Čas od času zvu naše diváky a čtenáře na pořady, které se velmi dotýkají kosmonautiky, nicméně rozhodně se neřadí mezi přednášky. Takovým pořadem jsou i Sedmikrásky, které pro vás od října roku 2020 připravuje Hvězdárna a planetárium Brno na svém youtube kanálu. Stálicemi tohoto pořadu jsou ředitel hvězdárny, pan Mgr. Jiří Dušek PhD., a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní protagonisté, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty, které ustálené schéma zpestří. Častokrát jsme se zde potkali s Tomášem Přibylem, Milanem Halouskem či Dušanem Majerem a jednou jako speciální host vystoupil i první československý kosmonaut Vladimír Remek. Hostem dnešního pořadu bude kapitán Armády ČR Aleš Svoboda, který byl koncem loňského roku vybrán do záložního oddílu astronautů ESA. Pořad začíná v neděli večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni. Připomínám, že častokrát je možno napsat do chatu otázku, kterou mohou moderátoři hostu i položit, takže si nějaké otázky připravte.
Štítek ‘kosmonaut’
Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 101 – s Alešem Svobodou (05.02.2023) ve 20:00
Tomáš Přibyl – Pětiletka pilotovaných kosmických letů (31.10.2006)
Rok 1957 znamenal obrovský přelom v tom, jak se američtí občané dívali na oblohu. Do té doby měli celkem oprávněný pocit, že jsou nejvyspělejší zemí světa. Pak jednoho říjnového dne odstartovala v kazašské stepi raketa a vše se změnilo. Najednou se zdálo, že největší americký rival, Sovětský svaz, umí něco, co oni ne. A tak vznikl Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, NASA. Jedním z prvních cílů, který si vytyčila, bylo poslat do vesmíru astronauta. A tak byl zahájen program Mercury. V jeho rámci bylo v roce 1959 vybráno prvních sedm členů oddílu astronatů americké NASA. Nezaháleli ani Sověti, kteří o rok později vybrali rovnou 20 členů svého kosmonautického oddílu. Proč byli Sověti úspěšnější a vyslali člověka do vesmíru dříve než Američané? Měla NASA vlastně šanci předstihnout Sověty? Na tyto i další otázky nám odpoví ve své přednášce člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně, pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se uskutečnila na půdě Hvězdárny a planetária Brno.
Oldřich Pelčák – Sověti tvrdili, že Remka místo mě poslali do vesmíru Češi (10.3.2020)
Tento týden jsme se věnovali prvnímu československému a slovenskému kosmonautovi. V dnešním díle, který tento cyklus zakončí, bychom se zastavili u jednoho z jejich náhradníků. U většiny pilotovaných kosmických startů je vždy zároveň cvičena hlavní i záložní posádka. Je to pro případ, kdyby došlo ke zdravotnímu či jinému problému a bylo nutno některého člena či celou posádku vyměnit. Náhradníkem Vladimíra Remka byl Oldřích Pelčák. Plukovník Ing. Oldřich Pelčák se narodil v roce 1943 ve Zlíně a k létání se dostal ještě na průmyslovce v Hradišti. Jeho prvním letounem byl LF-109 Pionýr a pokračoval na motorových strojích C-105. Po maturitě v roce 1962 se přihlásil na Vyšší letecké učiliště v Přešově. Tam už létal na strojích L-29 Delfín či MIG-15. Od roku 1967 začal létat se strojem MIG-21. V roce 1972 zahájil společně s Vladimírem Remkem a dalšími studium na Vojenské letecké akademii v Moskvě, kterou absolvoval o čtyři roky později. Poté už se svým kolegou ze studií zahájili kosmonautický výcvik. Oldřich byl během výcviku přiřazen k Nikolaji Rukavišnikovi. Osud a vedení ČSSR však rozhodli jinak a tak se záložník Vladimíra Remka nikdy do vesmíru nepodíval. Od roku 1978 sloužil dále v armádě nejprve jako velitel stíhacího pluku a od roku 1981 jako zástupce velitele divize. V roce 1986 nastoupil jako zkušební pilot do leteckého výzkumného ústavu ve Kbelích, kde setrval až do penze, do které odešel v roce 1999. Po Oldřichu Pelčákovi byla v roce 1979 pojmenovaná planeta (6149) Pelcak.
Ivan Bella – o svojej misii (23.05.2019) První slovenský kosmonaut popisuje přípravu na kosmický let a pak cestu do vesmíru z kosmodromu Bajkonur
Přelom září a října jsme se v našem pravidelném seriálu rozhodli věnovat kosmonautům. V pondělí jsme si představili prvního československého kosmonauta a dnes bych Vás rád seznámil s prvním kosmonautem Slovenské Republiky. Dnešní vyprávění považuji za poměrně unikátní, plukovník Ing. Ivan Bella zde dosti podrobně popisuje, jak probíhala příprava na jeho vesmírnou cestu, cesta samotná a nezapomene samozřejmě zmínit i svůj pobyt na orbitální dráze. O všem hovoří detailně a když je potřeba, nezaváhá použít i ruce či okolní předměty. Ing. Ivan Bella se narodil v roce 1964 v Dolné Lehotě. Mezi léty 1979-83 navštěvoval gymnázium v Banské Bystrici a poté až do roku 1987 studoval na Vysoké vojenské škole v Košicích. Od roku 1983 je pilotem, později se stal i pilotem stíhacích letadel. Létal na strojích Mig-21 a Su-22. Od roku 1993 sloužil na 33. letecké základně stíhacích a bombardovacích letadel v Malackách. V roce 1997 bylo oznámeno, že Slovensko odepíše 20 milionů dolarů ruského dluhu za osmidenní pobyt svého občana na kosmické stanici Mir. Byl zahájen velký výběr potenciálních kandidátů a v únoru 1998 dorazilo do Moskvy kvarteto vojenských pilotů ve složení Michal Fulier, Ivan Bella, Miroslav Grošaft a Martin Babjak. Z těchto čtyř kandidátů se do nejužšího výběru dostali dva Michal Fulier a Ivan Bella. který se nakonec stal tím, kdo zavítá na několik dní na orbitální stanici Mir. Do vesmíru se vypravil 20. února 1999 na palubě lodi Sojuz TM-29 spolu se svým velitelem Viktorem Afanasjevem a Jean-Pierre Haignerém. Stal se tak celkově 385. člověkem, který se dostal do vesmíru. Strávil v něm necelých 8 dní. V dalších letech pracoval jako vojenský přidělenec na velvyslanectví Slovenska v Moskvě a později v Kyjevě. Je po něm pojmenovaná planetka (22901) Ivanbella.