Záznamy přednášek – 15. stránka – prednasky.kosmonautix.cz

V závěrečné přednášce tohoto týdne se podíváme směrem k Měsíci. Závod o prvního člověka na Měsíci byl vyhlášen prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym v roce 1961. Jeho projev byla reakce na první let člověka do vesmíru. Tím však nebyl Američan ale sovětský občan Jurij Gagarin. Bylo tedy nutno probudit národ, který se cítil pokořen a ohrožen. Po Kennedyho burcujícím projevu se celá země semknula a pod vedením NASA vyvinula raketu Saturn V, lunární modul i kosmickou loď Apollo. V SSSR tomu bylo jinak, hlavní tíha kosmického programu sice ležela na Sergeji Koroljovovi a jeho OKB-1, ale i další konstrukční kanceláře přišly s vlastními plány na dopravu člověka na Měsíc. Navíc částečně nefungovala ani spolupráce mezi jednotlivými konstruktéry. Jedním z těchto konstruktérů byl i Vladimír Čelomej, člověk, který vyvinul balistickou raketu UR-200 i těžký raketový nosič UR-500. Tato raketa je známější pod jménem Proton a létá do dnešních dnů. Pro dobytí Měsíce měl v plánu vyvinout supertěžký nosič UR-700 s nosností přibližně 150 tun na nízkou oběžnou dráhu. O jeho měsíčních plánech nám bude přednášet Ing. Tomáš Přibyl, člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Apollo, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Měsíc, Noc vědců, Proton, SSSR, Tomáš Přibyl, Vladimír Čelomej

Martin Gembec – Rakety Falcon (2.5.2017)

5. května 2021

V roce 2002 se jeden mladý milionář plný nápadů rozhodl založit raketovou firmu a do vínku jí dal dva hlavní směry. Tím prvním byla levnější doprava materiálu do vesmíru a tím druhým pak dopravit člověka na Mars. Tento podnikatel se jmenoval Elon Musk a firma, kterou tehdy založil společně s několika dalšími přáteli se dodnes jmenuje Space Exploration Technologies Corp., zkráceně SpaceX. Tato společnost se nejprve vrhla na stavbu malé nosné rakety Falcon 1, která se v září roku 2008 dostala na oběžnou dráhu. Už o několik let dříve však zvítězila ve výběrovém řízení NASA o dopravu nákladů na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pro tyto účely Muskova společnost vyvinula daleko větší nosič Falcon 9 spolu s nákladní lodí Dragon. Raketa Falcon 9 začala létat v roce 2010. Nejprve jen zásobovala ISS, ale posléze vstoupila i na komerční trh a začala vynášet telekomunikační i vojenské a špionážní družice. Jedním z velkých úspěchů této firmy je i nově vyvinutá kosmická loď Crew Dragon. V současné době se tato firma snaží na malé základně Boca Chica vyvinout raketu Starship, která by měla jednoho dne dopravit člověka na povrch Marsu. Historii i současnost firmy a jejich nosných raket vám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix Martin Gembec.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Dragon, Elon Musk, Falcon 9, Histori, Martin Gembec, SpaceX

Tomáš Petrásek – Organismy v kosmu: Panspermie a život v meteoritech (26.2.2016)

3. května 2021

Dnešní přednášku jsem se rozhodl věnovat astrobiologii. Přednáška, která nás dnes čeká je velmi zajímavá. Na jejím počátku vás autor seznámí s pojmem volného kosmu a vysvětlí, jaké podmínky v něm panují. Poté už přejde k tématu, které vás, jako milovníky kosmonautiky patrně bude zajímat ještě více. Může nějaký živý organismus přežít ve volném kosmu? Pokud ano, tak jak? Značná část příkladů, které uvede, pochází z pozemských simulací ve vakuu, ale ty zbylé nás seznámí i s kosmickými cestovateli z řad živočišné říše. Zvířátka jsou sice zvířátka, ale jak by na toto prostředí zareagoval lidský organismus? Máme z našich dějin příklady lidí, kteří byli vystavení volnému prostoru? Bez zajímavosti nebude ani autorovo povídání o možnostech přenosu živých organismů pomocí meteoritů. O těchto a dalších zajímavých podrobnostech bude dnes vyprávět RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Přednáška samotná pak pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: astrobiologie, panspermie, Pátečníci, Tomáš Petrásek, život

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky 29 – s Dušanem Majerem o čínské kosmonautice – online přenos v 20:00 (2.5.2021)

2. května 2021

Končící týden pro pro vás připravil ještě poslední přenos. Tentokrát však nepůjde o záznam starší přednášky, ale o pozvánku na přenos budoucí. Již více než rok pro své nepřítomné návštěvníky a diváky připravuje Hvězdárna a planetárium online pořad Sedmikrásky, ve kterém pravidelně informují o novinkách na poli astronomie a kosmonautiky. Vždy se dozvíte, co je možno zahlédnout na noční obloze a čas od času si připraví také povídání o různých zajímavostech. V odvysílaných pořadech byla již řeč o reformách kalendáře, světelném znečištění, vesmírných katastrofách či letech na Měsíc v rámci programu Apollo. Průvodci pořadu budou jako obvykle ředitel brněnské hvězdárny a senátor Jiří Dušek společně s redaktorem českého rozhlasu Brno Jiřím Kokmotosem.

Zmínění pánové si také do svého vysílání zvou čas od času různé zajímavé hosty jako jsou například Zdeněk Mikulášek, Norbert Werner, Miloš Tichý, Miloslav Druckmüller a další. Tentokrát se oba hlavní protagonisté opět rozhodli pozvat do svého pořadu experta na kosmonautiku a šéfredaktora serveru kosmonautix.cz Dušana Majera. Tématem jejich rozhovoru bude nedávný start nejsilnější čínské nosné rakety CZ-5, která při svém sedmém startu vynesla na oběžnou dráhu základní modul čínské kosmické stanice Tianhe. O pořadu Sedmikrásky je možno říci jediné, pro pravidelné návštěvníky discordu kosmonautixu je už dlouhou dobu účast na tomto vysílání takřka milou povinností, která jim vždy na hodinu až dvě přinese v neděli večer zajímavé povídání. Pokud se budete chtít zůčastnit i vy, nezapomeňte, vysílání začíná dnes večer v 20:00.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: CZ-5B, Dušan Majer, Hvězdárna a planetárium Brno, Jiří Dušek, Jiří Kokmotos, Sedmikrásky, Tianhe, vesmírná stanice

Pavol Kalinay – Kedy poletíme na Mars? | Let na Mars (20.1.2020)

1. května 2021

Pomalinku se nám končí další týden, který jsme věnovali průzkumu těles sluneční soustavy a není proto žádným divem, že v něm dnes budeme pokračovat. Poprvé a naposledy se lidstvo vydalo na povrch jiného tělesa v letech 1969-1972, kdy americká NASA pomocí mohutných raket Saturn V vysílala své astronauty na Měsíc. Tyto lety inspirovali k zájmu o kosmonautiku i dnešního přednášejícího, kterým je pracovník Slovenské akademie věd, pan RNDr. Pavol Kalinay CSc. Ten ve své přednášce nejprve představí základní pojmy, mezi které patří i 1. kosmická rychlost, což je údaj, který nám říká, jaká je minimální kruhová oběžná rychlost, aby těleso, které obíhá v gravitačním poli jiného objektu nespadlo na jeho povrch. Pokračovat bude poté vývojem pilotované kosmonautiky od počátku 70. let. Nezapomene pochopitelně zmínit i ISS, tedy Mezinárodní vesmírnou stanici, která nad našimi hlavami obíhá již více než 20 let. V další části přednášky se budeme věnovat současnému stavu průzkumu planet naší Sluneční soustavy. Když si však vzpomenete na název dnešní přednášky, zajisté vás nepřekvapí, že hlavní pozornost bude zaměřena na výzkum rudé planety. Poté se už dostaneme k finální části přednášky, ve které se autor pokusí srovnat pilotovaný let na Měsíc a Mars.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Apollo, Falcon Heavy, ISS, Mars, NASA, Pavol Kalinay

Tomáš Přibyl – Apollo, sny a skutečnost (5.2.2013)

28. dubna 2021

Dnes budeme pokračovat v načatém tématu průzkumu těles sluneční soustavy anebo možná ne. Program Apollo, který byl připravován jako pokračování programu Mercury, nabral definitivní podobu až po slavném projevu prezidenta J.F. Kennedyho. V jeho rámci se mezi léty 1968-1972 uskutečnilo 11 pilotovaných startů, 12 lidí chodilo po Měsíci a celkem 24 astronautů se ocitlo v jeho blízkosti. Ve stejném období vznikly v Kennedyho vesmírném středisku dvě obří startovní rampy a postaveno bylo i mnoho dalšího zařízení, včetně legendární budovy Vertical Assembly Buildin. Následníkem Apolla byl program Apollo Applications, který měl být rozsáhlý a měl využívat zkušenosti získané během Apolla. Z tohoto programu však zbylo jen torzo, v podstatě se podařilo realizovat jen orbitální laboratoř Skylab, ke které se v letech 1973-74 vydaly celkem 3 pilotované mise. Aplikací Apolla však mělo být mnohem víc. S nerealizovanými plány vás v dnešní přednášce seznámí známý popularizátor kosmonautiky, pan Ing. Tomáš Přibyl, redaktor serveru kosmonautix a kurátor Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila počátkem roku 2013 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Apollo, Hvězdárna a planetárium Brno, NASA, program Apollo, Tomáš Přibyl

Jiří Kroulík – Od Lunochodu k mobilní laboratoři Curiosity (21.04.2017)

26. dubna 2021

2 Komentářů »

Lidstvo od jakživa toužilo prozkoumávat cizí světy, ale na dlouhou dobu se jednalo pouze o utopické představy. Až teprve program Apollo těmto představám lidí dodal jasné obrysy. V červenci roku 1969 dosedl do Moře klidu lunární modul Apolla 11. Tehdy se poprvé na jiném tělese než na Zemi obtiskla do prachu lidská stopa. Neuplynula však dlouhá doba a k lidským šlápotám se přidaly i první stopy kol. Jako první je na povrchu Měsíce udělal sovětský Lunochod-1, když v listopadu roku 1970 přistál. Jen o několik měsíců později, v lednu 1971 se na Měsíc dostala i posádka Apolla 14, která si sebou přivezla i dvoukolový transportér MET. O půl roku později, v červenci 1971 už se James Irvin a David Scott proháněli po povrchu v lunárním roveru a jejich kousek pak zopakovaly i obě zbývající Apolla, tedy 16 a 17. Svůj druhý a poslední zářez na Měsíci pak zaznamenali i Sověti, když počátkem roku 1973 vyslali k Měsíci Lunochod-2. Posledními dvěma měsíčními vozidly jsou pak čínské rovery Yutu-1 (2013-2016) a Yutu-2 (2019-). Druhým a posledním tělesem, po kterém se proháněla pozemská technika je planeta Mars. Všechny tyto průzkumníky vyslala na rudou planetu americká NASA. Jedna se o Sojourner (1997), Spirit (2004-2012), Opportunity (2004-2019) a konečně pak Curiosity (2012-) a Perseverance (2021-). O kolových vozidlech na jiných planetách nám více poví bývalý redaktor časopisu Letectví a kosmonautika pan Mgr. Jiří Kroulík.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Jiří Kroulík

Petr Tomek – Můj šálek kávy (25.01.2017)

24. dubna 2021

V poslední přednášce tohoto týdne budeme pokračovat v našem zvoleném tématu, kterým je pilotovaná kosmonautika. Zároveň se poněkud ponoříme do tajů vědy. V dnešní přednášce totiž bude hlavně řeč o povrchovém napětí a kapilárních jevech. Na zemi se s povrchovým napětím můžete setkat hlavně na rybníce, kde můžete zahlédnout vodoměrku, jak si to kráčí po hladině. Teď si asi marně škrábete hlavu a přemýšlíte, kam jste se to dostali. Jak takové téma vodoměrky a jejího pohybu po hladině může souviset s kosmonautikou a navíc s pilotovanou. Není to tak těžké a složité. Tyto jevy, které jsou sice na zemi důležité, tak v prostředí mikrogravitace hrají roli daleko zásadnější. Vynecháme-li totiž gravitaci, začnou se totiž kapaliny na oběžné dráze chovat z pohledu pozemšťana naprosto nepochopitelně. A pro posádku kosmické lodi, která se potřebovala napít to mohlo představovat problém. Své by o chování vody v mikrogravitaci mohl vyprávět i italský astronaut Luca Parmitano, který se při výstupu do volného prostoru málem ve svém skafandru utopil. O tom, jak se na oběžné dráze můžete napít, vám povypráví novinář, popularizátor a člen Kosmo Klubu Petr Tomek.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Kosmo Klub, Petr Tomek, pití

Tomáš Přibyl – Kritické momenty sovětské kosmonautiky (4.10.2005)

21. dubna 2021

1 Komentář »

Tento týden jsem se rozhodl pokračovat v tématu pilotované kosmonautiky. Po týdnu plném živých streamů a online přednášek se ale výrazně vrátíme v čase. Dnes vám nabídnu jednu z nejstarších přednášek, které jsou na internetu k dispozici. Tu se rozhodla na internetu zveřejnit brněnská hvězdárna v loňském roce, když celou republiku a vlastně i svět ochromila celosvětová pandemie Covidu-19. Tématem přednášky jsou problémy kosmických letů. Specificky však bude zaměřená na problémy sovětského i ruského pilotovaného programu. Ano, problémy se nevyhnuly ani americké kosmonautice, stačí namátkou zmínit Apollo-1, Challanger či Columbii, ale o těch jsme už v našich přednáškách hovořili, proto nyní přejdeme k potížím sovětských misí s kosmonauty, o kterých je známo výrazně méně. Přednášejícím bude známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl a bude se ve své přednášce odkazovat v některých momentech na osobní rozhovor s kosmonautem Borisem Volynovem. A problémů sovětské kosmonautiky taktéž nebylo málo. Nejznámějšími případy jsou určitě mise Sojuz-18a, kdy se odehrál jeden z mála in-flight abortů v pilotované kosmonautice, nebo Sojuz-11, kdy při návratu z vesmíru zahynula celá posádka této pilotované lodi. Problémů při pilotovaných misích se však vyskytlo daleko více a s těmi by vás měla seznámit dnešní přednáška.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Saljut, Sojuz, SSSR, Tomáš Přibyl, Voschod

Milan Halousek – Ženy ve vesmíru (28.4.2020)

19. dubna 2021

1 Komentář »

Tak se nám skončil týden, který byl ve znamení výročí letu prvního kosmonauta světa a také nabídl vám divákům řadu kosmonautických pořadů v přímém přenosu. Nechtěl jsem tuto jedinečnou šanci přerušit jakýmkoliv záznamem a také jsem si říkal, že po pěti živých streamech přednášek a rozhovorů budete asi vyčerpaní. Nastává však další týden a my u tématu lidské přítomnosti ve vesmíru zůstaneme. První muž se na oběžnou dráhu dostal už v dubnu roku 1961, na první ženu jsme však čekali až června roku 1963, kdy se na palubě Vostoku-6 do vesmíru podívala Valentina Těreškovová. Z pohledu dnešních náhledů na rovnoprávnost obou pohlaví se nám však může zdát až neuveřitelné, že na další ženu na palubě kosmické lodi jsme museli čekat až do roku 1982, kdy se do vesmíru v lodi Sojuz T-7 podívala i Světlana Savická. Až po ní se o rok později podívala do vesmíru i Američanka Sally Ride. Když si vezmeme celkové statistiky, do dnešních dnů se do vesmíru podívalo celkem 569 lidí, ovšem pouhých 65 z nich byly ženy. O ženách ve vesmíru nám ve své přednášce povypráví známyýpopularizátor kosmonautiky, Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře.