Fyzikální čtvrtky – prednasky.kosmonautix.cz

Dnes se v našem přehledu přednášek o kosmonautice vrátíme do září roku 2014 a poslechneme si přednášku známého popularizátora kosmonautiky pana Milana Halouska, pracovníka České kosmické kanceláře a předsedu Astronautické sekce České astronomické společnosti. Ten by nás v rámci své přednášky chtěl provést kalendářem pilotované kosmonautiky mezi zářím roku 2013 a zářím 2014, v jehož rámci si připomeneme všechny jednotlivé události, které se v pilotované kosmonautice přihodili, ať už šlo o starty pilotovaných a zásobovacích lodí či výstupy do volného prostoru. Z hlediska počtu startů se nejednalo o nikterak významné roky. V roce 2013 se uskutečnilo 81 startů na oběžnou dráhu a rok později jich bylo celkem 92. Během obou let bylo zaznamenáno 5 selhání a v případě 3 dalších startů šlo hovořit o selhání částečném. Dohromady se uskutečnilo celkem 9 pilotovaných startů, 5 v roce 2013 a další 4 o rok později. Mezi nejzajímavější starty roku 2013 lze rozhodně započítat obě mise k Marsu, jak americký Maven tak indický Mangalyaan. Pokud jde pak o rok 2014, zde za zmínku dozajista stojí japonská mise Hayabusa2, která měla tehdy za cíl odebrat vzorky horniny z asteroidu a vrátit se s nimi zpět na Zemi. Tato přednáška vznikla v rámci přednáškového cyklu Fyzikální čtvrtky, které již řadu let pořádá katedra fyziky ČVUT pro studenty, učitele a odborné pracovníky, případně i pro širší veřejnost.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: 2013, 2014, Fyzikální čtvrtky, kosmonautika, Milan Halousek

Vítězslav Kříha – Na návštěvě u komety: mise Rosetta ke kometě 67P (5.3.2015)

20. října 2021

Sonda Rosetta se vydala na svou mnohaletou pouť vesmírem 2. března roku 2004 pod aerodynamickým krytem rakety Ariane 5. Startovalo se, jak už to u této rakety bývá, z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Cíl této sondy byl v danou chvíli předaleko a sonda se k němu přibližovala více než deset let. Během své cesty se přiblížila ke dvěma asteroidům (2867) Šteins a (21) Lutetia. Až teprve 6. srpna 2014 dorazila na konec své cesty, kterým byla kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Až o více než měsíc později se však sonda stala oběžnicí komety. Jedním z prvních úkolů sondy bylo zmapování celého povrchu komety, aby bylo možno vybrat nejvhodnější místo, kde by mohl přistát malý, 100 kg vážící lander Philae. Ten byl posléze vypuštěn až 12. listopadu 2014 a po strastiplném sestupu a několika poskočeních se mu povedlo první měkké přistání člověkem vytvořeného tělesa na povrchu komety. Jaké byly osudy Rosetty a landeru Philae se více dozvíte v přednášce MUDr. Ing. Vítězslava Kříhy, Ph.D., pracovníka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka a bývalého dlouholetého pracovníka Katedry fyziky, FEL ČVUT.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: Ariane 5, Čurjumov-Gerasimenko, ESA, Fyzikální čtvrtky, kometa, Kourou, Philae, Rosetta, sonda

Ladislav Sieger – Rakety – a proč vlastně létají? (29.11.2007)

18. října 2021

V dnešní přednášce se vrátíme k samotným kořenům kosmonautiky, k raketám jako takovým. Co je to vlastně raketa? Je to létající stroj, který se pohybuje pouze na principu akce a reakce. Je pro tyto účely vybavena raketovým motorem. Rakety se samozřejmě nepoužívají jen v kosmonautice či ve vojenství, ale i v zábavné pyrotechnice, kdy jsou využívány při ohňostrojích. Počátky raketové techniky lze hledat v Číně, což samozřejmě souvisí s tím, že jde o zemi, kde byl vynalezen střelný prach. Pokud však dnes řada z nás má na mysli rakety, myslíme tím především moderní obry o velikosti mnoha desítek metrů, které umožnili lidstvu zkoumat Zemi a následně i vesmír z oběžné dráhy, dokázali lidské bytosti dopravit na povrch Měsíce a umožnují již více než dvacet let nepřetržitý pobyt lidstva na Mezinárodní vesmírné stanici. O raketách, jejich historii či principech bude dnes hovořit pan Ing. Ladislav Sieger, CSc, z Katedry fyziky, Elektrotechnické fakulty ČVUT. Tato přednáška vznikla v rámci přednáškového cyklu Fyzikální čtvrtky, které již řadu let pořádá katedra fyziky ČVUT pro studenty, učitele a odborné pracovníky, případně i pro širší veřejnost. Přednáška vyšla na serveru slideslive.com.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: akce a reakce, Fyzikální čtvrtky, Hermann Oberth, Konstantin Ciolkovskij, Ladislav Sieger, princip, raketa, Robert Goddard, Werner von Braun

Martin Setvák – Meteorologické družice (24.11.2011)

16. října 2021

Dnes se podíváme na jednu z nejznámějších aplikací kosmonautiky, kterou navíc všichni velice dobře znáte z každodenního života. Ano, půjde o meteorologii a meteorologické družice. Předpokládám, že každý z vás se někdy podíval před dovolenou či v zimě na internet, kde je jaké počasí, jaká bouřka se odkud žene a s čím můžeme dnes či v nejbližších dnech počítat. Všechna tato data samozřejmě nepochází jen z vesmíru, na řadě z nich se podílí různé pozemní meteorologické stanice, bóje plující na hladině oceánů nebo balóny vypouštěné do atmosféry. Ale už od počátku 60. let se k ke všem těmto pozemním přístrojům připojili i kosmické sondy. První specializovaná meteorologická družice se jmenovala TIROS-1 a vypuštěna byla v roce 1960. Od těch dob však uplynula již hezká řádka let, družice jsou vyspělejší a jsou schopny nám předávat více a více informací. O jejich historii a využití vám už povypráví pan RNDr. Martin Setvák, CSc, z Katedry fyziky atmosféry, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Tato přednáška vznikla v rámci přednáškového cyklu Fyzikální čtvrtky, které již řadu let pořádá katedra fyziky ČVUT pro studenty, učitele a odborné pracovníky, případně i pro širší veřejnost.

Rubrika Záznamy přednášek

Štítky: EUMETSAT, Fyzikální čtvrtky, GOES, Martin Setvák, METEOR, meteorologie, Meteosat, MTG, MTSAT, Přednášky z moderní fyziky

Petr Kulhánek – Planck a jeho výsledky (3.3.2011)

9. října 2021

Již řadu desetiletí pomáhá kosmonautika řadě oborů při jejich bádání. Oborem, který si však dnes bez kosmonautiky takřka neumíme již představit, je bezesporu astronomie. Od samotného počátku kosmonautiky byly do vesmíru prostřednictvím nosných raket vynášeny sondy, které nejprve upřesňovali poznatky o okolí naší mateřské planety, aby se potom cíle kosmických družic a sond posouvali dál a dál do hlubin kosmu. Jen tak lze totiž lépe pochopit vesmír, jeho uspořádání a strukturu. Při svém bádání se zaměřují i na počátek vesmíru, na tzv. Velký třesk. Jedná se o dobu, kdy byl vesmír extrémně hustý a horký a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání. Pozůstatkem z toho období je reliktní záření, které přichází na Zem ze všech směrů. Na jeho studium byla na oběžnou dráhu vypuštěna řada kosmických sond. Patří mezi ně první specializovaná družice COBE, který byla vypuštěna v roce 1989. V roce 2001 na ni navázala WMAP. Na další družici jsme si museli počkat do roku 2009, kdy evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck. Nejen o těchto družicích bude ve své přednášce hovořit prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Tato přednáška vznikla v rámci přednáškového cyklu Fyzikální čtvrtky, které již řadu let pořádá katedra fyziky ČVUT pro studenty, učitele a odborné pracovníky, případně i pro širší veřejnost. Přednáška vyšla na serveru slideslive.com a zde je odkaz na ni.