Štítek ‘Pátečníci’

Tomáš Petrásek – Všechno na Mars (13.1. 2021)

29. září 2021 Žádné komentáře »

Přednáškový cyklus Pátečníků nabízí už řadu let popularizační přednášky pro širokou veřejnost a jako hosty si zve přední odborníky ze všech možných oboru lidské činnosti. Ve svých aktivitách nepolevil ani v době, kdy se ve světe rozšířila pandemie COVIDU-19. Dá se naopak říci, že v té době Pátečníci své akce výrazně rozšířili. Dříve totiž řada přednášek vedena hlavně pro návštěvníky v sále s tím, že záznamy z vystoupení byly následně s různě dlouhým zpožděním zveřejňovány i pro širokou veřejnost. V současnosti se situace obrátila, přednášející často přednáší z tepla svého domova a sledovat je může prakticky každý, kdo si pustí pátečnický stream na svém PC, tabletu či mobilu. Ať jste tedy příznivci historie, techniky či přírodních věd, jedná se o cyklus, který byste rozhodně neměli minout. Jednou z přednášek, která v této kritické době vznikla, bylo i vystoupení pana RNDr. Tomáše Petráska, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Tématem, o kterém se rozhodl pohovořit, je Mars a možný život na něm. Ke zkoumání Marsu jsme dlouhá desetiletí používali nejsilnější dalekohledy a vědcům v těchto aktivitách samozřejmě pomáhají i kosmické sondy.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , , , , , , , ,

Ondřej Šamárek – První Američan, aneb (polo)zapomenutý let Alana Sheparda – online přednáška v 17:00 (3.9.2021)

3. září 2021 1 Komentář »

Dnes se vám po delší době mohu zase nabídnout přednášku nikoliv ze záznamu, ale v přímém přenosu. Bude se týkat prvního amerického astronauta, kterým byl Alan Bartlett Shepard.  Lze jej s přimhouřením jednoho oka považovat za americký protějšek Jurije Gagarina, který se jako první pozemšťan dostal 12.4.1961 na oběžnou dráhu. Necelý měsíc poté, 5. května 1961 byly připraveni i Američané a Shepardova cesta do vesmíru mohla začít. Mezi oběma muži byl však zásadní rozdíl. Jurij Gagarin byl první pozemšťan, který se dostal jak do vesmíru, tak na oběžnou dráhu. Alan Shepard podnikl při své misi pouze suborbitální let a do vesmíru tak zavítal na pouhých několik minut. Ano, tak velký rozdíl byl na počátku 60. let mezi oběma supervelmocemi. Sovětský svaz byl v kosmonautice výrazně napřed a USA jej marně stíhaly. V principu se jim to podařilo až následující rok, když se v únoru 1962 dostal na oběžnou dráhu John Glenn. O tomto a dalších detailech Shepardovy kosmické cesty vám dnes v 17:00 na online streamu povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro náš server píše historické seriály. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , ,

David Heyrovský – Extrasolární planety (18.3.2016)

25. srpna 2021 Žádné komentáře »

Tématem dnešní přednášky budou exoplanety. Co to však je? Exoplaneta, též extrasolární planeta, je planeta obíhající kolem jiné hvězdy než je naše Slunce. Dlouhá desetiletí jsme navíc nevěděli, zda vůbec budeme schopni takováto tělesa u jiných hvězd detekovat. Existovala sice řada nápadů a možností, jak by to možné bylo, ale první detekce se podařila až v 90. letech 20. století. Od těch dob se situace výrazně zlepšila, dnes už známe více než 4000 planet, které obíhají okolo jiných hvězd, kolem řady z nich navíc obíhá více než jedna planeta. Z počátku byly úspěšné hlavně pozemní teleskopy, ale postupně se tato pátrání začala přesouvat na oběžnou dráhu. Do těchto činností se zapojila řada přístrojů, které byly původně určeny k jiným pozorováním, jako například Hubblův vesmírný teleskop. Naprostou většinu nalezených exoplanet má však na svědomí specializovaná družice Kepler, která od roku 2009 celých devět let kroužila po heliocentrické dráze. Pracovala tak, že během primární mise byla trvale zaměřena na jedno místo v souhvězdí labutě a měřila jasnost hvězd. Více o exoplanetách nám poví dnešní přednášející, pan Mgr. David Heyrovský PhD. z Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , ,

Petr Tomek – Láska, sex a vesmír (29.4.2016)

28. června 2021 Žádné komentáře »

Tento týden jsem si pro vás připravil dlouho odkládanou věc. Jedná se o přednášku, která na tomto webu měla být zveřejněna už na podzim. Plánoval jsem ji jako jednu z prvních, které zde vydám. Jenže se stalo, že byla zablokována kvůli autorským právům. Když jsem to tenkrát zjistil, akorát jsem protočil oči a začal se shánět po jejím osudu. Následně jsem dlouho přednášku odkládal a přitom měl napsaný příspěvek, až jsem na vše zapomněl a příspěvek smazal. A teď s blížícím se létem jsem přemýšlel, jaké téma bych vám mohl nabídnout. A najednou se přednáška opět objevila. Jsem tomu moc rád a vám doporučuji její shlédnutí. Ať už si říkáme co chceme, lásky a sexu by naše civilizace neexistovala. Zároveň je to i něco, co se rozšiřujícím se pobytem člověka na oběžné dráze stane více a více aktuálním, zvlášť, pokud bude lidstvo začne kolonizovat jiné planety. Nerad bych vám následující hodinu nějakým způsobem vyspoiloval, proto nyní jen v krátkosti. Zkoušel to již někdo? Máme o tom záznamy? Jde to? Hrozí zde nějaká rizika? Zajisté máte mnoho otázek, a osobně se doufám, že vám na ně odpoví přednášející, kterým je novinář, spisovatel, popularizátor vědy a majitel průkazu Velitel pobřežní plavby Petr Tomek. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , ,

Michal Václavík – Pilotované lety za nízkou oběžnou dráhu (5.5.2017)

12. června 2021 Žádné komentáře »

Ve středeční přednášce jsme se podívali na pilotované kosmické lodi, které Spojené státy vyvíjely v prvním desetiletí 21. století. Dvě z nich, Crew Dragon a Starliner byly určené pro dopravu posádek. O těchle lodích dnes řeč však nebude, spíše se podíváme na tu třetí, kterou pro NASA staví firma Lockheed Martin, jedná se o loď Orion. Ta je určena k tomu, aby mohla dopravovat astronauty i mimo oběžnou dráhu naší Země. Dnešní přednáška se skládá ze dvou částí. V té první nám bude představena Mezinárodní kosmická stanice ISS. Již dvě desetiletí se na její palubě odehrávají úžasné vědecké experimenty. Poté už přednášející přejde k druhé části, ve které se zaměří více na budoucnost a ukáže nám, jakým směrem se bude kosmonautika ubírat v příštích desetiletích. Hlavní slovo zde bude mít samozřejmě americká NASA, která plánuje v blízkosti Měsíce vybudovat novou částečně obydlenou kosmickou stanici Gateway. Na její výstavbu nebude však sama, přibrala k tomu osvědčené mezinárodní partnery. Jak vypadal koncept stanice v roce 2017? Bude nějaký rozdíl ve výzkumu na ISS a na stanici Gateway? Na tyto a další otázky nám odpoví dnešní přednášející, kterým je Ing. Michal Václavík, pracovník České kosmické kanceláře. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků. Pokud se týká přednášky, samozřejmě díky času mírně zastarala.  Pokud se týká termínů, u těch je to nejsnadnější, prostě se posunuly na časové ose doprava, jak to ostatně v kosmonautice bývá obvyklé. Od vydání přednášky se také upravil i koncept stanice a řada dalších detailů. V žádném případě se však nezměnil cíl, pro který je plánováno vybudování této stanice v kosmickém prostoru mimo ochranný štít zemské iono a magnetosféry. 

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , , , , , , ,

Tomáš Petrásek – Organismy v kosmu: Panspermie a život v meteoritech (26.2.2016)

3. května 2021 Žádné komentáře »

Dnešní přednášku jsem se rozhodl věnovat astrobiologii. Přednáška, která nás dnes čeká je velmi zajímavá. Na jejím počátku vás autor seznámí s pojmem volného kosmu a vysvětlí, jaké podmínky v něm panují. Poté už přejde k tématu, které vás, jako milovníky kosmonautiky patrně bude zajímat ještě více. Může nějaký živý organismus přežít ve volném kosmu? Pokud ano, tak jak? Značná část příkladů, které uvede, pochází z pozemských simulací ve vakuu, ale ty zbylé nás seznámí i s kosmickými cestovateli z řad živočišné říše. Zvířátka jsou sice zvířátka, ale jak by na toto prostředí zareagoval lidský organismus? Máme z našich dějin příklady lidí, kteří byli vystavení volnému prostoru? Bez zajímavosti nebude ani autorovo povídání o možnostech přenosu živých organismů pomocí meteoritů. O těchto a dalších zajímavých podrobnostech bude dnes vyprávět RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Přednáška samotná pak pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , ,

Michal Václavík – Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici ISS – 2. část – online přednáška v 17:00 (13.4.2021)

12. dubna 2021 Žádné komentáře »

Před nedávnem jsme zde měli jako diváci a posluchači příležitost shlédnout přednášku Michala Václavíka na téma výzkumu a života na nejúžasnější vědecké laboratoři, která už více než dvacet let obíhá nad našimi hlavami. Samozřejmě jde o Mezinárodní kosmickou stanici, ISS. Michalovy přednášky bývají dlouhé a informačně značně nabité, proto tedy není žádný div, když se přednáškový cyklus Pátečníci rozhodl uspořádat její pokračování. V něm si opět představíme události, které se odehrávají nad našimi hlavami, za naše peníze a které nám ve svém důsledku přináší značný zisk, ať už přímo či nepřímo. Tentokrát se ale zaměříme více na výzkum a provoz ISS. Přednáška se uskuteční online v úterý 13. dubna 2021 v 17:00. Na závěr bych rád připojil pár slov o přednášejícím. Ing. Michal Václavík je pracovníkem České kosmické kanceláře, příležitostně píše i články pro server kosmonautix, od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický prostor.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , ,

Ondřej Šamárek – Na prahu nové epochy – Gagarinův let do historie – online přednáška v 16:30 (12.4.2021)

11. dubna 2021 1 Komentář »

12. duben je výjimečný den v dějinách subdomény přednášky na serveru kosmonautix. Nikdy předtím se totiž nestalo, aby na tentýž den připadly dva online přenosy, které se zároveň budou zabývat stejným tématem. Cestu prvního kosmonauta světa na oběžnou dráhu nám bude od pondělního rána až do samotného poledne takřka minutu po minutě mapovat živý přenos Hvězdárny a planetária Brno. Moderátorem tohoto pořadu bude Tomáš Přibyl. Poté si jako posluchači a diváci dostanete příležitost si několik hodin odpočinout. Zbystřit pozornost byste měli po 16. hodině a v poklidu si otevřít počítač či zapnout televizi a naladit si kanál, na kterém už nějakou dobu vysílají své přednášky pátečníci. Od 16:30 zde totiž zahájí přednášku redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro vás píše historické seriály. Již jsme zde vydali jednu jeho přednášku o kosmických skafandrech. Pondělí bude tedy tak nabito kosmonautikou, jak snad ještě nikdy. Přeji vám, abyste jej strávili co nejpříjemněji, jak to bude možné. 

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , ,

Petr Scheirich – Úsvit trpasličích planet: Pluto a Ceres (2.12.2016)

10. dubna 2021 Žádné komentáře »

Když bylo v únoru 1930 objeveno Pluto, celý astronomický svět byl šťastný. Devátá planeta sluneční soustavy, po které se už dlouho pátralo, byla najednou tu. Přecházela však pomalu desetiletí a nadšení opadalo, těleso, které bylo nalezeno nemělo parametry, které se od něj očekávaly. Ještě ke všemu byla mohutnými pozemskými dalekohledy v téže oblasti nalézána další a další tělesa podobných rozměrů, jako mělo Pluto. Nakonec se situace stala neudržitelnou a v roce 2006 bylo Pluto ze seznamu planet vyškrtnuto a zařazeno do nově zřízené kategorie trpasličích planet. Co je to planeta a jak se liší od planety trpasličí. Kolik máme trpasličích planet, zamířily už k některé z nich kosmické sondy? A pokud ano, jaké? Na tyto a další otázky se nám ve své přednášce pokusí odpovědět český astronom, popularizátor a námořník Mgr. Petr Schierich PhD, pracovník astronomického ústavu AV ČR. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , ,

Pavel Gabzdyl – Vše co jsme věděli o Měsíci je jinak (9.2.2018)

3. dubna 2021 Žádné komentáře »

Dnešní přednáška si, přes svůj kapku bombastický název, dala za cíl představit vývoj poznání o Měsíci v posledních několika desetiletích, po ukončení programu Apollo, který samozřejmě nelze z přednášek o Měsíci vynechat. Zmíněn bude průzkum měsíčního povrchu pomocí ruských sond Luna. Po roce 1976 však až do roku 1994 nezamířila k Měsíci jediná sonda. Tehdy se k Měsíci vypravila sonda Clementine, která prováděla optické snímání povrchu a měřila výškový profil. Dnešní přednášející zmíní i další sondy, kterými byly Lunar Prospector (1998), Kaguya (2007), Chandrayaan-1 (2008), GRAIL (2011) a především LRO (2009), která nás dodnes nepřestává zásobovat úžasnými fotkami měsíčního povrchu. Autor se ve své přednášce neomezí jen na průzkum pomocí kosmických sond, zmíní i pokroky na poli teoretickém, jehož cílem bylo především vysvětlit původ Měsíce, který před dnes jednoznačně rozšířenou představu nevznikl patrně srážkou s planetou o velikosti Marsu. Dostaneme se i k otázce, proč je přivrácená strana Měsíce tak velmi odlišná od té přivrácené. Autor přednášky je rovněž vášnivým fotografem, proto nás i seznámí s fotkami, které udělal. Přednášejícím je Mgr. Pavel Gabzdyl, který pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Přednáška, která je poněkud více astronomická než kosmonautická,  pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Rubrika Záznamy přednášek Štítky: , , , , ,