Dnešní přednáška uzavře týden, ve kterém jsme se věnovali kosmodromům, tedy místům se souborem zařízení, které jsou potřeba ke startu rakety. Pro kosmické velmoci se jedná o klíčová místa a často jde o rozsáhlé a strategické komplexy. Pro bývalý Sovětský Svaz byly dlouhá léta těmi hlavními kosmodromy Bajkonur a Pleseck, který je však používán pro starty na polární dráhy. Pouze na Bajkonuru byla vybudována infrastruktura, která umožnila vynášení orbitálních stanic, zásobovacích lodí a hlavně pak pilotované kosmické lodi Sojuz. Kosmodrom se po rozpadu SSSR ocitl v zahraničí, v Kazachstánu a nově vzniklá Ruská Federace se ocitla před závažným problémem. Jak a odkud vypouštět své nosné rakety. Svůj problém řešila dlouhodobým pronájmem Bajkonuru, ale aby si udržela svou nezávislost, rozhodla se pro vybudování nového kosmodromu. Nejedná se však jen o finanční rozhodnutí ale i politické, kdy bylo nutno vládě Kazachstánu vysvětlit, že v budoucnu přestanou využívat její kosmodrom. Volba padla na amurskou oblast, kde byla v roce 2011 zahájena stavba kosmodromu Vostočnyj. První start se zde uskutečnil v dubnu roku 2016. V současnosti zde stojí pouze rampa pro rakety Sojuz a v roce 2018 byla zahájena stavba rampy pro rakety Angara. O kosmodromu a pozadí jeho vzniku nám bude přednášet Jiří Myška, člen Kosmo Klubu.
Archiv rubriky ‘Záznamy přednášek’
Jiří Myška – Vostochnyj – nová naděje ruské kosmonautiky (26.10.2016)
Petr Tomek – Kosmonautika z Google Earth (30.9.2015)
V dnešní přednášce budeme pokračovat v seznamovaní se se světovými kosmodromy. Tentokrát se na ně však na ně podíváme přes virtuální globus Google Earth. Pomocí tohoto glóbu nás dnešní přednášející Petr Tomek, novinář a člen Kosmo Klubu, seznámí s většinou světových raketových středisek. Podíváme se na odpalovací rampy, které využívá americká NASA a letectvo USA, tedy na Kennedyho vesmírné středisko a mys Canaveral. Zavítáme i na území bývalého Sovětského Svazu, kde se nachází jak na testovací základnu Kapustin Jar, ležící nedaleko Volgogradu, tak i na asi nejznámější kosmodrom světa, kazašský Bajkonur. Z něj odstartoval první kosmonaut světa, Jurij Gagarin, a i nadále je používán k řadě vesmírných startů. Během naší cesty se podíváme i do Číny, která patří mezi světové kosmonautické velmoci a je třetí a prozatím poslední zemí, která dokázala vyvinout vlastní kosmickou loď a pomocí ní dostat na oběžnou dráhu člověka. Japonská Tanegešima, pacifický kosmodrom Omelek, indický Šríharikota či brazilská Alcântara stojí též za návštěvu. Na závěr jsem si samozřejmě nechal zlatý hřeb, evropský kosmodrom Kourou, který se nachází v Jižní Americe. Berte dnešní přednášku také i jako způsob, jak se můžete o kosmonautice dozvědět více pomocí internetu.
Michal Václavík – Vypouštěcí systémy (29.03.2017)
V dnešní přednášce vystoupí Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde spolu s Jaroslavem Kousalem a Jiřím Teichmanem na výuce předmětu Základy kosmonautiky. Přednáška samotná se zabývá pozemním segmentem kosmonautiky, kam patří kosmodromy, testovací zařízení a dopravní či spojové systémy. Zazněla v rámci každoměsíčních schůzek Kosmo Klubu, takže se nejedná úplně o klasickou přednášku, ale z části dojde i na volnou diskuzi, která je však rozhodně k tématu. Kromě dnešního přednášejícího zajisté poznáte i hlasy Petra Tomka či Jaroslava Kousala a dalších. Podíváme se, kde ve světě se nachází kosmodromy a řeč bude také i o tom, jaké podmínky by mělo splňovat místo, kde se kosmodrom nachází. Start raket je ovlivňován i počasím, takže se dozvíte, kdy raketa již nesmí startovat. Raketové nosiče také většinou nejsou vyráběny v blízkosti kosmodromu, takže je nutno na místo startu dopravit, ať už lodí, letadlem, auty či vlakem. Sestavovány jsou pak buď v horizontální či vertikální poloze. Těmto a dalším zajímavým aspektům bude věnována dnešní přednáška.
David Pavlík a Otto Fabri – zkušenosti ze Silicon Valley (18.10. 2017)
Často se lidé ptají, zda si servery elonx.cz a kosmonautix.cz nekonkurují, přeci jen, píší o podobné tématice. Pravý opak je však pravdou, tyto redakce spolu spolupracují, někteří z autorů jsou i členy redakcí obou serverů. Důkazem takovéto spolupráce byla i akce, která se uspořádala na podzim roku 2017. Šéfredaktoři Dušan Majer a Petr Melechin uspořádali setkání fanoušků firmy SpaceX a v rámci této akce vyzpovídali Davida Pavlíka, jediného Čecha, který pracoval ve SpaceX. Příležitost vystoupit dostal i bývalý zaměstnanec firmy Tesla a Faraday future Otto Fabri. Oba hovořili o tom, jak vypadá práce v těchto firmách a jak se liší evropské a americké pracovní prostředí. Zároveň se připravte, v průběhu celé akce vás čeká i menší test.
Petr Melechin – SpaceX Historie přistávání a znovupoužitelnosti (28.06.2017)
Tento týden jsme zahájili téma znovupoužitelnosti a to je v posledních letech nerozlučně spjato s firmou SpaceX, která vznikla v roce 2002 a má své sídlo v kalifornském Hawthorne. Tato firma od roku 2010 provozuje rakety Falcon 9. První přistání se Falconu 9 podařilo v prosinci roku 2015, když dosedl na mysu Canaveral poté, co úspěšně vynesl na oběžnou dráhu družice Orbcomm 2. Přistání na moři bylo obtížnější a povedlo se až v dubnu roku 2016. Záchrana prvních stupňů je však pouze prvním krůčkem ke znovupoužitelnosti. Stupně je nejdříve potřeba zachránit a pak se musí najít zákazník, který je ochoten svou družici na již letěný stupeň posadit. Už v průběhu roku 2016 se však zájemců našlo hned několik, mezi nimi byly i firmy Iridium či SES. A právě posledně jmenovaná firma nakonec uspěla a v březnu 2017 jsme se při misi SES-10 dočkali. Družice byla na oběžnou dráhu vynesena již použitým prvním stupněm. Celé téma znovupoužitelnosti a přistávání nám ve své přednášce představí Petr Melechin, šéfredaktor Elonx.cz. Tento server se věnuje novinkám, které se týkají firem SpaceX, Tesla, The Boring Company, OpenAI a dalších. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.
Petr Tomek – VTVL (27.1.2016)
Tento týden bych se rád věnoval jedné z nejzajímavějších kapitol dnešní kosmonautiky, kterou se bezesporu stává znovupoužitelnost kosmických nosičů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o horkou novinku posledních řekněme deseti let, pravda je však jiná. Její kořeny sahají velmi hluboko do minulosti. V dnešní přednášce vystoupí novinář, popularizátor a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. Tématem, které si zvolil, je velmi zvláštní zkratka VTVL (Vertical takeoff and vertical landing), která v překladu znamená vertikální start a vertikální přistání. Přednáška vznikla jako reakce autora na okamžik, když měsíc zpátky sledoval první vertikální přistání nejprve suborbitální rakety New Shepard a o pár dní později i prvního stupně Falconu 9. Petr Tomek nejprve představí historii, kdy se v dějinách objevovaly vertikálně startující letadla, konkrétně X-13 Vertijet, Snecma C.450 Coléoptére a další. Poté přejde na první představy o vertikálním přistávání nosné rakety, které se objevily na počátku 60. let. Zmíní se o lunárním modulu, sovětských plánech na nástupce lodi Sojuz, který se jmenoval Zarja a pak přejde na testy firmy McDonnell Douglas s lodí DC-X. Pak už se konečně dostane na zlatý hřeb celé přednášky, skoky rakety New Shepard a pokusy s přistáváním rakety Falcon 9.
Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 07 – s hostem: Tomáš Přibyl- živý stream (22.11.2020 20:00)
Rád bych vám popřál krásné sobotní poledne. Dnešní přednáška vyšla jako obvykle krátce po půlnoci s dovětkem, že je poslední tento týden. Přesto jsem si schoval jedno eso v rukávu a doufám že příjemné. Tento krátký článeček totiž neobsahuje záznam přednášky, ale pozvánku na živý stream.
V dnešní těžké době se sice provoz řady institucí omezuje, ale vznikají i zajímavé pořady. Jedním z nich je i poměrně nový online stream Hvězdárny a planetária Brno, který je vysílán každou neděli ve 20:00 pod názvem Sedmikrásky. Pravidelně v něm vystupují pánové Jiří Dušek a Jiří Kokmotos. Tématem jsou různé zajímavé úkazy na obloze, tu je řeč o průzkumu Měsíce, jindy zase o Slunci či asteroidech. Do svého pořadu si také čas od času pozvou zajímavého hosta. A hostem dnešního vysílání bude jeden z nejznámějších popularizátorů kosmonautiky u nás a také člen redakce serveru kosmonautix, pan Tomáš Přibyl. Pořad má normálně délku přibližně hodinu, ale oba pánové slíbili, že když to bude nutné, budou klidně vysílat i dvě hodiny. A tématem nebude nic jiného než kosmonautika. Mimochodem, na jejich hosta si máte připravit do chatu otázky.
Jakub Rozehnal – Jupiter a Juno – vskutku božský pár! (12. 1. 2017)
Poslední přednáška tohoto týdne bude napůl astronomická a napůl kosmonautická. Osobně se však domnívám, že to není na škodu, protože astronomie se v podstatě bez kosmických sond už řadu desetiletí neobejde. V dnešní přednášce vystoupí v brněnském planetáriu ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, pan Mgr. Jakub Rozehnal. Tématem jeho přednášky bude největší planeta naší sluneční soustavy. Přednášející se nejprve zaměří na na vznik naší soustavy, poté na vznik Jupitera. Shrne údaje, které o této planetě víme a nakonec se zaměří i na jedinou sondu, která tuto obří planetu v současnosti obíhá, na Juno. Přednáška pochází z bohatého archivu Hvězdárny a planetária Brno.
Pavel Boháček – Subjekt X – Pokusy na lidech v kosmonautice (6.11.2015)
Kosmonautika je jedna z oblastí, která zahrnuje pod svými křídly mnoho různých oborů lidské činnosti. Patří sem mimo jiné i medicína a proto se v dnešní přednášce podíváme na kosmonautiku jinýma očima než doposud. Hlavním tématem nebudou kosmické lodě či nosné rakety, ale řeč bude o pokusech, kde testovacím subjektem byl člověk. Ve většině případů nebylo cílem testů ublížit člověku, ale prohloubit lidské poznání a tím následně pomoci člověku. Řeč bude o počátcích testování na lidech, které proběhlo za druhé světové války, poté navážeme nit americkými testy, které ukázali reakci lidského organismu na přetížení. Přednáška pak bude pokračovat různými pokusy s vakuem, testy izolačními či přežití v mrazu. Prováděly se i pokusy, kdy se zjišťovala reakce organismu po přistání do vody. Přednášejícím bude Pavel Boháček, člen Kosmoklubu a redaktor kosmonautixu, který vystudoval ošetřovatelství na 3. lékařské fakultě UK. Přednáška je to velmi zajímavá a osobně doufám, že vás zaujme. Chtěl bych při této příležitosti také poděkovat Drahoslavu Trnkovi, který mi s přípravou přednášek velmi pomáhá.
Ivana Kolmašová – Nejen na Zemi se blýská (9.1.2019)
V úterý 17.11.2020 ve 2:35 odstartuje z evropského kosmodromou Kourou v Jižní Americe raketa Vega, která vynese dvě družice na heliosynchronní dráhu 670 km se sklonem 98°. První z nich bude španělská mapovací družice SEOSat-Ingenio, která je určená ke sledování zemského povrchu. Z našeho pohledu však bude zajímavější druhý pasažér, kterým bude družice TARANIS francouzské kosmické agentury (CNES). Družice je určená ke sledování jevů, které se vyskytují mezi vršky bouřkových mraků a nabitou částí atmosféry, v ionosféře. Zde se vyskytují jevy, které se nazývají červení skřítci, elfové, modré či obří výtrysky a také haló. Na palubě této družice bude řada přístrojů, z nichž dva na sobě budou mít i českou stopu. Prvním z nich je IME-HF, který je určen na širokopásmová měření elektromagnetických vln o frekvencích několika kHz až 37 MHz. Na tomto přístroji se podíleli odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Druhým přístrojem, pod kterým jsou jako spoluautoři podepsaní čeští vědci, je IDEE, který bude měřit energetické elektrony nad bouřemi. Na něm se podíleli vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jedním z nich je i Ing. Ivana Kolmašová PhD, která se nám ve své přednášce pokusí problematiku těchto nadoblačných jevů představit blíže. Berte tedy dnešní přednášku zároveň jako pozvánku na úterní start i jako možnost, jak se blíže seznámit s vědeckým zaměřením této družice.