Vážení diváci a čtenáři našeho webu, po nějaké době bych Vás opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku, která se bude zabývat centrálním tělesem naší soustavy, tedy Sluncem. Toto největší těleso naší soustavy je už několik století pozorováno ze Země a od 60. let 20. století je i objektem pozorování kosmických sond. Jen v současné době se sledováním Slunce věnuje aktivně celkem 7 sond. Autor přednášky, kterým je Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, by se však hlavně chtěl věnovat dvěma nejnovějších sondám, kterými jsou Parker Solar Probe a Solar Orbiter. První zmíněnou sondu vyslala ke Slunci v roce 2018 americká NASA na raketě Delta IV a má za cíl lépe prozkoumat sluneční korónu a zjistit více o mechanismu slunečního větru. Sondu Solar Orbiter si nechala postavit evropská ESA, jde však o společný evropsko-americký projekt, a do vesmíru ji dopravila americká raketa Atlas V v roce 2020. Nejzásadnější objevy mají obě sondy teprve před sebou, přesto se již teď nashromáždila řada zajímavých objevů, o kterých by měla být dnešní přednáška. Přednášku můžete shlédnout osobně, pokud se v pátek, 24. 6. 2022, dostavíte v Praze do Viničné ulice č.7. Pokud se z nějakého důvodu nemůžete dostavit osobně, budete mít možnost shlédnout naživo v rámci streamu. Přednáška bude součástí přednáškového cyklu Pátečníků.
Štítek ‘Solar Orbiter’
Vít Lédl – Optický systém koronografu Metis na sondě Solar Orbiter (10.11.2020)
Když se malého dítěte zeptáte, zda je důležitější Slunce či Měsíc, můžete se dozvědět, že důležitější je samozřejmě Měsíc, protože ten svítí v noci, když není vidět, zatímco Slunce je méně důležité, protože svítí ve dne, kdy je dobře vidět. Podstatu celé pravdy samozřejmě znáte, Měsíc by bez Slunce neznamenal nic. O tom, co je vlastně Slunce zač, jsme ovšem jako lidstvo mohli dlouhá léta pouze spekulovat, pomohl sice vynález dalekohledu, ale všichni také víme, že koukat dalekohledem není zrovna ten nejlepší nápad. Ale abychom lépe mohli pozorovat Slunce a přitom si nepoškodit zrak, muselo lidstvo zkonstruovat řadu sofistikovaných přístrojů. Jedním z nich je i koronograf, což je dalekohled, který zastíní jasný kotouček Slunce a umožní tak pozorovat sluneční korónu a protuberance. Jako řada jiných astronomických přístrojů i koronograf bývá umisťován na vědecké sondy a vysílán do vesmíru. Když se v únoru 2020 vydala na heliocentrickou dráhu evropská sonda Solar Orbiter, jedním z přístrojů na její palubě byl i koronograf, na němž se podíleli i čeští vědci. Víte o tomto přístroji se pak dozvíte v dnešní přednášce Ing. Víta Lédla, Ph.D., z Ústavu fyziky plazmatu, AV ČR.
David Píša – Solar Orbiter – sonda určená na gril (23.9.2020)
Dne 10. února roku 2020 odstartovala z floridské rampy SLC-41 nosná raketa Atlas V 411, pod jejímž aerodynamickým krytem se skrývala sonda Solar Orbiter. Tato sonda, určená k průzkumu naší mateřské hvězdy, je společným projektem americké NASA a evropské ESA. Cílem sondy je zkoumání vnitřní heliosféry a slunečního větru. Během své činnosti by měla provádět i blízká pozorování polárních oblastí Slunce. Než se však dostane sonda na svou cílovou dráhu, bude muset provést několik gravitačních manévrů u Země a Slunce, které sondě zaberou celkem 3,5 roku. Tyto manévry postupně upraví dráhu sondy tak, že v nejbližším bodě se ke Slunci přiblíží na 42 milionů kilometrů a v tom nejvzdálenějším bude téměř na dohled Zemi. Finální oběžná dráha bude eliptická se sklonem 24°. Nominální mise by měla trvat 7 let. Více o družici samotné, misi i přístrojích na ní se dozvíte v dnešní přednášce. Přednášejícím bude pan RNDr. David Píša PhD., vědecký pracovník Oddělení kosmické fyziky, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Přednáška samotná byla pronesena v rámci cyklu Science to go, který si dal za úkol zpřístupnit nejnovější úspěchy přírodních věd široké veřejnosti.