Máme za sebou již první tři měsíce roku 2024, proto nastal čas podívat se, co nám toto čtvrtletí přineslo v kosmonautice. Jako již tradičně nám uplynulé události shrne šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Měsíc leden se nám nesl ve znamení zařízení určených pro průzkum Měsíce a Marsu. Jako první přišel na řadu japonský lander Slim, kterému se podařilo v polovině ledna přistát na měsíčním povrchu. Ve stejném měsíci se také uskutečnil inaugurační let nové rakety firmy ULA Vulcan, která při této misi vynesla i neúspěšný měsíční lander Peregrine. Také jsme se rozloučili s vrtulníkem Ingenuity, který takřka tři roky létal nad povrchem planety Mars. I měsíc únor začal startem měsíčního landeru Nova-C, který postavila firma Intuitive Machines a vynesl jej Falcon 9. Na svou minimálně tříletou misi se vydala i družice Pace, určená k dálkovému průzkumu Země a celý nejkratší měsíc v roce byl zakončen úspěšným reparátem nové japonské rakety H3. Asi nejzajímavější událostí celého čtvrtletí byl patrně třetí pokus o start nové rakety SpaceX s názvem Starship. Další událostí tohoto měsíce byl i start čínské sondy Queqiao-2, která je součástí čínského měsíčního programu. Celé čtvrtletí nám pak zakončila pilotovaná mise Sojuz MS-25, která na Mezinárodní kosmickou stanici vynesla Olega Novického, Marynu Vasileuskou a Tracy Caldwell Dyson. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte v podvečer 2. dubna roku 2024 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos začíná v 18:00.
Štítek ‘SLIM’
Dušan Majer – Kosmonautické aktuality I/2024 (08.04.2024) online přednáška v 18:00
Dušan Majer – Kosmonautické aktuality III/2023 (10.10.2023) online přednáška v 18:00
Dle kalendáře už nám skončilo léto, takže se nachýlil pomalinku čas, abychom se připravili na další shrnutí dění v kosmonautice, které pro nás pravidelně připravuje šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned první červencový den nám přinesl start teleskopu Euclid evropské ESA, kterou vynesla raketa Falcon 9. Již o pět dní později jsme se rozloučili s tahounem světové kosmonautiky raketou Ariane 5, která dlouhá desetiletí spolehlivě vynášela vědecké, vojenské i komerční zakázky. Poslední událostí, kterou v červencovém výčtu nemůžeme opomenout, je start indické mise Chandrayaan-3, díky které se v srpnu Indie stala čtvrtou zemí, jejíž lander dokázal měkce přistát na povrchu Měsíce. Tímto přistáním jsme se zároveň pomalu přehoupli do dalšího měsíce, kdy se o totéž neúspěšně pokusila ruská sonda Luna-25. I tento měsíc nám přinesl loučení, naposledy jsme mohli vidět start rakety Antares 230+ v rámci zásobovací mise NG-19. Pokud jde o měsíc září, ten nám přinesl pouze teplé počasí a velmi zajímavé události v kosmonautice. Po více jak sedmi letech se totiž úspěšně zakončila pouť sondy Osiris-REX vesmírem, na zemi přistálo pouzdro se vzorky z asteroidu. Pro další událost jsme se museli vypravit až na kosmodrom Tanegashima, odkud startovala japonská raketa H-IIA s měsíčním landerem SLIM a rentgenovým teleskopem XRISM. Poslední zprávou tohoto čtvrtletí je potom start indické rakety PSLV-XL s družicí Aditya-L1 určenou k průzkumu Slunce. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte v podvečer 10. října roku 2023 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos začíná v 18:00.