Štítek ‘Apollo’

Dan Černý: Šok! Američané na Měsíci opravdu přistáli! – online stream (22.12.2020 – 17:00)

Začíná nový týden, ve kterém se pokusíme z různých stran podívat na to, zda přistání Američanů na Měsíci bylo podvodem či nikoliv. Na toto téma existuje řada konspiračních teorií o tom, proč to či ono nebylo možno uskutečnit, kde všude by skutečná technika narazila na své meze. Mezi tyto mýty patří například nemožnost průletu Van Allenovými pásy, rozbíhavé stíny na měsíčním povrchu, vlající vlajka, mokré šlápoty v regolitu a samozřejmě nesmíme zapomínat ani na věčné téma, kterým jsou chybějící hvězdy na fotografiích či filmových záběrech

Nezačneme však ničím menším, než pozvánkou na stream, který se uskuteční zítra, 22. prosince 2020 v 17:00. Vystoupí v něm ilustrátor, autor komiksů, animátor, filmař a amatérský hudebník, pan Dan Černý, který je absolventem Vysoké odborné školy filmové ve Zlíně a v nedávné době se stal členem týmu, který pro společnost Walt Disney kreslí kačera Donalda. Ve svém vystoupení se pokusí fanouškům kosmonautiky, obyčejným divákům či konspirátorům vysvětlit, proč nebylo možné přistání na Měsíci v letech 1969-72 zfalšovat pomocí filmové techniky. Přednášející nemá v plánu zabíhat do technických oblastí raketové techniky či fyziky kosmického letu, zaměří se na téma filmového zpracování, kterému je mu blízké. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.

Marcel Grün – Vstříc novým světům (14.2.2006)

Včera nás ve věku 73 let opustil jeden z velkých popularizátorů kosmonautiky v naší zemi, pan Ing. Marcel Grün. Rád bych proto tomuto zesnulému velikánovi věnoval alespoň krátkou vzpomínku. Marcel Grün se narodil v roce 1946 v Chebu a popularizaci se věnoval od svých 15 let, kdy se stal demonstrátorem na Štefánikově hvězdárně. Vystudoval strojní fakultu ČVUT a poté postgraduálně i pedagogiku. Byl členem klubu SPACE, spolu Antonínem Vítkem či Janem Kolářem. V roce 1967 začal pracovat v Planetáriu Praha a o řadu let později se stal na dlouhých 16 let ředitelem Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V roce 2003 byl spoluzakladatelem České kosmické kanceláře. Velkou část svého života věnoval popularizaci astronomie a kosmonautiky. V roce 2018 u příležitosti svého odchodu do důchodu obdržel čestné občanství Prahy. Po Marcelu Grünovi byla pojmenována planetka (10403) Marcelgrun.

Milan Halousek – Neil Armstrong, známý i neznámý hrdina (25.8.2017)

V předchozí přednášce jsme si představili život prvního a nejslavnějšího astronaut světa, Jurije Gagarina a dnes se zaměříme na jeho asi nejznámější americký protějšek, prvního může na Měsíci, Neila Armstronga. Neil Alden Armstrong se narodil v srpnu roku 1930. V letadle seděl poprvé již v 6 letech, ve čtrnácti začal docházet do pilotního kursu a pilotem se stal v roce 1945. Na počátku 50. let byl bojově nasazen v Koreji. Byl členem celkem tři astronautických oddílů. Nejprve se v roce 1958 stal astronautem letectva Spojených států v rámci programu Man in the Space Soonest, který byl několik měsíců později zrušen, o dva roky byl vybrán do dalšího programu letectva, jehož cílem bylo vyvinout raketoplán Boeing X-20 Dyna-Soar a konečně v roce 1962 se dostal do NASA v rámci druhého oddílu astronaut zvaného „Nová devítka”. Do vesmíru se podíval celkem dvakrát, poprvé v roce 1966 při letu Gemini VIII spolu s Davidem Scottem a podruhé a zároveň naposledy v roce 1969 při letu Apolla 11, který podnikl spolu s Michaelem Collinsem a Edwinem Aldrinem. O dva roky později opustil NASA. Po skončení astronautické kariéry učil na univerzitě, byl členem správních rad řady společností a navždy nás opustil v srpnu roku 2012. Byl členem dvou vyšetřovacích komisí, poprvé v roce 1970 po Apollu 13, podruhé v roce 1986 po zkáze raketoplánu Challanger. Po Neilu Armstrongovi je pojmenovaná planetka (6469) Armstrong. S životem patrně nejznámějšího americké astronauta nás seznámí Milan Halousek, pracovník české kosmické kanceláře. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Milan Halousek – Poprvé z Měsíce… (14.11.2016)

V našem přednáškovém cyklu bych se chtěl poprvé podívat směrem k Měsíci. Na obloze ho lidstvo mohlo vidět od nepaměti, ale jak vypadá jeho odvrácená strana, to jsme se dozvěděli až v roce 1959, kdy nám jeho snímky odeslala sovětská sonda Luna 3. Dnešní přednáška nám představí Měsíc v různých podobách. Tou první bude souboj kosmických velmocí o to, kdo se první dostane k jeho blízkosti, kdo první dopadne na jeho povrch či získá fotografie právě odvrácené měsíční strany. Tyto události se odehrávali koncem padesátých let. Poté přišla léta šedesátá a americký prezident vyhlásil cestu na Měsíc jako program pro Spojené státy. Tím odstartoval velkou bitvu o to, komu se podaří dříve dopravit člověka na povrch tohoto nebeského tělesa. Prvními lidmi, kteří mohli Měsíc na vlastní oči spatřit z blízka, byla na vánoce roku 1968 posádka Apolla 8, kterou tvořili Frank Borman, James Lovell a William Lovell. Následovalo první přistání na Měsíci a začal jeho vědecký průzkum, když na jeho povrchu byla umístěna řada přístrojů. Výzkum pokračoval i na Zemi, kde se k některým vzorkům dostali i naši vědci. V poslední části přednášky nám potom budou představeny někdy neprávem opomíjené sovětské Lunochody 1 a 2, které na jeho povrchu najezdily řadu kilometrů. Přednášejícím je Milan Halousek, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který se popularizací kosmonautiky zabývá téměř 40 let.