Štítek ‘Chandrayaan-3’

Martin Gembec – Rok 2023 v astronomii a kosmonautice (09.01.2024) online přednáška v 17:00

V pravidelném cyklu přednášek se ohlédneme za právě uplynulým rokem 2023. Nejprve se podíváme na zajímavé astrofyzikální objevy, poté si uděláme takové malé amatérské astronomické okénko, aneb čím žili astrofotografové především z Klubu astronomů Liberecka, chybět nebude ani kosmonautika a novinky z průzkumu Sluneční soustavy. Do objevů v astrofyzice nejvýznaměji promlouvá dalekohled Jamese Webba, ale zajímavý je rovněž plán na mapování gravitačních vln pomocí pulsarů. Amatérské astronomy nepochybně nejvíce potěšila kometa Nišimura, kterou bylo možné pozorovat v září, ale to byla jen jedna ze tří nebo čtyř nejzajímavějších komet. Pozorovatelé se mohli po delší době podívat pořádně na Jupiter vysoko nad obzorem a na částečné zatmění Měsíce, pokud jej nezakryla oblačnost. Skvělé snímky přicházely ze všech koutů Sluneční soustavy, ať už to bylo od malých těles, kde se mimochodem podařilo významné množství hmoty dostat i do pozemských laboratoří, nebo to bylo od Merkuru či z z povrchu Marsu. A na povrch Měsíce se dostala sonda dalšího státu, který tam dosud ještě nepřistál – indická Čandraján. Kosmonautickým vrcholem roku 2023 v kosmonautice pak byly nepochybně testy obří rakety SuperHeavy s lodí Starship. Celkově to byl pro firmu SpaceX rok úspěšný a rekordní. Všechny tyto novinky si pro vás připravil redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, který je představí v prostorách knihovny Jablonce nad Nisou. Přednáška se uskuteční v úterý dne 9. ledna v 17 hodin večer a vy jste srdečně zváni.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality III/2023 (10.10.2023) online přednáška v 18:00

Dle kalendáře už nám skončilo léto, takže se nachýlil pomalinku čas, abychom se připravili na další shrnutí dění v kosmonautice, které pro nás pravidelně připravuje šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned první červencový den nám přinesl start teleskopu Euclid evropské ESA, kterou vynesla raketa Falcon 9. Již o pět dní později jsme se rozloučili s tahounem světové kosmonautiky raketou Ariane 5, která dlouhá desetiletí spolehlivě vynášela vědecké, vojenské i komerční zakázky. Poslední událostí, kterou v červencovém výčtu nemůžeme opomenout, je start indické mise Chandrayaan-3, díky které se v srpnu Indie stala čtvrtou zemí, jejíž lander dokázal měkce přistát na povrchu Měsíce. Tímto přistáním jsme se zároveň pomalu přehoupli do dalšího měsíce, kdy se o totéž neúspěšně pokusila ruská sonda Luna-25. I tento měsíc nám přinesl loučení, naposledy jsme mohli vidět start rakety Antares 230+ v rámci zásobovací mise NG-19. Pokud jde o měsíc září, ten nám přinesl pouze teplé počasí a velmi zajímavé události v kosmonautice. Po více jak sedmi letech se totiž úspěšně zakončila pouť sondy Osiris-REX vesmírem, na zemi přistálo pouzdro se vzorky z asteroidu. Pro další událost jsme se museli vypravit až na kosmodrom Tanegashima, odkud startovala japonská raketa H-IIA s měsíčním landerem SLIM a rentgenovým teleskopem XRISM. Poslední zprávou tohoto čtvrtletí je potom start indické rakety PSLV-XL s družicí Aditya-L1 určenou k průzkumu Slunce. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte v podvečer 10. října roku 2023 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos začíná v 18:00.