Záznamy přednášek – 14. stránka – prednasky.kosmonautix.cz

Nastalo nám nedělní poledne a já bych rád pravidelným čtenářům a divákům subdomény prednasky.kosmonautix.cz nabídnul zajímavou pozvánku. Již řadu měsíců zakončí řada fanoušků kosmonautiky a astronomie každou neděli sledováním pořadu Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. V řadě případů si však do svých pořadů zvou velmi zajímavé hosty, na tomto místě bych rád zmínil Tomáše Přibyla, Dušana Majera, Miloše Tichého či Miloslava Druckmüllera. Dnes si pro vás oba hlavní protagonisté připravili zajímavého hosta, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a pracovník České kosmické kanceláře, pan Milan Halousek. Téma jejich povídání je prosté, řeč bude o Českém krtkovi ve vesmíru. Pořad začíná jako vždy v osm hodin večer a vy si jej nenechte v žádném případě ujít.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Astronomie, Hvězdárna a planetárium Brno, Jiří Dušek, Jiří Kokmotos, kosmonautika

Tomáš Přibyl – Dobytí Měsíce (29.8.2019)

29. května 2021

Tak jako řada jiných oborů lidské činnosti, tak i kosmonautika má své výrazné datumy, tím nejvýraznějším je samozřejmě 4. říjen 1957, kdy se do vesmíru vydalo první umělé těleso, družice Sputnik, dalším je pak jednoznačně 12. duben, kdy se do vesmíru vydal první kosmonaut světa, Jurij Gagarin, jehož výročí jsme si bohatě připomenuli minulý měsíc. K těmto nezapomenutelným a výrazním mezníkům kosmonautiky však patří ještě jeden okamžik, kterým je moment, kdy se noha člověka poprvé dotkla povrchu jiného nebeského tělesa. 21. července 1969 sestoupil po žebříku lunárního modulu velitel mise Apollo 11, Neil Armstrong, a vytvořil na Měsíci první lidskou stopu. Nejednalo se však o náhodný americký pokus, ale o vyvrcholení několikaletého celonárodního úsilí USA, které se koncentrovalo v rámci programu Apollo. Je poněkud paradoxní, že impulsem k jeho zahájení se stal let Jurije Gagarina do vesmíru. O řadě známých i neznámých aspektů, které se týkají mise Apolla 11 nám povypráví známý popularizátor kosmonautiky, pan Ing. Tomáš Přibyl, člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Apollo, Apollo 11, Jihlavská astronomická společnost, lunární modul, Muzeum Vysočiny Jihlava

Michal Václavík – Kosmické sondy a jejich objevy, 2019 – 2020 (28.11.2020)

26. května 2021

Dlouho dobu jsem přemýšlel, zda zde uvádět kosmonautické přednášky, které se týkají objevů kosmických sond, či zajímavých startů raket v určitém období. Jedná se totiž o přednášky, které jsou aktuální hlavně v čase, kdy byly předneseny, časem sice obsahově nezastarávají, ale zájem o jejich zhlédnutí se výrazně snižuje. Přesto jsem se rozhodl přidávat i je, proto se v budoucnu s těmito přednáškami budete setkávat i zde. Přeci jen, cílem je shromáždit na jednom místě všechny známé a publikované přednášky, které se zabývají kosmonautikou a vše, co s ní souvisí. Dnešní přednáška nám nabídne přehled kosmických sond, které se nachází mimo oběžnou dráhu Země. Půjde tedy o sondy zkoumající sluneční soustavu, v našem přehledu zavítáme k naší centrální hvězdě i planetám Merkur, Venuše, Mars či Jupiter a nezapomene ani na asteroidy, Měsíc či sondy New Horizons, která stále opouští naší sluneční soustavu. Přednášejícím, který nám ty nejzajímavější sondy představí, je Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický prostor. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců 2020 na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Díky tomu, že jsou na videu nastavena práva tak, že je není možno přehrávat na jiných stránkách, jsem vám nucen videa nabídnout pouze v odkazu.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: 2019, 2020, Akatsuki, Artemis P1, Artemis P2, BepiColombo, Chandrayaan-2, Chang´e 4, Chang’e 5, Electron, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Juno, kosmonautika, LRO, Michal Václavík, Noc vědců, SOHO, sondy, Taranis

Petr Zelený – Třináct věcí, které zachránily Apollo13 (27.11.2020)

24. května 2021

11. dubna 1970 se vydalo k Měsíci 5. pilotované Apollo a celkově třetí mise, která měla přistát na jeho povrchu. Posádku tvořili velitel Jim Lovell, zkušený astronaut s československými kořeny a dva nováčci. Těmi byli pilot velitelského modulu John Swigert a Fred Haise, pilot lunárního modulu. Jako místo přistání byl vybrán kráter Fra Mauro. Celý start proběhl více méně v pořádku s výjimkou problémů, které způsobily předčasné zhasnutí jednoho z motorů druhého stupně. Tento nedostatek tahu však dokázaly zbylé motory spolu s třetím stupněm Saturnu posléze dohnat a celá sestava byla v pořádku navedena na dráhu k Měsíci. 55 hodin a 52 minut však senzory detekovaly pokles tlaku ve vodíkové nádrži. Na pokyn řídícího střediska však John Swigert zahájil promíchávání všech nádrží, jak vodíkových, tak i kyslíkových. Zhruba minutu a půl po zapnutí promíchávání nádrží došlo ke katastrofické explozi kyslíkové nádrže číslo dvě. Pro astronauty to nejprve představovalo velké zklamání, nebudou přistávat na Měsíci, ale postupem času se ukázalo, že situace je horší a astronauté na palubě budou doslova bojovat o svůj život. Prolétli okolo Měsíce a zamířili směrem k Zemi. Celý let byl doprovázen řadou velkých improvizací, které připravovalo řídící středisko a poté je na palubě realizovala čím dal unavěnější posádka. Sám velitel mise Jim Lovell nazval tento let úspěšnou prohrou. Posádka se dostala v pořádku na Zemi, ale nikdy nechodili po Měsíci. Ani jeden z členů posádky se už poté do vesmíru nevypravil. V dnešní přednášce nám krizový let Apolla 13 představí pan Mgr. Petr Zelený, odborný pracovník Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde i tato přednáška vznikla.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Apollo, Apollo 13, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Měsíc, Noc vědců, Petr Zelený, Saturn V

Tomáš Přibyl – Když padají rakety (28.2.2012)

22. května 2021

Během celé historie kosmonautiky se odehrálo několik tisíc startů raket a protože každé úspěšné lidské konání se neobejde bez překážek a selhání, odehrály se v kosmonautice i stovky selhání různých raket. Nejčastěji startující raketou světa je sovětský/ruský Sojuz, který absolvoval více než tisíc startů, má však za sebou i 28 selhání z nejrůznějších příčin. Pokud bychom do rodiny raket Sojuz započítali i rakety Molnija a Vostok, naroste nám počet úspěšných startů o několik set, ale budeme nuceni připočíst i dalších téměř padesát selhání těchto nosičů. Jednou z nejúspěšnějších a nejslavnějších raket současnosti je americký Atlas V. Rakety Atlas jsou tu s námi již od 50. let a mají za sebou více než 300 orbitálních startů, ovšem i 49 selhání. Takhle bychom mohly procházet jednotlivou rodinu raket za druhou. Na závěr svého krátkého shrnutí proto ještě představím rakety Proton, které absolvovaly 423 orbitálních startů, 48 z nich však neskončilo úspěšně. O selháních raket nám ve své přednášce povypráví redaktor serveru kosmonautix pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se uskutečnila na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Delta II, havárie, Hubblův vesmírný dalekohled, Hvězdárna a planetárium Brno, NOAA-N, Tomáš Přibyl

Pavel Boháček – Člověk a jeho potřeby při cestách do kosmu (14.11.2019)

19. května 2021

Tento týden se budeme zabývat činností člověka v kosmonautice. Na tyto činnosti se budeme dívat z různých úhlů. Jedním z těchto pohledů je i lékařství, patří sem ale i zajištění životních potřeb člověka, který se nachází v kosmu. Jaké jsou vlastně potřeby člověka, který se nachází na oběžné dráze, na co vše je potřeba dávat pozor? Jak vypadá zásobování astronautů vodou? Jak si připravují jídlo a jaké jídlo vlastně jedí? Jaké nebezpečí jeho organismu hrozí? Je rozdíl mezi problémy mužů a žen? Jak se provádí hygiena a jak chodí kosmonauté na záchod? Přináší kosmonautika i nějaké pozitiva pro pozemskou medicínu? Které osobnosti stály za zrodem tohoto netradičního oboru? Na tyto a další otázky se vám pokusí odpovědět dnešní přednášející, kterým je Pavel Boháček, člen Kosmoklubu a redaktor kosmonautixu, který vystudoval ošetřovatelství na 3. lékařské fakultě UK. Přednáška byla proslovena v Děčíně, v rámci projektu Café Nobel.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: bed-rest, Café Nobel, kosmonautika, lékařství, Pavel Boháček, zajištění života

Petr Zelený – Cesta kolem světa za 108 minut (19.3.2021)

17. května 2021

V dnešní přednášce se vrátíme na počátek dubna, kdy vrcholily oslavy 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru. Na našem serveru jsme této události věnovali celý týden, během kterého jsme našim divákům nabízeli jen samé živé přenosy a streamy. Dnešní přednášku jsem si tehdy odložil, protože jsem měl pocit, že je už tak trošku přegagarinováno. Ale nyní, kdy se v kalendáři píše již polovina května, se k tomu vystoupení můžeme vrátit. 12. dubna roku 1961 proběhla jedna z největších událostí pilotované kosmonautiky, kdy se do vesmíru podíval první člověk a občan Sovětského Svazu, nadporučík Jurij Gagarin. Jeho rodná země si tímto startem připsala další velký zářez v nevyhlášené válce o kosmická prvenství. Nedávno jsem i zachytil názor, se kterým se dá souhlasit. Když by totiž byli první ve vesmíru Američané, byť by šlo v jejich případě jen o suborbitální skok, tak by patrně nikdy nebyl s takovou velkou vervou zahájen program Apollo a celá historie kosmonautiky by se vyvíjela jiným způsobem. A nyní k samotné přednášce, celý průběh kosmického letu Jurije Gagarina nám představí pan Mgr. Petr Zelený, odborný pracovník Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde i tato přednáška vznikla.
K dnešní přednášce máme netradičně připravený bonus. A nepůjde o ledasjaký bonus, pracovník Hvězdárny hlavního města Prahy Jan Spratek bude zítra v jedenáct hodin dopoledne odpovídat na stránce serveru idnes.cz na otázky čtenářů, které se týkají planety Mars a jaké se zde očekávají objevy kosmických sond.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Jurij Gagarin, Petr Zelený, Vostok

Jan Spratek – Diskuze na 1. IT Gymnáziu (28.4.2021)

15. května 2021

Popularizace různých vědeckých oborů byla a je důležitá. Vždy se tím dá povědomí širšímu okruhu lidí o tom, čím je daný obor zajímavý a prospěšný. Pro každou věkovou skupinu však přináší něco jiného, ti starší se seznámí například s pokrokem v oblasti, která je vždy zajímala, ale tak nějak se nepředpokládá, že by popularizace změnila život dotyčného. V případě mladšího publika je popularizace vědy zdaleka nepřínosnější. Často totiž mohou tito posluchači být ve věku, kdy si vybírají své budoucí povolání a zajímavá přednáška, hezký článek či vtipný rozhovor mohou nerozhodnutého člověka přitáhnout k bližšímu studiu daného předmětu. Vzpomínám si, že řada astronomů udává, že k zájmu o jejich obor je přitáhnul televizní seriál Okna vesmíru dokořán. Přednáška, kterou vám dnes chci nabídnout, je přednáškou jen napůl. Přednášející, kterým je pracovník Hvězdárny hlavního města Prahy Jan Spratek, hovořil při svém vystoupení o velké spoustě kosmonautických témat. Opravdu se nedá shrnout, o čem jeho vystoupení bylo, protože tu vysvětloval podstatu oběžné dráhy, jindy mluvil o chybách ve filmu Gravitace, či probíral různá selhání raket a kosmických lodí. Jeho výklad byl prokládán dotazy publika, kterým byli studenti IT Gymnázia v Praze. Vystoupení bylo poměrně rozsáhlé, proto jsem si vám je dovolil nabídnout na víkend, abyste měli dostatek času na shlédnutí. Skládá se z celkem tří částí.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: IT Gymnázium, Jan Spratek, kosmonautika

Marek Skarka – Exoplanety z vesmíru (26.11.2020)

12. května 2021

O tom, kolik je vidět na obloze planet, měli starověcí astronomové úplně jasno. No, počítejte sami se mnou, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Je to tak, stačili by vám prsty jedné ruky. A tento údaj se do 18. století v podstatě nezměnil. Až v roce 1781 objevil britský astronom William Herschel planetu Uran. Na sedmou planetu jsme pak čekali až téměř do poloviny století následujícího, když nejprve dva astronomové nezávisle na sobě spočítali, že by měla existovat planeta další. Tu objevil v září roku 1846 Johann Galle. Byla pojmenována Neptun. Za osmou pozorovatelnou planetu bylo pak dlouhá desetiletí považováno Pluto, než bylo administrativním rozhodnutím z tohoto seznamu v roce 2006 vyřazeno. Astronomové také předpokládali, že i kolem jiných hvězd by se měly nacházet planety. Ale až do konce 80. let 20. století se jednalo spíše jen o odhady. První nalezená a všeobecně uznávaná exoplaneta se datuje do roku 1992. Od té doby se s jejich objevy jakoby roztrhl pytel. Pro jejich detekci se používá řada metod, patří sem metoda radiálních rychlostí, mikročočky, transity aj. Do pozorování a detekce exoplanet se zapojily i kosmické sondy. Ty měly pozorování exoplanet z počátku jen jako jeden ze svých úkolů, ale postupem času se začaly budovat i družice specializované. V dnešní přednášce bude řeč o výsledcích pozorování Hubblova vesmírného dalekohledu a o měření družic Spitzer, COROT, Kepler, TESS, Cheops či Gaia. A zmíněny budou i družice plánované, tedy JWST, Plato či Ariel. Přednášejícím bude Mgr. Marek Skarka PhD. z astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Ariel, Cheops, CoRoT, ESA, exoplaneta, Gaia, HST, Hubblův vesmírný dalekohled, JWST, Kepler, Marek Skarka, NASA, Plato, Spitzer, TESS

Milan Halousek – Vesmírný skafandr – aneb oblek supermana ! (10.6.2020)

10. května 2021

S výškou jak známo řídne atmosféra a už horolezci mají problém dýchat, pokud se vydávají na vyšší kopec. Podobný problém měli i piloti stíhaček a bombardérů za druhé světové války, když jejich letouny začali létat ve vyšších výškách. Na základě těchto zkušeností začali nejprve posádky těchto letadel dostávat na palubu kyslíkové přístroje a později, když nastala éra proudových letadel, tak začali být vybavováni přetlakovými oděvy. S nástupem kosmonautiky však začal i přechod k oděvům, které umožnili udržovat člověka na živu i v prostředí, kde je už ze všech praktických pohledů vzduchoprázdno. Ze začátku oděvy kosmonautů pochopitelně vycházely z obleků, které využívají vojenští piloti, ale bylo nutno zajít dál. Kosmické skafandry se prakticky dělí na dvě skupiny. Tou první jsou skafandry lehké, které slouží hlavně pro start a přistání a jejich účelem je umožnit kosmonautovi přežít v okamžiku, kdyby na palubě jeho kosmické lodi došlo ke ztrátě tlaku. Druhou skupinou jsou takzvaně těžké skafandry, které jsou určeny pro práci ve volném prostoru. Podskupinou těchto oděvů byly pak ty, které používala americká NASA při výstupech na Měsíci. Musely umožnit astronautům pracovat, zároveň však nesměly být příliš hmotné, protože se přeci jen používaly v prostředí, kde je sice výrazně nižší gravitace než na Zemi, ale není zde gravitace nulová. O kosmických skafandrech nám povypráví známý popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře.