NASA – 4. stránka – prednasky.kosmonautix.cz

Dnes se naposledy vrátíme k loňskému semináři o raketové technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí a podíváme se na jedinou přednášku, kterou zde proslovil šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, Dušan Majer. Vybral si pro ni nesporně velmi atraktivní téma, kalifornskou raketovou firmu SpaceX. Je to společnost, která do kosmonautiky po řadě desetiletí přinesla počátkem 21. století svěží vítr. Na tomto serveru se již několik přednášek o této firmě nachází a mají jedno společné, nabízí tak říkajíc pohled na SpaceX od jejich počátků až do současnosti. Dnešní přednáška je v tomto jiná. Dnes se nebudeme zabývat historií firmy, ale vrátíme se v čase o pouhý rok a ohlédneme se za aktivitami této firmy v roce 2020. A že je z čeho vybírat. Během tohoto období vybudovala na oběžné dráze největší satelitní konstelaci všech dob. Dál také firma vynáší náklady pro platící zákazníky a zásobuje ISS. Tou nejdůležitější aktivitou v loňském roce však bezesporu byla pilotovaná mise Demo-2, první pilotovaný start soukromé kosmické lodi v historii. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců 2020.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: 2020, Cargo Dragon, Crew Dragon, DM-2, Dušan Majer, Hvězdárna Valašské Meziříčí, ISS, NASA, Noc vědců, SpaceX, Starlink

Petr Kulhánek – Sluneční vítr (1.4.2021)

6. září 2021

První den měsíce dubna máme všichni spojený s aprílem a našim cílem je hlavně ničemu nevěřit a pro jistotu brát všechno s rezervou. Najdou se však výjimky, které je možno vážně brát. Mezi ně patří i tato přednáška, kterou letos na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT pronesl prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Jako téma si vybral sluneční vítr, což je proud částic vycházejících ze Slunce a pohybující se velmi vysokou rychlostí. Na tomto místě je možno si položit poměrně snadnou otázku? A je to vůbec něco, co by mě mělo zajímat a můžu to vůbec někdy nějak vidět? Odpověď je také poměrně prostá, rozhodně ano, sluneční vítr způsobuje na zemském povrchu například polární záře či poruchy příjmu na krátkých vlnách. Chování a zkoumání naší centrální hvězdy je taktéž něco, čemu se již řadu desetiletí věnují největší kosmické agentury. Ke studiu Slunce byly mimo jiné vypuštěny sondy Ulysses, Hinode, Genesis, SOHO, Stereo A, Stereo B, SDO. Jednou z nejnovějších je pak i sonda Parker Solar Probe, která byla v roce 2018 vypuštěna na raketě Delta IV Heavy. Mimochodem, o této sondě i jejím startu bude v přednášce řeč.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: ESA, Hinode, Juno, NASA, Parker Solar Probe, Petr Kulhánek, polární záře, sluneční vítr, Ulysses

Ondřej Šamárek – První Američan, aneb (polo)zapomenutý let Alana Sheparda – online přednáška v 17:00 (3.9.2021)

3. září 2021

1 Komentář »

Dnes se vám po delší době mohu zase nabídnout přednášku nikoliv ze záznamu, ale v přímém přenosu. Bude se týkat prvního amerického astronauta, kterým byl Alan Bartlett Shepard. Lze jej s přimhouřením jednoho oka považovat za americký protějšek Jurije Gagarina, který se jako první pozemšťan dostal 12.4.1961 na oběžnou dráhu. Necelý měsíc poté, 5. května 1961 byly připraveni i Američané a Shepardova cesta do vesmíru mohla začít. Mezi oběma muži byl však zásadní rozdíl. Jurij Gagarin byl první pozemšťan, který se dostal jak do vesmíru, tak na oběžnou dráhu. Alan Shepard podnikl při své misi pouze suborbitální let a do vesmíru tak zavítal na pouhých několik minut. Ano, tak velký rozdíl byl na počátku 60. let mezi oběma supervelmocemi. Sovětský svaz byl v kosmonautice výrazně napřed a USA jej marně stíhaly. V principu se jim to podařilo až následující rok, když se v únoru 1962 dostal na oběžnou dráhu John Glenn. O tomto a dalších detailech Shepardovy kosmické cesty vám dnes v 17:00 na online streamu povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro náš server píše historické seriály. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Alan Shepard, John Glenn, Jurij Gagarin, NASA, Ondřej Šamárek, Pátečníci

Vojtěch Blažek – Dálkový průzkum Země (14.10.2020)

23. srpna 2021

V dnešní přednášce zabrousíme směrem, o kterém jsme tu již častokrát hovořili, ale nikdy jsme se mu nevěnovali podrobněji. Řeč bude o dálkovém průzkumu Země. Počátky této činnosti se dají vysledovat už v 19. století a vyskytly se velmi brzy po vynálezu fotografie. Průkopníkem v tomto oboru se stal slavný francouzský vzduchoplavec a fotograf Nadar svými fotografiemi Paříze z roku 1858. S tím, jak se dostávaly do vzduchu čím dál dokonalejší fotografické přístroje a balóny, vzducholodě či letadla dosahovaly větších výšek se nám samozřejmě dařilo získávat lepší představu o skutečné tváři naší Země. Letecké snímkování pak zaznamenalo svůj boom v obou světových válkách či dalších válečných konfliktech. Nového rozměru pak bylo dosaženo s nástupem kosmonautiky. Dálkový průzkum Země je totiž metodou, jak získávat řadu zajímavých informací o jevech na povrchu, bez nutnosti fyzického kontaktu. Údaje takto získané využívají civilní osoby, vědci i vojáci. Asi si dokážete představit sami, že tyto údaje se dají používat při tvorbě map, v geologii, v zemědělství, či při pátrání po raketových střelnicích. Údaje z těchto družic ale používají i archeologové, když pomocí nich vyhledávají staré a neznámé památky. O celé problematice nám blíže pohovoří pan Mgr. Vojtěch Blažek, z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Copernicus, Dálkový průzkum Země, ESA, Jihočeská univerzita, kosmonautika, Landsat, NASA, Vojtěch Blažek

Petr Kulhánek – Byl Velký třesk? (13.4.2017)

21. srpna 2021

Pokud se řekne kosmonautika, jako první člověka asi napadnou pilotované mise. Když bude dál přemýšlet, vzpomene si i na bezpilotní zásobovací lety či na starty družic na oběžnou dráhu. Značná část těchto sond je provozována komerčními firmami. Přesto se najdou i takové sondy, které nemají za svůj primární cíl finanční zisk, ale spíše lidské poznání. Mezi ně patří i ty, které ve své přednášce zmíní dnes prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Ten se v dnešní přednášce rozhodl zabývat okamžikem počátku našeho vesmíru, kterému se říká Velký třesk. Tato teorie však neměla vůbec lehký život. Ani v polovině minulého století nebyla stále obecně přijímána a to i přes důkazy, které byly v té době k dispozici, myslím tím Hubblův zákon rozpínání. Na další důkazy se pak muselo čekat až do 60. let, kdy Arno Penzias a Robert Wilson náhodně objevili předpovězené reliktní záření. Objev to byl úžasný, oba za něj získali v roce 1978 Nobelovu cenu. Přesto na zapojení kosmonautiky do tohoto oboru se muselo ještě nějaký čas čekat. Teprve v roce 1989 se do vesmíru dostala první specializovaná kosmologická sonda COBE, její mise trvala 4 roky. Na jejího pokračovatele jsme si museli pak počkat do roku 2001, kdy se do vesmíru vydala sonda WMAP. Ta pracovala na oběžné dráze celých 9 let. Ještě než byl její provoz v roce 2010 ukončen, dočkala se svého nástupce. Ten již nepocházel z dílny NASA, ale vypustila jej evropská ESA pod jménem Planck. Nejen o těchto družicích a výsledcích jejich měření bude pan profesor mluvit. Přednáška byla pronesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: COBE, ESA, Hvězdárna a planetárium Brno, kosmologie, NASA, Petr Kulhánek, Planck, Velký třesk, WMAP

Milan Halousek, Jan Spratek – Éra raketoplánů (21.7.2021)

2. srpna 2021

Čas od času se na našem serveru objeví záznam pořadu, který při nejlepší vůli nelze nazvat přednáškou, který je však natolik věnován kosmonautice, že bych osobně cítil jako velkou chybu, kdybych se o něj s našimi diváky nepodělil. Jedním z nich bylo toto vysílání Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, které mělo premiéru 21.7.2021. Toto datum je velmi důležité, ten den jsme si totiž připomenuli 10. výročí přistání mise STS-135. Ten den se definitivně uzavřela více než třicetiletá slavná i tragická éra americké kosmonautiky. Uzavřela se okamžikem, když se raketoplán Atlantis naposledy svými koly dotknul přistávací ranveje v Kennedyho vesmírném středisku. Během své existence pomáhaly raketoplány vybudovat Mezinárodní vesmírnou stanici, vypouštěly meziplanetární sondy, telekomunikační družice i kosmické dalekohledy a na své konto si připsaly i celkem dvě tragické havárie, při kterých byly zničeny raketoplány OV-099 Challanger a OV-102 Columbia a dohromady zahynulo celkem 14 astronautů. O úspěších i selháních raketoplánů bude hovořit pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Pořad samotný pak moderoval Jan Spratek, pracovník Hvězdárny hlavního města Prahy. Jako exkluzivní host se v rámci vysílání objeví i bývalý astronaut ESA, pan Hans Schlegel, který se do vesmíru vypravil dvakrát na palubě raketoplánu, poprvé při misi STS-55, podruhé o řadu let později při misi STS-122. Zároveň bych chtěl všem divákům připomenout, že od 22. července je v pražském planetáriu ke shlédnutí i model přední části raketoplánu Atlantis.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Hans Schlegel, Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy, Jan Spratek, Milan Halousek, NASA, raketoplán

Milan Halousek – Houstone, máme problém (21.4.2020)

21. července 2021

A máme tu další přednášku z přednáškového cyklu V kůži astronauta. V té dnešní se podíváme na jednu z nejúspěšnějších „neúspěšných” misí světové kosmonautiky. Jedná se o sedmou pilotovanou misi programu Apollo, pátou misi k Měsíci a třetí, která měla na jeho povrchu přistát. Ano, opravdu bude řeč o misi Apollo 13, které se v dubnu roku 1970 vydalo směrem k Měsíci. Tomuto tématu jsme se v našem cyklu věnovali už dvakrát, poslední březnový den se mu věnoval pan Lumír Honzík a v květnu o něm hovořil Mgr. Petr Zelený. Dnes nám osudy astronautů Jima Lovella, Johna Swigert a Freda Haise představí pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Řeč bude určitě o tom, jak pouhých několik dní před startem došlo na poslední chvíli k výměně Thomase Mattinglyho za Johna Swigerta, rozebereme si i příčiny havárie, které vedly k explozi kyslíkové nádrže, která vážným způsobem poškodila servisní modul lodi Apollo a málem způsobila smrt celé posádky. Tu se naštěstí podařilo odvrátit velkou řadou improvizací a nouzových scénářů, díky nimž se celá posádka dostala v pořádku domů.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Apollo 13, Milan Halousek, Mobilní planetárium, NASA, V kůži astronauta

Tomáš Přibyl – Zpráva o stavu kosmonautiky (7.2.2006)

19. července 2021

Než přikročíme k dnešní přednášce, tak bych se jen rád zmínil, že nám pořád a pořád ubývají doposud nevydané přednášky. V současnosti jich zbývá přibližně deset. Říkám přibližně, protože přeci jen se mi čas od času podaří najít neznámou přednášku, takže zbývající počet stále nemusí být konečný. Tolik tedy úvodem a nyní můžeme již přikročit k dnešnímu tématu. Přednáška je poměrně stará a pronesena byla na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Píše se počátek roku 2006 a na pódium přednáškového sálu vstupuje mladý popularizátor kosmonautiky a budoucí redaktor serveru kosmonautix pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se bude skládat z několika částí, v té první si povyprávíme o dění v kosmonautice v roce předchozím. Nezapomeneme přitom i na několik selhání, ať už nosných raket či družic. Poté už přejdeme k představě o tom, co nás čeká v roce 2006. Pak už si představíme americky program Constellation, v jehož rámci měly vzniknout dvě nové nosné rakety, Ares I a Ares V. Poté už přejdeme k sondám a robotům, které zkoumají naši sluneční soustavu. Zde bych rád připomněl dva neúnavné průzkumníky Marsu, kterými byly rovery Spirit a Opportunity. Mimochodem, kvalita záznamu je špatná, ovšem já osobně jsem člověk, který si rád Tomáše Přibyla poslechne byť jen audio, takže ani to mi v žádném případě nevadí.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, ISS, kosmonautika, NASA, Opportunity, Spirit, Tomáš Přibyl

Tomáš Přibyl – Quo proboha Vadis, americká kosmonautiko? (11.12.2012)

3. července 2021

1 Komentář »

V roce 2011 se ve Spojených Státech skončila 30 let trvající éra, kdy hlavním dopravním prostředkem NASA byl raketoplán. Jednalo se úžasný stroj, ale už několik let dříve bylo jasné, že tu nebude věčně. Proč ale musely skončit, nedal se jejich provoz ještě udržet? Počátek desátých let 21. století ale nepřinesl jen změnu v pojetí pilotované kosmonautiky. Nástup prezidenta Obamy přinesl i řadu změn ve financování kosmického programu, díky kterému bylo nutno změnit také některé již domluvené a připravené spolupráce s dalšími kosmickými agenturami. Měnily a upravovaly se v té době i plány na nové nosiče a kosmické lodi. Původně vyvíjená raketa Ares byla zrušena a z celého programu Constellation zůstala pouze přejmenovaná kosmická loď Orion. Počátek desetiletí však nepřinesl jen snížení rozpočtu, ale je charakterizován i novými dopravními loděmi soukromých dopravců, kterou zahájily zásobování ISS. Jednalo se o veskrze vzrušující a zajímavou dobu, kterou nám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Antares, Ares, Cygnus, Dragon, Falcon 9, Hvězdárna a planetárium Brno, MPCV, NASA, Orion, SLS, Tomáš Přibyl, X-37B

Petr Desort – Pád a návrat Falcona (17.2.2017)

23. června 2021

V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně odlišuje, řeč bude totiž i o tom, co všechno prováděl Elon Musk jinak než ostatní. Osobně mi přišla zajímavá i diskuze, která po přednášce následovala. Dnešním přednášejícím je Petr Desort, člen Kosmo Klubu. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.