Štítek ‘meteorologie’

Martin Setvák – Meteorologické družice (24.11.2011)

Dnes se podíváme na jednu z nejznámějších aplikací kosmonautiky, kterou navíc všichni velice dobře znáte z každodenního života. Ano, půjde o meteorologii a meteorologické družice. Předpokládám, že každý z vás se někdy podíval před dovolenou či v zimě na internet, kde je jaké počasí, jaká bouřka se odkud žene a s čím můžeme dnes či v nejbližších dnech počítat. Všechna tato data samozřejmě nepochází jen z vesmíru, na řadě z nich se podílí různé pozemní meteorologické stanice, bóje plující na hladině oceánů nebo balóny vypouštěné do atmosféry. Ale už od počátku 60. let se k ke všem těmto pozemním přístrojům připojili i kosmické sondy. První specializovaná meteorologická družice se jmenovala TIROS-1 a vypuštěna byla v roce 1960. Od těch dob však uplynula již hezká řádka let, družice jsou vyspělejší a jsou schopny nám předávat více a více informací. O jejich historii a využití vám už povypráví pan RNDr. Martin Setvák, CSc, z Katedry fyziky atmosféry, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Tato přednáška vznikla v rámci přednáškového cyklu Fyzikální čtvrtky, které již řadu let pořádá katedra fyziky ČVUT pro studenty, učitele a odborné pracovníky, případně i pro širší veřejnost.

Ivana Kolmašová – Nejen na Zemi se blýská (9.1.2019)

V úterý 17.11.2020 ve 2:35 odstartuje z evropského kosmodromou Kourou v Jižní Americe raketa Vega, která vynese dvě družice na heliosynchronní dráhu 670 km se sklonem 98°. První z nich bude španělská mapovací družice SEOSat-Ingenio, která je určená ke sledování zemského povrchu. Z našeho pohledu však bude zajímavější druhý pasažér, kterým bude družice TARANIS francouzské kosmické agentury (CNES). Družice je určená ke sledování jevů, které se vyskytují mezi vršky bouřkových mraků a nabitou částí atmosféry, v ionosféře. Zde se vyskytují jevy, které se nazývají červení skřítci, elfové, modré či obří výtrysky a také haló. Na palubě této družice bude řada přístrojů, z nichž dva na sobě budou mít i českou stopu. Prvním z nich je IME-HF, který je určen na širokopásmová měření elektromagnetických vln o frekvencích několika kHz až 37 MHz. Na tomto přístroji se podíleli odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Druhým přístrojem, pod kterým jsou jako spoluautoři podepsaní čeští vědci, je IDEE, který bude měřit energetické elektrony nad bouřemi. Na něm se podíleli vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jedním z nich je i Ing. Ivana Kolmašová PhD, která se nám ve své přednášce pokusí problematiku těchto nadoblačných jevů představit blíže. Berte tedy dnešní přednášku zároveň jako pozvánku na úterní start i jako možnost, jak se blíže seznámit s vědeckým zaměřením této družice.