V pravidelném cyklu přednášek se ohlédneme za právě uplynulým rokem 2023. Nejprve se podíváme na zajímavé astrofyzikální objevy, poté si uděláme takové malé amatérské astronomické okénko, aneb čím žili astrofotografové především z Klubu astronomů Liberecka, chybět nebude ani kosmonautika a novinky z průzkumu Sluneční soustavy. Do objevů v astrofyzice nejvýznaměji promlouvá dalekohled Jamese Webba, ale zajímavý je rovněž plán na mapování gravitačních vln pomocí pulsarů. Amatérské astronomy nepochybně nejvíce potěšila kometa Nišimura, kterou bylo možné pozorovat v září, ale to byla jen jedna ze tří nebo čtyř nejzajímavějších komet. Pozorovatelé se mohli po delší době podívat pořádně na Jupiter vysoko nad obzorem a na částečné zatmění Měsíce, pokud jej nezakryla oblačnost. Skvělé snímky přicházely ze všech koutů Sluneční soustavy, ať už to bylo od malých těles, kde se mimochodem podařilo významné množství hmoty dostat i do pozemských laboratoří, nebo to bylo od Merkuru či z z povrchu Marsu. A na povrch Měsíce se dostala sonda dalšího státu, který tam dosud ještě nepřistál – indická Čandraján. Kosmonautickým vrcholem roku 2023 v kosmonautice pak byly nepochybně testy obří rakety SuperHeavy s lodí Starship. Celkově to byl pro firmu SpaceX rok úspěšný a rekordní. Všechny tyto novinky si pro vás připravil redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, který je představí v prostorách knihovny Jablonce nad Nisou. Přednáška se uskuteční v úterý dne 9. ledna v 17 hodin večer a vy jste srdečně zváni.
Štítek ‘gravitační vlny’
Martin Gembec – Rok 2023 v astronomii a kosmonautice (09.01.2024) online přednáška v 17:00
Vladimír Wagner – Kosmologie na prahu éry Webbova teleskopu (10.1.2022)
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který 25. prosince 2021 vynesla evropská raketa Ariane 5, má potenciál výrazně rozšířit současné znalosti o našem vesmíru. Kosmologie, věda zabývající se vznikem a vývojem kosmu, prošla za uplynulé století pozoruhodnou cestu. Od vysmívaného oboru až po špičkovou rychle se rozvíjející oblast, v níž pracují přední vědci naší éry. A neopomeňme ani velký zájem laické veřejnosti způsobený možností získat odpovědi na fundamentální otázky, které lidstvo trápí již od nepaměti. A právě tím je, mimo jiné, dán i obrovský zájem o Webbův dalekohled, jenž sice nemůže nahlédnout až do nejranějšího vesmíru, nicméně uvidí první hvězdy a galaxie, které po velkém třesku vznikly. Což nám umožní upřesnit některé informace, které již o vývoji struktur v počátcích existence kosmu máme díky mnoha dalším observatořím umístěným v kosmickém prostoru. Webbův dalekohled tak naváže na slavný Hubbleův vesmírný dalekohled nebo sondy WMAP a Planck zkoumající reliktní záření. Jaký je ale současný stav kosmologie? Co už o vesmíru víme a co nám zůstává dosud utajeno? V jaké informace doufáme od Webbova teleskopu? A co nového víme díky dalším cestám zkoumání vesmíru jako jsou neutrina či gravitační vlny? To ve své přednášce pro Kosmologickou sekci České astronomické společnosti prozradil známý částicový fyzik a popularizátor vědy Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky.
Jiří Podolský – Kosmické poselství gravitačních vln (29.10.2020)
Řada z čtenářů našeho serveru znala, anebo sledovala televizní seriál Okna vesmíru dokořán, který v 80. a 90. letech uváděl pan RNDr. Jiří Grygar CSc. Okna, o kterých ve svém pořadu pan doktor Grygar mluvil, měla jedno společné, jednalo se o pásma elektromagnetického záření, ve kterých jsme sledovali na obloze astronomické jevy. Nejstarším z nich bylo okno viditelného záření, později se k nim přidala i pozorování v infračerveném, UV, rentgenovém spektru, vesmír pak sledujeme i v pásmu radiových vln. V posledních několika letech jsme však jako lidstvo získali zcela nové okno, kterým lze dění ve vesmíru pozorovat, gravitační vlny. Ty nejprve jen teoreticky vyplynuly z rovnic Obecné teorie relativity, kterou v roce 1915 publikoval Albert Einstein. Jejich existence byla poprvé nepřímo prokázána až v roce 1974, na přímou detekci jsme si však museli počkat dalších téměř 40 let. Došlo k ní v září roku 2015, kdy se je podařilo zachytit americkému detektoru LIGO. Je zajímavé, že tou dobou už probíhaly poslední přípravy na start evropské družice LISA Pathfinder. Ta měla ověřit použitelnost technologií pro mnohem větší družici LISA, která by měla gravitační vlny detekovat na oběžné dráze. Start této družice je plánován na rok 2034. Na projektu LISA se již dnes podílí i čeští vědci. Přednáška nás provede celou historií gravitačních vln, jejich podstatou, vývojem potřebných detektorů, postupnými úspěchy i selháními. Ukážeme si velmi mladý obor astronomie, který chce, stejně jako ostatní obory také vyslat do vesmíru sondu, která by mu umožnila zpřesnit měření a detekci zdrojů gravitačních vln. Přednášet nám bude prof. RNDr. Jiří Podolský, PhD., který se na Ústavu teoretické fyziky Univerzity Karlovy zabývá relativistickou fyzikou a kosmologií. Je také spolu s dalšími odborníky z MFF UK a VS asociovaným členem konsorcia LISA a tato přednáška je jednou z aktivit, které v rámci své práce pro tuto budoucí sondu vyvíjí. Přednáška je také součástí podzimního cyklu Přednášky z moderní fyziky 2020.