Již staří Řekové, touto obligátní frází se dá začít i u tématu planet u jiných hvězd. Uvažoval o nich totiž již Epikúros ze Samu, později ve středověku měli podobné myšlenky třeba Galileo Galilei nebo Isaac Newton. Přesto je skutečný výzkum exoplanet veskrze moderní záležitostí. Po sérii mnoha odvolaných a zpochybněných detekcí působili lidé zabývající se touto problematikou trochu jako podivíni a pseudovědci. Prvních potvrzených objevů exoplanet jsme se tak dočkali až v 90. letech minulého století a připravily nám velké překvapení. Do té doby jsme se totiž domnívali, že všechny planetární systémy by měly vypadat jako ten náš. Ale jaký byl šok odborné veřejnosti po objevu planety u pulsaru, pozůstatku po výbuchu supernovy. A aby toho nebylo málo, hned o 3 roky později byla objevena planeta o hmotnosti Jupiteru u hvězdy hlavní posloupnosti a to ve vzdálenosti mnohem bližší než Merkur od Slunce. Dnes už známe více než 4 500 nejrůznějších typů, velikostí a hmotností planet u tisíců různých hvězd. A hledání dále pokračuje rovněž za pomoci řady kosmických sond. Patrně hlavním cílem našeho snažení je nalezení života ve vesmíru, popřípadě alespoň planety s podmínkami co nejpříznivějšími možnosti hostit případné mimozemské organismy. Tuto problematiku rozebírá v nové přednášce Jan Veselý z pražského planetária. V navazující debatě pak chemik Martin Ferus, bioložka Julie Nováková a polární ekoložka Marie Šabacká rozebírají podrobněji podmínky nutné pro vznik života i to jaká prostředí jsou pro vznik a vývoj života vhodná a kde je hledat. Přednáška i panelová diskuze byly součástí akce akce Czech Space Week a obě vyšly na serveru slideslive.com.