Štítek ‘Plato’

Petr Kabáth – Exoplanetární světy a jejich atmosféry (15.7.2021)

Téma exoplanet jsme tu měli už několikrát, naposledy tu bylo minulý týden, když o něm ve své přednášce hovořil pan Mgr. David Heyrovský PhD. Dnešní přednáška je prakticky jen necelý měsíc stará, pronesena byla v rámci Café Nobel. Jedná se o cyklus přátelských setkání veřejnosti s vědci nad šálkem kávy. Pořádá jej Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, ve spolupráci s magazínem Českého rozhlasu Sever Planetárium. V přednášce bude hovořit RNDr. Petr Kabáth, PhD., vedoucí skupiny výzkumu exoplanet na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Opět budete seznámeni s historií hledání planet v soustavách jiných hvězd. Už minule jsme si říkali, že z počátku byly tyto planety objevovány hlavně ze zemského povrchu, ale postupem času se část výzkumu přesunula na oběžnou dráhu. Do hledání exoplanet se zapojilo také více světových agentur, takže tu máme sondy NASA (Kepler, TESS, Hubble) či Evropské kosmické agentury (Corot). Toto je však z velké části spíše již minulost, ikdyž jsme se z měření těchto sond dozvěděli mnohé. V plánu jsou další a novější sondy, jako je Ariel či Plato. 

Marek Skarka – Exoplanety z vesmíru (26.11.2020)

O tom, kolik je vidět na obloze planet, měli starověcí astronomové úplně jasno. No, počítejte sami se mnou, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Je to tak, stačili by vám prsty jedné ruky.  A tento údaj se do 18. století v podstatě nezměnil. Až v roce 1781 objevil britský astronom William Herschel planetu Uran. Na sedmou planetu jsme pak čekali až téměř do poloviny století následujícího, když nejprve dva astronomové nezávisle na sobě spočítali, že by měla existovat planeta další. Tu objevil v září roku 1846 Johann Galle. Byla pojmenována Neptun. Za osmou pozorovatelnou planetu bylo pak dlouhá desetiletí považováno Pluto, než bylo administrativním rozhodnutím z tohoto seznamu v roce 2006 vyřazeno. Astronomové také předpokládali, že i kolem jiných hvězd by se měly nacházet planety. Ale až do konce 80. let 20. století se jednalo spíše jen o odhady. První nalezená a všeobecně uznávaná exoplaneta se datuje do roku 1992. Od té doby se s jejich objevy jakoby roztrhl pytel. Pro jejich detekci se používá řada metod, patří sem metoda radiálních rychlostí, mikročočky, transity aj. Do pozorování a detekce exoplanet se zapojily i kosmické sondy. Ty měly pozorování exoplanet z počátku jen jako jeden ze svých úkolů, ale postupem času se začaly budovat i družice specializované. V dnešní přednášce bude řeč o výsledcích pozorování Hubblova vesmírného dalekohledu a o měření družic Spitzer, COROT, Kepler, TESS, Cheops či Gaia. A zmíněny budou i družice plánované, tedy JWST, Plato či Ariel. Přednášejícím bude Mgr. Marek Skarka PhD. z astronomického ústavu Akademie věd ČR.