Dnešní týden prozatím zakončíme představování dalekohledů na oběžné dráze. Léta, kdy astronomům stačily k pozorování vesmíru pozemní dalekohledy, skončila se začátkem kosmonautiky. Už v 60. letech se vydávaly na oběžnou dráhu první teleskopy. Na ruské straně to byly družice Proton 1-4 a na americké straně pak šlo o družice OAO. Jak šel čas, družice se vylepšovaly, na americké straně se jednalo hlavně o 4 družice z programu Velkých observatoří, z nichž nejznámější je pak jednoznačně Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Ale i jeho dny i sláva se pomalu chýlí ke konci, proto již v polovině 90. let byl zahájen vývoj jeho nástupce. Nejde však o nástupce v pravém slova smyslu. Vesmírný dalekohled Jamese Webba není totiž určen ke sledování oblohy ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra, ale v oboru infračerveném. Na rozdíl od HST nebude také umístěn na nízké oběžné dráze, ale v bodě L2 soustavy Země-Slunce. Dalekohled Jamese Webba nám ve své přednášce představí Dr. Martin Topinka PhD, který pracuje na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců.

Pokud byste si chtěli připomenout historii pozorování vesmíru z oběžné dráhy, mohu vám dnes jako bonus nabídnout přednášku Ing. Tomáše Přibyla, kterou pronesl v roce 2010 na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. (přednáška – pdf, mp3). Kvalita záznamu není nejlepší, přesto doufám, že se vám bude líbit.

Další podobné přednášky

Pavol Valko – Veda a vesmír, resp. veda vo vesmíre Marek Skarka – Exoplanety z vesmíru (26.11.2020) Dušan Majer – Gateway: Nástupce ISS u Měsíce (20.8.2020) Michal Václavík – Pilotované lety za nízkou oběžnou dráhu (5.5.2017)