuality

Tomáš Petrásek – Všechno na Mars (13.1. 2021)

29. září 2021

Přednáškový cyklus Pátečníků nabízí už řadu let popularizační přednášky pro širokou veřejnost a jako hosty si zve přední odborníky ze všech možných oboru lidské činnosti. Ve svých aktivitách nepolevil ani v době, kdy se ve světe rozšířila pandemie COVIDU-19. Dá se naopak říci, že v té době Pátečníci své akce výrazně rozšířili. Dříve totiž řada přednášek vedena hlavně pro návštěvníky v sále s tím, že záznamy z vystoupení byly následně s různě dlouhým zpožděním zveřejňovány i pro širokou veřejnost. V současnosti se situace obrátila, přednášející často přednáší z tepla svého domova a sledovat je může prakticky každý, kdo si pustí pátečnický stream na svém PC, tabletu či mobilu. Ať jste tedy příznivci historie, techniky či přírodních věd, jedná se o cyklus, který byste rozhodně neměli minout. Jednou z přednášek, která v této kritické době vznikla, bylo i vystoupení pana RNDr. Tomáše Petráska, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Tématem, o kterém se rozhodl pohovořit, je Mars a možný život na něm. Ke zkoumání Marsu jsme dlouhá desetiletí používali nejsilnější dalekohledy a vědcům v těchto aktivitách samozřejmě pomáhají i kosmické sondy.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: ExoMars, Exomars 2022, Mars, Mars Express, Mars Global Surveyor, Mars Oddysey, Opportunity, Pátečníci, Perseverance, Spirit, TGO, Tomáš Petrásek, Viking

Vladimír Kopecký- Vzkazy v láhvi (18.12.2015)

27. září 2021

Téma přednášky je na první pohled úplně nekosmonautické. Vzkazy v láhvi či láhvová pošta je přeci prostředek, kterým se pokoušeli ztroskotavší námořníci navázat spojení s civilizací, aby se jim dostalo záchrany. Můžeme si je ovšem představit jako pomyslné zprávy, které lidstvo vysílá do vesmíru, aby o sobě dalo vědět. Ano, tématem dnešní přednášky je o pátrání po mimozemských civilizacích a našich pokusech dorozumět se s nimi. Jaká je šance, že se ve vesmíru vyskytuje inteligentní život? Jedná se o otázku, o které lidstvo přemýšlí již dlouho. A samozřejmě kromě současného pátrání po obyvatelných planetách se lidstvo snaží čas od času vyslat o sobě zprávu do vesmíru. Ať už jde o zprávy vyslané prostřednictvím velkých radioteleskopů, či vzkazy, které lidstvo vyslalo do vesmíru. Možná jste slyšeli o slavných postavách, které byly umístěny na zlaté plaketě na sondách Pioneer 10 a 11. Tyto postavy byly následně předmětem velké kritiky, proto když o několik let později startovaly sondy Voyager 1 a 2, byly a na sondy byla upevněna zlatá deska, která kromě zobrazení pozice naší planety v galaxii obsahovala i řadu fotek či hudebních nahrávek ze Země či pozdravů v 55 jazycích. Tématem pátrání po mimozemských civilizacích se v dnešní přednášce bude zabývat pan RNDr. Vladimír Kopecký Jr., Ph.D., který vystudoval biofyziku a chemickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti působí jako odborný asistent na Fyzikálním ústavu.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Astropis, Česká astronomická společnost, Drakeova rovnice, LAGEOS, mimozemské civilizace, SETI, Vladimír Kopecký

Milan Halousek – Česká stopa ve vesmíru (13.5.2020)

25. září 2021

Dnes se opět vrátíme k programu Mobilního planetária, které pro nás v celé loňské jaro v době pandemie COVIDU-19 připravoval známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek. Téma, které jsem vybral, se bude týkat české stopy ve vesmíru. Začneme, jak se sluší a patří, stopou nejvýraznější. Tu udělal první československý kosmonaut Vladimír Remek, který se v březnu roku 1978 na palubě lodi Sojuz-28 na několikadenní pobyt na orbitální stanici Saljut-6. Jednalo se o prvního kosmonautika z jiné země než USA či SSSR, který se dostal na oběžnou dráhu. Návratová kabina kosmické lodi Sojuz-28 je dodnes k vidění v muzeu ve Kbelích. Když byla řeč o Vladimíru Remkovi, nelze nevzpomenout ani na jeho náhradníka, kterým tehdy byl Oldřich Pelčák. Více občanů Česka se do vesmíru nepodívalo. I tak však se však našla na oběžné dráze řada dalších osob, u kterých lze vystopovat české kořeny. Za všechny bych rád zmínil Eugena Cernana, velitele Apolla-17, který se v prosinci jako poslední pozemšťan procházel po měsíčním povrchu. V dnešní přednášce budou připomenuty i české či československé sondy, zde je nutno opět připomenout Magion či nejnovější VZLUSAT-1. Řeč přijde samozřejmě i na české přístroje na sondách jiných států a že jich nebylo málo. Opět za všechny zmíním pouze sondy Vega-1 a 2, které se v polovině 80. let vydaly k Halleyově kometě.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Andrew Feustel, Eugene Cernan, James Lovell, Magion, Milan Halousek, Mobilní planetárium, Oldřích Pelčák, V kůži astronauta, Vladimír Remek

Marcel Grün – Na kosmických křižovatkách (16.10.2007)

22. září 2021

Pro výběr dnešní přednášky jsem opět hluboko sáhl do archívu hvězdárny a planetária Brno. Tato instituce v době loňského jara zdigitalizovala záznamy starých přednášek a díky tomu je mají možnost shlédnout i diváci dnes. Ta, kterou jsem dnes vybral byla pronesena na podzim roku 2007. Vystoupil v ní jeden z velkých českých a československých popularizátorů kosmonautiky, pan ing. Marcel Grün, bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space. Ten nás sice v loňském roce opustil, jeho vystoupení v rozhlase či záznamy přednášek tu s námi zůstanou navždy. Tématem, které si pro svou přednášku vybral je kosmonautika a její historie. Seznámí nás s význačnými osobnostmi, které byli u zrodu tohoto oboru a společně s ním si projdeme programy Vostok, Mercury, Gemini či Sojuz. Řeč samozřejmě přijde i na jedno z nejúžasnějších dobrodružství člověka, které bylo podniknuto na přelomu let 60. a 70. tedy na pilotované mise Apollo, které si vytyčili za svůj cíl přistání na povrchu Měsíce. Řeč přijde i na program raketoplánů a spolupráci světových agentur, která započala v 90. letech a zrodila Mezinárodní kosmickou stanici, která dodnes krouží nad našimi hlavami a představuje unikátní vesmírnou laboratoř.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Apollo, Gemini, GPS, Hvězdárna a planetárium Brno, ISS, kosmonautika, Marcel Grün, raketa, raketoplán, Saturn, Sojuz, Vostok

Miroslav Havránek – Dalekohled Jamese Webba (11.06.2021)

20. září 2021

Na zemském povrchu už od počátku 17. století konstruují astronomové větší a větší dalekohledy, aby s nimi mohli lépe pozorovat vesmír. Tento trend dosahuje svého maxima v 21. století, kdy se staví teleskopy, které budou mít průměr zrcadla několik desítek metrů. Dalekohledy na zemském povrchu jsou ale limitovány propustností zemské atmosféry. Pokud astronomové chtějí pozorovat vesmír ve vlnových délkách, které zemská atmosféra nepropouští, nemají jinou možnost, než dopravit tyto teleskopy na oběžnou dráhu. Tím nejslavnějším dalekohledem, který na oběžné dráze slouží již více než 30. let je Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Už řadu let se však plánuje vypuštění jeho nástupce, který se nazývá dalekohled Jamese Webba (JWST). Nebude mít však za cíl nahradit jej zcela, svá pozorování bude totiž provádět primárně v infračervené oblasti. Oproti HST však JWST bude mít větší průměr primárního zrcadla. Zatímco HST se dodnes pyšní zrcadlem o průměru 2,4m, zrcadlo pro JWST bude mít 6,5m. Dalekohled také není produktem jedné země, ale při jeho konstrukci se spojily hned tři kosmické agentury: americká NASA, evropská ESA a Kanadská kosmická agentura. Přístroj v hodnotě téměř deseti miliard amerických dolarů by se měl do vesmíru vydat v polovině prosince letošního roku a vynesen bude evropskou raketou Ariane 5 ECA. V přednášce nám jej blíže představí Ing. Miroslav Havránek, MSc, PhD., který v současnosti pracuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské na pražském ČVUT, kde vyvíjí křemíkové detektory pro upgrade experimentu ATLAS.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Ariane 5, CSA, Dalekohled Jamese Webba, ESA, JWST, Miroslav Havránek, NASA

Josef Laštovička, Přemysl Štych – Dálkový průzkum Země – Monitorování životního prostředí (18.12.2020)

18. září 2021

Již několikrát jsme si tu povídali o dálkovém průzkumu Země. Jde o metodu, kdy jevy a objekty na Zemi zkoumáme bez fyzického kontaktu s nimi. V tomto oboru dochází k pořizování, zpracování a analýze leteckých a družicových snímků. K čemu jsou taková data dobrá. Lze si to ukázat na řadě případů. Pomocí dálkového průzkumu můžeme sledovat rozrůstání městských aglomerací, kácení deštných pralesů či vysychání vodních ploch. Zde stojí za zmínku kupříkladu Aralské jezero, kdy prostým porovnáním satelitních snímků na wikipedii můžete názorně vidět, jak v průběhu přibližně 25 let jezero doslova mizí. Díky dálkovému průzkumu lze také monitorovat monitorovat koncentraci některých plynů v na Zemi a měřit tak kupříkladu kvalitu ovzduší. Za zmínku stojí i využití ve vojenství, při zvládání či sledování průběhu přírodních katastrof, kterými bývají hlavně povodně či požáry. Dnes vám netradičně nabídneme přednášející dva. Tím prvním je docent RNDr. Přemysl Štych PhD., z katedry aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ten bude hovořit hlavně o možnostech a principech dálkového průzkumu Země. Tím druhým účinkujícím bude jeho doktorand, Mgr. Josef Laštovička, Ph.D. Ten se více zaměřil na praktické prohlížení družicových data možnosti jejich využití.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Dálkový průzkum Země, Josef Laštovička, Landsat, Přemysl Štych, Sentinel, webinář

Ondřej Santolík – Připravované přístroje pro sondy JUICE a ExoMars (19.3.2017)

15. září 2021

Pondělní přednáška nám přinesla povídání o Hubblově vesmírném dalekohledu, který na oběžné dráze pracuje více než třicet let a počítá se, že bude svou činnost v blízké době končit. Naproti tomu tématem dnešní přednášky budou sondy, které se na svou pouť vesmírem teprve vydají. Půjde o JUICE, kterou plánuje evropská kosmická agentura ESA a ExoMars 2022, což je společný projekt ESA a ruské kosmické agentury Roskosmos. Na obou sondách se budou podílet i čeští vědci. Přednášejícím, který o tomto tématu bude mluvit, je pan prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr., který je vedoucím oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Také pedagogicky působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Abychom však lépe rozuměli tomu, jaký bude český podíl na obou sondách, nejprve si popovídáme o hvizdech a podobných jevech v magnetosféře. Jde o nízkofrekvenční elektromagnetické vlny, které vznikají v kanálech blesků, při magnetických bouřích a polárních zářích. Poté už přikročíme k sondám samotným. Obě se mají vydat na svou pouť v roce 2022. Každá však zamíří jinam, ExoMars 2022, poputuje k Marsu a cílem sondy JUICE bude Jupiter a jeho měsíce. Rozdílné budou i jejich nosiče, ExoMars se na svou pouť vydá raketou Proton a JUICE vynese Ariane 5. Přednáška vznikla v rámci Semináře z Astrobiologie.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Ariane 5, ESA, ExoMars, Exomars 2022, hvizdy, JUICE, Ondřej Santolík, Proton, Roskosmos, Seminář z Astrobiologie

Milan Halousek – Hubblův vesmírný teleskop (3.6.2020)

13. září 2021

Hubblův vesmírný dalekohled krouží na oběžné dráze už od roku 1990. Vynesl jej sem raketoplán Discovery v rámci mise STS-31 v dubnu roku 1990. Už za několik týdnů se však ukázalo, že tento úžasný dalekohled má obrovský problém, jeho primární zrcadlo bylo špatně vybroušeno. Je ironií osudu, že pro tento vesmírný teleskop byla broušena zrcadla tři, ty dvě, které zůstaly na Zemi byly vybroušeny správně. Nebýt faktu, že teleskop byl navržen jako servisovatelný, jednalo by se prakticky o neřešitelný problém. Pro jeho opravu se zvažovala řada možností včetně toho, že by byl teleskop dopraven na Zemi a zde došlo k výměně zrcadla. Nakonec bylo vybráno takové řešení, že se přesně zjistila vada, kterou primární zrcadlo má a vyrobilo se zařízení s opačnou optickou vadou. V prosinci roku 1993 odstartovala mise STS-61, která měla za úkol dalekohled opravit. K hlavním opravám této mise patřila výměna širokoúhlé planetární kamery 1 za typ 2, který měl v sobě již zabudovanou korekční optiku a pro mimoosové přístrojové pozice byl použit COSTAR. Po této misi, která dokázala dalekohled opravit následovali ještě 4 další servisní mise, poslední z nich pak přišla na řadu v roce 2009. Nejen o servisních misích bude dnes hovořit pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Přednáška samotná pak pochází z cyklu V kůži astronauta.