Oblast kolem naší Země jsme si tak nějak zvykli považovat za místo, kde se nachází řada sond, které pomáhají nám lidem při naší běžné každodenní činnosti či kde se nachází úžasná vědecká laboratoř ISS, tedy mezinárodní kosmická stanice. Nicméně bychom neměli zapomínat na to, že se na oběžných drahách kolem naší planety nachází i družice, které patří armádním silám. Patří sem pochopitelne družice navigační, spojovací či satelity určené k dálkovému průzkumu Země. Tyto družice nicméně nepomáhají jen pozemním silám, ale jejich služby využívají i námořníci nebo letecké síly. Dnešní přednášku na téma armády a kosmonautiky si pro vás připravil kapitán Armády České Republiky Aleš Svoboda, člen záložního oddílu astronautů evropské ESA. Přednáška byla pronesena na půdě hvězdárny a planetária v Brně.
Štítek ‘GPS’
Aleš Svoboda – Hvězdné války aneb Vesmír jako pátá operační doména (12.1.2023)
Marcel Grün – Na kosmických křižovatkách (16.10.2007)
Pro výběr dnešní přednášky jsem opět hluboko sáhl do archívu hvězdárny a planetária Brno. Tato instituce v době loňského jara zdigitalizovala záznamy starých přednášek a díky tomu je mají možnost shlédnout i diváci dnes. Ta, kterou jsem dnes vybral byla pronesena na podzim roku 2007. Vystoupil v ní jeden z velkých českých a československých popularizátorů kosmonautiky, pan ing. Marcel Grün, bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space. Ten nás sice v loňském roce opustil, jeho vystoupení v rozhlase či záznamy přednášek tu s námi zůstanou navždy. Tématem, které si pro svou přednášku vybral je kosmonautika a její historie. Seznámí nás s význačnými osobnostmi, které byli u zrodu tohoto oboru a společně s ním si projdeme programy Vostok, Mercury, Gemini či Sojuz. Řeč samozřejmě přijde i na jedno z nejúžasnějších dobrodružství člověka, které bylo podniknuto na přelomu let 60. a 70. tedy na pilotované mise Apollo, které si vytyčili za svůj cíl přistání na povrchu Měsíce. Řeč přijde i na program raketoplánů a spolupráci světových agentur, která započala v 90. letech a zrodila Mezinárodní kosmickou stanici, která dodnes krouží nad našimi hlavami a představuje unikátní vesmírnou laboratoř.
Libor Lenža – Historie a současnost satelitních navigačních systémů – online přednáška v 18:00 (24.2.2021)
Když jsme na našem přednáškovém serveru započali s vydáváním přednášek, dlouhou dobu se jednalo jen o záznamy, až později přišel okamžik, kdy bylo možno upozorňovat na aktivní budoucí vystoupení různých popularizátorů. Vy jako diváci jste tím získali možnost sledovat přednášky z pohodlí svého domova. Nejinak tomu bude i dnes. Dnešní článek je vydán s jednodenním předstihem, abyste získali možnost si přizpůsobit středeční aktivity a mohli ve středu 24. února 2021 v 18:00 shlédnout online přednášku. Vystoupí v ní pan Ing. Libor Lenža, ředitel Hvězdárny Valašského Meziříčí, který se zaměří na satelitní navigační systémy. Jeho přednáška by měla být populárně naučná. Zaměří se v ní na počátky těchto systémů, proč vlastně tyto systémy vznikly, jak se vyvíjely a kam až dospěly. Dozvíte se i to, na jakých principech fungují, a co všechno nám umožňují. Má cenu vůbec přemýšlet o tom, že by se všechny navigační systémy sjednotily, nebo je výhodnější, aby každý stát či soustátí provozovali systém svůj? Berte dnešní přednášku i jako pokračování přednášky pondělní, ve kterém nám byly představeny principy námořní navigace.
Petr Scheirich – Historie navigace (20.10.2017)
Tento týden se pokusíme společně ponořit do tajů tak obyčejného slova, kterým je navigace. Je to něco, co v běžném životě člověk nepotřebuje. Už však v okamžiku, kdy opustíme známé prostředí a chceme se vypravit do nám neznámým míst, musíme se nějakým způsobem orientovat. A zde právě přichází ke slovu navigace. V případě pohybu na pevnině nám mohou být vodítkem řeky, či jiné výrazné útvary. Ale pokud se začneme pohybovat po mořské hladině, stává se navigace již výrazně obtížnější. Námořní navigace má své kořeny již ve starověku, kdy se po mořské hladině pohybovaly obchodní lodi starověkých států. Jakým způsobem zvládaly určovat svoji polohu na moři anebo ještě lépe, jakým způsobem dokázali jejich kapitáni určovat směr, kterým se mají plavit? Při plavbách po hladině oceánů bylo navíc nutno vždy počítat s fenoménem mořských proudů. Řadu staletí se také námořníci pohybovali po moři s tím, že jsou schopni určovat zeměpisnou šířku. Výrazným pomocníkem jim pak v 18. století stal vynález chronometru. S 20. stoletím pak ke slovu přichází naprosto převratná novinka, kterou je satelitní navigace, všichni dozajista známe systém GPS, Galileo či GLONASS. Historií navigace nás ve své přednášce provede český astronom, popularizátor a námořník Mgr. Petr Schierich PhD. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Pavol Valko – Vesmírne technológie v bežnom živote (14.11.2017)
Dnes se opět obrátíme směrem na Slovensko. Téma dnešní přednášky je velice zajímavé, raketa vynášející meziplanetární družici či posádku k ISS je totiž krásná věc, ale většina lidí to patrně neocení. Řada kosmických družic a technologií však již dnes patří neodmyslitelně k našemu životu. V první řadě jsou to telekomunikační družice, které nám všem umožňují sledovat dění na opačné straně naší Země. Další oblastí, kde nám kosmonautika jednoznačně pomáhá, jsou pak meteorologické družice, bez jejich údajů by předpovědi počasí byly méně přesné. Družicová navigace nám naproti tomu umožňuje přesně dojet takřka na libovolné místo. Když nevíte, kde to je, prostě si naťukáte adresu a pak už jen nastartujete auto a můžete vyrazit. Dálkový průzkum Země pomocí družic je naproti tomu méně viditelná část kosmonautiky, na pohled bez výraznějšího přesahu do běžného života, ale je o to důležitější. Jedná se totiž o sledování hladiny moří, rychlosti větrů, biomasy či přírodních katastrof. O všech těchto tématech nám dnes bude hovořit doc. RNDr. Pavol Valko, PhD., který vyučuje na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě. Velký důraz v jeho přednášce bude kladen na družice, které provozuje ESA.