2. května 2024 
Jak napsal John. D. Clarke ve své slavné knize „Ignition!“: V roce 1903 vyšel článek s názvem „Průzkum vesmíru pomocí reaktivních zařízení“. Autorem byl neznámý středoškolský učitel Konstantin Eduardovič Ciolkovskij z jistého zapadlého městečka jedné nezajímavé provincie carského Ruska. Článek vyšel ve stejně obskurním ruském časopise a nepřilákal pozornost absolutně nikoho. Teprve později lidé tuto práci docenili a dnes je Ciolkovskij právem považován za zakladatele raketového inženýrství a kosmonautiky. Především jeho „raketová rovnice“, elegantní a mimořádně jednoduchý vzoreček (alespoň v porovnání s ostatními výsledky tohoto odvětví), dává fundamentální vhled do omezení a schopnostech reaktivních motorů. O ní a dalších Ciolkovského vhledech do všech oblastech vědy si budeme v této přednášce povídat. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society. Autorem anotace je Ondřej N. Karpíšek.
Rubrika 
Štítky: 
Vážení,
textu by slušelo nedělat hrubky
Věta (cit.) „Teprve později lidé tuto práci docenily (…)“ je hrubým faulem.
Lidé (životní) mohou docenit, v čase minulém, dokonavém pak „docenili“.
Ženy eventuálně „docenily“, ale nejspiš se to doceňování týkalo i dětí i mužů.
Děcka, či děvčata, by eventuálně, ovšem jen při nepřítomnosti mužů i žen, „tuto práci docenila (…)“
Těším se na nová setkání a držím palce
PER ASPERA AD ASTRA!
Dekuji za upozornění, az budu v nedeli u pocitace, tak to opravim. A priste to lepe prekontroluji.
Můžete prosím nějak taktně naznačit panu přednášejícímu, aby se při popularizačních, natož pak vzdělávacích akcích vyhnul zbytečným a hrubým fyzikálním nesmyslům?
Např.
při tvrzení, že materiály vykazují lepší pevnosti v tahu než v tlaku (u obrázku konstrukce Tour d´Eifel), na to přišel pan přednášející jak, prosím?
Nebo
že (cit.) „lom“ není totéž jako „trh“ ( čeština pro celou tuto oblast materiálového inženýrství měla již od dob C. a K. Rakouských vojenských předpisů, pro Země koruny České vydávané knihtiskem v češtině, půvabně sebe-vystihující pojmy jak „samotržná“ délka (lana a podobně) a tedy kromě fyzikálního nesmyslu zde není ani jazyková potřeba zavádět nějaké umělé (navíc fyzikálně hrubě zavádějící) opisy toho, o co ve skutečnosti jde.
To co mě úplně sestřelilo bylo tvrzení pana přednášejícího o délkové jednotce, o které tvrdil, že nikdy neslyšel a nečetl a které laicky, nevěda nic o jejím původu, přisoudil rod mužský (cit.) „(ten) verst“ (!).
Kdyby nic jiného, tak jak dobové mapy (a to nejen ty z carského ruska), atlasy, naučné slovníky, cestopisy, vojenské příručky, obchodní korespondence (třeba když fa Siemens získala po desetiletí ekonomicky ztrátového osvětlení v carském Petrohradu od cara doslova „zlatý důl“ – povolení pro stavbu a kontrakt na provoz a údržbu telegrafního spojení Petrohrad – Moskva – Indie, na kterém Siemens vydělal snové jmění, tak i klasické ruské pohádky, tam všude se to verstami jen hemží (versta, rod ženský, pl. versty)
Je to u současníků obvyklé, aby na všechno „pasovali“ neodzdrojované skazky o tom, (cit.) „(…) na to dokonce zkoušeli použít umělou inteligenci (…)“ ( u příkladu se stabilizací tužky (rakety) udržované svisle postavené na prstě ) ačkoliv to je
(a)
nesmyslné, „trénovat“ AI na problému, pro který máme dávno dostupná „klasická“ řešení stabilizace (to jsme na ně jako „artificiálně“ zapomněli, anebo jde „evangelizace“ AI doslova přes „mrtvoly“ (neznalosti) a
(b)
hrubě zavádějící a zkreslující, protože problém nebyl a není v „početní“ stránce řešení stabilizace (zde i u vyprávění o von Braunovi a konstrukci V-2, pan přednášející tvrdí něco, co není pravda – až do 60. let nebyly používány počítače, ani analogové (fluidikové a.j.) počítače, ale jen první generace analogových regulátorů), ale v principiálních obtížích problémů stability fyzikálních soustav ( velké hmoty a velké inerciální momenty setrvačnosti )-( subtilní, lehce zbortitelné konstrukce z lehkých materiálů )-( relativně malé síly pro regulační zásahy do pohybových stavů celé soustavy )-( potřeba velkých zrychlení )-( a to vše adaptivně proměňované na krátkých časových škálách bez rozkmitání )-( a to vše s potlačením či kompenzací vlivu šumů, driftů a jiných selhání na primitivních senzorech a vedení signálů … ) — tedy to „počítání“, při vší úctě, u toho rozhodně nebyl a není klíčový problém.
Demonstrovat „internetové“ či „sci-fi“ materiály v příkladech, u kterých vychází zapotřebí tolik paliva pro přelet anebo lana pro orbitální výtah zhruba 4E+208 krát vic, než obsahuje celý náš Vesmír? Žert, řekl medvídek Pů …, nebo?
Přišlo mi to docela líto – čím to asi je, že tohle generace WW2 uměla vymyslet a umyslet, študáci to chápali a uměli používat levou zadní ještě zhruba v devadesátkách, ale tohle a teď? Proč?