Jiří Podolský – Testy Einsteinovy relativity – proč dnes důvěřujeme této krásné teorii (27.1.2022)

Gravitace je síle, kterou zná lidstvo v určité podobě od nepaměti. Její poznání se však velmi vyvíjelo, od prvotních pokusů o seriózní pochopení ve starověkém Řecku, přes Keplerův model až po Newtonovu teorii, která se měla za tak prokázanou, že se jí začalo říkat Newtonův gravitační zákon, nikdo si totiž nedokázal představit, že by byla překonána. Přesně to se však stalo, když německý fyzik Albert Einstein publikoval v roce 1915 obecnou teorii relativity. Současný model gravitace se považuje rovněž za velmi dobře podpořený experimentálními daty, ani za 106 let se fyzikům nepodařilo předložit věrohodnou pokročilejší hypotézu a Einsteinova teorie přežívá všechny pokusy o vyvrácení ze strany odborníků i pseudovědců. A nejen že přežívá, triumfuje na celé čáře. Každý další pokus o nahlodání její důvěry vede naopak k čím dál přesnějšímu potvrzování. Jaké jsou ale vlastně důkazy pro obecnou teorii relativity? To se v závěrečné přednášce cyklu Přednášky z moderní fyziky pořádaného Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy pokusí nastínit Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky. Projdeme si tak 3 klíčové klasické důkazy, včetně slavného Eddingtonova pozorování zatmění Slunce v západní Africe, ale také moderní důkazy jako jsou měření gravitačního čočkování, strhávání prostoročasu, gravitační dilatace času nebo nesmírně pozoruhodný Hafeleův-Keatingův experiment. Do toho všeho navíc silně zasahuje kosmický výzkum, mnohé moderní experimenty by bez něj nebyly možné. Přednáška byla pronesena v rámci přednáškového cyklu Přednášky z moderní fyziky.

Náhledová fotka byla vybrána v soutěži na chatu serveru discord. Ta dnešní představuje sondu Cassini, která u Saturnu testovala Shapirův jev, který vyplývá z Einsteinovy obecné teorie relativity. V soutěži s ní vyhrála uživatelka Kate+Cassie.

.


Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář